Spolek pro vojenská pietní místa

Kenotaf Antonín Podrábský

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
  • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov
Poznámka:

Ing. Antonín Podrábský byl významným brněnským technikem, který pracoval jako vedoucí patentové kanceláře ve Zbrojovce Brno. Posléze si společně se svým tchánem, Mgr. Antonínem Houdkem, založili vlastní společnost se sídlem v domě nábytkářské firmy TUSCULUM na Kolišti. Manželka Ing. Podrábského, Marie Podrábská, zde pracovala jako bytová architekta.
Ing. A. Podrábský měl zálibu ve výtvarném umění, byl členem spolku Skupina výtvarných umělců v Brně. Zde se seznámil s architektem Mojmírem Kyselkou. Nechal si od něho vybudovat původně letní sídlo patřící do obdodí tzv. "druhé generace" brněnské meziválečné avantgardy. Projekt domu vznikl v září 1939, stavba probíhala v letech 1939-41 v městečku Křižanov na Vysočině. Již v roce 1940 byl ale Ing. Podrábský zatčen gestapem a později převezen do koncentračního tábora. V Osvětimi tragicky zahynul. Manželka Marie s dětmi se poté odstěhovala natrvalo do Křižanova.
(zdroj: Křižanovský zpravodaj, vydání ze dne 22.10.2009)

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina

Kenotaf voják Vrbík

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
  • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Kenotaf Irene Brügel

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
  • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Poznámka:

Brügel Irene: *10.4.1880 Auspitz (Hustopeče), roz. Redlich. Poslední bydliště před deportací: Brno, Senefelderstr. 1a. Transport U, č. 879 (28.1.1942 Brno - Terezín). Pobyt v Terezíně: Gebäude C III, Zimmer 214a. Zemřela 13.1.1943. (zdroj: holocaust.cz)

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Arno Glaser

Kenotaf Jaroslav Golda

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
  • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Poznámka:

