Tábor

Hrob Oskin Anatolij Osipovič

Autor: Alena Hudečková, 07.05.2010
Umístění: Tábor, Nad Sládečkem, hřbitov
Nápis:
ČEST A SLÁVA NAŠIM OSVOBODITELŮM
KVĚTEN 1945

GARDOVÝ ML. SERŽANT
OSKIN ANATOLIJ OSIPOVIČ
1925 - 11.5.1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3112-28720
Pomník přidal: Alena Hudečková
Příprava dat: Ing. Stanislav Mundl

Hrob František Vojta

Autor: Milan Lašťovka, 06.10.2018
Umístění: Tábor, Nad Sládečkem, hřbitov
Nápis:
ŠTÁBNÍ KAPITÁN MUDr. FRANTIŠEK VOJTA

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°23'59.94'' E14°41'22.28'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob František Rendl

Autor: Milan Lašťovka, 06.10.2018
Umístění: Tábor, Nad Sládečkem, hřbitov
Nápis:
LETEC - STIHAČ PPOR. FRANTIŠEK RENDL
SKONČIL TRAGICKOU SMRTÍ, PŘI POVINNÉM VÝKONU
VE SLUŽBÁCH VLASTI. *25.11.1930 +15.7.1952.
ČEST JEHO PAMÁTCE.
Poznámka:

události nehody popsány zde:
http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/160/
pomnik zde https://www.vets.cz/vpm/28873-pomnik-frantisek-rendl/#28873-pomnik-frantisek-rendl


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°23'59.94'' E14°41'22.28'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob František Faltus

Autor: Milan Lašťovka, 06.10.2018
Umístění: Tábor, Nad Sládečkem, hřbitov
Nápis:
FRANTIŠEK FALTUS
*17.XII.1895 - +29.IX.1935.
Poznámka:

foto vojáka v uniformě


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°23'59.94'' E14°41'22.28'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Kenotaf Alois a Rudolf Böhm

Autor: Milan Lašťovka, 06.10.2018
Umístění: Tábor, Nad Sládečkem, hřbitov
Nápis:
ALOIS BÖHM
18.8.1887 - 30.6.1940
KONC.TAB. ORANIENBURG
RUDOLF BÖHM
1921 - 1945
KONC.TAB. SCHWARZHEIDE

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°23'59.94'' E14°41'22.28'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pomník vojákům Rudé armády

Autor: Jitka Lenková, 17.08.2010
Umístění: Tábor, nám T. G. Masaryka
Nápis:
8. KVĚTEN 1945
Poznámka:

Autorem sochy z roku 1947 zamýšlené jako pomník Rudé armádě je sochař Luděk Varvařovský (1923-1950). Slavnostně byl odhalen 8. května 1949.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jitka Lenková

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Pulgretovi, 04.05.2009
Umístění: Tábor, nám. F. Křižíka, při křížení s ulicí Čsl. armády
Nápis:
1914 - 1918

Alexa Ant., Bakula Fr., Bakula Vojt., Barvínek Jan, Barvínek Jos., Barvínek Jan, Bervida H., Bílý KLad., Bílek Lad., Bílek Boh., Boháč Jos., Brill Ant., Broum Lud., Bronec K., Burian H., Bubínek J., Cimler V., Cikánek V., Černý B., Černý K., Čondl J., Dohnal A., Drha Fr., Dvorský K., Dvořáček J., Dvořáček S., Dolejš V., Eisenstein K., Fara Fr., Fara Jar., Fišer Václ., Fraj Al., Gráf Jos., Čůta Jos., Hanták Fr., Hák Fr., Hák Jos., Halama J., Havel B., Haštaba V., Heřmánek K., Hlaváček F., Hlaváček O., Hofferr O., Hrstka F., Chomout F., Chyška J., Javorský K., Jíša Aug., Jouza V., Kaňka Jos., Kalina J., Kabíček J., Kamberský J., Kazda Fr., Kilian Fr., Klier H., Knotek A., Knotek A., Knotek K., Kovář Jos., Kordovský F., Kratochvíl J., Krajhanzl A., Krása J., Krupař K., Kracík J., Kratochvíl J., Krejčí V., Krebs A., Křemen T., Kuna Rich., Kubát J., Kvasnička J., Kváča Jos., Lengr Fr., Lengr Fr., Lhota V., Linhart J., Ctibor A., Mašek Fr., Malý Bed., Maršík K., Macháček J., Mašík Jan, Maruna J., Mikeš J., Mrázek Al., Müller K., Nerad Fr., Novotný V., Novák Ot., Novák Fr., Paul Vikt., Pejša Fr., Pěchota Vil., Peroutka V., Peroutka R., Pfléger K., Podzimek A., Podzimek J., Přívozník J., Pupetr Vl., Pytelka Fr., Rataj R., Roubíček H., Ryba Hyn., Říha B., Sedloň F., Sedloň L., Severa J., Siebenbürgen, Skládaný K., Slanec B., Slach K., Sladký Ant., Slavíček F., Smrž Jind., Smažík J., Smetana, Sokol Aug., Sobíšek A., Soldát Fr., Sufek A., Suchomel V., Stibor J., Světlý J., Svoboda K., Szafran J., Šafařík Fr., Šebesta K., Šedivý Jos., Ševcovic D., Šimon K., Šícha V., Šmíd št., Štěp Jan, Šťastný J., Švec Rud., Teťour J., Tůma Jar., Vaněk Jos., Vaněk Em., Valdman J., Vacka Fr., Veselka Fr., Veselý Rud., Veger Jar., Vošta Václ., Voleman A., Vobruba H., Vojta Jos., Vojta Em., Voráček B., Vytiska A., Vybral Fr., Výborný B., Zenkl Old., Zeman Vl., Zeis Fr., Zeis Ant., Zikeš Jan, Žák Al.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3112-28990
Souřadnice: N49°24'47.3'' E14°39'50.5''
Pomník přidal: Pulgretovi
Příprava dat: Radek Říha

Pomník Zničený židovský hřbitov

Autor: Klára Škodová, 19.04.2009
Umístění: Tábor, nám. Prokopa Velikého
Nápis:
ŽIDOVSKÝ
HŘBITOV
ZNIČENÝ
1941
Poznámka:

pomník dále obsahuje nápis v hebrejštině


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Klára Škodová
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Jaroslav Vacek

Autor: Radka Karlová, 16.01.2014
Umístění: Tábor, náměstí Mikuláše z Husi, na budově muzea, budova bývalé krajské věznice
Nápis:
ZDE ŽIL JAROSLAV VACEK
VÝZNAČNÝ ČINOVNÍK I. A II. ODBOJE
NAR. 10.11.1894 POPRAVEN 23.8.1944
V DRÁŽĎANECH.
Poznámka:

Vacek Jaroslav Nikolaj, nar. 10.11.1894, Tábor. V RU armádě sloužil u 10. dragounského pluku jako vojín. Zajat 4.12.1914, Karpaty. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Odese, zařazen 14.10.1916 k 1. jízdnímu pluku. Demobilizován 4.12.1919 jako desátník. Popraven nacisty 23.8.1944.
(zdroj databáze VÚA Praha)
Jaroslav Vacek (10. listopadu 1894 Tábor – 23. srpna 1944 Drážďany, Německo) byl československý legionář, vrchní dozorce krajské věznice, vlastenec, funkcionář protinacistického odboje, oběť nacistické okupace (popraven).
Po skončení základní školní docházky se v Táboře vyučil truhlářem. V r. 1914 byl povolán do armády, odjel na frontu I. světové války, přeběhl do ruského zajetí a v říjnu 1916 vstoupil do československé dobrovolnické jednotky. Prošel mnoha bojovými střety a do vlasti (ČSR) se vrátil jako příslušník 1. jezdeckého pluku Jana Jiskry z Brandýsa dlouhou cestou – transsibiřskou magistrálou a lodí („legionářská cesta“[p 1]) až v roce 1920.
V ČSR legionář Vacek nastoupil do státní služby, nejprve u Krajského soudu v Kutné Hoře a v roce 1923 jako dozorce vězňů u Krajského soudu v Táboře, zde se stal v roce 1938 vrchním dozorcem krajské věznice. V rodném Táboře se zapojil do společenského života, zejména do aktivit vlasteneckých, protože národní cítění a husitské tradice i táborský patriotismus byly jeho životním vyznáním.
Od začátku okupace republiky se Vacek zapojil do odboje a stál v popředí snah o vytvoření koordinačního centra protinacistického odboje v regionu. V říjnu 1939 se v Písku konala tajná ustavující schůzka jednotného orgánu odboje – Jihočeského národního revolučního výboru a Vacek se stal jeho členem. Počátkem roku 1940 gestapo zatklo v protektorátu Čechy a Morava mnoho odbojářů, zejména z organizace Obrana národa. Bylo zatčeno i několik členů regionálního odboje, a tak se vytvořilo nové vedení a jedním z čelných pracovníků byl Jaroslav Vacek. Využíval svého místa v krajské věznici – zprostředkovával domluvy uvězněných před výslechy, vynášel a předával vzkazy rodinám, varoval občany Němci podezírané, v kanceláři tiskl letáky. Navazoval kontakty s lidmi z organizací Sokol, hasičů, Národního hnutí pracující mládeže i politických stran.
V roce 1942 – po vlně zatýkání – se Vacek zapojil do sloučení zbytků všech ilegálních skupin Táborska a okolí. V Borotíně, kde hned po okupaci Českých zemí vzniklo středisko odbojové činnosti, došlo v červnu 1942 k vytvoření Krajského národně-revolučního výboru (KNRV). Předsedou byl Jaroslav Vacek a vojenským velitelem major Červinka z Tábora. Tomu byli přiděleni jako poradci Vacek a Josef Pistorius z Chotovin, kteří tvořili tzv. „vojenskou radu tří“. Činnost KNRV zasahovala až do prostoru obcí Pelhřimov, Soběslav, Planá nad Lužnicí, Mladá Vožice a dalších míst. Vackovo krajské vedení bylo napojeno na ústředí podzemní organizace „Dopravní družstvo dopravních zaměstnanců“ v Praze; mělo spojení s vedením jiných regionálních odbojových organizací (České Budějovice, Kolín, Jindřichův Hradec, Havlíčkův Brod, Humpolec, Čáslav a Hradec Králové).
Činnost KNRV – odboje „Vacek-Červinka“ a přičleněných odbojových skupin spočívala hlavně v organizačních přípravách ozbrojeného povstání, sabotážích všeho druhu, v zpravodajské a propagační činnosti, v rozšiřování ilegálních letáků. Vacek také organizoval sbírku potravin a peněz pro rodiny zatčených. Koncem ledna 1943 po dalším zatýkání v regionu a po prozrazení jmen členů KNRV a spolupracovníků došlo také k jejich zatčení (zejména 3. února 1943). Jaroslav Vacek byl v Táboře krutě vyslýchán gestapem a musel být ošetřen v místní nemocnici. Při převozu zpět se mu podařili z auta uprchnout, ale byl gestapáky dopaden zraněný pod skálou vodopádu u nádrže Jordán. Následovalo věznění na Pankráci v Praze a v Terezíně, soud a 23. srpna 1944 poprava v sekyrárně v německých Drážďanech. Společně s Vackem byla zatčena jeho celá rodina – manželka a dcera Věra (ročník 1925) byly deportovány do koncentračního tábora a vrátily se domů do Tábora až v květnu 1945, syn byl uvězněn v Německu a tam zahynul při leteckém bombardování na jaře 1945.
V Táboře – na budově bývalé krajské věznice v Táboře na náměstí Mikuláše z Husi připomíná osobnost regionálního protinacistického odboje pamětní deska (od sochaře J. V. Duška). V táborské místní části Klokoty nese jedna z ulic jméno Jaroslava Vacka, v sousedství dvou ulic, pojmenovaných po odbojářích Janu Kubišovi a Jozefu Gabčíkovi.
(zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Vacek)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3112-28567
Pomník přidal: Radka Karlová
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Ing. Stanislav Mundl, 20.07.2011
Umístění: Tábor, Politických vězňů 1631
Nápis:
PAMÁTCE
OBĚTÍ FAŠISMU
V TÉTO BUDOVĚ
VĚZNĚNÝCH A MUČENÝCH
1939-1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3112-39338
Pomník přidal: Ing. Stanislav Mundl