Autor: Ladislav Barabás
János Esterházy
* 14.3.1901 (Veľké Zálužie, Uhersko)† 8.3.1957 (Mírov)
Hrabě János Esterházy nebo Ján Esterházi
- Významný politický činitel maďarské menšiny v Československu a v období Slovenského státu.
- Pocházel ze starobylé šlechtické rodiny, jeho matka Elżbieta Tarnowska byla Polka, otec Mihály Antal Esterházy patřil do galantské (sedmihradské) větve rodu Esterháziů.
- 15. října 1924 se oženil s hraběnkou Líviou Serényiovou, z tohoto manželství pocházely děti János a Alice.
- V roce 1931 stál v čele Ligy maďarské sounáležitosti v Československu (Csehszlovákiai Magyar Népközösségi Liga), která působila při Společnosti národů.
- 11. prosince 1932 se stal předsedou Krajinské křěsťanskosocialistické strany v ČSR (Országos Keresztényszocialista Párt).
- V roce 1935 byl zvolen v košickém volebním obvodu poslancem Národního shromáždění.
- Po sloučení maďarských stran v 21. června 1936 do Sjednocené maďarské strany (Egyesült Magyar Párt) byl zvolen jejím výkonným předsedou. V té době odmítl nabídku od Edvarda Beneše na křeslo ministra v československé vládě. Jeho politickým cílem, který sledoval v době celé své kariéry, byla revize trianonských hranic. V tomto úsilí koordinoval svůj postup s maďarskou vládou, která jej podporovala. Údajně působil také jako maďarský agent v Československu pod krycím jménem „Szalma“ s číslem 221, což ovšem nebylo prokázáno.
- V roce 1938 se opakovaně setkal s vedoucím britské mise lordem Runcimanem. V memorandu odevzdaném britskému diplomatovi maďarští poslanci požadovali uplatnění samourčovacího práva pro maďarskou menšinu ve smyslu Wilsonových zásad. Dále také vedl zahraniční jednání v Maďarsku, Polsku a v Itálii.
- Ve dnech 17. a 18. dubna 1938 se zúčastnil jednání v Polsku, na kterém předložil program vypracovaný maďarskou vládou, jehož cílem bylo rozbití Československa a úplné začlenění Slovenska do Maďarska.
- Po vídeňské arbitráži v listopadu 1938, jako poslanec za město Košice, vítal Miklóse Horthyho vjíždějícího do města. Sám se však rozhodl zůstat na slovenském území a založit Maďarskou stranu na Slovensku (Szlovenskói Magyar Párt). Hájila menšinová práva 70 tisíc Maďarů žijících ve Slovenském štátu a současně požadovala od maďarské vlády dodržování práv slovenského obyvatelstva na znovu připojených územích.
- V prosinci 1938 byl zvolen do slovenského sněmu. V Bratislavě začal János Esterházy vydávat noviny Új Hírek (Nové správy).
- Po jejich zákazu v roce 1939, když na něj byl uvalen policejní dohled, začal s vydáváním novin Magyar Hírlap (Maďarský zpravodaj).
- V prohlášení uveřejněném v tiskovém orgánu své strany se oficiálně distancoval od myšlenek národního socialismu a politiky vedené v jejím jménu.
- Opakovaně jednal s prezidentem Jozefem Tisem o právech maďarské menšiny na Slovensku, ve stejné věci vystupoval i na půdě Slovenského sněmu, kde byl jediným poslancem za maďarskou stranu.
- V rozhlasovém projevu dne 14. března 1939 přivítal vznik Slovenského štátu. V roce 1941 založil v Bratislavě knižní vydavatelství Madách, v roce 1942 obnovil činnost předtím zakázaného kulturního spolku Szemke.
- Dne 15. května 1942 jako jediný poslanec Slovenského sněmu hlasoval proti ústavnímu zákonu Slovenského státu č. 68/1942 o vystěhování Židů, čímž se stal terčem útoků ze strany slovenského tisku.
- V roce 1944 pomohl stovkám pronásledovaných Židů, Čechů a Slováků v útěku ze Slovenska přes Maďarsko. V říjnu 1944 v memorandu protestoval proti obsazení Maďarska německou armádou. Příslušníci Strany Šípových křížů ho krátce internovali, gestapo na něj vydalo zatykač.
- V roce 1945 ho po osvobození Bratislavy internovalo sovětské velení, po 12 dnech byl propuštěn. Následně navštívil tehdejšího předsedu Sboru pověřenců Gustáva Husáka, aby s ním jednal o maďarském memorandu (žádajícím revizi hranic) a protestoval proti perzekucím vůči Maďarům na osvobozeném území (které byly iniciovány košickým vládním programem). Gustáv Husák ho však nechal zatknout a předal jej sovětské státní bezpečnosti.
- Rok strávil v moskevském vězení na Lubjance. Na základě vykonstruovaných obvinění byl poté odsouzen na 10 let nucených prací a transportován na Sibiř. Dne 16. září 1947 jej Národní soud v Bratislavě v nepřítomnosti během jediného stání odsoudil k trestu smrti za úklady proti Československé republice a kolaboraci s fašismem.
- V roce 1949 jej sovětské úřady odevzdaly zpět československým orgánům. Na základě prezidentské milosti mu byl zmírněn trest smrti na doživotí.
- Zemřel 8. března 1957 po dlouhé pouti po mnoha tehdejších československých věznicích v Mírově na Šumpersku nedaleko od Olomouce.
- Dcera Alica Malfattiová, podporovaná představiteli maďarské menšiny na Slovensku, Světovým kongresem Maďarů i maďarskou vládou, se od listopadu 1989 pokouší o jeho rehabilitaci. Moskva jej v roce 1993 oficiálně rehabilitovala. Na Slovensku rehabilitovaný není. V roce 1994 jeho dcera požádala o obnovení řízení, ale soud si vyžádal od slovenských a českých historiků odborné posudky a ty vyzněly negativně.
Zdroje (mimo informací z desek):
https://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%A1nos_Esterh%C3%A1zy
VPM:
hrob - Mírov, okres Šumperk
kenotaf - Veľké Zálužie, stát Slovenská republika
pamětní deska - Nové Zámky, stát Slovenská republika
pamětní deska - Dunajská Streda, stát Slovenská republika
pamětní deska - Senec, stát Slovenská republika
pamětní deska - Komárno, stát Slovenská republika
pomník - Komárno, stát Slovenská republika
pomník - Vinica, stát Slovenská republika
pomník - Búč, stát Slovenská republika
pomník - Dvory nad Žitavou, stát Slovenská republika
pomník - Kalonda, stát Slovenská republika
pomník - Veľká Čalomija, stát Slovenská republika
pomník - Hamuliakovo, stát Slovenská republika
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.