Autor: Rodinný archiv Hany Krátoškové
prap. Jan Hlína
* 7.3.1896 (Praha 3 Žižkov)† 2.9.1954 (Blovice, okr. Plzeň-Jih)
Jan Hlína se narodil 7.3.1896 v Praze na Žižkově rodičům pocházejícím z Radošic u Blatné. V deseti letech se stal úplným sirotkem, oba rodiče zemřeli postupně na tuberkulozu. Jan byl po smrti matky svěřen do péče bezdětných manželů Kvapilových na Žižkově.
Jan se po absolvování měšťanské školy vyučil u svého pěstouna ozdobnickému řemeslu (výroby kožené galanterie) a v r. 1912 složil úspěšně tovaryšské zkoušky ve Strakonicích. Tam pak krátce pracoval u firmy Josef Pařízek vyrábějící kufry a kabelky. Zkušenosti získával i u podobných firem v Rakousku v Heidenreichsteinu a ve Vídni. V letech 1913 – 19 byl členem Sociální demokracie.
V roce 1916 narukoval k 11. pěšímu píseckému pluku a odešel s ním na srbskou frontu. Poté byl jeho pluk poslán posílit italskou frontu. Dne 2.11. téhož roku padl do zajetí u Faithy (pravděpodobně Monte Faito nebo Faiti Hrib) v průběhu deváté bitvy na Soče. Do legií se přihlásil ze zajateckého tábora v Alessandrii v severní Itálii po výzvě v časopise „Československá samostatnost“ přímo Národní radě v Paříži. Dalším internačním táborem byla Padula jižně od Neapole, kde podal přihlášku do legií znovu koncem listopadu 1917. Do formujících se legií vstoupil 17.4.1918 a byl posléze zařazen ke 33. pěšímu pluku, 1. praporu a 4. kulometné rotě jako střelec. S touto rotou byl nasazen do bojů na Piavě a zúčastnil se také bitvy na Doss Alto 21.9. 1918. Dvakrát byl po dobu bojů hospitalizován. Po příjezdu do právě vzniklého Československa byl nasazen s legiemi ještě na jižním Slovensku na Zitném ostrově.
Z legií byl uvolněn 15.7.1919 po návratu do Československa. Ke svému řemeslu se již nevrátil a nastoupil službu u četnictva. Od 19.7.1919 sloužil po výcviku v Praze jako četník na zkoušku v České Třebové. Na jaře r. 1920 byl poslán již jako strážmistr do Skutče. Při svém působení se tady seznámil se svou budoucí ženou Antonií Jandíkovou, s níž se roku 1924 oženil. V r. 1927 se zde rodičům narodila dcera Hana.
Jeho dalším předválečným působištěm byl po výcviku na velitele četnických stanic od 15.9. 1935 Cheb, kde zastával od r. 1937 funkci zástupce velitele. Posléze byl nasazen 20. května do pohraničního Mühlbachu (nynější Pomezí u Chebu). Zde žil s manželkou a svou jedinou dcerou do podzimu 1938. Zastával funkci pověřeného velitele četnické stanice. Zejména po projevu Hitlera na sjezdu NSDAP v Norimberku 12. září začínala být situace kritická. Čeští obyvatelé a zejména čeští četníci a další státní zaměstnanci byli vyháněni ze sudetského pohraničí zfanatizovanou částí německého obyvatelstva. V Chebu a několika dalších západočeských městech a vesnicích došlo ke krvavým ozbrojeným konfliktům, kdy bylo několik četníků a povolaných vojenských posil složek SOS zabito.
Matka s dcerou odešly k rodině do rodné Skutče a otec po vyklizení četnické stanice a celního úřadu je po 28. září následoval. Další působiště nalezl nedaleko své domovské obce (Radošic u Blatné ) v Blovicích, kde posílil posádku 1. prosince r. 1938.
Po dovršení 45 let byl za protektorátu jako legionář 1. 10. 1941 přeložen do trvalé výslužby. Odešel z funkce zástupce velitele stanice v hodnosti praporčíka. Jako trvalé bydliště v penzi uvedl Skuteč, nicméně žil s manželkou i nadále v Blovicích také po skončení války. Vrátil se k SNB, roku 1948 vstoupil do KSČ a 25. července se stal velitelem III. oddělení OV SNB Blovice. V roce 1951 ovdověl a sám zemřel náhle na mozkovou mrtvici dne 2.9.1954.
Zdroje (mimo informací z desek):
Rodinný archiv Hany Krátoškové
VPM:
kenotaf - Praha 5, okres Praha 5
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.