Praha 5
Hrob Jan Ejem
- + o skupině VPM (P-05, Motol, krematorium)
- Praha 5 - Motol, Plzeňská 30/233
Lesní hřbitov u krematoria Motol - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 5 - Motol, Plzeňská 30/233
JAN EJEM
ČSL. LEGIONÁŘ V ITÁLII
Záznam vojáka
První hodnost v legiích: vojín
Poslední hodnost v legiích: vojín
Hodnost rakousko-uherské armády: vojín
Bydliště: Zdice okr. Hořovice
Datum narození: 31.8.1898
Místo narození: Zdice okr. Hořovice
Datum a místo přihlášení do čs. legií v Itálii: Padula
Datum zařazení legie: 24.4.1918
Konec v legiích: 19.1.1921
První útvar rakousko-uherské armády: 6. stř. p. pl.
Poslední útvar rakousko-uherské armády: 6. dom. p. pl.
První útvar v legiích: 34. stř. pl.
Poslední útvar v legiích: 34. p.pl.
Zajetí: 20.8.1917, Kůck
http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase
Souřadnice: N50°3'51.11'' E14°19'31.1'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl
Hrob Bohumil Špaček
- + o skupině VPM (P-05, Motol, krematorium)
- Praha 5 - Motol, Plzeňská 30/233
Lesní hřbitov u krematoria Motol - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 5 - Motol, Plzeňská 30/233
BAŤKU... BAŤKU...
GENERÁLMAJOR
ING. BOHUMIL ŠPAČEK
29.7.1917 - 15.5.1991
Souřadnice: N50°3'51.11'' E14°19'31.1'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl
Hrob Vladimír Kašpar
- + o skupině VPM (P-05, Motol, krematorium)
- Praha 5 - Motol, Plzeňská 30/233
Lesní hřbitov u krematoria Motol - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 5 - Motol, Plzeňská 30/233
Dr. VLADO KAŠPAR
plukovník v. v.
novinář
*11.8.1923 +4.2.2006
PhDr. Vladimír, též Vlado, Kašpar, se narodil ve slovenské Nitře. Byl čs. odbojář, voják, novinář, politik Komunistické strany Slovenska, později působící za Komunistickou stranu Československa v českých zemích, poslanec České národní rady a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění na počátku normalizace. Po roce 1969 profesně a politicky pronásledován. Po roce 1989 aktivní při základání profesních sdružení novinářů v České republice.
Za války se podílel na odboji. Byl mu udělen Čs. válečný kříž a Řád Slovenského národního povstání. Původním povoláním byl novinář. Po válce nastoupil jako redaktor do armádního deníku Bojovník a do listu Obrana lidu. Od roku 1950 řídil úsek tisku a kultury Ministerstva národní obrany v Praze, později byl šéfredaktorem listu Československý voják. V lednu 1955 byl vyloučen z KSČ a degradován do hodnosti vojína. Pracoval potom jako dělník, dálkově tehdy vystudoval žurnalistiku na filologické fakultě Univerzity Karlovy. Později mu byl umožněn návrat do žurnalistické profese, v roce 1964 založil časopis Signál, který pak řídil pět let. V červnu 1968 se stal prvním předsedou Svazu českých novinářů. Tento post zastával do září 1969. K roku 1969 je uváděn jako předseda Svazu českých novinářů a předseda Ústředí novinářů ČSSR, bytem Praha. Zasedal v ČNR, působil v její státoprávní a kulturní komisi.
Po provedení federalizace Československa usedl do Sněmovny národů Federálního shromáždění.
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa ho Ústřední výbor Komunistické strany. V té době je uváděn jako šéfredaktor časopisu Signál. Za normalizace musel opustit redakci Signálu a v dubnu 1970 byl už podruhé ve svém životě vyloučen z KSČ. Pracoval potom v Podniku technických a propagačních služeb průmyslu a v Technicko-ekonomickém ústavu těžkého strojírenství, kde setrval do ledna 1989, kdy odešel do penze. Po sametové revoluci patřil mezi zakladatele Syndikátu českých novinářů a Klubu novinářů Pražského jara 1968. Byl členem výborů obou těchto sdružení a členem řídícího výboru Mezinárodní federace novinářů.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_Ka%C5%A1par
Souřadnice: N50°3'51.11'' E14°19'31.1'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl
Hrob Milan Štěrba
- + o skupině VPM (P-05, Motol, krematorium)
- Praha 5 - Motol, Plzeňská 30/233
Lesní hřbitov u krematoria Motol - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 5 - Motol, Plzeňská 30/233
Souřadnice: N50°4'18.26'' E14°24'7.92'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Příprava dat: Vladimír Štrupl
Hrob Johann Ritter v. Rittersberg
- + o skupině VPM (P-05, Malostranský hřbitov)
- Hřbitov se jmenuje Malostranský, ale leží na katastrálním území Smíchova. Byl založen za morové epidemie v r. 1680. Nepohřbívá se zde už od r. 1884. Poté hřbitov léta chátral. O jeho zachování se zasloužili spisovatel a smíchovský patriot Jakub Arbes (mimo jiné hřbitov připomíná ve vzpomínkové próze Vymírající hřbitov), památkář a historik Zdeněk Wirth a Jan Emler. Nesmíme zapomenout ani na úsilí Klubu za starou Prahu. V r. 1916 podepsali memorandum za zachování hřbitova např. spisovatel Alois Jirásek, sochař Josef Maudr, prof. Lubor Niederle, malíř Max Švabinský aj. Hřbitov je prvořadou funerální památkou na území Prahy pro uměleckou hodnotu řady náhrobků.
Dnes má hřbitov rozlohu 2,2 ha.
Je zde pohřbeno i několik vojenských osob, např.
pplk. Jan John z Blumensternu (+ 1877), plk. baron von Godart August (+ 1849), zem. velitel svob. pán Viktor von Godart, plk. Henner z Hennerfeldu (+ 1868), zbrojmistr pol. dělostřelectva Andreas Kowarz (+ 1816), genmjr. svob. pán Jan z Kropfreiterů (+ 1866), plk. Anton Nemetschek (+ 1836), mjr. Rudolf Passy, velitel zemské obrany Prahy (+ 1881), gen. svobodný pán Ondřej von Roos (+ 1844), c.k. rytmistr hrabě Eduard Špork, pán na Krnsku (+ 1881), plk. Vilém Tiegel, rytíř z Lindenkronu (+ 1874), plk. svobodný pán Vincenc z Tunklů (+ 1876), plk. Arthur Rosenberg-Orsini, hrabě z Rittersbergu (+ 1882), hejtman Jan Ritter z Rittersberku (1780 v Praze, + 1841 v Praze, spisovatel, vydal sbírku českých písní, napsal životopis J. Dobrovského).
Na neznámém místě jsou zde pohřbeni rodiče básníka Jana Neruda. Otec Antonín Neruda (1784-1857) byl válečným vysloužilcem a měl trafiku v újezdských kasárnách.
Zdroje: Kovařík Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001 a I. a L. Michálkovi – Zaniklé pražské vojenské hřbitovy, 2008
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Hřbitov se jmenuje Malostranský, ale leží na katastrálním území Smíchova. Byl založen za morové epidemie v r. 1680. Nepohřbívá se zde už od r. 1884. Poté hřbitov léta chátral. O jeho zachování se zasloužili spisovatel a smíchovský patriot Jakub Arbes (mimo jiné hřbitov připomíná ve vzpomínkové próze Vymírající hřbitov), památkář a historik Zdeněk Wirth a Jan Emler. Nesmíme zapomenout ani na úsilí Klubu za starou Prahu. V r. 1916 podepsali memorandum za zachování hřbitova např. spisovatel Alois Jirásek, sochař Josef Maudr, prof. Lubor Niederle, malíř Max Švabinský aj. Hřbitov je prvořadou funerální památkou na území Prahy pro uměleckou hodnotu řady náhrobků.
Johann Ritter v. Rittersberg
k.k. Hauptmann,
Gebor: 9. Octob. 1780.
Gestorb: 18. Juni 1841.
Souřadnice: N50°4'18.02'' E14°23'29.32'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lastovka
Hrob Johann Edler von Bauer und Adelsbach a Georg Edler von Helly
- + o skupině VPM (P-05, Malostranský hřbitov)
- Hřbitov se jmenuje Malostranský, ale leží na katastrálním území Smíchova. Byl založen za morové epidemie v r. 1680. Nepohřbívá se zde už od r. 1884. Poté hřbitov léta chátral. O jeho zachování se zasloužili spisovatel a smíchovský patriot Jakub Arbes (mimo jiné hřbitov připomíná ve vzpomínkové próze Vymírající hřbitov), památkář a historik Zdeněk Wirth a Jan Emler. Nesmíme zapomenout ani na úsilí Klubu za starou Prahu. V r. 1916 podepsali memorandum za zachování hřbitova např. spisovatel Alois Jirásek, sochař Josef Maudr, prof. Lubor Niederle, malíř Max Švabinský aj. Hřbitov je prvořadou funerální památkou na území Prahy pro uměleckou hodnotu řady náhrobků.
Dnes má hřbitov rozlohu 2,2 ha.
Je zde pohřbeno i několik vojenských osob, např.
pplk. Jan John z Blumensternu (+ 1877), plk. baron von Godart August (+ 1849), zem. velitel svob. pán Viktor von Godart, plk. Henner z Hennerfeldu (+ 1868), zbrojmistr pol. dělostřelectva Andreas Kowarz (+ 1816), genmjr. svob. pán Jan z Kropfreiterů (+ 1866), plk. Anton Nemetschek (+ 1836), mjr. Rudolf Passy, velitel zemské obrany Prahy (+ 1881), gen. svobodný pán Ondřej von Roos (+ 1844), c.k. rytmistr hrabě Eduard Špork, pán na Krnsku (+ 1881), plk. Vilém Tiegel, rytíř z Lindenkronu (+ 1874), plk. svobodný pán Vincenc z Tunklů (+ 1876), plk. Arthur Rosenberg-Orsini, hrabě z Rittersbergu (+ 1882), hejtman Jan Ritter z Rittersberku (1780 v Praze, + 1841 v Praze, spisovatel, vydal sbírku českých písní, napsal životopis J. Dobrovského).
Na neznámém místě jsou zde pohřbeni rodiče básníka Jana Neruda. Otec Antonín Neruda (1784-1857) byl válečným vysloužilcem a měl trafiku v újezdských kasárnách.
Zdroje: Kovařík Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001 a I. a L. Michálkovi – Zaniklé pražské vojenské hřbitovy, 2008
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Hřbitov se jmenuje Malostranský, ale leží na katastrálním území Smíchova. Byl založen za morové epidemie v r. 1680. Nepohřbívá se zde už od r. 1884. Poté hřbitov léta chátral. O jeho zachování se zasloužili spisovatel a smíchovský patriot Jakub Arbes (mimo jiné hřbitov připomíná ve vzpomínkové próze Vymírající hřbitov), památkář a historik Zdeněk Wirth a Jan Emler. Nesmíme zapomenout ani na úsilí Klubu za starou Prahu. V r. 1916 podepsali memorandum za zachování hřbitova např. spisovatel Alois Jirásek, sochař Josef Maudr, prof. Lubor Niederle, malíř Max Švabinský aj. Hřbitov je prvořadou funerální památkou na území Prahy pro uměleckou hodnotu řady náhrobků.
Joh. Edler v. Bauer u. Adelsbach, k.k.Major
geb.d.8.Mai 1880, gest.d.1.April 1846.
GEORG EDLER von HELLY
k.k.Hauptmann in P.
geb. 4.September 1803, gest. 6.August 1876
Souřadnice: N50°4'18.02'' E14°23'29.32'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lastovka
Hrob Johann Freiherr von Kropfreiter
- + o skupině VPM (P-05, Malostranský hřbitov)
- Hřbitov se jmenuje Malostranský, ale leží na katastrálním území Smíchova. Byl založen za morové epidemie v r. 1680. Nepohřbívá se zde už od r. 1884. Poté hřbitov léta chátral. O jeho zachování se zasloužili spisovatel a smíchovský patriot Jakub Arbes (mimo jiné hřbitov připomíná ve vzpomínkové próze Vymírající hřbitov), památkář a historik Zdeněk Wirth a Jan Emler. Nesmíme zapomenout ani na úsilí Klubu za starou Prahu. V r. 1916 podepsali memorandum za zachování hřbitova např. spisovatel Alois Jirásek, sochař Josef Maudr, prof. Lubor Niederle, malíř Max Švabinský aj. Hřbitov je prvořadou funerální památkou na území Prahy pro uměleckou hodnotu řady náhrobků.
Dnes má hřbitov rozlohu 2,2 ha.
Je zde pohřbeno i několik vojenských osob, např.
pplk. Jan John z Blumensternu (+ 1877), plk. baron von Godart August (+ 1849), zem. velitel svob. pán Viktor von Godart, plk. Henner z Hennerfeldu (+ 1868), zbrojmistr pol. dělostřelectva Andreas Kowarz (+ 1816), genmjr. svob. pán Jan z Kropfreiterů (+ 1866), plk. Anton Nemetschek (+ 1836), mjr. Rudolf Passy, velitel zemské obrany Prahy (+ 1881), gen. svobodný pán Ondřej von Roos (+ 1844), c.k. rytmistr hrabě Eduard Špork, pán na Krnsku (+ 1881), plk. Vilém Tiegel, rytíř z Lindenkronu (+ 1874), plk. svobodný pán Vincenc z Tunklů (+ 1876), plk. Arthur Rosenberg-Orsini, hrabě z Rittersbergu (+ 1882), hejtman Jan Ritter z Rittersberku (1780 v Praze, + 1841 v Praze, spisovatel, vydal sbírku českých písní, napsal životopis J. Dobrovského).
Na neznámém místě jsou zde pohřbeni rodiče básníka Jana Neruda. Otec Antonín Neruda (1784-1857) byl válečným vysloužilcem a měl trafiku v újezdských kasárnách.
Zdroje: Kovařík Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001 a I. a L. Michálkovi – Zaniklé pražské vojenské hřbitovy, 2008
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Hřbitov se jmenuje Malostranský, ale leží na katastrálním území Smíchova. Byl založen za morové epidemie v r. 1680. Nepohřbívá se zde už od r. 1884. Poté hřbitov léta chátral. O jeho zachování se zasloužili spisovatel a smíchovský patriot Jakub Arbes (mimo jiné hřbitov připomíná ve vzpomínkové próze Vymírající hřbitov), památkář a historik Zdeněk Wirth a Jan Emler. Nesmíme zapomenout ani na úsilí Klubu za starou Prahu. V r. 1916 podepsali memorandum za zachování hřbitova např. spisovatel Alois Jirásek, sochař Josef Maudr, prof. Lubor Niederle, malíř Max Švabinský aj. Hřbitov je prvořadou funerální památkou na území Prahy pro uměleckou hodnotu řady náhrobků.
JOHANN FREIHERR
VON KROPFREITER
K.K.
Artillerie General Major
und Ritter des
Maria Theresien Ordens
Gestorben den 17. August
1866
im 52. Lebensjahre.
Souřadnice: N50°4'18.02'' E14°23'29.32'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lastovka
Hrob Franz Marschall von Siebenstein
- + o skupině VPM (P-05, Malostranský hřbitov)
- Hřbitov se jmenuje Malostranský, ale leží na katastrálním území Smíchova. Byl založen za morové epidemie v r. 1680. Nepohřbívá se zde už od r. 1884. Poté hřbitov léta chátral. O jeho zachování se zasloužili spisovatel a smíchovský patriot Jakub Arbes (mimo jiné hřbitov připomíná ve vzpomínkové próze Vymírající hřbitov), památkář a historik Zdeněk Wirth a Jan Emler. Nesmíme zapomenout ani na úsilí Klubu za starou Prahu. V r. 1916 podepsali memorandum za zachování hřbitova např. spisovatel Alois Jirásek, sochař Josef Maudr, prof. Lubor Niederle, malíř Max Švabinský aj. Hřbitov je prvořadou funerální památkou na území Prahy pro uměleckou hodnotu řady náhrobků.
Dnes má hřbitov rozlohu 2,2 ha.
Je zde pohřbeno i několik vojenských osob, např.
pplk. Jan John z Blumensternu (+ 1877), plk. baron von Godart August (+ 1849), zem. velitel svob. pán Viktor von Godart, plk. Henner z Hennerfeldu (+ 1868), zbrojmistr pol. dělostřelectva Andreas Kowarz (+ 1816), genmjr. svob. pán Jan z Kropfreiterů (+ 1866), plk. Anton Nemetschek (+ 1836), mjr. Rudolf Passy, velitel zemské obrany Prahy (+ 1881), gen. svobodný pán Ondřej von Roos (+ 1844), c.k. rytmistr hrabě Eduard Špork, pán na Krnsku (+ 1881), plk. Vilém Tiegel, rytíř z Lindenkronu (+ 1874), plk. svobodný pán Vincenc z Tunklů (+ 1876), plk. Arthur Rosenberg-Orsini, hrabě z Rittersbergu (+ 1882), hejtman Jan Ritter z Rittersberku (1780 v Praze, + 1841 v Praze, spisovatel, vydal sbírku českých písní, napsal životopis J. Dobrovského).
Na neznámém místě jsou zde pohřbeni rodiče básníka Jana Neruda. Otec Antonín Neruda (1784-1857) byl válečným vysloužilcem a měl trafiku v újezdských kasárnách.
Zdroje: Kovařík Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001 a I. a L. Michálkovi – Zaniklé pražské vojenské hřbitovy, 2008
- Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Hřbitov se jmenuje Malostranský, ale leží na katastrálním území Smíchova. Byl založen za morové epidemie v r. 1680. Nepohřbívá se zde už od r. 1884. Poté hřbitov léta chátral. O jeho zachování se zasloužili spisovatel a smíchovský patriot Jakub Arbes (mimo jiné hřbitov připomíná ve vzpomínkové próze Vymírající hřbitov), památkář a historik Zdeněk Wirth a Jan Emler. Nesmíme zapomenout ani na úsilí Klubu za starou Prahu. V r. 1916 podepsali memorandum za zachování hřbitova např. spisovatel Alois Jirásek, sochař Josef Maudr, prof. Lubor Niederle, malíř Max Švabinský aj. Hřbitov je prvořadou funerální památkou na území Prahy pro uměleckou hodnotu řady náhrobků.
Franz Marschall v. Siebenstein
k.k. Generalmajor u. Inhaber des 2. Artillerie
Regiments.
Geb.d. 24. Oct. 1760, gest. d. 20. Juli 1835.
Souřadnice: N50°4'18.02'' E14°23'29.32'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lastovka
Společné pohřebiště Obětí komunismu
- + o skupině VPM (P-05, Motol, krematorium)
- Praha 5 - Motol, Plzeňská 30/233
Lesní hřbitov u krematoria Motol - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 5 - Motol, Plzeňská 30/233
nápisy na jednotlivých deskách:
SPOLEČNÉ POHŘEBIŠTĚ
OBĚTEM KOMUNISMU
OBĚTEM KOMUNISMU 1948 - 1989
ZEMŘELI ZA TEBE, ZEMŘELI ZA NÁS
K PAMÁTNÍKU OBĚTÍ KOMUNISMU
Hromadné hroby v Ďáblicích a společné pohřebiště zdejšího hřbitova jsou místa kam se v Praze ukládala těla a popel obětí komunismu.
Nespěcháš-li, zajdi alespoň na chvíli za těmi, kteří se svobody nedožili, zemřeli za Tebe, zemřeli za nás.
Souřadnice: N50°3'53.4'' E14°19'25.1''
Pomník přidal: Prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc.
Příprava dat: Martin Brynych
Kenotaf Jan Hlína
- + o skupině VPM (P-05, Motol, krematorium)
- Praha 5 - Motol, Plzeňská 30/233
Lesní hřbitov u krematoria Motol - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 5 - Motol, Plzeňská 30/233
Poznámka:
Hlína Jan, nar. 7.3.1896 Žižkov okr. Praha, bydliště Radošice, Skuteč okr. Blatná, Vysoké Mýto. V RU armádě sloužil u 11. pěšího pluku jako vojín. Zajat 2.11.1916, Faitha. Do čs. legií v Itálii se přihlásil 30.11.1917, Padula. Zařazen 17.4.1918 k 33. pěšímu pluku. Službu v legiích ukončil 15.7.1919, kdy přešel k četnictvu.
(zdroj http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase )
Souřadnice: N50°3'51.54'' E14°19'31.22'' (střed oddělení)
Pomník přidal: Marek Skýpala