Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Miloš Nekvasil

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická, odd. IV-4
Poznámka:

Miloš Nekvasil: 2.1.1910 Tábor, v rodině truhláře. Studoval střední školu v Praze, vstoupil do KSČ. Během vojenské služby několikrát krátkodobě vězněn za komunistickou propagandu. Ve 30. letech se dostal jako tzv. mladý kádr do Sovětského svazu. Během jeho pobytu v SSSR vypukla občanská válka ve Španělsku. Společně s dalšími dobrovolníky nastoupil na důstojnickou školu, Frunzeho vojenskou akademii. Do Španělska se dostal s pomocí falešných dokumentů. Ve Španělsku byl Miloš Nekvasil velitelem motostřeleckého praporu TGM. Během bojů byl jednou raněn, ale jelikož se jednalo o čistý průstřel, neměl později vážnější zdravotní komplikace. Interbrigády byly rozpuštěny ještě před koncem občanské války, vojákům byl po složení zbraní povolen přechod do Francie. Po vypuknutí druhé světové války chtěl M. Nekvasil vstoupit do čs. armády ve Francii, ale byl odmítnut. Roli v tom hrála nepochybně skutečnost, že byl členem KSČ. Pravděpodobně byl považován za nedůvěryhodného. Po porážce Francie odešel do svobodné části, do Marseille. Na sklonku roku 1943 se zapojil do partyzánského hnutí, dělal spojku mezi svobodnou a okupovanou částí Francie. Za svoji činnost obdržel Francouzský válečný kříž. Na podzim roku 1945 návrat do Československa. Roku 1949 byl zatčen a vyloučen z KSČ. Bez soudu byl skoro tři roky vězněn v samovazbě. Pak následovaly obvyklé perzekuce. Nakonec si našel práci v Tyršově muzeu tělesné výchovy a sportu. Ačkoliv byl v 60. letech rehabilitován, nepodlehl pokušení vrátit se do KSČ. V roce šedesátého výročí interbrigád byl spolu s ostatními dobrovolníky pozván do Španělska. V tomto roce španělský parlament jednohlasně potvrdil rozhodnutí z doby občanské války, že všichni členové mezinárodních brigád mají nárok na španělské občanství. Rezoluce byla přijata v době občanské války, protože dobrovolníkům hrozil postih po návratu do vlasti, roku 1996 se však jednalo o čestnou výsadu a ocenění nasazení dobrovolníků.
(zdroj: http://www.pametnaroda.cz/story/nekvasil )

Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Doplnění informací: Arno Glaser

Hrob Vilém Charous

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická, odd. IV-4
Poznámka:

Vilém Charous, nar. 27.7.1887 Nové Hvězdlice okr. Vyškov. V RU armádě sloužil u 8. pěšího pluku jako desátník. Zajat 3.4.1916, Kolky. Do čs. legií v Rusku se přihlásil 27.5.1917, zařazen 30.6.1917 jako vojín k 1. dělostřeleckému pluku. Konec v legiích 14.8.1920, nadporučík, dále sloužil v ČSA.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase )

Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Karel Vacek

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická, odd. IV-4
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito údaji: dílovedoucí (kontrolor), bydliště Praha VIII, Střelničná 663, padl v Kobylisích.

Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Karel Švarc

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická

Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Jaroslav Opavský

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická

Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Bohumír Pavlík

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická
Poznámka:

foto v uniformě důstojníka tankového vojska ČSLA

Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Marie Culková

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická, Ďáblický hřbitov
Poznámka:

uvedena též na pamětní desce
http://www.vets.cz/vpm/24975-pametni-deska-obetem-naletu/#24975-pametni-deska-obetem-naletu

Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Milan Lašťovka

Hrob František Červenka

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická, Ďáblický hřbitov
Poznámka:

mohlo by se jednat o tohoto vojáka (přehozený den a měsíc narození):

Příjmení:ČERVENKA
Jméno:František
První hodnost v legiích:vojín
Poslední hodnost v legiích: nadporučík
Hodnost rakousko-uherské armády:vojín
Bydliště:Dražetice okr. Příbram
Datum narození:10.2.1890
Místo narození:Dražetice okr. Příbram
Datum a místo přihlášení do legií:27.6.1918, Samara
Datum zařazení do jiné (další) legie:27.6.1918
Konec v legiích: 29.7.1920
Zkratky armád, u kterých sloužil:LR
Poslední útvar rakousko-uherské armády: 102.p.pl.
První útvar v legiích:9.stř.pl.
Poslední útvar v legiích: 9.stř.pl.
Zajetí:3.4.1915, Karpaty
Kód:X
Prameny:Osobní karta legionáře (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1.světové války).
Legionářský poslužný spis ( archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1. světové války ).
Poznámka:služba v legii od 27.6.1918 do 29.7.1920
http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase

Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Milan Lašťovka

Hrob nebo kenotaf Jan Bouřil

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická 2a, hrob IV-1-735

Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Vladimír Jouda
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Hrob Jan Doubek

• + o skupině VPM (P-08, Ďáblice, Ďáblický hřbitov)
  • Praha 8, Ďáblice – Ústřední hřbitov, Ďáblická/K zahradnictví
    souřadnice vchodu 50°8'0.9"N, 14°28'42.8"E
    
    Hřbitov v Ďáblicích byl plánován jako jeden ze tří ústředních hřbitovů v Praze (Olšany, Chodovec, Ďáblice), přičemž chodovský na Chodovci měl být největší. Za 2. sv. války bylo od stavby hřbitova na Chodovci upuštěno a tak se stal ďáblický ústřední hřbitov s rozlohou 29,32 ha po Olšanech druhým největším v Praze. Byl postaven v kubistickém stylu v letech 1912-1914. Je dosud zaplněn jen z malé části, je na něm 180 hrobek, 4 185 hrobů a 2 350 urnových hrobů. Podle pasportu stávajícího stavu hřbitova z dubna 1999 zde bylo evidováno 20 817 pohřbených.
    
    V kruhovém středu je čestné pohřebiště, kde jsou umístěny hroby jugoslávských a italských partyzánů i oběti květnového povstání v r. 1945 od mostu Barikádníků. Při severní zdi byly pohřbívány oběti protikomunistického odboje. V devadesátých letech zde bylo zřízeno Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let – třetí odboj. Pomník Obětem komunismu znázorňuje ruce propletené ostnatými dráty. Podél severní části jsou v trávě desky se jmény zjištěných obětí, mezi nimi železný náhrobní kříž na památku číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Podél cesty je po pravé straně (odd. VIII-1) dětský hřbitov z 50. let. Na deskách v trávě jsou jména a data dětí; ty většinou nežily déle než několik dní. Celkem jsou zde pohřbeny ostatky 207 politických vězňů umučených a popravených v letech 1948-1959 a 37 dětí. Na východní straně hřbitova je pohřebiště neznámých. byli zde pohřbeni i němečtí vojáci z konce 2. sv. války, jejich ostatky však byly přeneseny a měl jim být vyhrazen léta neužívaný německý evangelický hřbitov v Praze 10 na Vinohradské třídě.
    Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 8, Ďáblická 2a, hrob VIII-1-75

Souřadnice: N50°8'38.22'' E14°29'5.1'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Vladimír Jouda
Příprava dat: Vladimír Štrupl