a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž
Autor: Rodinný archiv Hany Krátoškové

prap. Jan Hlína

* 7.3.1896 (Praha 3 Žižkov)
† 2.9.1954 (Blovice, okr. Plzeň-Jih)

Jan Hlína se narodil 7.3.1896 v Praze na Žižkově rodičům pocházejícím z Radošic u Blatné. V deseti letech se stal úplným sirotkem, oba rodiče zemřeli postupně na tuberkulozu. Jan byl po smrti matky  svěřen do péče bezdětných manželů  Kvapilových na Žižkově.
Jan  se po absolvování měšťanské školy  vyučil u svého pěstouna  ozdobnickému řemeslu (výroby kožené galanterie) a v r. 1912 složil úspěšně  tovaryšské zkoušky ve Strakonicích.  Tam pak krátce pracoval u firmy  Josef Pařízek vyrábějící kufry a kabelky. Zkušenosti získával i u podobných firem v Rakousku v Heidenreichsteinu  a ve Vídni. V letech 1913 – 19 byl členem Sociální demokracie.
V roce 1916 narukoval k 11. pěšímu píseckému pluku a odešel s ním na srbskou frontu. Poté byl jeho pluk poslán posílit italskou frontu.  Dne 2.11. téhož roku padl do zajetí u Faithy (pravděpodobně Monte Faito nebo Faiti Hrib) v průběhu deváté bitvy na Soče. Do legií se přihlásil ze zajateckého tábora v Alessandrii v severní Itálii  po výzvě  v časopise „Československá samostatnost“  přímo Národní radě v Paříži. Dalším internačním táborem byla  Padula  jižně od Neapole, kde podal přihlášku do legií znovu koncem listopadu 1917. Do formujících se legií vstoupil 17.4.1918 a byl posléze zařazen ke 33. pěšímu pluku, 1. praporu  a 4. kulometné rotě jako střelec. S touto rotou byl nasazen do bojů na Piavě a zúčastnil se také bitvy na Doss  Alto 21.9. 1918. Dvakrát byl po dobu bojů hospitalizován. Po příjezdu do právě vzniklého Československa byl nasazen s legiemi ještě na jižním Slovensku na Zitném ostrově.
Z legií byl uvolněn 15.7.1919  po návratu do Československa. Ke svému řemeslu se již nevrátil a nastoupil službu u četnictva. Od 19.7.1919  sloužil po výcviku v Praze jako četník na zkoušku v České Třebové. Na jaře r. 1920 byl poslán již jako strážmistr do Skutče. Při svém působení  se  tady seznámil  se svou budoucí ženou  Antonií Jandíkovou, s níž se roku 1924 oženil. V r. 1927 se zde rodičům narodila dcera Hana.
Jeho dalším  předválečným  působištěm  byl po výcviku na velitele četnických stanic  od 15.9. 1935 Cheb, kde zastával  od r. 1937  funkci zástupce velitele. Posléze byl nasazen  20. května do  pohraničního Mühlbachu (nynější Pomezí u Chebu).  Zde žil s manželkou a svou jedinou dcerou do podzimu 1938. Zastával funkci pověřeného velitele četnické stanice.  Zejména po projevu Hitlera na sjezdu NSDAP v Norimberku  12. září začínala být situace kritická. Čeští obyvatelé a zejména čeští četníci a další státní zaměstnanci byli vyháněni ze sudetského pohraničí zfanatizovanou částí německého obyvatelstva. V Chebu a několika dalších západočeských městech a vesnicích došlo ke krvavým ozbrojeným konfliktům, kdy bylo několik četníků a povolaných vojenských posil složek SOS zabito.
 Matka s dcerou odešly k rodině do rodné Skutče a otec po vyklizení četnické stanice a celního úřadu je po 28. září  následoval.  Další působiště nalezl nedaleko své domovské obce (Radošic u Blatné )  v Blovicích, kde posílil posádku 1. prosince  r. 1938.
Po dovršení  45 let byl za protektorátu jako legionář  1. 10. 1941 přeložen do trvalé výslužby. Odešel z funkce zástupce velitele stanice v hodnosti  praporčíka.  Jako trvalé bydliště  v penzi uvedl  Skuteč, nicméně žil  s manželkou i nadále v Blovicích také  po skončení války. Vrátil se k SNB, roku 1948 vstoupil do KSČ a 25. července se stal velitelem III. oddělení OV  SNB  Blovice. V roce 1951 ovdověl a sám zemřel náhle na mozkovou mrtvici  dne 2.9.1954.

Zdroje (mimo informací z desek):
Rodinný archiv Hany Krátoškové

VPM:
hrob - Praha 5, okres Praha 5
kenotaf - Praha 5, okres Praha 5


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.