Narozen 6.9.1893 v Sokolnicích - okr. Brno-venkov, popraven 19.2.1943 ve Frankfurtu nad Mohanem.
Vyznamenání:
ruská:
- Kříž sv. Jiří IV. stupně (udělen v roce 1919)
československá:
- Revoluční medaile (1919)
- Spojenecká medaile (Medaile vítězství)
- Řád Sokola s meči (Štefánikův řád - 1922)
- Čs. válečný kříž 1914–1918 (udělen v roce 1922)
- Čs. válečný kříž 1939 in memoriam (1945)
Dne 28. července 1914 - narukoval k 8. pěšímu pluku v Brně; únor 1915 - odjezd na východní frontu; 21. 5. 1915 - u Opatova v Haliči upadl do ruského zajetí; 25. 3. 1916 - přihlásil se do formujících se čs. legií; 24. 6. 1916 - zapsán do stavu záložní roty 1. střeleckého pluku; červenec 1916 - převelen k 12. rotě 2. střeleckého pluku Jiřího z Poděbrad, povýšen na svobodníka; duben–květen 1917 - prodělal důstojnický kurz a stal se velitelem čety; 2. 7. 1917 - účast v bitvě u Zborova; 20. 7. 1917 - zraněn u Volosovky v boji s německými jednotkami; 25. 9. 1917 - povýšen na praporčíka; říjen 1917 až říjen 1918 - účast v bojích s Němci i bolševiky (Kyjev, Ural, západní Sibiř); 2. 10. 1918 - povýšen na podporučíka a jmenován velitelem půlroty 12. roty 2. pluku; leden 1919–počátek roku 1920 - účast v bojích s bolševiky na sibiřské magistrále; 19. 2. 1919 - povýšen na poručíka.
Dne 12. 3. 1920 - odjezd na lodi Madawaska z Vladivostoku do vlasti (16. 4. 1920 přistání v Terstu); 25. 4. 1920 - příjezd do vlasti; 10. 7. 1920 - povýšen na kapitána, rozhodl se zůstat v aktivní službě v čs. armádě (sloužil krátce ve Znojmě a v Litoměřicích).
Na období 5. 11. 1920–duben 1921 přidělen četnickému velitelství pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě; 2. 5. 1921 - přidělen k 45. pěšímu pluku v Sevljuši (Podkarpatská Rus); 1. 6. 1922 - oženil se v Jasině s Margaretou Bačinskou, měli spolu 4 děti (3 dcery a syna); 23. 4. 1924 - povýšen na štábního kapitána; 15. 4. 1927 - převelen k 36. pěšímu pluku v Užhorodě (velitel pomocné roty, zástupce velitele praporu); 29. 12. 1928 - povýšen na majora; duben 1929–září 1933 - jmenován plukovním pobočníkem 36. pluku; 1. 11. 1933 - určen zatímním velitelem II. praporu 36. pluku; 1. 1. 1935 - povýšen na podplukovníka a jmenován velitelem II. praporu 36. pluku; listopad 1938 - po vídeňské arbitráži předával maďarským vojákům město Mukačevo; počátek roku 1939–březen 1939 - účast v kurzu pro velitele pluků v Praze; léto 1939 - začal působit v odbojové organizaci Obrana národa (kraj Brno-město, skupina Brno-západ); oficiálně byl po rozpuštění čs. armády zaměstnán jako aktuárský ředitel na Zemském úřadě pro péči o válečné poškozence v Brně.
Dne 6. 12. 1939 zatčen v Brně, do konce května 1940 vyslýchán v Kounicových a Sušilových kolejích; 6. 6. 1940 - odjezd do věznice v Breslau (Vratislav); červenec 1940 - převezen do věznice ve Wohlau; 22. 2. 1941 - převezen do věznice v Dietzu; 19. 10. 1942 - senát Lidového soudního dvora ve Frankfurtu nad Mohanem jej odsoudil za přípravu velezrady a nadržování nepříteli k trestu smrti.
Dne 19. 2. 1943 byl ve Frankfurtu nad Mohanem popraven; 28. 10. 1946 - povýšen na plukovníka in memoriam. V roce 1967 - urna s popelem převezena spolu s urnami dalších popravených příslušníků Obrany národa z Frankfurtu nad Mohanem do Brna a s vojenskými poctami pohřbena dne 7. 9. 1967 na Ústředním hřbitově.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=92 )

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka

Kenotaf Karel Staněk

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
  • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Poznámka:

V rakousko-uherské armádě vojín, nejdříve 2. horského pluku, později 21. pěšího pluku. Zajat: 5. 7. 1916, Kolky. Přihlášení do legií: Taškent. Do čs. legie v Rusku zařazen 19. 7. 1916, 2. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích 14. 8. 1920, poslední útvar: inten. 3. střelecká divize, poslední hodnost: vojín. Demobilizován.
Za nacistické okupace zapojen v odbojovém hnutí (Petiční výbor Věrni zůstaneme). Zatčen 2. 10. 1941, vězněn v Brně Pod kaštany, odkud 5. 3. 1942 transportován do Osvětimi.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1428 )

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka

Hrob Miloš Wurm

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
  • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Poznámka:

Místo narození i bydliště Brno, svobodník rakousko-uherské armády, 1.sanit. oddíl. Zajat 11.9.1914 v Haliči. Přihlášen do legií 9.11.1916 - Oděsa, srbský dobr. korpus. Do Čs. legie ve Francii zařazen 3.5.1918, útvar 22. stř. pluk.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase)

Pohřben byl 26.10.1918 do vlastního hrobu u Chestres. Dne 4.4.1923 byla rakev s ostatky M. Wurma převezena do Brna a 7.4.1923 uložena do rodinné hrobky na ústředním hřbitově.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz )

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-38562
Pomník přidal: František Mrvka
Doplnění informací: Manuel van Eyck

Kenotaf František Hruška

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
  • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Poznámka:

František Hruška, desátník ppl. č 3, nar.1877 ve Vysoké, okr. Val. Meziříčí, příslušnost tamtéž. Zemřel 18.1.1918 v nemocnici v Padule, Salerno - Itálie. Pohřben 19.1.1918 na hřbitově v Padule.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka

Kenotaf František Knesl

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
  • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Poznámka:

František Knesl, vojín 84.pěšího pluku, nar.1874 v Bítově - okr. Znojmo, zemřel 7.6.1916 v pevnostní nemocnici č.3 v Kotoru v Dalmacii. Pohřben 9.6.1916 na hřbitově v Kotoru v Dalmacii.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka

Kenotaf František Horák

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
  • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka

Kenotaf Jaromír Appel a hrob Leopold Skála

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
  • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Poznámka:

JUDr. Jaromír Appel se narodil 27.5.1900 ve Velkém Meziříčí a zemřel 22.7.1958 v Jihlavě.
V roce1949 obdržel uznání za účast v odboji, ale v roce 1950 byl zařazen do tábora nucených prací; až v roce 1969 byl rehabilitován.
Vzdělání a zaměstnání - Reálné gymnázium Velké Meziříčí (v lednu 1918 uznán schopným vojenské služby a po maturitě v květnu 1918 narukoval do armády (výcvik ve Vídni, Linci, přidělen k horskému dělostřeleckému pluku v Přemyšlu; v srpnu 1918 převelen na italskou frontu; po návratu domů v listopadu 1918 vstup do armády - dělostřelecký pluk v Jihlavě).
Jako externista se přihlásil na II. české státní gymnázium v Brně, Křenová (po maturitě v červnu 1919 vojenská služba, kterou zakončil jako podporučík).
Na podzim 1919 vstoupil na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kterou absolvoval 9. 2. 1924 (po praxi v kárném výboru Zemského vojenského velitelství v Brně v roce 1927 a u vojenského soudu a vojenské prokuratury v roce 1930; v červenci 1931 povýšen na npor. justiční služby v záloze).
1927 praxe v kárném výboru Zemského vojenského velitelství v Brně, 1930 u vojenského soudu a prokuratury
1930 otevření vlastní advokátní kanceláře v Brně, Jezuitská č. 9/11, kterou provozoval do roku 1949, kdy mu byla zlikvidována
1949 fakturant Stavoprojektu (31. 7. 1949 zatčen a odsouzen na 18 měsíců do tábora nucených prací - cihelna v Brně-Králově Poli, 24. 9. – 14. 11. 1950 Jáchymov, důl Nikolaj, 15. 11. 1950 – 12. 3. 1951 Brno, výrobna krmiv)
1951–1953 kopáč na stavbě vodovodu v Jihlavě
1953–1957 zásobovací a právní referent Krajské správy zásobování vodou a kanalizace
1958 dělník na stavbě kanalizační čističky jihlavské mlékárny, kde ho zastihla smrt.
JUDr. Jaromír Appel byl vysoce vzdělaný a oddaný zásadám demokracie, jeho zájem se upínal k vojenské službě, poté působil jako brněnský advokát zapojený do řady organizací a spolků. V roce 1939 vstoupil ihned do odbojové činnosti jak v odboji sokolském, tak ve skupině M 39 „Nová cesta“, poté i v odbojové skupině gen. Vojtěcha Luži a ve skupině Ormeka.
Do roku 1944 unikal zatčení gestapa, úspěšně spolupracoval s řadou dalších členů odboje a podporoval jejich rodiny. Podle všech sdělení byl ideálním konspirátorem a statečným člověkem, protože po zatčení gestapem a třech výsleších nikoho neprozradil. Angažoval se v rámci právní služby pro domácí odboj ve 293 případech.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?q=appel&f_search=Vyhledat&acc=osobnosti&qb= )

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka