Kosova Hora

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Karel Fous, 16.04.2005
Umístění: Kosova Hora, židovský hřbitov
Nápis:
VZPOMEŇTE PŘI VSTUPU NA TUTO POSVÁTNOU PŮDU
OBĚTÍ NĚMECKÝCH KONCENTRAČNÍCH TÁBORŮ RODINNY
JAKUBA KAUFMANNA
MANŽELKA: JOSEFY KAUFMANNOVÉ VE VĚKU 90 LET
DĚTI: MARTY POLÁKOVÉ SNACH A ZEŤŮ:
OTTO KAUFMANNA MANŽELKY HERMÍNY
ALBÍNY HYBŠOVÉ MANŽELÉ RUDOLFA
KAROLÍNY VOGLOVÉ MANŽELÉ RICHARDA
ADOLFA KAUFMANNA MANŽELKY HEDVIKY
LÍNY MANŽELKY LUDVÍKA KAUFMANNA
VNUKŮ A VNUČKY: J.U.C. KARLA A MUDR FRICKA POLÁKA
ERNY - VIKTORA - JIŘÍHO KAUFMANNOVÝCH
EDUARDA A PAVLA HYBŠE
TEREZÍN - OSVĚTÍM - KAUFERING - SCHWARZHEIDE.
VŠEMOHOUCÍ BOŽE UJMI SE TĚCHTO MUČEDNÍKŮ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°39'01.81'' E14°28'22.03''
Pomník přidal: Karel Fous

Pomník Josef Čermák

Autor: Vladimír Kraus, 14.10.2006
Umístění: Kosova Hora, u místní silnice směr Janov, za křižovatkou s hlavní silnicí Sedlčany - Olbramovice
Nápis:
Památce
JOSEFA
ČERMÁKA
rolníka v Kos. Hoře,
který jako oběť světové války
v Haliči 25. 6. 1915 v boji padl.

Věnuje rodina Čermákova

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Kraus

Pomník Karel Mareš

Autor: ing. Zdeněk Rerych_senior, 22.04.2018
Umístění: Kosova Hora, v parku 300 m západním směrem od náměstí
Nápis:
GEN. KAREL MAREŠ
1898-1960
311 CZECHOSLOVAK SQUADRON 311
ROYAL AIR FORCES
NA MNOŽSTVÍ NEHLEĎTE
Poznámka:

21.4.2018 byl v parku obce Kosova Hora odhalen pomník brigádního generála Karla Mareš-Tomana, prvního velitele 311. čs bombardovací perutě RAF v Anglii.

Karel Mareš narozen 3.11. 1898 v Táboře, za 1. světové války zajat na italské frontě a vstoupil do legií. Po r. 1918 důstojník čs armády, pilotní výcvik ve Francii, 1927 velitelem pilotní školy, testoval řadu českých i zahraničních letadel.
Po okupaci v r. 1939 zapojen do odboje pod krycím jménem Toman. V r. 1940 emigroval do Francie, pak do Anglie, kde se stal velitelem 311 čsl. bombardovací perutě RAF.
1941 pracoval na inspektorátu čs. Letectva v Londýně.
1942 čs. mise v SSSR.
1946 velitel 1. letecké divize v Praze.
1948 zatčen STB.
1949 nucen odejít z armády, degradován na vojína.
1951 vystěhován z Prahy, zaměstnán jako dělník na Státním statku v Kosově Hoře.
1960 10. června zemřel.
1990 rehabilitován a vrácena mu hodnost brigádního generála.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: ing. Zdeněk Rerych_senior

Pamětní desky Karel Mareš a Obětem 1. světové války

Autor: Ing. Zdeněk Rerych_senior, 16.01.2016
Umístění: Kosova Hora, na zdi hřbitovního kostela
Nápis:
V obci Kosova Hora
dožil svá poslední léta (1951 – 1968) vynikající letec
brigádní generál i.m. Karel Mareš – Toman, DFC
*Tábor 3.11.1898 +Praha - Motol 18.6.1960
účastník 1. a 2. odboje,
první velitel 311: čsl. bombardovací perutě RAF
a oběť komunistického režimu

PAMÁTCE PADLÝM OBČANŮM
KOSOVY HORY V 1. SVĚTOVÉ VÁLCE
1914-1918
VĚNOVÁNO OBCÍ KOSOVA HORA
U PŘÍLEŽITOSTI 80. VÝROČÍ
VZNIKU ČSR
Poznámka:

Mareš Karel: *3.11.1898 Tábor. Zajetí: 28.1.1918, Col del Rosso. Přihlášení do legií: 2.2.1918, Verona. Zařazení do jiné legie: 21.3.1918. Čs. legie v Itálii. Útvar v legiích: 31. p. pl. První hodnost v legiích: vojín, poslední: štábní kapitán. Do vlasti se vrátil v hodnosti poručíka v prosinci 1918 a byl s jednotkou legionářů odvelen k zajištění hranic na Slovensko. Konec v legii 1919. Dále služba v ČSA. Kariéru vojenského letce začal nástupem k leteckému pluku v Olomouci r. 1923, absolvováním stáže v Lyonu, funkcí velitele kurzu pozorovatelů v leteckém učilišti a jmenováním polním pilotem r. 1926. Po německé okupaci se zapojil do odboje v ilegální vojenské organizaci Obrana národa. Uprchl před zatčením přes Slovensko do Jugoslávie, kde pod jménem Karel Toman vstoupil do čs. zahraniční armády a přes Sýrii odjel do Francie. Datum a místo odvodu: 01.06.1940 Francie, Marseille. Osobní číslo: Z, F-3592. Po kapitulaci francouzské armády se mu 24. června 1940, v čele 200 členné jednotky čs. vojáků, podařilo odjet z Port Vendres jedním z posledních evakuačních plavidel do Anglie. Prvním velitelem 311 čs. bombardovací perutĕ. Osobní číslo RAF No. 82 579. V březnu 1941 předal, již plukovník, Mareš velení perutě a přešel na inspektorát čs. letectva a v červnu na Ministerstvo národní obrany v Londýně, odtud byl v srpnu 1942 převelen na funkci zástupce náčelníka Čs. vojenské mise v SSSR. Při cestě tam byl konvoj lodí napaden německými letadly a torpédy a Marešova loď se potopila a jeho z rozbouřeného moře zachránila jiná loď. Po strastiplné dlouhé cestě přes Archangelsk a Moskvu se 1. října 1942 ohlásil u Čs. voj. mise v Kujbyševě. Jako zástupce generála Heliodora Píky pracoval při formování čs. vojenské jednotky v SSSR, jednal se sovětskými představiteli i našimi veliteli (např. s generálem Kratochvílem a Svobodou). Z Moskvy do vlasti se vrátil 25. února 1946. Stal se velitelem 1. letecké divize v Praze, zformované z původní 310. čs. stíhací perutě RAF, velitelem letecké oblasti I., leteckého sboru, přednostou V. odboru MNO a velitelem leteckého týlu. Karel Mareš, v souvislosti s vykonstruovaným procesem s generálem Heliodorem Píkou, byl v druhé polovině roku 1948 ve vyšetřovací vazbě. Ještě i později byl zatčen a z vazby podmínečně propuštěn. Na vlastní žádost odešel 1. listopadu 1949 do výslužby a na základě utrpěných válečných zranění mu byl přiznán invalidní důchod. Za rok byl rozkazem ministra národní obrany Alexeje Čepičky[ degradován z generála na vojína. Z rozkazu MNO byl ve tzv. státním zájmu vystěhován s rodinou z pražského bytu. Praha mu byla zakázána a nuceným domovem se od dubna 1951 stala Kosova Hora u Sedlčan. Měl být také nasazen do tábora nucených prací, ale vzhledem ke špatnému zdraví skončil „pouze“ jako zemědělský dělník Státního statku Kosova Hora. V květnu 1953 mu byl MNO odebrán invalidní válečný důchod. Zemřel 18.6.1960. Roku 1968 byl částečně a rozkazem č. 09/13.4.1990, prezidenta ČSFR, 3. května 1990 v plném rozsahu rehabilitován a byla mu in memoriam vrácena hodnost brigádního generála. Vyznamenání: Čs. válečný kříž 1914-1918, Mezispojenecká medaile Vítězství, Čs. válečný kříž 1939, Čs. medaile Za chrabrost, Čs. medaile Za zásluhy 1.st., Pamětní medaile čs. zahraniční armády se štítkem F,VB a SSSR. Britská: D.F.C. (3.9.41), The 1939-1945 Star, Air Crew Europe Star, Defence Medal. Italská: Medaglia Fatigue di Guerra, Le Croci di Guerra, Pamětní medaile. Rumunská: Steaua Romanie. (zdroj: aces.safarikovi.org/biography/cz/cz/mares.html , wikipedie, VHA, http://pravednes.cz/MaresKarel.profil , http://www.gymta.cz/aktuality/gen_mares/index.html )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. Zdeněk Rerych_senior
Doplnění informací: Arno Glaser

Pamětní deska Matěj Němec

Autor: Milan Lašťovka, 19.06.2019
Umístění: Kosova Hora, zeď hřbitovní kaple Sv. Archanděla Michaela
Nápis:
Matěj Němec
(1866 - 1975)
generál Československé armády,
spoluzakladatel českých legií v Rusku,
účastník bitvy u Zborova, vězeň z Buchenwaldu a Dachau,
autor knihy Návrat ke svobodě,
se narodil a prožil mládí v Kosově Hoře,
inicioval tu vznik Sokola a roku 1920 se zde oženil.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°39'28.65'' E14°28'15.75''
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob nebo kenotaf vojáka

Autor: Vladimír Štrupl, 24.07.2016
Umístění: Kosova Hora, hřbitov u kostela sv. Archanděla Michaela
Nápis:
RODINA
MAŠKOVA
A
KROCOVA
Poznámka:

foto v uniformě


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°39'29.34'' E14°28'17.25'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrobka Freiherr von Solopisk Karl a Adalbert Mladotovi

Autor: Milan Lašťovka, 19.06.2019
Umístění: Kosova Hora, hřbitov
Nápis:
ADALBERT FREIHERR MLADOTA
VON SOLOPISK
K.U.K.
KAMMERER U. RITTMEISTER A.D.
OBERSTERBKRONTÜRHÜTER I.K.B.
GEB. AM 9. JÄNNER 1837
GEST. AM 8. JÄNNER 1909

KARL FREIHERR MLADOTA
VON SOLOPISK
K.u.K. RITTMEISTER a.D.
GEB. 5. DEZEMBER 1814
GEST. 4. JULI 1902.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°39'30.01'' E14°28'17.57'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Kenotaf Josef Čermák

Autor: Vladimír Štrupl, 24.07.2016
Umístění: Kosova Hora, hřbitov u kostela sv. Archanděla Michaela, hrob 350
Nápis:
VZPOMÍNKA NA HROB V DÁLI
PADLÉHO SYNA JOSEFA,
*31.X.1885, - +25.VI.1915.
Poznámka:

Příslušník pĕšího pluku č. 48. + Srbsko, Stare Selo. (zdroj: VÚA)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°39'29.34'' E14°28'17.25'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Doplnění informací: Arno Glaser