Zámrsk
Pomník Arnošt a Truda Bondyovi
16.3.1939
Arnošt a Truda
Bondyovi
Souřadnice: N49°59'22.5'' E16°8'16.7''
VPM přidal: Mgr. Jana Černínová
Pomník Obětem 1. světové války
UTRPENÍM
K SVOBODĚ
1914 - 1918
ACKERMANN VLAD., BALADA JOS. LEG., COUFAL JAR., DOLEŽAL RUD. LEG., DVOŘÁK JOS. LEG., FIDRHEL JOS., JANECKÝ VINC., JIRÁSKÝ JOS., JIROUŠEK LAD., JIROUŠEK KAR., JENIŠTA FRANT., JENIŠTA STAN., KOČKA BOH., LOHYNSKÝ FRANT., MARTINEC JOS., MARTINEK JOS., MARTINEK JAN, MATOUŠEK JOS., MELŠ FRANT., POPILKA VINC., RÁČEK JOS., SVATOŠ VÁC., TÄUBER FRANT., VITOUŠ FRANT., SCHEJBAL JOS.
Balada Josef, nar. 13.9.1895, Zámrsk. V RU armádě sloužil u 98. pěšího pluku jako svobodník. Zajat 23.5.1917, Konstanjevo. Do ČS legií v Itálii se přihlásil 14.5.1918, Padula. Zařazen 26.5.1918 jako svobodník k 32. pěšímu pluku. Zemřel na následky zranění 23.5.1919 jako desátník, pohřben v Sv. Petr n. Šájavou – Slovensko.
Doležal Rudolf, nar. 4.1.1897, Zámrsk. V RU armádě sloužil u 98. pěšího pluku jako vojín. Zajat 24.5.1917, Hudilog Selo. Do ČS legií v Itálii se přihlásil 30.9.1917, Padula. Zařazen 26.4.1918 jako vojín k 34. pěšímu pluku. Padl 30.5.1919, Hidveg Slovensko.
Dvořák Josef, nar. 4.11.1894, Zámrsk. V RU armádě sloužil u 158. zeměbraneckého pěšího pluku jako četař. Zajat 18.7.1918, Gramcha, Srbsko. Do ČS legií ve Francii se přihlásil 14.9.1918, Marseille. Zařazen 4.10.1918 jako vojín k 21. pěšímu pluku. Zemřel 20.10.1918, zápal plic, chřipka, pohřben Brevil u Cognacu.
(zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5314-06928
Souřadnice: N49°59'11.52'' E16°7'29.07''
VPM přidal: Jaroslav Šváb, Ivana Pochobradská
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pamětní deska Ferdinand Antonín, hrabě z Bubna a Litic
DNE 26.11.1768 SE ZDE NARODIL
FERDINAND ANTONÍN,
HRABĚ Z BUBNA A LITIC
VOJÁK A DIPLOMAT
Z OBDOBÍ
NAPOLEONSKÝCH VÁLEK
ÚČASTNÍK BITVY NÁRODŮ
U LIPSKA 1813
OSVOBODITEL ŽENEVY
V PROSINCI 1813
ČESTNÝ OBČAN MĚSTA ŽENEVY
ZEMŘEL 6.6. 1825 V MILÁNĚ
POHŘBEN V HORNÍM JELENÍ
Hrabě bojoval proti Napoleonovi a v říjnu roku 1813 přispěl k vítězství spojeneckých vojsk v bitvě národů u Lipska. V prosinci téhož roku vstoupil v čele rakouských osvoboditelských vojsk do Ženevy, čímž zásadní měrou přispěl k obnovení samostatnosti ženevského státu. Ottův slovník naučný k tomu uvádí: „Tam v pravý čas doraziv velice k vítězství přispěl a tou měrou se vyznamenal, že na bojišti řád Marie Terezie obdržel. Když pak vojska vítězná proti Francii táhla, svěřen mu přední voj veškeré armády, jenž ze Švýcarska Francouze vypudiv v Genevě se usadil."
Návštěvníci se mohli podívat do zámku, kde dnes sídlí archiv, a zúčastnit se vzpomínkové zádušní mše v kostele svatého Martina v Zámrsku. „Překvapilo mě, že digitalizace Sbírky matrik východočeského kraje byla z technicko-provozních důvodů na začátku roku 2012 přerušena. Byl jsem však ujištěn, že se s ní opět započne od listopadu 2013," komentoval prohlídku badatelny a dalších prostor archivu hejtman.
(zdroj: https://www.denik.cz/pardubicky-kraj/slavny-vojevudce-se-dockal-pametni-desky-v-zamrsku-20131023-kwv7.html )
Většina předků Ferdinanda z Bubna a Litic byli vojáci v rakouských armádách. Zřejmě proto i on už v 16 letech nastoupil k rakouskému pluku v Haliči a zahájil tak strmý kariérní vzestup. Už ve 28 letech byl povýšen na plukovníka.
Po bitvě u Slavkova doprovázel knížete Lichtensteina k Napoleonovi na jednání o míru. Později se zúčastnil bojů s Francouzi v Německu, byl povýšen na polního podmaršálka a při jednání s Francouzi se projevil jako schopný diplomat.
Souřadnice: N49°59'10.25'' E16°7'43.46'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Jaromír Knotek
Pamětní deska politickým vězňům
ZDE BYLI
VĚZNĚNI V LETECH
1949 - 1954
MLADÍ POLITIČTÍ
VĚZNI ZA SVŮJ
ODBOJ PROTI
TOTALITĚ
Deska byla odhalena z iniciativy Konfederace politických vězňů 16. května 1998. Připomíná věznění mladistvých politických vězňů v bývalém nápravném ústavu. V roce 1949 se zde nacházelo 103 mladistvých. Převýchova byla uskutečňována ideovým školením a nasazením do pracovních táborů.
(zdroj: http://www.pametnimista.usd.cas.cz/zamrsk-pametni-deska-mladistvym-politickym-veznum/ )
Souřadnice: N49°59'17.67'' E16°7'53.17''
VPM přidal: Jana Šindlerová
Hrob František Šolc
Frant. Šolc,
řídící učitel
a r.l. kpt. v záloze
* 10.9.1884 + 25.9.1934
František Šolc, svobodník, 98.p.pl. R-U armády. Vstoupil 2.11.1917 v Berezovce do Čs. legií. Do ČSR se vrátil v roce 1920 jako podporučík 11.střeleckého pluku (ruských legií). (zdroj databáze VUA)
Souřadnice: N49°59'35'' E16°8'1.6'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Marek Skýpala
Hrob Josef Mataj a Milan Gardian
JOSEF MATAJ PADL NA ITALSKÉM BOJIŠTI ROKU 1918
MAJOR MILAN GARDIAN *14.6.1892 +26.11.1976
Mataj Josef, narozen 13.7.1889 Dobříkov (sousední obec u Zámrsku), okr. Vysoké Mýto, domovem Krouna, příslušnost k útvaru R-U armády: bývalý pěší pluk 30, datum úmrtí: 5.6.1918, zemřel, Itálie, jihozápadní fronta (italské bojiště)
(zdroj: VUA Praha)
Souřadnice: N49°59'35.04'' E16°8'2.58''
VPM přidal: Marek Skýpala
Doplnění informací: Jana Šindlerová
Hrob Ilja Procenko
VOJÁK RUDÉ ARMÁDY
ILJA
PROCENKO
TRAGICKY ZAHYNUL
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5314-06776
Souřadnice: N49°59'35.52'' E16°8'2.22''
VPM přidal: Marek Skýpala
Hrob Stěpan Maklakov
PAMÁTCE
RUSKÉHO VÁL. ZAJATCE Z R. 1918
STĚPANA MAKLAKOVA
Na spodní části náhrobku je rozsáhlejší text v azbuce,který je obtížně čitelný.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE5314-40045
Souřadnice: N49°59'35.58'' E16°8'1.98''
VPM přidal: Marek Skýpala
Hrob Obětí transportu smrti
Oběti transportu smrti
z koncentračního tábora
Auschwitz/Osvětim
24. 1. 1945
129625 Walter Selmanson, Francie
nar. 21. 9. 1920 v Berlíně
Sobibór, Majdanek, v Osvětimi od 11. 7. 1943
A 9253 neznámého jména, Maďarsko
v Osvětimi registrován 29. 5. 1944
B 5375 neznámého jména
Ostrowiec Świętokrzyski, v Osvětimi od 4. 8. 1944
B 5596 Adalberto Balog, Itálie
nar. 26. 12. 1894 v Budapešti
Fossoli, v Osvětimi od 6. 8. 1944
B 10011 neznámého jména
ghetto v Lodži, v Osvětimi registrován 8. 9. 1944
V tomto hrobě jsou uložena těla obětí transportu smrti, která byla nalezena vyhozená ze železničních transportů jednoucích přes stanici Zámrsk.
