Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 14.06.2011

Karel Rod, *4. února 1885 v Sulejovicích v okrese Litoměřice.
Po obecné škole vystudoval německou střední hospodářskou školu v Kadani, maturitu složil 23. června 1902. V letech 1905 až 1906 absolvoval školu pro jednoroční dobrovolníky, do roku 1907 pak pokračoval na škole pro aktivní důstojníky v Praze.

V hodnosti poručíka v záloze byl 12. ledna 1907 vtělen k vozatajskému praporu č. 8 a 1. dubna přemístěn k vozatajskému praporu č. 9. Od 1. listopadu 1909 byl u vozatajského praporu č. 3 poručíkem v aktivní službě, 1. června 1910 převzal funkci velitele čety vozatajského praporu 10. Na nadporučíka jej povýšili 1. srpna 1914 a poslali na ruskou frontu. Do hodnosti rytmistra jej povýšili 1. srpna 1917. Do československé armády se přihlásil již 29. října 1918, byla mu přiznána hodnost kapitána. Určili jej velitelem zálohy koní, později jejich sběru a evidence. Od 1. září 1920 působil jako velitel roty u vozatajského praporu 6, později vystřídal vozatajské prapory 1, 2, 5, opět 2, 5, 4. Na štábního kapitána jej pov&yacu te;šili 22. prosince 1922 a majora 29. prosince 1928. Dne 15. září 1933 byl přemístěn na funkci velitele náhradní korouhve jezdeckého pluku 9. Od 1. února 1936 působil jako velitel náhradní roty u pluku útočné vozby 1, kde zůstal až do okupace a likvidace československé branné moci.

Padl 9. května 1945 v Praze, místo uložení jeho ostatků není zaznamenáno v dostupných pramenech.
(zdroj: http://www.vhu.cz/dustojnici-z-prazskeho-povstani/ )

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 14.06.2011

Pamětní deska František Kriegel

Autor: Milan Lašťovka, 21.07.2014

Pamětní deska Zdeněk Fridrich

Autor: Milan Lašťovka, 12.12.2014

Pamětní deska Eduard Kryštof

Autor: Milan Lašťovka, 11.01.2016

Kryštof Eduard: svobodník v záloze., Michle, Budějovická 1106. Vzal SS-manovi pušku. Druhý den, na udání Němky, přišla do domu prohlídka a SS-mani pušku našli. Kryštof věděl, co čeká obyvatele domu. Přiznal se, že pušku přinesl a že nikdo jiný o ní nevěděl. Odvedli jej. Byl nalezen na povrchu bahnitého rybníčka s hlubokou ranou v čelisti. Zahynul, ale ostatní zachránil. (zdroj: Fronta.cz)

Pamětní deska Lidickým dětem

Autor: Ing. Jindřich Tejnecký, 08.01.2020

Po vyhlazení obce Lidice (10. 6. 1942) nacisté ženy s částí dětí poslali do koncentračních táborů, některé děti byly zavlečeny na "převýchovu" do Německa. Tak to stojí v učebnicích. Existovala ale i skupinka dětí, o níž se dosud nemluvilo. Osudy nejmladších obyvatel vyvražděné obce připomíná od včerejška pamětní deska na pavilonu pediatrické kliniky Thomayerovy nemocnice v pražské Krči. Připomíná osud osmi lidických miminek, která před lety okupanti odloučili od jejich maminek.
Po vypálení Lidic a po třech dnech strávených v kladenském gymnáziu byly lidické děti násilně odebrány svým matkám. Ty nejmenší z nich, staré sotva několik měsíců nebo i týdnů, byly převezeny do Prahy. Nejprve do bývalé Zemské porodnice, v lednu 1943 pak byly přemístěny do někdejších Masarykových domovů v Krči - dnešní Fakultní Thomayerovy nemocnice. Žily tam právě v budově dnešní pediatrické kliniky. Po skončení války si je vyzvedli příbuzní; některé děti se dokonce dočkaly maminek, které se vrátily z koncentračního tábora.
(zdroj: https://www.obec-lidice.cz/obcan/organizace-v-obci/zo-csbs-lidice/odhaleni-pametni-desky-v-thomayerove-nemocnici-probehlo-1062010-374cs.html )

Pamětní deska Mykola Rossinevyč

• + o skupině VPM (Poslední adresa)
  • Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.
    
    Webové stránky projektu - http://www.posledniadresa.cz
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Jiří Padevět, 13.05.2022

Mykola Rossinevyč bojoval v první světové válce v řadách ruské carské armády a dosáh hodnosti poručíka. Po druhé světové válce dosáhl v armádě Ukrajinské lidové republiky hodnosti podplukovníka, v roce 1920 byl internován v Polsku. Od roku 1930 žil v Československu, v roce 1936 získal občanství. V květnu 1945 byl zcela protiprávně zatčen sovětskou tajnou službou a o rok později v komunistickém vězení zavražděn.
(zdroj: https://posledniadresa.cz/www/Names/Name/57 )

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Stanislav Kain, 16.05.2005

Pamětní deska Václav Sedláček

• + o skupině VPM (P-04, Braník, hřbitov)
  • Praha 4 - Braník, Vrbova 36,
    Souřadnice vchodu: N 50° 1'51,39" E 014° 25'8,36",
    Svou polohou ve svahu jižně od Vrbovy ulice, z níž je vchod, působí hřbitov velmi malebně. Středem stoupá cesta k márnici v podobě kaple. V severní a východní části byl hřbitov rozšířen o novou část. Rozloha je 6,2 ha, dnes je tvořen starým hřbitovem a dvěma novými částmi.
    V jižním konci bylo vých. hřbitova bylo zřízeno čestné pohřebiště padlých v květnu 1945. Při sev. zdi je umístěno kolumbárium.
    (Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.)
    
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Milan Lašťovka, 24.03.2019

28. října 1939 u příležitosti výročí republiky se v okupované Praze odehrála protinacistická demonstrace za účasti až jednoho sta tisíc lidí. Šlo o nejmasovější neozbrojené vystoupení proti okupační moci za druhé světové války. Při potlačování nepokojů došlo i na střelbu, jejíž obětí se stali dva demonstranti. Všichni znají studenta medicíny Jana Opletala. Jeho demonstrativní pohřeb 15. listopadu vyvolal vlnu drastických represí ze strany nacistů vrcholící popravami studentů a uzavřením českých vysokých škol. Na paměť těchto událostí si celý svět 17. listopadu připomíná Mezinárodní den studenstva. Vedle toho zapadla vzpomínka na druhého mrtvého Václava Sedláčka. Ten byl po dohledem gestapa v tichosti pohřben už 4. listopadu právě v Braníku.
Hrob 2n, 47 má již léta jiného nájemce, i když tělo Václava Sedláčka pořád v hrobě je.
(zdroj: www.muzeumusti.cz )

Hroby Obětí 2. světové války

• + o skupině VPM (P-04, Braník, hřbitov)
  • Praha 4 - Braník, Vrbova 36,
    Souřadnice vchodu: N 50° 1'51,39" E 014° 25'8,36",
    Svou polohou ve svahu jižně od Vrbovy ulice, z níž je vchod, působí hřbitov velmi malebně. Středem stoupá cesta k márnici v podobě kaple. V severní a východní části byl hřbitov rozšířen o novou část. Rozloha je 6,2 ha, dnes je tvořen starým hřbitovem a dvěma novými částmi.
    V jižním konci bylo vých. hřbitova bylo zřízeno čestné pohřebiště padlých v květnu 1945. Při sev. zdi je umístěno kolumbárium.
    (Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.)
    
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Pavel Šmejkal, 22.08.2024