Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem 1. světové války

Umístění: Klášter, střed obce, proti kostelu sv. Václava
Poznámka:

Pomník byl odhalen 26. června v roce 1938 a byl zakoupen hasičským sborem v Klášteře u firmy Podpěra ve Světlé nad Sázavou (zdroj http://www.pamatky-venkova.cz/cz/page/pamatnik-padlym-v-i-sv-valce-296 )

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6104-28232
Souřadnice: N49°48'35.89'' E15°31'46.2''
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Josef Chadraba

Umístění: Klášter, vlevo u vchodu do kostela sv. Václava
Poznámka:

Josef Chadraba (1893–1956) se narodil v selské rodině ve Vinařích u Čáslavi. V roce 1915 byl vysvěcen na kněze a od roku 1924 až do svého zatčení působil jako farář ve Vilémově.
J. Chadraba byl zatčen 11. září 1951 v souvislosti s vyšetřováním ilegální činnosti Karla Hořínka, jehož působení v kraji mělo za následek odsouzení mnoha místních obyvatel. Chadraba, obviněný z ozbrojování (ve skutečnosti šlo o zbraně z války, které zabavil místním dětem, aby si s nimi nehrály), byl postaven do čela procesu, který se konal 17. a 18. ledna 1952 v Praze u Státního soudu, a za velezradu odsouzen na 20 let.
Trest odpykával těžce nemocný Josef Chadraba ve věznici na Mírově, kde 16. dubna 1956 zemřel. Jeho ostatky byly zpopelněny v krematoriu v Olomouci a místo jejich uložení se nepodařilo vypátrat.
(zdroj: http://www.pametnimista.usd.cas.cz/vilemov-klasterpametni-deska-josefu-chadrabovi/ )

Souřadnice: N49°48'35.14'' E15°31'47.06'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká

Hromadný hrob Obětí napoleonských válek

Umístění: Klášter, u cesty do Nasavrk
Poznámka:

(na připojených deskách)
pohled do historie Vilémova
Válka s Napoleonem silně poznamenala i tu část Vysočiny, kde nedošlo
k vlastním vojenským operacím, jak tomu bylo u Štoků.
V roce 1809 a 1810 byl zámek ve Vilémově (Klášteře) přeměněn na polní
lazaret, kde bylo umístěno několik set velmi vážně nemocných a raněných vojáků.
Celkem zde podle záznamu psaném německy v průběhu devíti měsíců zemřelo 296
osob. Záznamy prováděl tehdejší farář Josef Pabička, jenž pečlivě zaznamenával jména
zemřelých vojáků, jejich věk, i pluk, kde sloužili. Vojáci byli ze všech možných
vojenských oddílů, pěšáci, jízdní, dělostřelci, vozatajstvo, zeměbranci, granátníci,
kyrysaři, ošetřovatelé nemocných, ale i hudebník a námořník.
Mezi 296 zemřelými byla i jedna žena, choť vojáka Františka Pšencinová, která
nechtěla svého muže opustit i ve válečných událostech. Většinou se věk zemřelých
pohyboval mezi 20 – 30 roky. Nejstaršímu bylo 63 let a nejmladšímu 16. Jako příčina
smrti se uvádí ve 113 případech horká nemoc (tyfus), 89 – různě těžké zápaly,
28 – těžká poranění, 27 – průjem, 26 – vysílení, 23 – vodnatelnost, 18 – zimnice,
15 – zápal plic. Vojáci byli většinou z Čech, někteří z Haliče, Horních a Dolních Rakous,
Solnohrad. Dle záznamů zde zemřel i jeden italský voják. Nejčastěji se ve jmenném
rejstříku objevují česká jména jako např. Josef Horák, Václav Uhlíř, Michal Straka,
Jan Skála, Josef Šídlo, Matěj Havlík, Jan Kaňka, Václav Hovorka, Matěj Urban,
František Třásal atd, Z poznámek faráře Josefa Pabičky vylývá i hrůza a beznaděj
pacientů. U každého zemřelého bylo poznamenáno jméno a příjmení, hodnost, druh
služby, pluk, náboženství, stáří, nemoc, příčina úmrtí a u některých rodná země, a zda
byl dotyčný ženatý a nebo svobodný.
Kolik nářku a bolesti musely slyšet vilémovské zámecké zdi. Daleko od domova
od svých rodin zde umírali chlapci, ale i zralí muži. V hrozných horečkách blouzní a
volají jména svých drahých a smrt bez slitování neúprosně kosí jednoho po druhém.
Záznamy přesně hovoří v číslech, kolik jich umírá v jednotlivých měsících.
Poslední zápis končí březnem 1810, kdy zde umírá 9 vojáků.
Není přesně znám další osud zámecké nemocnice, zda byla přeložena či všichni
nemocní umřeli, nevíme. Z archivních materiálů bylo možno zjistit i různé pluky, kde
vojáci sloužili. Jedná se o pluk Kaiser, Chatarinský, Ballegarde, Stuart, arcivévoda Karel,
Rainer, Pluk myslivců, Pluk granátníků, Kolovrat, Kaunic, arcivévoda František,
Pluk kyrysnický, princ Rohan, Ballie, Kollorédo, Koburk, Pluk chrudimský, Pluk
zeměbranecký a Pluk plzeňský. Tato směs různých zbraní a pluků dokazuje, že vojáci
pocházeli z rakouské armády, která pod vedením arcivévody Karla byla u Wagramu
5. července 1809 Napoleonem poražena a zahnána až ke Znojmu. Arcivévoda Karel
sesbíral zbytky vojska u Znojma a připravil se k nové bitvě, k níž však již nedošlo, neboť
byl uzavřen mír ve Vídni 14. října 1809. Tím se uzavřela tzv. 4. válka francouzská.
Nemocní a ranění vojáci, byli z různých míst převezeni do Vilémovského zámku.
Nikde nebylo možno nalézt přesný počet raněných a nemocných, jež prošli
polním zámeckým lazaretem. Zemřelí byli postupně ukládáni do hromadného hrobu
umístěného u cesty vedoucí do Nasavrk a do lesa, nesoucího název „Bába“.
Označenému místu se říká „Vojenský hřbitov“.

Souřadnice: N49°48'35.14'' E15°31'47.06'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká