Brno
Kenotaf Antonín Podrábský
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
- Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
- tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
IN MEMORIAM
ING. ANTONÍN PODRABSKÝ
*1.8.1901 +31.7.1942
V OSVĚTIMI
Ing. Antonín Podrábský byl významným brněnským technikem, který pracoval jako vedoucí patentové kanceláře ve Zbrojovce Brno. Posléze si společně se svým tchánem, Mgr. Antonínem Houdkem, založili vlastní společnost se sídlem v domě nábytkářské firmy TUSCULUM na Kolišti. Manželka Ing. Podrábského, Marie Podrábská, zde pracovala jako bytová architekta.
Ing. A. Podrábský měl zálibu ve výtvarném umění, byl členem spolku Skupina výtvarných umělců v Brně. Zde se seznámil s architektem Mojmírem Kyselkou. Nechal si od něho vybudovat původně letní sídlo patřící do obdodí tzv. "druhé generace" brněnské meziválečné avantgardy. Projekt domu vznikl v září 1939, stavba probíhala v letech 1939-41 v městečku Křižanov na Vysočině. Již v roce 1940 byl ale Ing. Podrábský zatčen gestapem a později převezen do koncentračního tábora. V Osvětimi tragicky zahynul. Manželka Marie s dětmi se poté odstěhovala natrvalo do Křižanova.
(zdroj: Křižanovský zpravodaj, vydání ze dne 22.10.2009)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina
Kenotaf voják Vrbík
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
- Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
- tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
RODINA VRBÍKOVA
FRANTIŠEK
*8.VIII.1915 +31.VIII.1948
Upomínka na jeho otce
který padl na ruském bojišti
15.IV.1915 ve stáří 36 let.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Kenotaf Irene Brügel
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
- Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
- tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
IRENE BRÜGEL +TEREZÍN 1943
Brügel Irene: *10.4.1880 Auspitz (Hustopeče), roz. Redlich. Poslední bydliště před deportací: Brno, Senefelderstr. 1a. Transport U, č. 879 (28.1.1942 Brno - Terezín). Pobyt v Terezíně: Gebäude C III, Zimmer 214a. Zemřela 13.1.1943. (zdroj: holocaust.cz)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Arno Glaser
Kenotaf Jaroslav Golda
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
- Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
- tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
JAROSLAV GOLDA
PLUKOVNÍK I. M.
*6.9.1893 +18.2.1943
Narozen 6.9.1893 v Sokolnicích - okr. Brno-venkov, popraven 19.2.1943 ve Frankfurtu nad Mohanem.
Vyznamenání:
ruská:
- Kříž sv. Jiří IV. stupně (udělen v roce 1919)
československá:
- Revoluční medaile (1919)
- Spojenecká medaile (Medaile vítězství)
- Řád Sokola s meči (Štefánikův řád - 1922)
- Čs. válečný kříž 1914–1918 (udělen v roce 1922)
- Čs. válečný kříž 1939 in memoriam (1945)
Dne 28. července 1914 - narukoval k 8. pěšímu pluku v Brně; únor 1915 - odjezd na východní frontu; 21. 5. 1915 - u Opatova v Haliči upadl do ruského zajetí; 25. 3. 1916 - přihlásil se do formujících se čs. legií; 24. 6. 1916 - zapsán do stavu záložní roty 1. střeleckého pluku; červenec 1916 - převelen k 12. rotě 2. střeleckého pluku Jiřího z Poděbrad, povýšen na svobodníka; duben–květen 1917 - prodělal důstojnický kurz a stal se velitelem čety; 2. 7. 1917 - účast v bitvě u Zborova; 20. 7. 1917 - zraněn u Volosovky v boji s německými jednotkami; 25. 9. 1917 - povýšen na praporčíka; říjen 1917 až říjen 1918 - účast v bojích s Němci i bolševiky (Kyjev, Ural, západní Sibiř); 2. 10. 1918 - povýšen na podporučíka a jmenován velitelem půlroty 12. roty 2. pluku; leden 1919–počátek roku 1920 - účast v bojích s bolševiky na sibiřské magistrále; 19. 2. 1919 - povýšen na poručíka.
Dne 12. 3. 1920 - odjezd na lodi Madawaska z Vladivostoku do vlasti (16. 4. 1920 přistání v Terstu); 25. 4. 1920 - příjezd do vlasti; 10. 7. 1920 - povýšen na kapitána, rozhodl se zůstat v aktivní službě v čs. armádě (sloužil krátce ve Znojmě a v Litoměřicích).
