Brno

Hrob Leopold Lojka

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Alena Najbertová, archiv
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov města Brna
Nápis:
ZDE ODPOČÍVÁ
,,VRCHNÍ ŠOFÉR VOZU SMRTI"
AIII - 118

ŠIKOVATEL
LEOPOLD LOJKA
NOSITEL
ZÁSLUŽNÉHO ŽELEZNÉHO KŘÍŽE S KORUNOU
JUBILEJNÍHO KŘÍŽE
JEZDECKÉHO ODZNAKU
*17.9.1886 TELČ - +18.7.1926 BRNO

OSOBNÍ ŘIDIČ
FRANTIŠKA HRABĚTE HARRACHA
ARCIVÉVODY
FRANTIŠKA FERDINANDA RAKOUSKÉHO D´ESTE
A JEHO MANŽELKY
ŽOFIE VÉVODKYNĚ Z HOHENBERGU,
ROZ. HRABĚNKY CHOTKOVÉ,
V OKAMŽIKU SARAJEVSKÉHO ATENTÁTU
DNE 28.6.1914.



Poznámka:

Narodil se v Telči 17. září 1886. V letech 1907–1909 sloužil u 6. dragounského pluku Rakousko-uherské armády, v letech 1910–1914 působil jako osobní řidič hraběte Františka Alfréda Marii Harracha. S hrabětem Harrachem se v červnu 1914 zúčastnil manévrů v Sarajevu a jako řidič byl také k dispozici následníkovi trůnu Františku Ferdinandovi d'Este.
Dne 28. června 1914 vezl během slavnostní jízdy po městě Františka Ferdinanda, jeho ženu Žofii Chotkovou, guvernéra Oskara Potiorka a hraběte Harracha, během níž byl na následníka trůnu spáchán atentát. Sám Leopold se pokusil zabránit atentátu ze strany Gavrila Principa couvnutím zpět na druhou ulici, ale nebyl dost rychlý a Gavrilo Františka i Žofii zavraždil.
Po atentátu byly Leopoldovi dány tři úkoly – poslat dopisy o smrti následníka trůnu rakouskému císaři Františkovi Josefovi I. a dětem Františka d'Este a také dát zprávu o smrti německému císaři Vilému II.
Později spolupracoval se soudem a vystupoval jako svědek atentátu a pomohl usvědčit Principa. Leopold byl následně odměněn 400 000 korunami císařem Karlem I., ty použil na koupi hospody v Brně. Tam se stal majitelem a často ukazoval část Žofiina zlatého náhrdelníku.
Byl známý jako rázný krčmář, ale vedení hospody mu moc nešlo a nadělal dluhy. V opilosti se často dopouštěl excesů. V roce 1916 si vzal Annu Lhotskou, se kterou měl dvě děti, Františka a Alfréda. František ale brzy zemřel ještě, když bydleli ve Znojmě. Pár let na to se s ním jeho žena rozešla a Alfréd byl svěřen do péče matky. Zemřel v Brně 18. července 1926 na chronický zánět ledvin.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leopold_Lojka )

Pochován na Ústředním hřbitově v Brně. Jeho zanedbaný hrob koupil Brněnský městský střelecký sbor, po celkové rekonstrukci jej osadil pamětní deskou a 29.6.2014 slavnostně odhalil.

Fotografie v příloze - zdroje Wikipedia.cz, Brněnský městský střelecký sbor a archiv Telčských listů (s laskavým svolením p. Oldřicha Zadražila)

Odkaz na fotku vozu, který Lojka řídil v den atentátu - https://cs.wikipedia.org/wiki/Leopold_Lojka#/media/File:Franz_Ferdinand_Gr%C3%A4f_%2B_Stift_Car.jpg


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Mario Kulík

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      více o hřbitovu:
      https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=318
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Kudláček, 10.07.2017
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov, sekce 17, hrob č. 96
Nápis:
RODINA
KULÍKOVA
Poznámka:

Pozorovatel des. asp. Mario Kulík zahynul 22.8.1935 při letecké nehodě na polním letišti mezi obcemi Karlín a Násedlovice. Na místě nehody je pomník. Dle informací správy Ústředního hřbitova v Brně byl Mario Kulík dne 24.8.1935 pohřben do hrobu č. 968 v sekci 73, avšak již 27.8.1935 byl exhumován a zpopelněn, a 3.11.1936 byla jeho urna uložena do hrobu č. 96 v sekci 17. Jméno na náhrobku již nemá, jeho fotografie pochází z pomníku na místě nehody.

