Luleč

Pomník Obětem 1. a 2. světové války a vojákům Rudé armády

Autor: Klára a Roman Ujfaluši, 01.08.2008
Umístění: Luleč, náves
Nápis:
NA VĚČNOU PAMÁTKU
OSVOBODITELŮM
НА ВЕЧНУЮ ПАМЯТЬ
ОСВОБОДИТЕЛЯМ
1945

(horní deska)
TĚM, KTEŘÍ SE NEDOŽILI SVOBODY,
VZEŠLÉ Z JEJICH KRVE A UTRPENÍ…

ADAMECADOLF, BEZDĚK JAN, BŘEZINA JOSEF, ČERMÁK DOMINIK, GLOS JAN, GOTTVALD MATĚJ, HANÁČEK BOHUSLAV, HLAVÁČEK BOHUSLAV, HUDEC KAREL, JELÍNEK VÁCLAV, KOSTELKA JOSEF, KOUŘIL LADISLAV, KRÁLÍČEK JOSEF, KREJČÍ JAN, KŘIVÝ JAN, KUDLIČKA VÁCLAV, KYLIÁN JAN, MICHALEC JAN, ŘEZÁČ JOSEF, SEDLÁŘÍK FRANTIŠEK, SEDLÁŘÍK JOSEF, SLADKÝ BOHUMIL, SRNA JOSEF, STRNAD JAN, STRNAD MARTIN, TRAVĚNEC JAN, ULBRICHT RICHARD, VACHEK VÁCLAV.

(spodní deska)
LIDÉ BDĚTE!
NA VĚČNOU VZPOMÍNKU
NA OBĚTI
DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
1939 – 1945
PADLÉ A UMUČENÉ
OBČANY LULČE.

BUREŠ MILAN, DOHNAL STANISLAV, DOSTÁL OLDŘICH, DOSTÁL JINDŘICH, KOVÁŘ ANTONÍN, POSPÍŠIL STANISLAV, UNIV. PROF. Dr. TVRDÝ JOSEF
Poznámka:

Deska Obětem 1. světové války byla odhalena 25.11.1928 v rámci jubilejních oslav 10. výročí vyhlášení samostatnosti Československa a pořízena z prostředků obce, místní sokolské organizace a soukromých dárců. Původně byla umístěna na sokolovně. Dne 7.5.1978 byly do předem připravených schránek na pomníku uloženy urny s ostatky 3 neznámých sovětských letců a 1 vojína, kteří zahynuli při osvobozování v dubnu 1945. V r. 2004 byly urny převzaty ruskou ambasádou. (zdroj databáze CEVH MO ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6219-17636
Souřadnice: N49°15'11.76'' E16°55'44.96''
Pomník přidal: Klára a Roman Ujfaluši
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Jan Štěpán

Autor: Roman Ujfaluši, 01.08.2007
Umístění: Luleč, hřbitov
Nápis:
JAN ŠTĚPÁN
PŘEDNOSTA Č.S.D.
ZEMŘEL TRAGICKOU SMRTÍ
PŘI PRVNÍM NÁLETU
NA NÁDRAŽÍ V LULČI
DNE 21./4.1945 VE VĚKU 58 LET.

Souřadnice: N49°15'5.06'' E16°54'51.19''
Pomník přidal: Roman Ujfaluši

Hrob Matouš Haška

Autor: Roman Ujfaluši, 01.08.2007
Umístění: Luleč, hřbitov
Nápis:
ZDE ODPOČÍVÁ
MATOUŠ HAŠKA
NADPORUČÍK RUSKÝCH LEGII.
VRÁTIL SE DO SVOBODNÉ VLASTI,
ALE OSUD NEDOPŘÁL MU, BY UŽÍVAL
OVOCE SVÝCH SNAH A TUŽEB.
*1893 +1921.
Poznámka:

Haška Matouš, nar. 10.12.1893, Tučapy, okr. Vyškov. V RU armádě sloužil u 1. zeměbraneckého pěšího pluku/14. zeměbraneckého pěšího pluku jako desátník, jednoroční dobrovolník. Zajat 5.6.1916, Olyka. Do ČS legií v Rusku se přihlásil 23.5.1917, Bobrujsk. Zařazen 5.7.1917 k záložnímu praporu jako vojín. Do vlasti se vrátil 20.6.1920 jako poručík 2. lehkého dělostřeleckého pluku. (zdroj databáze VÚA Praha)


Souřadnice: N49°15'5.17'' E16°54'50.9''
Pomník přidal: Roman Ujfaluši
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Josef Tvrdý

Autor: Jan Kincl, 29.10.2014
Umístění: Luleč, obecní hřbitov
Nápis:
DR. JOSEF TVRDÝ
ČESKÝ FILOZOF
*19.9.1877 +13.3.1942 V MAUTHAUSENU.
Poznámka:

autor: FECIT-KAREL OTÁHAL-PRAHA 1949

Naučná stezka Luleč č.3:VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI
uvádí :český filozof a pedagog.Myšlenkově nejvýznamnější představitel českého pozitivismu. V letech 1927–1938
působil jako profesor na univerzitě v Bratislavě, v letech 1938–1939 jako profesor na univerzitě v Brně. Zdůrazňoval požadavek vědeckosti filozofie. Za úkol filozofie pokládal vytváření jednotného obrazu světa a života. Jako antifašista a demokrat byl pronásledován a zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.Hlavní díla: Filosofie náboženství, Teorie pravdy, Průvodce dějinami evropské filosofie, Logika.

Stránka Encyklopedie dějin města Brna uvádí:
prof. PhDr. Josef Tvrdý
* 4.5.1877 Tuř u Jičína – † 13.3.1942 Mauthausen
profesor filozofie a psychologie na FF MU v Brně a UK v Bratislavě
národnost: česká
státní příslušnost: Rakousko-Uhersko, ČSR
příčina úmrtí: zahynul v koncentračním táboře
bydliště:Brno, Lipová 8
vzdělání:
1887–1896 gymnázium v Jičíně,
1896–1901 FF UK (12. 10. 1920 titul PhDr., 1922 soukromý docent, 1927 mimořádný profesor, 1930 řádný profesor systematické filozofie)
vyznamenání a pocty:
Pamětní medaile UK v Bratislavě (1933),
Československý válečný kříž 1939 (1945),
Pamětní odznak druhého národního odboje in memoriam (1951)
jiné pocty:
jeho jméno je uvedeno na pamětní desce vědců a učitelů vysokých škol v Brně, umučených v koncentračním táboře Mauthausen v letech 1942–1945
zaměstnání:
gymnázium ve Vyškově (1901–1914) a v Brně (1914–1924),
1925–1938 FF UK v Bratislavě (v letech 1932–1933 její děkan),
1938–1939 FF MU v Brně - spoluředitel filozofického semináře
odborné a zájmové organizace:
Česká akademie věd a umění, Královská česká společnost nauk, Národní rada badatelská, Šafaříkova učená společnost, 1906–1916 Sokol Vyškov (v roce 1906 vzdělavatel župy), Sokol Brno III (od roku 1919), Jednota filozofická
poznámky:
V prosinci 1941 byl zatčen gestapem a po krátkém věznění v Kounicových kolejích převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde pod číslem 1218 vězněn v bloku 15, "Stube" B. Podle úmrtního oznámení číslo 1988/1942 zemřel v Mauthausenu II ve 14.35 hodin dne 13. 3. 1942.
pojmenované ulice: Tvrdého (Staré Brno, Stránice)
partneři: Milada Tvrdá (Balcárková)
sňatek: 2.7.1908
osoba na objektech: oběti okupace FF MU
pamětní deska: Arne Nováka 1/01 J. Tvrdý
pamětní deska: Tvrdého 8/01
události: 6. 2. 1922
Ustavení brněnské pobočky Filozofické jednoty v Brně
autor Kal, Menš
odkaz na stránku zde:
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=412
Tvůrce desky je Karel Otáhal.
Narozen 19.1.1901 v Kostelci na Hané. Po smrti otce, který padl v 1.světové válce, byl dán na učení do mlýna. Záliba v kresbě přivedla mladého tovaryše na Umělecko-průmyslovou školu do Prahy. Poněvadž v oddělení malířském nebylo místo, dostal se na sochařství. Jako žák Akademie upozornil na své nevšední nadání sochou Jana Kubelíka. Byl za ni odměněn stipendiem k studijní cestě do Paříže. Po krátkém pobytu ve Francii odjíždí jako stipendista italské vlády do Říma. Podobizny se stávají jeho stěžejním výtvarným projevem.Je portrétistou řady našich umělců, skladatelů, pěvců, hudebníků. Kreslil čs. i zahraniční účastníky Pražského jara. Svá díla vystavoval nejen u nás, ale i v zahraničí např. v Paříži a v Londýně. Karel Otáhal zemřel v Praze v roce 1972.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6219-17679
Souřadnice: N49°15'12.56'' E16°55'43.14'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jan Kincl