Na období 5. 11. 1920–duben 1921 přidělen četnickému velitelství pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě; 2. 5. 1921 - přidělen k 45. pěšímu pluku v Sevljuši (Podkarpatská Rus); 1. 6. 1922 - oženil se v Jasině s Margaretou Bačinskou, měli spolu 4 děti (3 dcery a syna); 23. 4. 1924 - povýšen na štábního kapitána; 15. 4. 1927 - převelen k 36. pěšímu pluku v Užhorodě (velitel pomocné roty, zástupce velitele praporu); 29. 12. 1928 - povýšen na majora; duben 1929–září 1933 - jmenován plukovním pobočníkem 36. pluku; 1. 11. 1933 - určen zatímním velitelem II. praporu 36. pluku; 1. 1. 1935 - povýšen na podplukovníka a jmenován velitelem II. praporu 36. pluku; listopad 1938 - po vídeňské arbitráži předával maďarským vojákům město Mukačevo; počátek roku 1939–březen 1939 - účast v kurzu pro velitele pluků v Praze; léto 1939 - začal působit v odbojové organizaci Obrana národa (kraj Brno-město, skupina Brno-západ); oficiálně byl po rozpuštění čs. armády zaměstnán jako aktuárský ředitel na Zemském úřadě pro péči o válečné poškozence v Brně.
Dne 6. 12. 1939 zatčen v Brně, do konce května 1940 vyslýchán v Kounicových a Sušilových kolejích; 6. 6. 1940 - odjezd do věznice v Breslau (Vratislav); červenec 1940 - převezen do věznice ve Wohlau; 22. 2. 1941 - převezen do věznice v Dietzu; 19. 10. 1942 - senát Lidového soudního dvora ve Frankfurtu nad Mohanem jej odsoudil za přípravu velezrady a nadržování nepříteli k trestu smrti.
Dne 19. 2. 1943 byl ve Frankfurtu nad Mohanem popraven; 28. 10. 1946 - povýšen na plukovníka in memoriam. V roce 1967 - urna s popelem převezena spolu s urnami dalších popravených příslušníků Obrany národa z Frankfurtu nad Mohanem do Brna a s vojenskými poctami pohřbena dne 7. 9. 1967 na Ústředním hřbitově.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=92 )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka
Kenotaf Karel Staněk
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
- Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
- tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
NA PAMĚŤ
KARLA STAŇKA,
ČLENA MĚSTSKÉ RADY V BRNĚ A RUSKÉHO
LEGIONÁŘE, VYZNAMENÁN ČESKOSLOVENSKÝM
VÁLEČNÝM KŘÍŽEM 1939 IN MEMORIAM
NAROZEN 10.X.1887, JEŽOV, ČECHY
ZATČEN GESTAPEM 2.X.1941,
UMUČEN 21.VII.1942, OSVĚTIM.
V rakousko-uherské armádě vojín, nejdříve 2. horského pluku, později 21. pěšího pluku. Zajat: 5. 7. 1916, Kolky. Přihlášení do legií: Taškent. Do čs. legie v Rusku zařazen 19. 7. 1916, 2. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích 14. 8. 1920, poslední útvar: inten. 3. střelecká divize, poslední hodnost: vojín. Demobilizován.
Za nacistické okupace zapojen v odbojovém hnutí (Petiční výbor Věrni zůstaneme). Zatčen 2. 10. 1941, vězněn v Brně Pod kaštany, odkud 5. 3. 1942 transportován do Osvětimi.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1428 )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka
Hrob Miloš Wurm
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
- Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
- tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
JUC. MILOŠ
WURM
22.11.1892 - 24.10.1918
PADL VE FRANCII
Místo narození i bydliště Brno, svobodník rakousko-uherské armády, 1.sanit. oddíl. Zajat 11.9.1914 v Haliči. Přihlášen do legií 9.11.1916 - Oděsa, srbský dobr. korpus. Do Čs. legie ve Francii zařazen 3.5.1918, útvar 22. stř. pluk.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase)
Pohřben byl 26.10.1918 do vlastního hrobu u Chestres. Dne 4.4.1923 byla rakev s ostatky M. Wurma převezena do Brna a 7.4.1923 uložena do rodinné hrobky na ústředním hřbitově.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz )
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-38562
Pomník přidal: František Mrvka
Doplnění informací: Manuel van Eyck
Kenotaf František Hruška
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
- Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
- tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
IN MEMORIAM
FRANTIŠEK HRUŠKA
ROLNÍK, *29.V.1877 VE VYSOKÉ, +19.I.1918 V PADULE, ITÁLIE
František Hruška, desátník ppl. č 3, nar.1877 ve Vysoké, okr. Val. Meziříčí, příslušnost tamtéž. Zemřel 18.1.1918 v nemocnici v Padule, Salerno - Itálie. Pohřben 19.1.1918 na hřbitově v Padule.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka
Kenotaf František Knesl
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
- Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
- tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
Vzpomínka
na syna, bratra a švakra
FRANTIŠKA KNESLA
nar. 18.září 1874, zemř. 16.června 1916
za války v Kotoru.
