Chvalčov

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Ing. Petr Tichý, 03.12.2005
Umístění: Chvalčov, Svatý Hostýn, mezi bazilikou a hřbitovem
Nápis:
NA VĚČNOU PAMĚŤ
KNĚŽÍ
UMUČENÝCH
V KONCENTRAČNÍCH
TÁBORECH
1939 - 1945.

VĚNUJE DUCHOVNÍ SPRÁVA NA SV. HOSTÝNĚ
L. P. 1951.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°22'41.82'' E17°42'00.00''
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý

Pomník Olga Bardinová

Autor: Petr Vacek, 15.06.2008
Umístění: Chvalčov, u silnice Bystřice p. H. – Vsetín cca 800m před osadou Tesák
Nápis:
Zde položila život na oltář vlasti
partyzánka
OLGA BARDINOVÁ
2. 5. 1945.
Čest její památce.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7201-01400
Souřadnice: N49°22'14.75'' E17°46'14.35''
Pomník přidal: Petr Vacek

Pomník Ladislav Jaroš

Autor: Jan Goláň, 20.02.2009
Umístění: Chvalčov, necelý kilometr jihozápadně od Kelčského Javorníku na zelené turistické značce v lokalitě Jehelník rozc. (840m)
Nápis:
VZPOMEŇTE
BRATRA LADISLAVA JAROŠE
STAROSTY SOKOLA HOLEŠOV, ŘEDITELE REÁL. GYMNÁSIA,
TURISTY, LYŽAŘE A MILOVNÍKA TOHOTO KRAJE.
BYL ZAVRAŽDĚN NĚMCI 18.6.1942 V BRNĚ.

SOKOL HOLEŠOV

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7201-01413
Pomník přidal: Jan Goláň
Příprava dat: Martin Brynych

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Petr Vacek, 15.06.2008
Umístění: Chvalčov, u osady Tesák na silnici Bystřice p. Hostýnem – Vsetín
Nápis:
ČEST A SLÁVA HRDINŮM
PADLÝM ZA NAŠE OSVOBOZENÍ

KOTULÁK JAN VOJÍN *19.12.1920 +5.5.1945, RUPÁK JOSEF KAPITÁN ČSL. ARMÁDY *7.9.1912 + 5.5.1945, SURÁK JOSEF ČETAŘ 4. ČS. BRIGÁDY *28.3.1915 + 5.5.1945, VÁGNER GEJ. NADPORUČÍK ČSL. ARMÁDY *16.9.1918 +5.5.1945, ŠKOVRÁŇ PAVEL DESÁTNÍK ASPIRANT *15.9.1920 + 5.5.1945, SUCHOVIČ ANTONÍN VOJÍN *4.12.1916 + 5.5.1945

NIKDY NEZAPOMENEME!
Poznámka:

Jména obětí jsou téměř totožná s pomníkem uvedeným pod osadou Rajnochovice - http://vets.cz/vpm/12685-pomnik-obetem-1-a-2-svetove-valky/#12685-pomnik-obetem-1-a-2-svetove-valky . Tam je správně uveden Pupák Josef místo zde chybně příjmení Rupák.
Kotulák Jan, Juraj, vojín, nar. 19.12.1920, Mihalok, Vranov n/T., kmenové číslo 32.477/M, příslušník 4. čs. samostatná brigáda v SSSR, 7. pěší prapor. Odveden 27.2.1945, Poprad, vojín, národnost slovenská. Padl 5.5.1945, Slovensko, Kunerad.
Rupák Josef kapitán Čsl. armády *7.9.1912 +5.5.1945 – v databázi VÚA Praha nenalezen, správně má být: Pupák Jozef Pavol, štábní kapitán, nar. 7.8.1912, Málinec, okres Lovinobaňa, kmenové číslo 28.870/d, příslušník 4. čs. samostatná brigáda v SSSR, 7. pěší prapor. Odveden 15.2.1945, Poprad, kapitán jezdectva v zál., národnost slovenská. Padl 5.5.1945 Morava, Tesák.
Surák Jozef, Tomáš, četař, nar. 28.3.1915, Vyšné Repaše, okres Levoča, 58.154/M; 2/1564 §, příslušník 4. čs. samostatná brigáda v SSSR, 7. pěší prapor. Odveden 21.2.1945, Poprad, národnost slovenská. Padl 5.5.1945, Morava, Bystřice pod Hostýnem, Holešov. Zápis o úmrtí - matrika zemřelých katolic. farní úřad v Bystřici p./H, č. 122.
Vagner Gejza, nadporučík, nar. 19.9.1918, Hannastone, USA, kmenové číslo 27.674/M, příslušník 4. čs. samostatná brigáda v SSSR. Odveden 10.2.1945, Poprad, nadporučík slov. Padl 5.5.1945, Morava, Tesák, Bystřice pod Hostýnem.
Škovran Peter, Juraj, desátník, nar. 15.9.1920, Šoma, okres Sabinov, kmenové číslo 31.000/M §, příslušník 4. čs. samostatná brigáda v SSSR, 7. pěší prapor. Odveden 21.2.1945, Poprad, národnost rusínská. Padl 5.5.1945, Slovensko, Kunerad - Tesák
Suchovič Ondrej, vojín, nar. 4.12.1916 Kelemeš, okres Prešov, kmenové číslo 32.114/M §, příslušník 4. čs. samostatná brigáda v SSSR, 6. dělostřelecký pluk. Odveden 25.2.1945, Poprad, národnost slovenská. padl 5.5.1945 Morava, Tesák, Přerov.
(zdroj VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7201-01441
Souřadnice: N49°22'1.12'' E17°46'26.64''
Pomník přidal: Petr Vacek
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem komunismu

Autor: Ing. František Jedlička, 30.09.2013
Umístění: Chvalčov, Svatý Hostýn, poblíž hřbitova kněží a řádových sester
Nápis:
NA PAMĚŤ
POPRAVENÝM ZASTŘELENÝM
UMUČENÝM A VĚZNĚNÝM
V OBDOBÍ KOMUNISTICKÉHO TERORU
Z LET 1948 – 1989
KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ

Oběti skupiny HOSTÝNSKÝCH HOR
BAKALA Sikmund z Lipové – popraven 4.9.1951
ČUBA Josef z Rajnochovic – popraven 4.9.1951
DANĚK Antonín z Karolína – popraven 20.4.1950
DANĚK Karel z Karolína – popraven 20.4.1950
POSPÍŠIL Miroslav z Chvalčova – popraven 4.9.1951
RAJNOCH Vladimír z Rajnochovic – popraven 4.9.1951
VRBA Jaromír ze Zlína – popraven 19.12.1950
VOLF Karel z Rajnochovic – popraven v r. 1955
P. RYGÁL Vojtěch z Hulína – zastřelen v r. 1948
KOVÁŘ Lubomír z Rajnochovic – zastřelen 2.3.1954
MOTALA František ze Sukdola – zastřelen v r. 1949
MACHŮ Josef z Vl. Lhoty – zastřelen v Kunovicích Loučka 11.4.1954
JANEČKA Vlastimil z Podhr. Lhoty – zastřelen v r. 1949
SACHER Rudolf z Bystřice p. Host. umučen v Leopoldově
PAJDLA Oldřich z Kelče – zemřel tragicky na Pankráci
MALÝ Josef z Lázů ok. Vsetín – tragická smrt 23.9.1966

LEOPOLDOV
MÍROV
BORY
VALDICE

UH. HRADIŠTĚ
JÁCHYMOV
PARDUBICE
PANKRÁC

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Pomník Rudolf Plajner

Autor: Ing. František Jedlička, 30.09.2013
Umístění: Chvalčov, Svatý Hostýn, u cesty k větrné elektrárně
Nápis:
(čelní strana)
1901
1987

Dr. Rudolf Plajner
NÁČELNÍK JUNÁKA

(zadní strana)
RNDr. RUDOLF PLAJNER
SE NARODIL 5.4.1901 V PROSTĚJOVĚ.
V LETECH 1929 AŽ 1959 BYDLEL A VYUČOVAL NA REÁLNÉM
GYMNÁZIU V HOLEŠOVĚ.
V ROCE 1939 BYL JMENOVÁN NÁČELNÍKEM JUNÁKA. NA
TUTO FUNKCI BYL POTVRZEN III. SNĚMEM V ROCE 1968 A
V TÉTO FUNKCI BYL UZNÁVÁN AŽ DO KONCE JEHO ŽIVOTA.
V BOJI ZA OSVOBOZENÍ REPUBLIKY OD NĚMECKÉ OKUPACE
ZA II. SVĚT. VÁLKY DOSTAL OD PREZIDENTA REPUBLIKY
dr. E. BENEŠE ČESKOSLOVENSKÝ VÁLEČNÝ KŘÍŽ.
V DOBĚ KOMUNISTICKÉHO REŽIMU BYL PERSEKUOVÁN,
VČETNĚ PŘÍSLUŠNÍKŮ JEHO RODINY. ZA TUTO DOBU
OBDRŽEL MNOHO STÁTNÍCH A SKAUTSKÝCH VYZNAMENÁNÍ
ZA SVOJI OBĚTAVOU PRÁCI PRO SKAUTSKÉ HNUTÍ
A TO VČETNĚ ŘÁDU STŘÍBRNÉHO VLKA.
ZÁVĚR SVÉHO ŽIVOTA TRÁVIL V LUKÁCH POD MEDNÍKEM,
KDE NAPSAL ŘADU KNIH A RUKOPISŮ Z HISTORIE A ŽIVOTA
JUNÁCKÉHO HNUTÍ V NAŠICH ZEMÍCH. ZEMŘEL 23.6.1987
SKAUTI HOLEŠOV
Poznámka:

RNDr. Rudolf Plajner (5. dubna 1901 - 23. června 1987) byl jednou z důležitých osob výchovy mládeže v Československu v minulém století. Jako pedagog, ale také jako skaut, se celý svůj život snažil vychovávat mládež v duchu skautských ideálů a vést ji tak především k zodpovědnému a čestnému životu. Stejně tak ovlivňoval i vedoucí ve skautské organizaci, aby oni sami byli schopni dál vychovávat. V tomto jeho úsilí mu bylo střídavě pomáháno a zabraňováno. Jak během německé okupace, tak komunistického režimu byl vězněn.
Vyrůstal v Prostějově v početné rodině se 6 sourozenci. Jeho matka navíc zemřela v roce 1905, tedy když mu byly pouhé 4 roky.
Studoval v obecné a později zemské vyšší reálce v Prostějově do roku 1919. Pak nastoupil na brněnskou techniku na elektroinženýrství. V souvislosti se záchranou tonoucích dětí dostal stipendium a to mu umožnilo se více zaměřit na studium. Brněnská škola mu však nevyhovovala a proto brzy přešel na nově otevřenou přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Po ukončení studií 1924 nastoupil do zaměstnání pedagoga v Prostějově. V roce 1926 získal doktorát z přírodních věd.
Na počátku 2. světové války spolupůsobil na založení organizací Politické ústředí (PU), Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ) a Obrana národa (ON). Dále budoval spolu s dalšími skautskými pracovníky bezpečnou cestu pro přechod vojáků, politiků a členů vlády do zahraničí. Během války i nadále plnil odbojové úkoly a pomáhal paraskupinám.
Během vlády komunistického režimu mu bylo zakázáno zajímat se o volnočasovou výchovu mládeže a cokoliv publikovat. Byl překládán z jedné školy na druhou v okolí Zlína a zostouzen v tisku a znesnadňován mu tak život.
Těsně před svým odchodem do důchodu (1961) se odstěhoval do Luk pod Medníkem, kde zůstal do konce života.
Jeho skautská kariéra započala 1916, kdy vstoupil do skautské družiny, kterou vedl Jiří Wolker. Již v roce 1919 sloužil jako sborový vůdce v Brně a zúčastnil se ustavujícího sjezdu Svazu skautů.
V roce 1920 zachránil v Brně tři topící se děti místního bohatého obchodníka z rozvodněné Svratky a jen náhodou byla zjištěna jeho totožnost ze skautské legitimace z odhozeného kabátu. Následně odmítl nabídnutou finanční odměnu. Za toto jednání mu byl udělen zlatý stupeň odznaku "Za čin junácký", dostal školní stipendium a prezident republiky T. G. Masaryk mu zaslal dopis spolu s darem v podobě stříbrných hodinek. Účastnil se 3. a 4. světového Jamboree v Anglii a v Maďarsku.
Po absolvování zvláštního kurzu pro instruktory branné výchovy byl na žádost ministerstva národní obrany povolán na propagaci a zintenzivnění výuky branné výchovy na školách a ve skautských oddílech po celé republice.
Po Svojsíkově smrti byl v čele jeho pohřebního průvodu.
V roce 1940 tajně domluvil se Sokolem, Československým červeným křížem a Klubem československých turistů možnost přechodu skautských oddílů do těchto organizací v případě zrušení Junáka. Krátce nato byl zatčen gestapem (propuštěn po třech dnech, později zatčen na několik měsíců) a Junák byl zrušen.
Po konci války byl v roce 1946 zvolen náčelníkem Junáka a snažil se o udržení jeho samostatnosti. To se mu však dařilo jen do roku 1948, kdy musel pod pohrůžkou perzekuce skautských vedoucích připustit sloučení Junáka s Národní frontou a Svazem československé mládeže, což znamenalo jeho zánik.
V období kolem pražského jara byl znovu zvolen náčelníkem a na krátkou dobu se opět podílel na činnosti organizace.
Udělená vyznamenání
Skautská
Zlatý stupeň odznaku "Za čin junácký" (1920)
"Stříbrná svastka náčelnictva" za horlivou činnost (1929)
"Jubilejní odznak 1918 - 1938" za nepřetržitou 20 letou činnost (1938)
"Zlatá syringa" (1938)
"Řád stříbrného vlka" - nejvyšší skautské vyznamenání (1940)
Řád sv. Václava s titulem "Rytíř zlatého kříže" (1945)
"Jubilejní medaile za službu vlasti" (1968)
"Junácká hviezda" (1969)
Neskautská
"Československý válečný kříž 1939" (1946)
"Československá válečná medaile za zásluhy 1.stupně" (1946)
odznak "Za službu vlasti" (1968)
propůjčený "Řád práce" (1969)
Zasloužilý občan města Prostějov (1969)
(zdroj Wikipedie)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Pomník Vincenc Šimčák

Autor: Jiří Halmazňa, 20.07.2014
Umístění: Chvalčov, asi 400 metrů pod osadou Tesák, blízko cesty do Chvalčova
Nápis:
(bez nápisu)
Poznámka:

- Na pomníku chybí deska s tímto textem:
NPOR. SNB
IN MEMORIAM
VINCENC ŠIMČÁK
3.10.1910 - 19.8.1950
PADL PŘI PLNĚNÍ SLUŽ.
POVINNOSTÍ V BOJI
S TŘÍDNÍM NEPŘÍTELEM
ČEST JEHO PAMÁTCE
(Jiří Halmazňa, červenec 2014)
- V Chvalčově se často zdržoval Miloslav Pospíšil (narozen 1918), velmi intenzivně hledaný StB za protikomunistickou činnost. Pospíšil měl sympatie obyvatelstva, ti mu pomáhali jídlem či noclehem. Na Pospíšila byla nasazena celá síť špehů. Jednou jen tak tak unikl směrem k Tesáku, pronásledovala jej skupina policistů, rozpoutala se přestřelka, při níž byl zastřelen V. Šimčák. Přestřelka proběhla v noci za naprosté tmy a v nepřehledném terénu, těžko říct, kdo Šimčáka vůbec zastřelil. Na rozdíl od Pospíšila nebyl Šimčák mezi lidmi oblíben pro svoji přehnanou aktivitu. Nakonec byl Pospíšil zadržen ve vlaku na Vsetínsku, neboť neměl průkaz totožnosti. Při zatýkání byl ozbrojen, ale zbraň vůbec nepoužil, ačkoliv mohl. Jiná verze tvrdí, že se při zatýkání bránil a postřelil příslušníka SNB. Lidé o něm soudí, že to nebyl žádný vrah a panuje všeobecný názor, že Šimčák byl zastřelen omylem někým z vlastních lidí. Pospíšil byl odsouzen ve velkém veřejném procesu v Gottwaldově a spolu s třemi spolupracovníky popraven v Praze v Pankrácké věznici v září 1951. Při soudu kategoricky popíral, že by pod Tesákem vůbec střílel. Podrobně jsou tyto události vylíčeny v knize Pospíšil, J.: Hyeny (2002).


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jiří Halmazňa

Pamětní deska Obětem 1. světové války

Autor: Ing. Petr Tichý, 17.07.2006
Umístění: Chvalčov, Svatý Hostýn, brána hřbitova na Sv. Hostýně
Nápis:
OBĚTEM SVĚTOVÉ VÁLKY VĚNUJE MATICE
SVATOHOSTÝNSKÁ 1923 MODLEME SE ZA NĚ.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°22'45.42'' E17°42'05.40''
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Obětem 1. světové války

Autor: Ing. Petr Tichý, 10.09.2004
Umístění: Chvalčov, Svatý Hostýn, zadní zeď prvního zastavení tzv. Jurkovičovy křížové cesty
Nápis:
BRATŘÍM VOJÍNŮM-OMLADINA 1919. - VÍTĚZNÁ OCHRANO MORAVY ORODUJ ZA NĚ.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°22'38.04'' E17°42'03.42''
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Petr Vacek, 15.06.2008
Umístění: Chvalčov, Na Kamenci, parčík
Nápis:
VOJÁCI Z CHVALČOVY LHOTY
PADLÍ V I. SVĚTOVÉ VÁLCE
1914 – 1918
ALOIS MOLITOR, FRANTIŠEK CHALOUPKA, VOJTĚCH CHALOUPKA, JOSEF JANEČKA, FRANTIŠEK HALENČÁK, VINCENC KUŽEL, ALOIS PECHÁČEK, JOSEF PECHÁČEK, VÁCLAV PECHÁČEK, ALOIS JANČA, FRANTIŠEK KOUDELA, FRANTIŠEK KRISTIÁN, JOSEF ROMÁNEK, FRANTIŠEK KREJČÍ, JOSEF MAJETIČ, JOSEF KUBÍK, LEOPOLD JANEK, EDUARD HUBÍK, LUKÁŠ SMOLKA

OBĚTI II. SVĚTOVÉ VÁLKY
1939 – 1945
ZAHRANIČNÍ VOJÁCI
EVŽEN HALAMÁSEK
RUPERT KRUPICA
V KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH
ANTONÍN SRKALA
BOHUSLAV DUDA
JAROSLAV STAŠA
PŘI NÁLETECH V NĚMECKU
MILOŠ POSPÍŠIL
MARIE ZICHÁČKOVÁ
PŘI OSVOBOZOVÁNÍ OBCE 5. 5. 1945
JAN BUČÁK
PETER IVANOVIČ
JOSEF BORÁK
Poznámka:

Halamásek Evžen, rotmistr, nar. 17.1.1915, Chvalčova Lhota, příslušník 313. peruť. Nezvěstný 2.6.1942 La Manche.
Krupica Rupert, četař, nar. 23.1.1917, Holešov, příslušník RAF, 111th Operational Training Unit. Nezvěstný 23.11.1943 sz. ostrova New Providence, Bahamy z cvičného letu, Mitchell FV952.
(zdroj databáze VÚA Praha)
Halamášek Evžen, Sgt, 787669, 313 Sqdn, rtm./R/plk., *17/01/15, Chvalčova Lhota /Kroměříž/, pilot, †02/06/42
Krupica Rupert, Sgt, 788225, 111 OTU, čet.asp./R/plk., *23/01/17, Chvalčov /Kroměříž/, pilot, †23/11/43
(zdroj http://www.acr.army.cz/historie/seznam-prislusniku-ceskoslovenskeho-letectva-v-raf-1940-1945-494/ )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7201-01440
Souřadnice: N49°23'39.58'' E17°42'01.03''
Pomník přidal: Petr Vacek
Doplnění informací: Ing. František Jedlička