Od ledna 2025 instalován nový náhrobek s opravenými údaji:
- Vězeň číslo 9253, Wladyslaw Marszalek, narozený 27. ledna 1920 v Bochni, není v Zámrsku pohřben! Do Osvětimi přijel 10. ledna 1941 a zahynul tamtéž 27. srpna téhož roku. Na hřbitově v Zámrsku leží ve skutečnosti vězeň s číslem A 9253, který přijel do Osvětimi na jaře 1944 jedním z květnových transportů maďarských Židů.
- Walter Selmanson, vězeň číslo 129625, se narodil 21. září 1920 v Berlíně. Je uveden v pamětní knize obětí pronásledování Židů v nacistickém Německu a před ilegálním odchodem do Belgie a následnou deportací do Francie žil blíže neurčenou dobu v jihoněmeckém Ravensburgu nedaleko Bodamského jezera Stěží ho proto lze označit za polského Žida, byť je v jednom francouzském transportním listu za Poláka označen a jeho rodiče pocházeli z Ukrajiny a Polska. Do Osvětimi přijel 11. července 1943 z Majdanku.
- Původ vězně číslo B 5385 není jistý, většinu spoluvězňů v transportu z tábora nucených prací v Ostrowieci Świętokrzyskim však tvořili polští Židé. Do Osvětimi přijel 4. srpna 1944.
- Vězeň číslo B 5596 Adalberto Balog, narozený 26. prosince 1894 v Budapešti, naturalizovaný Ital židovského původu z města Bra v Piemontu, přijel do Osvětimi 6. srpna 1944.
- Vězeň číslo B 10011 se dostal do Osvětimi v létě 1944 v rámci srpnových transportů z ghetta v Lodži.
Nejnovější poznatky k hrobu byly publikovány ve Sborníku prací východočeských archivů (viz SKOPAL Michael, K identifikaci osvětimských židovských vězňů z evakuačního transportního vlaku 6226 pohřbených na hřbitovech ve Srubech a v Zámrsku, SPVA 17, 2021, s. 85-124). Sborník byl vydán knižně, elektronická verze je ke stažení na adrese: https://vychodoceskearchivy.cz/wp-content/uploads/2022/10/Sborn%C3%ADk-prac%C3%AD-v%C3%BDchodo%C4%8Desk%C3%BDch-archiv%C5%AF-%E2%80%93-17-2021.pdf.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE5314-6800
Souřadnice: N49°59'35.16'' E16°8'3.42''
VPM přidal: Marek Skýpala
Doplnění informací: Michael Skopal
Hrob Alois Šváb
ALOIS ŠVÁB
POLICEJNÍ INSP. V.V.
*15.6.1882 +17.3.1935.
KDO MILOVÁN BYL,
NENÍ ZAPOMENUT.
Alois Šváb, nar. 15.6.1882 Hospozin, č. p. 24, okres Slaný, do rodiny mlynáře Aloise Švába a Anny, roz. Dvořačkové. Ženatý (13.1.1911) v Zámrsku s Bohumilou, roz. Mottlovou. Domovská obec: Praha, inspektor stráže, datum a místo zajetí: 23.11.1914 Dukla, jednotka v době zařazení: Čs. legie v Rusku, vojín.
(zdroj: legie100.com, databáze VHA, https://ebadatelna.soapraha.cz)
Souřadnice: N49°59'35.06'' E16°8'1.59'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Jana Šindlerová
