Praha 3

Kenotaf Otakar Frankenberger

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Milan Lastovka, 11.04.2021
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
JUDr OTAKAR FRANKENBERGER
*18.12.1884 +10.10.1941 - IN MEMORIAM
Poznámka:

Frankenberger Otakar, * 18. 12. 1884 Kladno, † 10. 10. 1941 Praha, zemědělský odborník, politik, historik. Během prvního stanného práva byl 10. 10. 1941 (v den, kdy byl poslán do výslužby) zatčen gestapem, postaven před stanný soud, odsouzen a následně pravděpodobně v Ruzyni zastřelen. Dostal domácí i zahraniční vyznamenání, 1946 mu byl udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam. Jeho jméno nese dostihový závod Memoriál Dr. Frankenbergera, který se každoročně konal ve Velké Chuchli (Praha), nyní v Mostu. Symbolický hrob se nachází na Olšanských hřbitovech v Praze.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lastovka

Kenotaf Jan Karlík

Autor: Milan Lastovka, 24.04.2021
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
IN MEMORIAM
JUDr
JAN KARLÍK
*14.1.1899 +19.VII. 1944
MAJOR GENER. ŠT.
UMUČEN V TEREZÍNĚ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lastovka

Kenotaf Jan Weinert

Autor: Bohumil Živnůstka, 01.04.2021
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, hřbitov Olšany, III., odd. 5, hrob 322a
Nápis:
K UCTĚNÍ PAMÁTKY
MÉHO DRAHÉHO SYNA
PROFESORA
JANA WEINERTA
PŘEDSEDY SVAZU ČESKÉHO
STUDENTSTVA
BYL ZASTŘELEN 17. LISTOP. 1939.
PŘI UZAVŘENÍ VYSOK. ŠKOL.
VE VĚKU 25 LET.
Poznámka:

- středoškolský pedagog, předseda Svazu českého studentstva v Čechách.
- 15. listopadu 1939 intervenoval na policejním ředitelství ve prospěch studentů zadržených po pohřbu Jana Opletala
- 16. listopadu 1939 byl zatčen gestapem během schůze Svazu českého studentstva v Čechách, téhož dne byl vyšetřován v Petschkově paláci
- 17. listopadu 1939 byl bez soudu popraven v Ruzyňských kasárnách.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Weinert )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Bohumil Živnůstka
Doplnění informací: Jiří Porteš

Kenotaf Josef Pták

Autor: Lukáš Kopecký, 18.09.2021
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, IX., odd. 5, hrob 283
Nápis:
brig. gen. JOSEF PTÁK
in memoriam
*7.8.1894 - +12.4.1945
Poznámka:

Urna s prstí z koncentračního tábora Flossenbürg, kde 12. dubna 1945 zemřel brigádní generál in memoriam Josef Pták, byla 18.9.2021 vložena do hrobu, kde je pohřbena jeho manželka Božena Ptáková.
Celou akci zorganizoval a zároveň hrob adoptoval historik a učitel Mgr. Lukáš Kopecký.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jiří Porteš

Kenotaf Karel Vondra

Autor: Marek Skýpala, 01.12.2021
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, část IV., odd. 12
Nápis:
KAREL VONDRA
NADPORUČÍK
* 25. I. 1892 + 22. X. 1918 V BĚLEHRADĚ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'44.4'' E14°27'46.8''
Pomník přidal: Marek Skýpala

Kenotaf Štěpán Vraný

Autor: Jiří Padevět, 20.02.2022
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
ZDE ČEKÁ
NA SHLEDÁNÍ SE SVÝMI
DRAHÝMI
ŠTĚPA
VRANÝ
KDTT. 75. PĚŠ. PLUKU
A ABSOLVENT ČESKÉ
VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ.
PADL 13.10.1915 V 23. R. VĚKU SVÉHO.
Poznámka:

Vraný Štěpán: *1892 Praha. Svobodný. ResKadett., IR. Nr. 75, 5. FeldKomp. +13.10.1915 východně od Jezierna, Zborów, Halič (dnes Ozerna, Ternopilská oblast, Ukrajina), střelná rána do krku a prsou. Následujícího dne pohřben Jezierna.
(zdroj: VHÚ)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0003-39180
Souřadnice: N50°4'50.34'' E14°28'0.77'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět
Doplnění informací: Arno Glaser

Kenotaf Otakar Černý

Autor: Jiří Padevět, 20.02.2022
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
PROFESOR OTAKAR ČERNÝ
ČLEN VÝBORU Č.O.S. UMUČEN V OSVĚTIMI
* 27.VIII.1859 + 15.VI.1942

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'50.34'' E14°28'0.77''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Kenotaf Antonín Sláma

Autor: Jiří Padevět, 20.02.2022
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
IN MEMORIAM
PROF. ANTONÍN SLÁMA
PORUČÍK V ZÁL.
* 17.VI.1875 PADL 8.IX.1914
U OPOLE V RUSKU
Poznámka:

*Praha. Služba u k. k. LIR. Nr. 7.
(zdroj: VHÚ)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0003-39271
Souřadnice: N50°4'50.34'' E14°28'0.77''
Pomník přidal: Jiří Padevět
Doplnění informací: Arno Glaser

Kenotaf Zdeněk Bořek Dohalský a Antonín Bořek Dohalský

Autor: Jiří Padevět, 20.02.2022
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
ThDr. ANTONÍN BOŘEK - DOHALSKÝ
23.10.1889 PŘÍVOZEC - 3.9.1942 OSVĚTIM

ZDENĚK BOŘEK - DOHALSKÝ
10.5.1900 PŘÍVOZEC - 7.2.1945 TEREZÍN
Poznámka:

Oba členové šlechtické rodiny Bořků Dohalských se postavili nacistickému okupačnímu režimu.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Bo%C5%99ek_Dohalsk%C3%BD , https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Bo%C5%99ek-Dohalsk%C3%BD )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'50.34'' E14°28'0.77'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Kenotaf Augustin Vološin

Autor: Jakub Křelina, 26.05.2022
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část 9, odd. 12, č. hrobu 101
Nápis:
In Memoriam
Mons. Prof. Drhc. AUGUSTIN VOLOŠIN
*17.3.1874 v Kelečině b. Podk.Rus
kněz, spis., posl., ministr ČSR
Prezident Zakarpatské Ukrajiny
+19.7. v Moskvě ve věznici Lefortovo

О. АВГУСТИН ВОЛОШИН
Президент Карпатської України
* 17.3.1874 +19.7.1945 в Москві
Poznámka:

V říjnu 1938 byl jmenován předsedou autonomní vlády Podkarpatské Rusi. Stál pak v čele tří po sobě jdoucích kabinetů (první vláda Augustina Vološina, druhá vláda Augustina Vološina a třetí vláda Augustina Vološina), kde kromě premiérské funkce zastával i některé další resorty (například ve své první vládě byl i ministrem financí, průmyslu, obchodu a živností, školství a zemědělství). Poté byl prezidentem samostatného státu Karpatská Ukrajina, který existoval od 15. března do 18. března 1939. Pak se uchýlil do Prahy, kde žil během celé druhé světové války jako soukromá osoba. V roce 1945 byl sovětskou vojenskou kontrarozvědkou Směrš odvlečen do Moskvy, kde zemřel ve vězení údajně na infarkt.
(zdroj: https://www.wikiwand.com/)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lastovka