Olomouc

Hrob Jan Sanda

Autor: Ing. František Jedlička, 13.05.2016
Umístění: Olomouc, Třída Míru, hřbitov
Nápis:
JAN pplk. v.v.
*18.6.1927 +7.11.2014

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Hrob Viktor Polívka

Autor: Ing. František Jedlička, 13.05.2016
Umístění: Olomouc, Třída Míru, hřbitov
Nápis:
plk. MUDr. VIKTOR POLÍVKA
*18.V.1918 +24.XII.1990

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Hrob Marie Koudelová

Autor: Ing. František Jedlička, 13.05.2016
Umístění: Olomouc, Třída Míru, židovský hřbitov
Nápis:
PÍ MARIE
KOUDELOVÁ
NAR. 12.8.1875
ZEMŘ. 9.9.1964
VĚZNĚNA V TEREZÍNĚ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Hrob Vítězslav Arely

Autor: Ing. František Jedlička, 13.05.2016
Umístění: Olomouc, Třída Míru, židovský hřbitov
Nápis:
MUDR. VÍTĚZSLAV ARELY
NAR. 31.1.1917, ZEMŘ. 6.12.1946
NÁSL. ÚTRAP 3 ½ LETÝM ŽALÁŘ. V NAC.
KONC. TÁB. V TEREZÍNĚ A OSVĚČIMI

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Hrob Heinrich Fest

Autor: Bernhard Gerstorfer, 17.09.2016
Umístění: Olomouc, Třída Míru, židovská část Ústředního hřbitova
Nápis:
HIER RUHET
HEINRICH FEST
OBERLEUTNANT d.R. des J.R.93
GEBOREN AM 6. JÄNNER 1885, GEFALLEN AM 6. MAI 1915
BEI EINEM STURMANGRIFFE AN DER SPITZE SEINER BRAVEN
LANDSLEUTE AUF DEN JAVORNIK IN DER KARPATHEN UND VON
DORT NACH SEINEM LETZTEN WILLEN IN DIE HEIMAT ÜBERFÜHRT.
WILLKÜR FIEL ZUM OPFER!
RUHE SANTF!
Poznámka:

překlad:
Zde odpočívá
HEINRICH FEST
Nadporučík v záloze u pěšího regimentu 93
nar. 6. ledna 1885, padl 6. května 1915
bĕhem útoku v čele svých udatných
krajanů na Javorníku v Karpatech a dle
své poslední vůle byl převezen do vlasti
Zlovůli přinesl obĕť!
Odpočívej v klidu!


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°35'51.5'' E17°13'16.91'' (střed židovské části hřbitova)
Pomník přidal: Bernhard Gerstorfer
Příprava dat: Milan Lašťovka

Hrob Josef Dvořák

Autor: Milan Lašťovka, 16.10.2017
Umístění: Olomouc, Třída Míru 104
Nápis:
JOSEF DVOŘÁK GEN. V.V.
*14.8.1892 +31.12.1963
Poznámka:

Dvořák Josef: *14.8.1892 Čechy pod Kosířem. Státní úředník. RU armáda: Einjfreiw., FestAR. Nr. 3. Zajetí: 13.5.1915. Do 06.1916 ruské zajatecké tábory. Zařazení do legie: 22.7.1916, zařazení do jiné legie: 15.10.1917. Legie: Srbská legie, Čs. legie ve Francii. První hodnost v legiích: podporučík, poslední: kapitán. Konec v legiích: 1919. 06.1916 - 07.1916 dobrovolník Srbské královské armády. 07.1916 - 10.1917 velitel pěší čety 5. srbského dobrovolnického pluku. Přesun do Francie. 10.1917 - 01.1918 vojenské studium Saint-Maixent. 01. – 05.1918 velitel pěší čety 21 stř. pl., dále praporním pobočníkem a velitelem roty u téhož pluku. Po návratu dále služba na slezském a slovenském válčišti. 1920 -1939, 1945 -1947 služba v ČSA v různých velitelských funkcích. Vyznamenání: Čs: Československý válečný kříž 1914-1919, Československá revoluční medaile, Medaile vítězství. Francie: Válečný kříž, Řád Čestné legie 5. třída, Pamětní medaile na válku 1914-1918. Srbské: Medaile za vojenské zásluhy. Království Srbů, Chorvatů a Slovinců: Pamětní medaile na válku 1914-1918.
(zdroj: VÚA, Legie 100, forum.valka.cz)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Arno Glaser

Hrob Karl Hug

Autor: Milan Lašťovka, 16.10.2017
Umístění: Olomouc, Třída Míru 104
Nápis:
MAJOR
KARL HUG
DIVISIONKOM. IM 19.
FELDKAN. REG.
GEFALLEN AM 9.1.1915
IN DEN KARPHATEN

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Leopold Vojáček

Autor: Mgr. Jaroslav Krídlo, 16.11.2017
Umístění: Olomouc, třída Míru, hřbitov Neředín
Nápis:
RODINA VOJÁČKOVA

LEOPOLD
*27.6.1894 †3.2.1970
Poznámka:

Leopold Vojáček, *27.6.1894, místo narození: Lazce, okr. Olomouc, bydliště: Lazce; Štěpánov okr. Olomouc; Šternberk, poslední hodnost v legiích desátník, hodnost Rakousko-uherské armády vojín, datum přihlášení do legií 12.10.1916, místo neuvedeno, datum zařazení do jiné (další) legie 7.8.1917, konec v legiích 28.9.1920, zkratky armád, u kterých sloužil LR, poslední útvar R-U armády 54. p. pl., první a poslední útvar v legiích 5. stř. pl., zajetí 8.3.1915, Karpaty, kód DM, prameny: osobní karta legionáře a legionářský poslužný spis,
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Mgr. Jaroslav Krídlo

Hrob Zdeněk Klimecký

Autor: Petr Kudláček, 25.02.2018
Umístění: Olomouc, třída Míru 104, hřbitov
Nápis:
DES. ASP. LET. PL.2
ZDENĚK
KLIMECKÝ
1918 - 1937
Poznámka:

Pozorovatel des. asp. Zdeněk Klimecký zahynul 3.6.1937 při letecké nehodě mezi obcemi Osek nad Bečvou a Sušice.

V dokumentu "Komisionální přehled škody, sepsaný při havárii letounu Š-128.16" je uvedeno:
Dne 3. června v 19.20 hod. letěl letoun směrem od Lipníku podél toku Bečvy, směrem ku Přerovu, ve výši obce Osek. Provedl zatáčku napravo směrem na vesnici Osek, asi po 500 m provedl opět zatáčku doleva, letěl směrem Osek - Sušice, a před Bečvou provedl ostrou zatáčku doprava ve výši asi 50 m, při čemž letoun pravděpodobně ztrátou rychlosti se zřítil kolmo k zemi pod úhlem asi 60°. Letoun dopadl přímo na vrtuli, potom na obě spodní i horní křídla a zůstal v této poloze ležeti.
Pilot svob. Jan Reiter těžce zraněn, nachází se v nemocnici v Přerově, kde leží dosud v agonii.
Pozorovatel des. asp. Klimecký Zdeněk po převozu do nemocnice v Přerově zemřel.

Kopie dokumentu "Komisionální přehled škody, sepsaný při havárii letounu Š-128.16" je v knize od Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918 – 1990, díl 1., vydání 2017, str. 244.
Více na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Josef Chmelař

Autor: Petr Kudláček, 18.07.2019
Umístění: Olomouc, Třída Míru 104, hřbitov, skupina IX A, hrob č. 208
Nápis:
ČET. ASP. POZ. LETEC
JOSEF CHMELAŘ
14./1. 1910 V LÍPĚ
ZAHYNUL V LETOUNU
U KOCANDY
7./4. 1932
Poznámka:

Letecký pozorovatel čet. asp. Josef Chmelař a pilot svob. František Konečník zahynuli dne 7.4.1932 při letecké nehodě u obce Lašťany, okr. Olomouc, nedaleko hostince Kocanda.
Pohřeb Josefa Chmelaře se dle smutečního oznámení konal 9.4.1932 z kaple divisní nemocnice 7 v Olomouci na vojenský hřbitov v Olomouci – Černovíru. Smuteční oznámení z kroniky LP2 je přiloženo. Dle vojenské knihy úmrtí a pohřbů byl však 10.4.1932 převezen na hřbitov v Olomouci – Neředíně, kde se jeho hrob dochoval dodnes. Pilot František Konečník je pohřben ve Slavičíně.
V novinách Pozor vyšel dne 8.4.1932 o nehodě tento článek:
Poslední let olomouckého vojenského letadla s nešťastným číslem 13.
Zkázonosná havárie zaviněná poruchou vrtule. – Dva letci mrtvi, letoun úplně demolován.
Morana neřádila již několik týdnů mezi olomouckými vojenskými letci, neboť od posledního neštěstí na Kocourovci neskončil ani jediný let tragicky. Až ve čtvrtek, den před nešťastným pátkem stihl krutý osud dvousedadlové letadlo olomouckého leteckého pluku č.2, které mělo nešťastné číslo 13 A.
Ve čtvrtek o 7. hod. ranní startovalo s olomouckého vojenského letiště u Neředína pozorovatelské letadlo 13 A, jehož posádku tvořili pilot svobodník Frant. Konečník a pozorovatel četař aspirant Josef Chmelař. Letci měli za úkol provésti cvičný let a zaměřili ihned nad kraj šternberský. Asi po dvacetiminutovém letu dostali se nad lesnatý svah mezi obcí Lašťany a státní silnicí Olomouc – Šternberk. Lidé, pracující na blízkých polích, uslyšeli náhle prudký hvizd vzduchu, který vycházel z letadla, jež se v téže chvíli nacházelo ve výši asi 300 m. Duchapřítomný pilot neztratil klid ani když se ve zlomku vteřiny letadlo propadlo do vzduchové prohlubně a řítilo se k zemi. Svob. Konečník vyrovnal stroj po krkolomném přemetu a dostal se ve výši 200 m do rovnováhy. Vzápětí projel však vzduchem nový hvizd a v okamžiku udělalo letadlo další dva přemety a ihned řítilo se obrovskou rychlostí střemhlav k zemi, kde se zarylo vrtulí a motorem do orné půdy, zkypřené stále popadávajícím deštíkem. Letadlo bylo úplně demolováno, neboť motor a křídla se úplně roztříštily. Jako zázrakem trosky letadla se nevzňaly, takže na poli pracující lidé běželi k vraku, aby pomohli letcům. Než pomoc byla marná, neboť oba letci seděli na svých místech ztuhlí spánkem smrti. Pilot Konečník zůstal stále klidný, zarazil přítok benzínu do motoru a v klidu skonal.
Na místo katastrofy dostavila se ihned komise leteckého pluku 2, která počala zjišťovat příčinu neštěstí. Dle soukromých zpráv příčinou havárie letounu byla porucha vrtule, která nastala patrně při startu letadla na olomouckém letišti. Vrtule při nadhazování narazila asi na nějaký kopeček zvlhlé půdy, čímž bylo zaviněno rozštípení, které vedlo pak k nepravidelnému chodu vrtule, čímž trpěl motor, jenž vynechával. Pilot nemohl pokračovat v letu se špatně fungujícím motorem, chtěl nouzově přistáti, dostával se však do prohlubní a po dvou přemetech stroje nemohl již nic jiného podniknout, než zarazit benzín.
Zpráva o katastrofě vojenského letadla rozšířila se obrovskou rychlostí. Vrak byl brzy obklopen davem lidí, kteří spěchali k místu neštěstí, jež je vzdáleno asi 400 kroků od známého hostince Kocanda na státní silnici Olomouc – Šternberk. Celé zástupy vyšlapaly v měkké půdě úplnou cestu k letadlu, které ještě o půl 10. hod. leželo tak, jak dopadlo před dvěma hodinami. Přední část letadla byla od trupu přímo odkrojena a prudkým pádem tak deformována, že z ní zůstala ležet jen heterogení směs kovové hmoty. Obě křídla byla na několika místech protrhána, vrtule zabořila se levou částí do země a pravá trčela smutně k nebi a na její hořejší části bylo možno jasně rozeznati rozštípení, které pravděpodobně bude příčinou zkázonosné havárie. Motor byl rozdrcen a část letadla, v níž jsou řídící páky i ostatní přístroje, tak rozdrcena, že těžko bylo rozeznati jednotlivé předměty. Kola letounu po dopadu byla stlačena na pravou stranu a jedno z nich trčelo nad křídlem.
Drtícím dojmem působil pohled na mrtvoly obou hrdinů vzduchu. Pilot Konečník seděl na svém letadle jakoby odpočíval na velkém houpacím křesle. Horní část těla měl nachýlenou zpět, nohy a ruce v posici klidně sedícího člověka. Na pravé ruce měl velkou leteckou rukavici s kožíškem, na levé ruce obyčejnou pletenou rukavici. Krk měl zahalen ve velkou šálu, na hlavě mu zůstala sedět kožená letecká přilba. Vzhled obličeje byl dokumentem, že smrt byla dílem okamžiku. Obličej pilotův byl proměněn v beztvárnou hmotu, poněvadž při dopadu stroje narazil Konečník hlavou na pozorovatelský kruh. Stejně k nepoznání zohavený obličej měl pozorovatel četař Chmelař, který seděl za svým druhem v smrti schýlen hlavou k boční stěně letounu, jakoby u ní v poslední vteřině před smrtí hledal záchranu. Letecká jeho přilba nezůstala mu sedět na hlavě, nýbrž spadla a zůstala ležet na spodní roztříštěné ploše levého křídla. Mrtvoly letců se zohavenými obličeji, které byly proměněny v krvavou hmotu, byly vykřičníkem, jenž bývá osudem velmi často psán v lidském snažení co nejvíce ovládnout vzdušné moře. Trup letadla a zadní jeho část měly jen malé trhliny.
Do velké vzdálenosti i přes padající déšť bylo možno viděti velké nešťastné číslo 13 A a vedle něho znak orlice, modro-bíle kostkované. Stále noví a noví lidé přicházeli po improvizované polní cestě k vraku, jenž byl hlídán četnictvem a na silnici hromadil se velký počet automobilů, ježto zpráva rychle se rozšířila po Olomouci a mnoho lidí spěchalo na místo, kde zůstal ležet v smutných troskách vrak díla, na nějž je lidstvo hrdým, když je ve vzduchu jako velký pták. Uvnitř trosek dvě lidská těla byla další obětí na oltář lidského pokroku.
Mrtvoly obou letců byly v poledních hodinách z trosek letadla vyzdviženy a dopraveny do vojenské nemocnice, kde budou podrobeny pitvě.
Osud četaře Chmelaře je tím tragičtější, že teprve před dvěma dny bylo mu oznámeno, že se vyhovuje jeho žádosti o přijetí do důstojnické akademie v Hranicích, kde měl nastoupit do prvního ročníku po prázdninách. Chtěl být důstojníkem, ale smrt vyrvala jej životu, když mu byl povolen první krok na práh této kariéry.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°35'51.69'' E17°13'9.91''
Pomník přidal: Petr Kudláček
Příprava dat: Brigita Petrášová