Autor: archiv Mgr. Ivo Durec
Cyril Vafek
* 26.6.1901 (Vémyslice)† 29.6.1942 (Brno)
Krátce po atentátu na Heydricha bylo gestapo nasměrováno také do Rajhradu, což mohlo mít pro obec katastrofální důsledky. Vzpomeňme Lidice a Ležáky. V případě Rajhradu šlo sice o slepou stopu, nikdo ale nemohl odhadnout reakce atentátem rozlícených okupantů. Vždyť stanné soudy tehdy denně popravovaly stovky lidí.
Velitel rajhradské odbojové vojensko-sokolské skupiny Obrany národa Cyril Vafek se do ilegální činnosti zapojil velmi intenzívně od začátku německé okupace. Spolumajitel místní továrny na klobouky byl zarytý vlastenec a s nacistickou okupací se nehodlal smířit. Hlavním úkolem rajhradských odbojářů byla pomoc z protektorátu prchajícím mužům, kteří se snažili dostat do zahraničních armád. V Rajhradě se ukrývali do doby, než jim naši odbojáři zajistili falešné doklady a finanční prostředky. Pražské velení Obrany národa bylo brzy odhaleno a celý systém byl infiltrován zrádci spolupracujícími s gestapem. Do Rajhradu si přišlo gestapo pro prvního člena místního odboje ředitele měšťanky Jana Peškaře 14. dubna 1942. Pro Cyrila Vafka to byl signál, že se smyčka utahuje a začal se skrývat. Peškař evidentně brutálním výslechům odolával, zatýkání v Rajhradě totiž nepokračovalo. Možná, že by místní odboj toto nebezpečí ustál, nebýt atentátu na zastupujícího říšského protektora ober-gruppenführera SS Reinharda Heydricha, provedeného dne 27. května 1942. Bylo vyhlášeno stanné právo a v protektorátu vypukl organizovaný teror. Za informace k dopadení atentátníků byla vyhlášena odměna 2 milióny říšských marek. Trest smrti hrozil každému za jakoukoliv pomoc hledaným „teroristům“.
Udání o možných pachatelích přicházela na gestapo z růz¬ných koutů protektorátu, byly jich desítky. Jedno přišlo také z Rajhradu. Velitel rajhradské četnické stanice Antonín Adametz, poněmčený Čech, zaslal gestapu 6. června 1942 hlášení, ve kterém označil za atentátníka na Heydricha Cyrila Vafka (!). Heydrich fatálním zraněním podlehl o dva dny dříve 4. června. Podle Adamtzova popisu měl Vafek při odchodu z Rajhradu jízdní kolo, balonový plášť a aktovku stejné jako atentátníci. Díky pochybné informaci o Vafkově pražském pobytu v době atentátu zapadly Adamtzovi všechny indicie pěkně do sebe. „Důsledek toho byl, že celý pluk SS po třikráte nepravidelně v denních hodinách obsadil a prohledával Rajhrad, aby byl Vafek dopaden.“ Tak následky udání zaznamenal 1. června 1945 při vyšetřování celého případu poručík Vysloužil.
Vafek nebyl dopaden. Po prvotním neúspěchu navedl Ada¬metz gestapo už správným směrem, přímo do Vémyslic, odkud hledaný pocházel. Na příjezd gestapa do Vémyslic Cyrila telefonicky upozornila úřednice rajhradské kloboukárny Helena Toulová, takže se mu podařilo uniknout. Zatčeni ale byli jeho rodiče a bratr František. Následně také všichni, kdo Vafkovi na útěku pomáhali. Určitý čas se ukrýval u manželů Antonína a Marie Foretníkových z Dukovan, čas pobýval u zámečnického mistra Miloše Oulehly z Kuroslep a v lesním úkrytu zásobovali běžence četnický strážmistr Jaroslav Oulehla a stavební mistr Bohuslav Oulehla, oba z Dukovan. Dalším, kdo „opomenul učinit udání“ byl kloboučník Jaroslav Stříbrný z Pardubic a zatčen byl také František Suchánek ze Syrovic, u kterého Vafek ukryl čtyři pistole a 32 nábojů. Gestapu se brutálními metodami nakonec podařilo zjistit místo lesní skrýše, ze které byl Vafek 15. června 1942 lstí vylákán. Mezi tím byla zatčena také Cyrilova manželka Jana Vafková, a také již zmíněná Helena Toulová. Obě si před popravou prošly skutečným peklem. Gestapo v Janě navíc odhalilo skrytou židovku. Obě nešťastnice byly v Kounicových kolejích viděny dalšími vyslýchanými v naprosto zbědovaném stavu, s vytrhanými vlasy a se zbitými obličeji k nepoznání.
Po dopadení Cyrila Vafka v lesích u Mohelna jej nejdříve zavezli do rajhradské továrny, aby prozradil dosud neodhalené úkryty s cennostmi, a pak do budovy řídící úřadovny gestapa v Brně. Při jednom z výslechů 29. června 1942 využil šance a skokem z okna druhého poschodí svůj život s vlasteneckým výkřikem dobrovolně ukončil. Dne 1. července 1942 bylo nařízením předsedy stanného soudu Brno sturmbannführera SS Eberta popraveno zastřelením cekem 48 osob, z toho 12 za spolupráci s Cyrilem Vafkem „a přípravu velezrádné akce“, včetně obou rodičů i bratra, zbědované manželky Jany a Heleny Toulové, a také Zdeňka Daňka, účetního v továrně. Toho dne byl velitelem popravčího oddílu hauptscharführer Haass. Ačkoliv se Cyril Vafek nijak neúčastnil atentátu na Heydricha, jeho hrdinství, i všech, kteří mu pomáhali, je srovnatelné s hrdinstvím našich slavných parašutistů.
(zveřejněno se souhlasem autora)
Zdroje (mimo informací z desek):
Mgr. Ivo Durec
VPM:
pamětní deska - Rajhrad, okres Brno - venkov
pomník - Vémyslice, okres Znojmo
pomník - Rajhrad, okres Brno - venkov
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.