Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Ján Ušiak

Umístění: Bakta, pri odbočke na Veľký Blh
Poznámka:

Ján Ušiak (5.10.1914 Budiná – 3.11.1944 Čeladná) bol prvým veliteľom 1. česko-slovenskej partizánskej brigády Jana Žišku z Trocnova, operujúcej počas druhej svetovej vojny na slovensko-moravskom pomedzí. Táto brigáda bola najsilnejšou partizánskou jednotkou operujúcou na území Čiech a Moravy počas druhej svetovej vojny.
V spodnej časti pomníka sú dve tabuľky, ktorých text sa nedá z fotografie prečítať. Podľa Wikipédie je tam napísané: „Za slobodu za krajšie žitie miliónov ľudí šiel vpred a v boji život za vlasť položil poručík s. Ján Ušiak, veliteľ partizánskej brigády J. Žižku. Narodený 5.X.1914 v Budinej hrdinsky zahynul pri oslobodzovaní našej vlasti 3.XI.1944 v Čeladné. Česť a sláva jeho pamiatke!“
(zdroj: Wikipédia a https://www.vets.cz/vpm/jan-usiak-2133/ )

Souřadnice: N48°23'26.2'' E20°5'41.14'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ladislav Barabás

Hrob Kiss Ferenc

Umístění: Bakta, hřbitov
Poznámka:

Ferenc Kiss se narodil 18.7.1906 v obci Mezőtárkány (Maďarsko). Pracoval jako zemědělský pracovník v Rimavské Sobotě. V říjnu 1926 nastoupil do 6. pěšího pluku '' Hanácký '' do Olomouce, kde byl přidělen k ostraze věznice.
Martin Lecián (31. října 1900 Ostrožské Předměstí – 6. října 1927 Olomouc) byl český zločinec a sériový vrah opředený řadou pověstí. Byl odsouzen k trestu smrti, při pokusu o útěk zabil Ference Kisse. Jeho případ byl velmi proslulý, objevilo se dokonce i několik článků v novinách, které jej glorifikovaly a vyzdvihovaly jeho odvahu. Byl znám také jako Postrach Moravy.
Ferenc Kiss podlehl svému zranění 27.9. Případ vzbudil velkou pozornost po celém Československu. Tomáš Baťa chtěl na vlastní náklady pohřbít Kisse v Rimavské Sobotě. Ministerstvo národní obrany tuto nabídku nepřijalo a dopravu provedlo na svůj náklad. Tomáš Baťa poté poslal rodičům Ference Kisse 5.000 korun. Prezident republiky T. G. Masaryk nechal vztyčit nad hrobem památník,. Voják Ferenc Kiss byl posmrtně povýšen na desátníka. Jeho hrob byl hojně navštěvovaný, 2.6.1928 se u něj zastavil britský profesor Seaton Watson, doprovázený košickým županem Dr. Jurajem Slávíkem.
Martin Lecian, žil jen o týden déle než jeho minulá oběť a 3.10.1927, kdy prezident republiky odmítl žádost o milost, byl popraven oběšením.
(zdroj: VHU Praha - Naše armáda z roku 28.10.1932, slovenský deník z roku 5.10.1927 Gemer - Malohont z roku 8.10.1927)

Souřadnice: N48°23'20.93'' E20°5'16.22'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lastovka
Doplnění informací: Vladimír Gondas