Mnichovo Hradiště

Kenotaf František Ehleman

Autor: Dan Vrba ml., 24.09.2011
Umístění: Mnichovo Hradiště, Jiráskova, hřbitov
Nápis:
IN MEMORIAM
FRANTIŠEK EHLEMAN
30.5. - +20.2.1942 V OSVĚTIMI

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Dan Vrba ml.

Kenotaf Vilém Svoboda

Autor: Dan Vrba ml., 24.09.2011
Umístění: Mnichovo Hradiště, Jiráskova, hřbitov
Nápis:
J.U.C. VILÉM SVOBODA
T.Č. JEDN. DOBR. ZEM. PĚŠ. PL.
27.10.1889 +23.10.1916
Poznámka:

Svoboda Vilém: desátník - střel.pl. 10.*1889 - Mnich. Hradiště. +23./X.1916 - Cholm, Ruské Polsko, pohřben tamtéž. Zdroj: vuapraha.cz


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Dan Vrba ml.
Doplnění informací: M Lašťovka

Pomník Obětem války 1866

Autor: Milan Lašťovka, 03.11.2017
Umístění: Mnichovo Hradiště, Na Habru, křižovatka Na Habru x Klášterská
Nápis:
ZUR ERRINERUNG AN DIE TAPFEREN
K.K.ÖSTER.KRIEGER, WELCHE IN DEN
GEFECHTEN BEI HÜHNERWASSER UND
MÜNCHENGRAETZ AM26. UND 28. JUNI 1866
IN TREUER PFLICHTERFÜLLUNG DEN
HELDENTOD FANDEN.

UPOMÍNKA UDATNÝM C.K. RAKOUSKÝM
VOJÍNŮM,JENŽ V BITKÁCH U KUŘÍVOD A
MNICHOVA-HRADIŠTĚ DNE 26. A 28. ČERVNA
1866,VĚRNI POVINNOSTEM SVÝM
REKOVNĚ PADLI.

GEWIDMET VON
MARIE GRAFFIN WALDSTEIN_WARTEMBERG
GEBORENE FÜRSTINSCHWARZENBERG
1868

VĚNOVÁNO OD
MARIE HRABĚNKY WALDSTEIN
WARTEMBERG_ové, ROZENÉ KNĚŽNY
SCHWARZENBERG_ové,
1868
Poznámka:

Pomník v roce 1868 nechala ze svých vlastních prostředků postavit Marie Leopoldina, hraběnka Valdštejn-Vartenberg, manželka majitele velkostatku Mnichovo Hradiště Arnošta Františka, hraběte Valdštejn-Vartenberg. Pomník byl vyroben ve valdštejnských železárnách v Sedlci u Plzně. Pomník byl v 80. letech 20. století výrazně poničen při stavbě silnice Mnichovo Hradiště-Mimoň, kdy byl výbuchem, který odstraňoval terénní vlnu, doslova rozmetán. Provizorně byl opraven v roce 1994 členy "Komitétu pro udržování památek z války roku 1866".
(zdroj:CEVH MO)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE2116-1830
Souřadnice: N50°31'16.38'' E14°56'33.64''
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pamětní deska Karel Stanislav Otta

Autor: Filip Procházka, 06.09.2016
Umístění: Mnichovo Hradiště, Podskalská 213
Nápis:
V TOMTO DOMĚ
SE NARODIL 13.7.1921
KAREL STANISLAV OTTA
PŘÍSLUŠNÍK
11. PĚŠÍHO PRAPORU VÝCHODNÍHO
A 311. ČESKOSLOVENSKÉ
BOMBARDOVACÍ PERUTĚ RAF
ZEMŘEL 1.4.1977 V USA
Poznámka:

Otta Karel, nar. 13.7.1921 Mnichovo Hradiště. Odveden 1.5.1941 (prezentace), Střední Východ; Haifa. Osobní číslo Z-10.501.108, národnost česká, nováček.
Otta Karel Stanislav, Sgt, 788508, 311 Sqdn, čet./R/pplk., *13/7/21, Mnichovo Hradiště /Ml. Boleslav/, WOP/AG
(zdroj: http://www.acr.army.cz/historie/seznam-prislusniku-ceskoslovenskeho-letectva-v-raf-1940-1945-494/ , http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Filip Procházka
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pomník Václava Budovce z Budova

Autor: Marek Skýpala, 20.11.2014
Umístění: Mnichovo Hradiště, V Lipách, socha v areálu zámku Mnichovo Hradiště
Nápis:
BUDOVEC
Poznámka:

Václav Budovec z Budova (28. srpna 1551, Červené Janovice – 21. června 1621, Praha) byl český politik, čelní představitel stavovského protihabsburského odboje, diplomat a spisovatel, významná postava politického a církevního života českého stavovského státu ve II. polovině 16. století a počátku 17. století, příslušník rodu Budovců z Budova.
Vzhledem k tomu, že sám podporoval vládu Fridricha Falckého, a dokonce provázel tureckou delegaci po Pražském hradě, byl odsouzen k trestu smrti. Po bitvě na Bílé hoře odvedl svou rodinu do emigrace, sám se vrátil kvůli strážení korunovačních klenotů, svůj palác na Starém Městě pražském proti Týnskému chrámu našel vydrancovaný. V únoru 1621 byl podle císařského listu zatčen a uvězněn v Bílé věži Pražského hradu.
Byl popraven 21. června 1621 na Staroměstském náměstí rukou kata Jana Mydláře jako druhý v pořadí, hned za Jáchymem Ondřejem Šlikem. Nejprve mu byla uťata ruka na připomínku porušení přísahy věrnosti císaři. Původní verdikt zněl rozčtvrcení za živa a poté části jeho těla měly být rozvěšeny na rozcestích Prahy, avšak trest byl zmírněn v pouhé stětí. Jeho hlavu přibil kat na Staroměstskou mosteckou věž, kde zůstala až do listopadu 1631, kdy při vpádu saské armády hlavy sejmuli a uložili k poslednímu spočinutí se všemi poctami v Týnském chrámu. Po odchodu Sasů se všech jedenáct lebek záhadně ztratilo a dodnes se o dalších osudech ostatků popravených pouze spekuluje (Zdroj: Wikipedie).


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°31'38.34'' E14°58'17.76''
Pomník přidal: Marek Skýpala