Brno

Kenotaf Drahomír Příhoda

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 26.04.2019
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Nápis:
VZPOMÍNKA
DRAHOMÍR PŘÍHODA
absol. reál. gym. v Brně-Husovicích,
zemřel dne 19.května 1945 jako polit. vězeň
po pochodu hladu z Gollnowa do Hamburku
v Bützowě-Meklembursko v mladém a nadějném
věku 22 let, vzdálen od své milované vlasti
a svých drahých, na které tolik vzpomínal.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka

Kenotaf Kurt a Marie Schindlerovi

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 26.04.2019
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Nápis:
IN MEMORIAM
KURT A MARIE
SCHINDLEROVI
1898 - 1943 1901 - 1944
LODŽ OSVĚTIM
Poznámka:

Kurt Schindler, nar. 24.12.1898, bydliště Praha II, Vladislavova 3, transport č.676 Praha - Lodž, zahynul 13.5.1943 v Lodži.
Marie Schindlerová, nar. 7.3.1901, bydliště Praha II, Vladislavova 3, 21.10.1941 transport č.677 Praha - Lodž, zahynula.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka

Kenotaf Nathan L. Hurvič

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 26.04.2019
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Nápis:
N. L. HURVIČ
*3.2.1891,
29.3.1945 UMUČEN
V KONCENTR. TÁBOŘE
WALDLAGER, DACHAU
Poznámka:

Narozen v Lodži - Polsko, bydliště Brno, Klecandova 25.
Gestapem byl zatčen 18. 3. 1939 pro činnost v KSČ (akce Gitter? - Menš) a umístěn ve věznici Policejního ředitelství v Brně (dodán ve 12.25 hodin, vězeňská cela č. 7, běžné číslo v Knize Policejního ředitelství 1314).
Dne 3. 4. 1939 byl „předán gestapu“ (komisař Blaha) a umístěn ve věznici na Špilberku.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=osobnosti )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka

Kenotaf Jaroslav Malíř

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 26.04.2019
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Nápis:
IN MEMORIAM
INŽ. JAROSLAV
+11.5.1945
MALÁ PEVNOST TEREZÍN

RODINA MALÍŘOVA

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka

Kenotaf Pavel Popela

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 26.04.2019
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Nápis:
PAVEL POPELA
*31.10.1903,
umučen v Kounicových kolejích v Brně
27.2.1942.
Poznámka:

Narozen Telnice, dětství prožil v Chrlicích, kam se rodiče přestěhovali brzy po jeho narození. Otec byl dělníkem na železnici, s manželkou měli šest dětí. Syn Pavel se vyučil u krejčovského mistra Richtra v Brně na Antonínské ulici, později pro činnost v FDTJ musel odejít a pracoval na stavebních pracích na železnici. Vojenskou službu konal u 36. pěšího pluku v Užhorodu (1923–1924).
Po návratu pracoval ve Včele Brno, do Chrlic se znovu vrátil v roce 1928, kde bydlel u rodičů. Pro politickou angažovanost získával jen příležitostnou práci (obchodní cestující, závozník), od roku 1933 získal místo expedienta v Dělnické rovnosti. Podílel se na organizování pomoci rakouským a německým emigrantům, organizoval nábor dobrovolníků na pomoc demokratickému Španělsku.
Po okupaci se zapojil do komunistického odboje, patřil k organizátorům ilegálního tisku. Po 1. září 1939, kdy jej při akci Albrecht der Erste hledalo gestapo, přešel do Prahy, kde až do podzimu 1940 spolupracoval s prvním ilegálním vedením KSČ. Poté poslán na Moravu, krátce bydlel v Cerekvi u Jihlavy, v zimě 1940–1941 se ukrýval v Heršpicích u Františka Havránka, v Milešovicích, naposled bydlel v Tvrdonicích u Břeclavi. Pracoval jako dělník na regulaci řeky u Lanžhotu, kde spolupracoval se stavbyvedoucím Ing. Aloisem Šeránkem z Brna. Gestapo přišlo na udání, že na stavbě jsou zaměstnáni lidé s falešnými doklady. Šeránek, zatčený 21. února 1942, již neměl možnost Popelu varovat.
Popela, maskovaný a s doklady na jméno Petr Pavlán, byl zatčen 26. února 1942, tvrdě vyslýchán na gestapu v Hodoníně.
Dne 27. února převezen do Brna do Kounicových kolejí, kde týž den zemřel při výslechu. V úmrtním protokolu města Brna je zapsán až 12. 3. 1942 a jako příčina smrti je v zápisu otazník, místo úmrtí Kounicovy koleje (Kaunitz Kollegium). Pavel Popela byl zpopelněn v Krematoriu města Brna dne 6. 3. 1942.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=osobnosti )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka

Kenotaf Josef Mach

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Kudláček, 11.01.2021
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov, skupina 100, řada 7, hrob č. 379-380
Nápis:
NA OLTÁŘ VLASTI DAL TO,
CO MĚL NEJCENNĚJŠÍ -
ŽIVOT...
RTM. JAN MACH *20.12.1915 +8.3.1943
PADL V HRDINNÉM BOJI U SOKOLOVA V RUSKU
Poznámka:

Jan Mach, příslušník 1. samopalné čety 1. samostatného československého polního praporu v SSSR, padl 8.3.1943 v bitvě u Sokolova (šlo o první bojové nasazení československé vojenské jednotky v SSSR).
Jan Mach se narodil 20.12.1915 v Prostějově. Není známo, jak se dostal do SSSR, ale byl internován v táboře ve městě Oranky (500 km východně od Moskvy). Sovětsko-československá dohoda ze dne 18.7.1941 umožnila vznik čs. vojenských jednotek na území SSSR. Do stavu 1. samostatného československého polního praporu Jan Mach vstoupil mezi prvními, dne 7.2.1942 v Buzuluku.
Jan Mach byl vyznamenán Sokolovskou pamětní medailí in memoriam, Čs. Válečným křížem 1939 a povýšen do hodnosti podporučíka in memoriam.
(zdroje: https://www.mocr.army.cz/informacni-servis/sokolovo/padli/rotny-mach-jan-jan-80110/ a https://www.valka.cz/Mach-Jan-t38763 )



Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°9'58.12'' E16°35'49.11''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Pamětní deska Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Lenka Šimčíková, 05.03.2014
Umístění: Brno, Vítězná 1/02, na zdi Husova sboru
Nápis:
ZDE JEST ULOŽENA NA VĚČNOU PAMĚŤ
PRSŤ Z LEGIONÁŘSKÝCH BOJIŠŤ
ZBOROVA TERRONU DOSS ALTA DOBRUDŽE
NA NICHŽ SYNOVÉ NAŠEHO NÁRODA
UMÍRALI ZA SVOBODU VLASTI
NEBOŤ JIM BYLA MILEJŠÍ SMRT
NEŽ ŽIVOT OTROKA

PRSŤ Z KOUNICOVÝCH KOLEJÍ

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34178
Pomník přidal: Lenka Šimčíková

Kameny zmizelých - Růžena Munková

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Lenka Šimčíková, 15.05.2013
Umístění: Brno, Vlhká 171/15, Zábrdovice, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽILA
RŮŽENA MUNKOVÁ
ROZ. KOHNOVÁ
NAR. 1884
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V IZBICI

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Lenka Šimčíková

Kameny zmizelých - rodina Bredova

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Lenka Šimčíková, 15.05.2013
Umístění: Brno, Vlhká 176/19, Zábrdovice, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽIL
OTTO BREDA
NAR. 1895
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
OLGA BREDOVÁ
NAR. 1900
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL
MOŠE MORIC BREDA
NAR. 1923
UPRCHL 1939
PŘEŽIL

ZDE ŽIL
PAVEL BREDA
NAR. 1924
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1945

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Pomník přidal: Lenka Šimčíková

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Ivo Šťastný, 06.10.2005
Umístění: Brno, Výpravní 14, Brno – Horní Heršpice, parčík před nádražím
Nápis:
NA VĚČNOU PAMÁTKU OBĚTĚM
POVOLÁNÍ Z DOBY OKUPACE

OUJEZDSKÝ JOS. strojv. *2/7.1896 - +11/10.1944
RYCHETSKÝ JAN topič *24/12.1901 - +11/10.1944
VACEK VÁCL. strojv. *26/9.1893 - +1/4.1945
KOUCKÝ FR. strojv. *12/10.1896 - +12/4.1945
SERVIS JAR. strojv. *15/10.1899 - +11/10.1944
WEISS FRANT. dílenský *24/4.1921 - +16/10.1944
JANDA GUST. strojv. *28/10.1914 - +12/4.1945
KREJČÍŘÍK FR. topič *24/5.1898 - +1/4 1945
SCHOŘ ANT. strojv. *15/1.1908 - +12/4.1945
VOJTA FR. topič *29/3.1924 - +13/4.1945
MÁŠA STAN. učeň *31/5.1930 - +20/4 1945

ČEST JEJICH PAMÁTCE!
Poznámka:

- chyba v textu je již na pomníku (OBĚTĚM)
- Oujezdský Josef, nar. 2.7.1896, Boskovice. V RU armádě sloužil u 14. zeměbraneckého pěšího pluku jako vojí. Zajat 28.7.1915, Sokal. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Jekatěrinovce. Zařazen 19.4.1918 jako vojín k 11. střeleckému pluku. Demobilizován 3.2.1921. (zdroj databáze VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-35105
Souřadnice: N49°09'55.26'' E16°36'20.87''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička