Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Kajuga, 15.05.2006

část textu zakryta věncem a květinami

Pomník konce 2. světové války

Autor: Kajuga, 15.05.2006

Tento památník na osvoboditele jihozápadních Čech vznikl na popud Občanského fóra 4.5.1990. K jeho stavbě byla použita žulová stéla na níž je umístěna kopie desky, kterou věnoval Dýšině Ernest N. Harmon. Originál je uložen na obecním úřadě. Deska byla původně připevněna na štítu německé houfnice, která zde byla instalována 5.8.1945. V padesátých letech byla houfnice odstraněna a díky pánům Fryčkovi a Marvalovi byla zachráněna alespoň deska. Koipii desky zhotovila Armaturka Dýšina.
Přilba byla na památník doplněna při příležitosti 60. výročí osvobození jihozápadních Čech dne 24.6.2005.

Pomník George Smith Patton

Autor: Kajuga, 15.05.2006

Hrob Josef Eret

Autor: Ing. Jaroslav Stojan, 18.06.2015

Josef Eret, nar. 30. 10. 1892 Červený Hrádek okr. Plzeň. V RU armádě sloužil u 7. zeměbraneckého pěšího pluku jako kadet. Zajat 28. 11. 1914 Srbsko. Do čs legií v Itálii se přihlásil 25. 11. 1917 Načer Umbrie. Zařazen 26. 4. 1918 jako podporučík k 31. pěšímu pluku. Jako italský legionář se 26. 12. 1918 vrátil do vlasti. Na Slovensku se zúčastnil bojů proti bolševikům Bély Kúna a r. 1919 se vrací už jako kapitán, načež slouží u 6. divize ve Znojmě jako náčelník štábu. Poté zahajuje studia na Vysoké válečné škole v Praze, kde končí v r. 1922 a pracuje na Hlavním štábu Ministerstva národní obrany, v r. 1926 se stává majorem, po dvou letech podplukovníkem. V roce 1935 je přemístěn k Vojenské kanceláři prezidenta T. G. Masaryka, po jeho brzké abdikaci spojuje svůj osud s Edvardem Benešem. V r. 1937 se stává plukovníkem generálního štábu, téhož roku zatímním velitelem pěšího pluku 29 v Jindřichově Hradci. V roce 1939 se začleňuje do Politického ústředí, jedné z organizací domácího odboje. 1. srpna se po dohodě s gen. A. Eliášem stává vrchním odborovým radou Kulturního odboru prezidenta E. Háchy, s nímž v konspiraci vypomáhá prostřednictvím Charity rodinám, jejichž příslušníci odešli do exilu, nebo byli nacisty persekvováni. V r. 1940 je postaven mimo službu, 1941 dán do výslužby, ale až do roku 1945 pracuje u firmy Chemostav, kdy připravuje pražské povstání, v němž je pak velitelem úseku Praha-západ. V r. 1947 byl jmenován do hodnosti brigádního generála Čs. armády a ustanoven přednostou vojenského oddělení vyslanectví ve Vídni, ale po únoru 1948 (21. dubna) opouští toto působiště. V ČSR je označen za zběha a degradován na vojína. S manželkou emigroval do USA, kde žil nejprve v New Yorku, pak ve Washingtonu D. C., kde pracoval nejprve jako pomocný dělník, ale rychle se zapojil do činnosti krajanských spolků. Zemřel ve washingtonské nemocnici v přítomnosti kněze a manželky. Jeho velkým přáním bylo spočinout pod věžemi dýšinského kostela. Tam byl do rodinné hrobky, ale pouze za přítomnosti nejbližších příbuzných, jeho popel uložen v polovině roku 1973. Eret byl nositelem mnoha nejen československých, ale i cizích (francouzských, italských, polských, rumunských) vyznamenání. V r. 2011 propůjčil prezident ČR čestný název gen. Josefa Ereta 44. lehkému motorizovanému praporu 4. brigády rychlého nasazení v Jindřichově Hradci.
(zdroj: https://www.obecdysina.cz , http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase )

Další podrobnosti viz: http://www.44lmopr.army.cz/general_eret.html# (44. lehký motorizovaný prapor generála Josefa Ereta v Jindřichově Hradci)

Hrob Obětí 2. světové války

Autor: Marek Lanzendorf, 15.10.2020

Hrobka rodiny chrásteckého mlynáře Jaroslava Jílka (nar. 8. 10. 1881, zemř. 22. 3. 1966) se nachází v blízkosti vedlejšího severního vchodu do hřbitova. Dále zde spočívají ostatky jeho manželky, ale i jeho dvou synů. Vlastimila, který byl za účast v protinacistickém odboji popraven v Mnichově a Jaroslava, který zemřel na následky věznění rok po návratu. Uvězněna byla ale celá rodina, rodiče se však vrátili a syny přežili. Otec dal po válce na pomník umístit následující verše:
„Za našich hochů strasti,
zmařených srdcí vznět,
za zkázu mého rodu
urvaný žití květ,
rodičů opuštěnost,
hoře a oběti,
za všechny hrůzné činy
jichž není paměti:
Buď proklet národ Němců,
buď proklet navěky.“

Poslední dvojverší bylo později odstraněno.
(zdroj: https://www.obecdysina.cz/ )

Hrob Josef Hering (Herink)

Autor: Marek Lanzendorf, 15.10.2020

Josef Hering (Herink), datum a místo narození 10. 3. 1880 Chrást, okr. Plzeň. Vzdělání ob. mě, průmyslovka. Zaměstnání zednický polír. Bez vyznání. Politická příslušnost soc. dem. První a poslední útvar rakousko-uherské armády 35. p. pl., desátník. Zajetí 15. 5. 1915 Dolina. Místo přihlášení do legií Balašov Saratov, Borispol. Datum zařazení do legií 6. 10. 1917. První a poslední útvar v legiích 8. stř. pl. (Čs. legie v Rusku), vojín. Konec v legiích 17. 6. 1918.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/ , http://legie100.com/ )

Hrob Ján Maďarka

Autor: Marek Lanzendorf, 15.10.2020

Hrob Obětem 2. světové války

Autor: Marek Lanzendorf, 15.10.2020

Hrob Kamil Krofta

Autor: Marek Lanzendorf, 23.10.2020

Zapojil se do domácího odboje a od roku 1942 stál v čele Přípravného národního revolučního výboru. Roku 1944 byl zatčen a vězněn na Pankráci a v Malé pevnosti v Terezíně.
Zemřel 16.8.1945 v Praze na útrapy věznění nedlouho po osvobození a návratu z internace.
(zdroj: https://www.mzv.cz/ )

Urna Václav Pasáček

Autor: Marek Lanzendorf, 15.10.2020