František Knesl, vojín 84.pěšího pluku, nar.1874 v Bítově - okr. Znojmo, zemřel 7.6.1916 v pevnostní nemocnici č.3 v Kotoru v Dalmacii. Pohřben 9.6.1916 na hřbitově v Kotoru v Dalmacii.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka
Kenotaf František Horák
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
- Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
- tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
VZPOMÍNKA NA
FRANTIŠKA HORÁKA
OBĚŤ VÁLKY
*25.3.1877 +1915
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka
Kenotaf Jaromír Appel a hrob Leopold Skála
- + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
- Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
- tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
IN MEMORIAM:
JUDr. JAROMÍR APPEL,
ADVOKÁT, 27.5.1900 - 22.7.1958
LEOPOLD SKÁLA,
ŠT. KAPITÁN, 11.11.1887 - 26.6.1952
JUDr. Jaromír Appel se narodil 27.5.1900 ve Velkém Meziříčí a zemřel 22.7.1958 v Jihlavě.
V roce1949 obdržel uznání za účast v odboji, ale v roce 1950 byl zařazen do tábora nucených prací; až v roce 1969 byl rehabilitován.
Vzdělání a zaměstnání - Reálné gymnázium Velké Meziříčí (v lednu 1918 uznán schopným vojenské služby a po maturitě v květnu 1918 narukoval do armády (výcvik ve Vídni, Linci, přidělen k horskému dělostřeleckému pluku v Přemyšlu; v srpnu 1918 převelen na italskou frontu; po návratu domů v listopadu 1918 vstup do armády - dělostřelecký pluk v Jihlavě).
Jako externista se přihlásil na II. české státní gymnázium v Brně, Křenová (po maturitě v červnu 1919 vojenská služba, kterou zakončil jako podporučík).
Na podzim 1919 vstoupil na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kterou absolvoval 9. 2. 1924 (po praxi v kárném výboru Zemského vojenského velitelství v Brně v roce 1927 a u vojenského soudu a vojenské prokuratury v roce 1930; v červenci 1931 povýšen na npor. justiční služby v záloze).
1927 praxe v kárném výboru Zemského vojenského velitelství v Brně, 1930 u vojenského soudu a prokuratury
1930 otevření vlastní advokátní kanceláře v Brně, Jezuitská č. 9/11, kterou provozoval do roku 1949, kdy mu byla zlikvidována
1949 fakturant Stavoprojektu (31. 7. 1949 zatčen a odsouzen na 18 měsíců do tábora nucených prací - cihelna v Brně-Králově Poli, 24. 9. – 14. 11. 1950 Jáchymov, důl Nikolaj, 15. 11. 1950 – 12. 3. 1951 Brno, výrobna krmiv)
1951–1953 kopáč na stavbě vodovodu v Jihlavě
1953–1957 zásobovací a právní referent Krajské správy zásobování vodou a kanalizace
1958 dělník na stavbě kanalizační čističky jihlavské mlékárny, kde ho zastihla smrt.
JUDr. Jaromír Appel byl vysoce vzdělaný a oddaný zásadám demokracie, jeho zájem se upínal k vojenské službě, poté působil jako brněnský advokát zapojený do řady organizací a spolků. V roce 1939 vstoupil ihned do odbojové činnosti jak v odboji sokolském, tak ve skupině M 39 „Nová cesta“, poté i v odbojové skupině gen. Vojtěcha Luži a ve skupině Ormeka.
Do roku 1944 unikal zatčení gestapa, úspěšně spolupracoval s řadou dalších členů odboje a podporoval jejich rodiny. Podle všech sdělení byl ideálním konspirátorem a statečným člověkem, protože po zatčení gestapem a třech výsleších nikoho neprozradil. Angažoval se v rámci právní služby pro domácí odboj ve 293 případech.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?q=appel&f_search=Vyhledat&acc=osobnosti&qb= )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka