Brno
Pomník Obětem komunismu
ÚČASTNÍKŮM
PROTIKOMUNISTICKÉHO
ODBOJE
A
OBĚTEM
KOMUNISTICKÉ ZVŮLE.
Všem, účastníkům protikomunistického odboje.
Všem, kdo se rudé tyranii postavil na odpor i se zbraní v ruce.
Všem, kdo aktivně vystupovali proti komunistickému režimu.
Všem, kdo neváhali dát v boji proti komunistické totalitě na misku vah i oběť nejvyšší-svůj život.
Všem obětem komunismu na obou stranách mříží.
Popravy, vězení, vyvlastňování, morální devastace společnosti, hospodářský úpadem, rozvrat rodin a ničení lidských společenství se staletými kořeny to byly zločiny komunismu.
Po nejméně osmi staletích existence byla v druhé polovině 80. let 20. století vyvlastněna a vybourána většina původní obce Bohunic.
Za oběť rudé pýše padlo 68 statků a domů.
Památce starých Bohunic.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Zdeněk Surýnek
Pamětní deska Ludwig Czech
V TOMTO DOMĚ PŮSOBIL IN DIESEM HAUS WIRKTE
Dr. LUDWIG CZECH
1879 LWÓW/LEMBERG/ +1942 TEREZÍN/THERESIENSTADT/
MINISTR NĚKOLKA VLÁD ČSR, PŘEDSEDA NĚMECKÉ SOCIÁLNĚ
DEMOKRATICKÉ STRANY V ČSR, REDAKTOR DENÍKU VOLKS-
FREUND A REFORMÁTOR BRNĚNSKÉ OKRESNÍ NEMOCENSKÉ
POJIŠŤOVNY.
MINISTER MEHRERER REGIERUNGEN DER ČSR, VORSITZENDER
DER DEUTSCHAN SOZIALDEMOKRATISCHEN ARBEITERPARTEI
IN DER TSCHECHOSLOWAKISCHEN REPUBLIK, REDAKTEUR
DER TAGESZEITUNG "VOLKSFREUND" UND REFORMER DER
BRÜNNER BEZIRKSKRANKENKASSE.
Odhalení pamětní desky JUDr. Ludwiga Czecha dne 23. 4. 2005
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Pamětní deska Zdeněk Hájek
V TOMTO DOMĚ ŽIL V LETECH 1930 - 1958
Ph. Dr. ZDENĚK HÁJEK
RUSKÝ LEGIONÁŘ A VÝZNAMNÝ BADATEL
V OBLASTI DĚJIN SLOVANSKÝCH NÁRODŮ
Četař 21. pěšího pluku R-U armády. Zajat 27. 5. 1915, Sieniawa. Do čs. legie v Rusku zařazen 24. 8. 1917, 8. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích 28. 10. 1921, poslední útvar štáb čsl. vojsk; poslední hodnost poručík. Demobilizován. (zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/ )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jan Kincl
Kameny zmizelých – Rosa Wacklerová
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽILA
ROSA WACKLEROVÁ
ROZ. BLÜMEL
NAR. 27. 3. 1847
DEPORTOVÁNA 23. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 6. 6. 1942
V TEREZÍNĚ
Tento Kámen zmizelých byl odhalen 14.6.2020. Tři kameny položené a odhalené v tento den spojuje společné téma – tři smutná nej. Roza Wacklerová byla nejstarší zaznamenanou obětí holocaustu v Brně (95 let).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1854)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'24.04'' E16°37'10.68''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Pomník Obětem 1. světové války
UPOMÍNKA
NA PADLÉ VE SVĚTOVÉ VÁLCE
1914 – 1918
ALBRECHT KAR., BRABEC IGN., FOLTAN FRANT., HASOŇ JAN, KARTOUZ JAN, KOTOL ENGLB., KUČEROVSKÝ K., KREJČÍ FRANT., MAJER JOS., MRÁZEK JOS., MUSIL FRANT., PANTŮČEK ANT., SKÁCEL JOS., ŠMERDA FRANT., ŠPATNÝ FRANT., ŠPATNÝ JOS., STRACHOTA JOS., ŠTELCL JOS., ŠTERC FRANT., VILDOMEC BOH.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39772
Pomník přidal: Pavel Kodytek
Pomník Osvobození města
(zadní strana)
REALIZOVÁNO A UPRAVENO NA NÁKLADY MĚSTA BRNA
V LETECH 1955 A 1994
PROF. AKAD. SOCHAŘ VINCENC MAKOVSKÝ
PROF. ING. ARCH. BOHUSLAV FUCHS
PROF. ING. ARCH. ANTONÍN KURIAL
- nápis na čelní straně pomníku odstraněn
- místu se od dob totality říká "u stopaře"
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-12370
Souřadnice: N49°11'58.13'' E16°36'31.24''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Lenka Šimčíková
Pomník Josef II. - místo je zrušené
z fotografie nečitelné
Pomník stál na Lažanského náměstí, které během věků měnilo názvy:
Začátkem 19. století Dikasterialplatz, též Dikasterialhausplatz (Dikasteriální náměstí)
19.7.1860 Lažanský platz + Am Kiosk (Lažanského náměstí + Na kiosku)
19.8.1884 Lažanský platz + Am Kiosk + Interimstheaterplatz (Lažanského náměstí + Na kiosku + náměstí Prozatímního divadla)
15.12.1915 Kaiser-Josef-Platz + Am Kiosk (náměstí Císaře Josefa + Kiosk)
30.12.1918Lažanského náměstí + Kiosk (Lažanskýplatz + Kiosk)
6.12.1935 Lažanského náměstí + Švehlova (Lažanskýplatz + Švehlagasse)
17.3.1939 Lažanský platz + Švehlagasse - Lažanského náměstí + Švehlova
19.3.1939 Adolf-Hitler-Platz + Am Kiosk - náměstí Adolfa Hitlera + Kiosk
10.5.1945 Lažanského náměstí + Kiosk
25.9.1946 náměstí Rudé armády
25.5.1990 Moravské náměstí
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Pamětní deska Napoleon Bonaparte
FRANCOUZSKÝ CÍSAŘ
NAPOLEON I.
POBÝVAL V TÉTO BUDOVĚ
BĚHEM VÁLEČNÝCH TAŽENÍ
20.-28.11., 7.-12.1805, 16.-18.9.1809
A MĚL ZDE HLAVNÍ STAN
VELKÉ ARMÁDY.
L´EMPEREUR NAPOLÉON I ER
SÉJOURNA DANS CETTE MAISON
DU 20. AU 28 NOVEMBRE 1805,
DU 7 AU 12 DÉCEMBRE 1805,
ET DU 16 AU 18 SEPTEMBRE 1809.
ILY AVAIT ÉTABLI
LE QUARTIER GÉNÉRAL
DE LA GRANDE
ARMÉE.
Podrobnosti k související bitvě u Slavkova a osobě Napoleona I. viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Slavkova; k osobě Napoleona Bonaparte viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Bonaparte.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34049
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pamětní deska Obětem 2. světové války
SILVESTR DVOŘÁČEK, MIROSLAV HÁD, OTAKAR HÄUTLER, JAN OBOŘIL, EMIL KOUTSKÝ, OLDŘICH PÍREK, ANTONÍN STRNAD, ANTONÍN VALACH, DR. JIŘÍ WEIMANN.
TITO ZAMĚSTNANCI POLOŽILI
ŽIVOTY V BOJI ZA SVOBODU
1939
1945
Silvestr Dvořáček, *29.12.1909 Královopolské Vážany, +9.12.1942 Wohlau
Miroslav Had, *1.8.1913 Brno, +30.4.1945 Flossenbürg
Otakar Häutler, *7.8.1913 Brno, +29.4.1945 Oranienburg
Emil Koutský, *24.5.1922 , +29.4.1943 Kassel
Jan Obořil, *22.5.1900 Brno, +31.7.1942 Mauthausen
Oldřich Pírek, *7.10.1911, +16.9.1943 Wohlau
Antonín Strnad, *25.12.1907 Uherské Hradiště, +10.2.1943 Frankfurt nad Mohanem
Antonín Valach, *4.7.1914, +20.5.1943, Kassel
Dr. Jiří Weimann, *3.11.1915 Brno, +2.4.1945 Ganacker
(zdroj databáze CEVH MO ČR)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-37044
Souřadnice: N49°11'53.09'' E16°36'23.42''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pamětní deska Danuše Muzikářová
V TĚCHTO MÍSTECH BYLA
21. SRPNA 1969
ZASTŘELENA
DANUŠE MUZIKÁŘOVÁ
*13.7.1951
Danuše Muzikářová (13. července 1951 - 21. srpna 1969) je oběť komunistického režimu. Byla zastřelena v Brně během protikomunistických demonstrací při prvním výročí sovětské okupace.
Jejími rodiči byli Jaroslav a Zdena Muzikářovi, měla jednoho sourozence, sestru Jarku. Vyučila se krejčovou v Krasu, hrála divadlo a hezky kreslila, když zemřela, bylo jí pouhých osmnáct let. Dana byla zabita na Moravském náměstí zřejmě milicionáři, kteří do davu demonstrantů stříleli z věže tiskárny na rohu ulic Solniční a Rašínova. Byla střelena zezadu do hlavy, kulka z pistole, která uvízla v nosní dutině a která dokazovala, že ji zabil někdo z příslušníků Lidových milic nebo SNB, protože vojáci tehdy měli jen samopaly, se ale po několika dnech z důkazů ztratila.
Tělo Danuše bylo převezeno do úrazové nemocnice, kde ji nakonec našli rodiče. Pohřeb, úředně nařízená kremace, se konal 28. srpna v krematoriu na Ústředním hřbitově, zúčastnily se ho stovky lidí včetně mnoha příslušníků StB. Policie tehdy ani nechtěla dovolit, aby byla na smutečním oznámení Danušina fotografie. Viník nebyl nikdy dopaden, vyšetřování bylo na příkaz tajemníků městského a krajského výboru KSČ zastaveno. V prosinci 1989 bylo znovu zahájeno na základě trestního oznámení podaného Jaroslavem Muzikářem, ale bez výsledku.
Smrt Danuše Muzikářové připomíná pamětní deska na domě na Moravském náměstí 4.
(zdroj Wikipedie)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'50.06'' E16°36'43.08''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
