a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž
Autor: podmelechoivsky-spolek.cz

plukovník gšt. Zdeněk Vltavský

* 8.8.1894 (Dolní Město u Lipnice, okr. Ledeč nad Sázavou)
† 17.3.1963 (Ledeč nad Sázavou)

Zdenko Vltavský se narodil jako Waldhütter. Jeho otec Zdenko Waldhütter st. byl v Dolním Městě ředitelem dvoutřídky a matka Marie (roz. Vltavská) byla v domácnosti. Měl bratra Františka. Později se rodina přestěhovala do Ledče nad Sázavou, kde se Zdenko Waldhütter st. stal ředitelem školy. Zdenko Waldhütter studoval Klasické gymnázium v Kutné Hoře a chtěl nastoupil na kadetní školu, otec jej však přesvědčil ke studiu práv. Nastoupil tedy na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Byl jazykově nadaný, ale po třech semestrech práv byl v roce 1915 povolán do rakousko-uherské armády a tím i do Světové války jako příslušník 12. zeměbraneckého pěšího pluku. Na východní frontě byl dvakrát raněn a 4. července 1916 byl u Kolců zajat. V prosinci 1916 se přihlásil do čs. legií v Rusku (databáze VHA uvádí až 1.9.1917, kdy byl současně, v hodnosti podporučíka, do legií zařazen, nejprve k záložnímu pluku). Krátce byl u 5. čs. střeleckého pluku, přičemž absolvoval důstojnický kurz v Borispolu. Pro svou znalost francouzštiny byl přesunut na francouzskou frontu a od 14.11.1917 byl zařazen do 21. čs. střeleckého pluku v Cognacu. V červnu 1918 odjel do pole jako velitel jeho 5. roty a zúčastnil se bojů v Alsasku a u Terronu. Po skončení Světové války bojoval v rámci legií na Těšínsku, kde byl koncem ledna 1919 opět raněn. Službu v legiích skončil k 31.12.1919 jako kapitán 21. pěšího pluku.
Poté sloužil jako důstojník v čs. armádě. Od listopadu 1923 byl přemístěn ke 2. oddělení hlavního štábu (zpravodajské). V době procesu proti maďarskému špionovi Vojtechu Tukovi v roce 1929 působil jako soudní znalec a značnou měrou přispěl k Tukovu odsouzení.
V roce 1931 byl určen jako vojenský přidělenec čs. vyslanectví v Paříži s akreditací pro Francii, Belgii, Švýcarsko a Velkou Británii. Proto si počeštil své německy znějící jméno Zdenko Waldhütter podle rodného jména své matky na Zdeněk Vltavský.
V letech 1935-1939 pak sloužil nejprve jako zástupce velitele a poté jako velitel Pluku útočné vozby 1 v Milovicích.
Za mobilizace v září 1938 působil jako podnáčelník štábu 1. armády „Havlíček“ v Čechách. Po nacistické okupaci byl převeden na ministerstvo financí jako úředník a v roce 1941 byl jako bývalý legionář dán do výslužby.
Za okupace byl aktivní účastník odboje v organizacích Obrana národa, RU-DA a zpravodajské skupiny generála Slunečka („Alex“). Gestapo jej kvůli odbojové činnosti několikrát zatklo a vyslýchalo v Praze, Německém Brodu a Kolíně, ale nepodařilo se mu jej usvědčit. Dne 2.4.1945 jej pplk. gšt. František Bürger (pozdější náčelník hlavního štábu povstání) pověřil vybudováním tankové jednotky pro připravované povstání v Praze. Tento úkol plk. gšt. Vltavský splnil a v době povstání velel pražským povstaleckým jednotkám útočné vozby, které do boje proti nacistům nasadily deset obrněných vozidel.
Po roce 1945 se Zdenko Vltavský vrátil do velitelských funkcí, pomáhal při znovuvybudování tankového sboru a své zkušenosti předával též studentům Vysoké školy válečné. Roku 1946 však odmítl vstoupit do komunistické strany, což zanedlouho zničilo jeho úspěšnou vojenskou kariéru. Z armády byl propuštěn v roce 1948 a vystěhován z Prahy. Byl zaměstnán jako skladník a dále šikanován komunistickým režimem. Žil v Ledči nad Sázavou, kde zemřel. Rehabilitován byl v roce 1991. V roce 2013 byl Ústavem pro studium totalitních režimů in memoriam oceněn Cenou Václava Bendy.

Zdroje (mimo informací z desek):
http://podmelechovsky-spolek.cz/
http://www.vuapraha.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdenko_Vltavský-Waldhütter

VPM:
hrob - Ledeč nad Sázavou, okres Havlíčkův Brod


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.