Zde je výtah ze zprávy vyšetřovací komise (jak jej uveřejnil historik Václav Hanák, který vše popsal ve své práci Letecké neštěstí u Karlína, uveřejněné v publikaci Forum Brunense, ročník 2007): Letci svobodník Rudolf Hanisch a desátník aspirant Mario Kulík od 2. leteckého pluku v Olomouci z 5. letky - dostali 22. srpna ve 4.30 rozkaz provést zadýmování letiště v Telnici. Start ve 4 hodiny 45 minut. Dvoumístný dálkozvědný lehký bombardovací letoun Letov Š-16r.3 při rozjezdu nepatrně zachytil podvozkem o betonovou skruž meliorační studny. Letoun vystoupal do výšky asi dvaceti metrů, a zdálo se, že se vrací na letiště, aby byl zjištěn rozsah poškození. Nad letištěm se letoun náhle zřítil a dopadl na letoun ŠB-16.9, který byl připravován ke startu. Posádka letounu zahynula. Obě letadla shořela.

Dne 23.8.1935 vyšel v Moravských novinách o havárii tento článek:
Smrt dvou brněnských letců v poslední den manévrů
Co vypravuje místo katastrofy. - Poslední večeře. - Jak došlo k neštěstí? - Tragické předtuchy nešťastného letce. - Květy zasypané rakve.
Ve čtvrtek ráno havaroval na polním letišti u Karlína poblíž Čejče letoun Š 16 r-3 s posádkou pilotem-svobodníkem Rudolfem Hanischem z Králova Pole a pozorovatelem desátníkem-aspirantem Mario Kulíkem ze Žabovřesk, oba od leteckého pluku 2 v Olomouci. Při havárii se letoun vzňal a posádka uhořela. (Úř. zpráva)
Brno 23. srpna. Je již odtroubeno. Silnicemi od Hodonína k Brnu spěchají zaprášené motocykly, drnčí lehké tanky, supají těžká nákladní auta. Všude osmahlé mladé tváře. Ale na jednom místě silnice pod kopečkem, na němž se bělá víska Násedlovice, leckerá veselá tvář zvážní, leckerá ruka ukáže z auta vpravo do polí, jež se svažují v mírnou a prostrannou dolinku. Uprostřed strniska ještě svěžího ční tam stoh slámy a kus dál se cosi černá. Hlouček lidí. U cesty pod stromy další. Stojí. Ano, tam se to stalo. To hrozné neštěstí, při němž dva mladí letci zahynuli a dva velké stroje shořely. Hodně hodin už uplynulo od toho děsivého okamžiku, ale kraj je jím stále stejně silně zdrcen. Muži zří tiše a vážně, ženy mají smutek v očích. V Násedlovicích stojí všichni před domy u silnice. Děti a dívky drží v rukou kytice květin. Čekají, až nešťastné letce povezou nahoru na jejich hřbitůvek, aby na rakve narychlo stlučené z prostých prken, položily své květy jako projev úcty a díku těm neznámým dvěma chlapcům, kteří několik dní kroužili nad jejich krajem.
Také vesnička Karlín, jež leží několik set kroků od polního letiště, kde došlo časně ráno ke katastrofě, je vzrušena a ve smutku. Právě tam postavili na nákladním autu ohořelý předek jednoho letadla. To ostatní bylo odvezeno v jiném autu, a poslední trosky leží ještě na strnisku, uprostřed velikého žároviště. Zde několik zprohýbaných drátů, tam úlomek očazené roury, kus žebroví křídla, a támhle na obvodu černého kruhu urvaná vrtule, zlomená, ale ohněm téměř nedotčená. Nadporučík autoroty a letecký četař, kteří tu konají smutnou službu, hledí vážně k vypálené zemi. A když četař jmenuje své zahynulé druhy (je to jediné, co chtějí či mohou říci, a my se na víc neptáme), několikrát se mu láme hlas. Němá bolest mužů bývá největší...
Zpět do Karlína! Kde bydleli ti nešťastní letci od pondělka, kdy si zde zřídili manévrové letiště? U Tomáše Latyna číslo 7. Je to hned na kraji osady. Hospodyně v čistém slováckém kroji přišla otevřít. Ano, bydlili tu se svými druhy. Hodní chlapci to byli, pořádní. Ve středu večer jim nasmažila vajíček (říká tomu škvařenice), jak si přáli. "Pak psali ještě karetky domů. Chudáci rodiče! Karetky ještě nepřišly, a oni už sú nebozí!" lituje ženička srdečně se slzami v očích. Ráno ke 4. hodině vstali, rozloučili se, protože už měli odtud odletět, a šli ke svým strojům. A potom k 5. hodině všechny vyděsila hrozná rána. To náhle jedno letadlo spadlo s nějakých 20 metrů dolů, právě druhému na ocas. A shořelo to všechno i s letci. "A jak se ti dva nešťastní chlapci jmenovali?" "Já jsem se jich neptala. Že su zvědavá Eva, řekli by!" prohlašuje hospodyně rezolutně a ještě dodává s povzdechem: "Ti ostatní letci dnes ani jíst nechtěli. Oni byli všichni dohromady jako bratři. Nesla jsem v poledne buchty jejich panu štábnímu, ale on se na ně ani nepodíval a povídá mně : Já nebudu kolik dní jíst, než na tu hrůzu trochu zapomenu!"
Z vyprávění vesničanů, z nichž někteří se stali svědky katastrofy, lze si utvořit představu, jak asi k neštěstí došlo, nikoliv však o jeho příčině. To je ostatně věcí úředního vyšetřování a jakékoliv dohady by tu naprosto nebyly na místě. Tedy: Ve čtvrtek před 5. hodinou měly odstartovat k poslednímu letu z manévrového letiště u Karlína zbylé tři stroje. První odletěl hladce, druhý rovněž odstartoval, ale pilot zakroužil nad letištěm a místo stoupání do výšky začal klesat, jako by zjistil nějakou závadu. Náhle se stroj zřítil kolmo dolů, právě na poslední letoun, jenž už měl motor v chodu na zkoušku. Jeho pilot sotva stačil odskočit. Náraz, výbuch, plameny. Vše shořelo v té děsivé výhni pěti hektolitrů benzínu. Letec i pozorovatel ovšem též. Pilot svobodník Hanisch byl sežehnut k nepoznání, pozorovatel desátník-aspirant Kulík dopadl trochu od ohniska katastrofy, ale přes to utrpěl naprosto smrtelné popáleniny, hlavně na trupu a končetinách, takže byl rovněž okamžitě mrtev. O velikém štěstí může mluvit pozorovatel druhého letadla, jenž ještě nebyl na svém místě. Jinak zahynul též, neboť plameny je okamžitě zničily a z jeho zavazadla, jež tam měl připraveno, zbyl sotva popel.
Je zvláštní, že nešťastný pilot Hanisch, jinak hoch živý a veselý, měl podivnou zálibu ve sbírání snímků z leteckých katastrof. Měl jich doma v Král. Poli celé album, a nechyběl v něm ani obrázek dvou letců, kteří uhořeli ve svém stroji. Je to jen děsivá náhoda, že i on se svým druhem sešel navlas stejnou smrtí? V Karlíně pak nejeden z domácích lidí leccos vyprávěl, co by ukazovalo na jakési předsmrtné tušení. Pilot Hanisch prý komusi prohlásil, že už ho létání tak netěší, nezúčastnil se veselé večerní zábavy svých druhů, a s nastoupením do stroje prý jaksi dlouho otálel. Věru, nebyl by to první případ osudových tuch před náhlou smrtí.
V márnici násedlovického hřbitůvku leží dvě rakve, zasypané květy a skropené soucitnými slzami dobrého slováckého lidu. Čekali na převezení do Brna, kde budou pozůstatky obou nešťastných letců navždy odevzdány zemi, od níž se chtěli ve svém stroji odpoutat co nejdál k modrým výšinám, věčně k sobě volajícím lidské Ikary.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Jan Bobek

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Kudláček, 10.07.2017
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov Brno, sekce 104, hrob č. 290/291.
Nápis:
RODINA BOBKOVA

JAN
*8.1.1915 + 15.12.1937
Poznámka:

Pilot svob. Jan Bobek a pozorovatel des. asp. Ladislav Kabát zahynuli 15.12.1937 při letecké nehodě na letišti Nový Dvor u Malacek na Slovensku.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Rudolf von Singule

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Milan Lašťovka, 15.10.2017
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov, Sk. 58, hrob 71 - 73
Nápis:
RUDOLF VON SINGULE
korvetní kapitán - Korvetten Kapitän
velitel ponorky S.M.U.4 - Kommandant S.M.U.4

MMTO-R, GTM-OFF., LO-Rm.KD u. Schw., ÖEKO-III m.KD u. Schw.,
MVK III. m. KD u. Schw., EK I. u. II. etc.

8.4.1883 Pula - 2.5.1945 Brno

(z boku desky)
BRNĚNSKÝ MĚSTSKÝ STŘELECKÝ SBOR a KLUBY VOJENSKÉ HISTORIE EVROPSKÉ UNIE
Poznámka:

Jeden z nejúspěšnějších rakousko-uherských velitelů ponorek za 1. světové války.
Od roku 1915 byl velitelem ponorky U-4, v roce 1918 byl převelen na ponorkovou základnu v Pule.
Po skončení války pracoval jako úředník penzijní pojišťovny v Brně.
V čs. armádě byl veden jako záložní důstojník ženijního vojska.
V období protektorátu, v obavě o osud ženy Dory, která byla židovského původu, a jeho tří dcer, se nechal v 56 letech aktivovat do německého námořnictva. V letech 1941–1943 sloužil jako velitel školní ponorky UD-4 v Kielu, poté byl penzionován.
Zemřel tragicky krátce po osvobození Brna při střetu se sovětskými vojáky, když bránil svoji rodinu.

Nositel Rakouského řádu Železné koruny III. třídy s válečnou dekorací a meči,zlaté a stříbrné medaile Signum Laudis, Karlova vojenského kříž 1916, Jubilejního kříž 1908, a dalších.
Poněkud opožděně (21.12.1929) dostal vysoké rakousko-uherské vyznamenání – rytířský kříž řádu Marie Terezie (číslo 194) a byl povýšen do šlechtického stavu.
(zdroj: Fórum válka a Encyklopedie města Brna)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'9'' E16°35'46''
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Leo Vanžura

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Milan Lašťovka, 15.10.2017
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Nápis:
podpluk. LEO VANŽURA
*29.3.1911 +26.11.1985

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Bedřich Ventour

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Milan Lašťovka, 15.10.2017
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Nápis:
BEDŘICH VENTOUR
BRIGÁDNÍ GENERÁL
nar. 23./11. 1865 zemř.12./3.1934

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Karel Čech

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Milan Lašťovka, 15.10.2017
Umístění: Brno, Vídeňská, Ústřední hřbitov
Nápis:
MVDr. KAREL ČECH
PLUK. VET. VV

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob František Urban

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Kudláček, 16.12.2017
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov, sekce 73, hrob č. 781
Nápis:
DES.
URBAN
FRANTIŠEK
*1915 +1938

781
Poznámka:

Pilot des. František Urban zahynul 15.2.1938 při srážce letadel u Milovic. Spolu s ním zahynul pozorovatel ppor. pěch. Josef Krumer, v druhém letadle pak pilot des. Leopold Uhlíř a pozorovatel por. let. Karel Zýka. Hrob identifikoval správce hřbitova.
Více na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky
https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Josef Macháček

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Kudláček, 06.04.2018
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov, sekce 101, hrob č. 46
Nápis:
JOSEF
MACHÁČEK
MAJOR LETECTVA
*6.2.1903 +13.10.1979
Poznámka:

Pilot npor. Josef Macháček sloužil od roku 1933 do roku 1939 u LP2 v Olomouci. Byl velitelem 35. stíhací letky a vedl akrobatickou skupinu, se kterou vystupoval na leteckých dnech. V období 1935 až 1936 byl pilotem Četnických leteckých hlídek, kde byl 13.11.1935 zraněn při nouzovém přistání pro poruchu motoru.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Jan Jurášek

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      více o hřbitovu:
      https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=318
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Lubomír Jurášek, 16.09.2016
Umístění: Brno, Vídeňská 307/96, Ústřední hřbitov, sekce H8, číslo hrobu 28
Nápis:
JAN
JURÁŠEK
PLK. V. V. 1892 - 1958
Poznámka:

- narozen 16.7.1892, Bařice okr. Kroměříž
- hodnost v R-U armádě - vojín, 10. pr. pev. děl
- zajetí 22.3.1915, Přemyšl
- datum a místo přihlášení do legií - 13.7.1917, Taganrog Donská obl., Borispol
- první hodnost v legiích - vojín
- první útvar v legiích - 8.stř.pl.
- poslední útvar v legiích - 2.pl.leh.děl.
- poslední hodnost v legiích – šikovatel
- návrat domů přes Vladivostok
- konec v legiích - 9.7.1920
- služba v Československé armádě
- 1920 – 1945 - dělostřelecký důstojník v Žilině, Užhorodě, Praze - Ruzyni
- po roce 1945 na Ministerstvu obrany, Pardubicích, Trenčíně
- poslední působiště - Žilina, plukovník, velitel dělostřeleckého pluku
- 1957 - odchod do výslužby
(zdroj: informace rodiny, http://www.vuapraha.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Lubomír Jurášek