Zlaté Hory
Kenotaf Josef Scholz
Josef Scholz
* 30.3.1918 ges. im Osten 27.7.1943.
Souřadnice: N50°15'51.18'' E17°23'54.88''
Pomník přidal: Marek Skýpala
Pomník Obětem 2. světové války
22. září 1938
SUDETONĚMEČTÍ TERORISTÉ PŘI ETNICKÉ
ČISTCE VYHNALI Z CUKMANTLU 160 RODÁKŮ
A OBYVATEL MĚSTA. DALŠÍCH 25 ODVLEKLI
DO NĚMECKA.
ZAVRAŽDĚNI VYHNANCI Z CUKMNATLU
KÖNIGER
EMIL 1868 1942, EVŽENIE 1878 1943, ALFRED 1873 1942, GISELA 1873 1942, KARL 1878 1942, ALŽBĚTA 1876 1942. FRIEDA 1902 1943, HEDVIKA 1874 1942, EDITH 1904 1944, GERTRUDA 1911 1942
KONSTANDTOVÁ
ELISE 1911 1942, EVŽENIE 1887 1942, ANNA 1921 1942
AUSTERLITZOVÁ
CHARLOTA 1900 1944
FLAUMENHAFT
MARGOT 1905 1942
WELSCH
EMANULE 1858 1943, SIEGMUND 1853 1942
SILBERMANN
ARON MUDR. 1876 1943, FANNY 1888 1943
SCHÖN
JULIUS 1877 1942, HEINRICH 1874 1942
SCHULHOF
KURT 1923 1942
Souřadnice: N50°14'57.39'' E17°23'25.69''
Pomník přidal: Jaromír Knotek
Pamětní deska Obětem prusko-rakouských válek
NA
PAMÁTKU
PADLÝM VOJÁKŮM
V PRUSKO-RAKOUSKÝCH
BITVÁCH
L.P. 1759 A 1779
V dobách prusko - rakouských válek v 18. století se stal vrch sv. Rocha místem válečných událostí. Jeho strategickou polohu nad městem využívalo rakouské vojsko k ochraně města a cesty vedoucí do Vrbna. Pozice u kostelíka využilo roku 1759 rakouské vojsko. Dne 30. dubna 1759 zde rakouský generál de Ville odrazil první nápor prušáků, ale téhož roku 17.11. dalšímu útoku neodolal a rakouští obránci se museli stáhnout do Vrbna. Při chvatném ústupu zapálili u kostela stan, oheň se přenesl na kostelík a ten vyhořel až na základní zdivo.
Další válečnou vřavu zažil sv. Rochus v tzv. Bramborové válce roku 1778 - 1779, kdy byl vrch opět obsazen rakouskými oddíly. Dne 14.1.1779 přitáhlo v 7.00 ráno od Nisy pruské vojsko o síle 14 batalionů, 2 eskadron a s mnoha děly a zaujalo pozice před městem. Prusům velel generál Wunsch. Vrch sv. Rocha byl hájen jen několika stovkami vojáků 59. regimentu Langois (dříve L.J.M. von Daun) a několika děly. Další rakouské jednotky - oddíl Chorvatů, batalion Německých mistrů, Wanachské a Baumgartské dobrovolnické jednotky - byly rozloženy od města až k Ovčí hoře u Ondřejovic, aby zabránily obklíčení města. Celkový počet nepřesáhl 1000 mužů. Rakušanům veleli plk. Schindler od pluku Langois a plk. Löweneier od dragounů. Prušáci začali ostrou kanonádou ostřelovat rakouské pozice na vrchu sv. Rocha. Palba děl však byla neúčinná a útok pěšáků na zledovatělém terénu skončil tragicky. Odhaduje se na 300 - 1000 mrtvých pruských vojáků. Úvoz a cesta směrem k Rožmitálu byly tenkrát pokryty stovkami mrtvých a spousta pruských vojáků dezertovala. Bylo sesbíráno a odevzdáno na 2000 pušek. Rakouské ztráty nepřesáhly 6 mužů.
Útok byl odražen a Prušáci odtáhli směrem k Nise.
Jedna koule z pruského kanónu pronikla dovnitř kaple, dlouhou dobu zde byla uchovávána a nyní je uložena v Městském muzeu ve Zlatých Horách.
O bitvě se vypráví pověst, že rakouští vojáci, aby zatajili svůj malý počet, pochodovali kolem kostelíka, aby si obléhající prušáci mysleli, že přicházejí stále nové oddíly. Další zase vypráví, že pruský bubeník seděl na bubnu a šňupal tabák. Nastavoval ho také směrem k Rakušanům a volal: "Také si jednou šňupni", když v tom ho zasáhla kulka.
U kaple sv. Rocha, jež byla v minulosti strategickým bodem nad městem Zl. Hory, proběhly 2 střety mezi pruskými a rakouskými vojsky. Zatímco v roce 1759 to byla téměř zanedbatelná strkanice, tak o 20 let později už to byla významná bitva. Prusové přitáhli se svou početnou jednotkou z Nisy a zaútočili na kopec s kaplí, který bránili početně slabší Rakušani. Útok byl ale odražen a Prusové odtáhli zpět do Nisy. Přesný počet padlých není nikde uveden, ale víc jich mělo být na pruské straně. Na počest těchto událostí vznikl ve Zl. Horách v roce 1996 vojenský historický klub představující rakouské granátníky. Při jedné z rekonstrukcí bitev byla právě na kapli sv. Rocha umístěna pamětní cedulka upomínající na tyto bitvy v 18. století. Od počátku vzniku klubu bylo v plánu postavit u kaple větší pomník, ale k realizaci stavby doposud nedošlo…
Souřadnice: N50°15'41.15'' E17°23'54.64'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jaromír Knotek
Pomník vojákům Rudé armády
JUBILEJNÍ AKCE
VYBUDOVANÁ SVÉPOMOCÍ NA POČEST
30. VÝROČÍ OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA
SLAVNOU SOVĚTSKOU ARMÁDOU
1945 * 1975
Souřadnice: N50°15'27.86'' E17°23'45.78'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká
Strom svobody
Bez nápisu
Lípa srdčitá, vysazena 28.10.2003. Tehdejším vedoucím oddílu přišla zajímavá myšlenka, vysadit "Strom republiky" každých 5 let, vždy při kulatém či půlkulatém výročí jejího vzniku. Tento strom je tedy vysazený jako druhý v pořadí, první je z roku 1998.
(Zdroj: https://www.stromysvobody.cz/DetailStromu.aspx?id=708 )
Souřadnice: N50°15'27.86'' E17°23'45.78'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká
Strom svobody
Bez nápisu
Lípa srdčitá byla vysazena 28.10.2013 jako 4. v pořadí místními skauty, kteří se v roce 2003 rozhodli, že budou každé kulaté výročí vzniku naší republiky připomínat právě výsadbou "Stromu republiky".
(zdroj: https://www.stromysvobody.cz/DetailStromu.aspx?id=710 )
Souřadnice: N50°15'27.86'' E17°23'45.78'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká
Strom svobody
Bez nápisu
Lípa byla vysazena 28.10.2008 jako 3. v pořadí místními skauty, kteří se v roce 2003 rozhodli, že budou každé kulaté výročí vzniku naší republiky připomínat právě výsadbou "Stromu republiky".
(zdroj: https://www.stromysvobody.cz/DetailStromu.aspx?id=709 )
Souřadnice: N50°15'27.86'' E17°23'45.78'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká
Strom svobody
Bez nápisu
Lípa srdčitá, vysazena 28.10.1998. Tehdejší členové skautských oddílů se rozhodli k výročí 80. letům vzniku naší republiky vysadit Lípu jako nejspíš první "Strom republiky" ve Zlatých Horách. Zatím se nám totiž nepovedlo vypátrat jiný.
(zdroj: https://www.stromysvobody.cz/DetailStromu.aspx?id=707 )
Souřadnice: N50°15'27.86'' E17°23'45.78'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká
