a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž

poručík Vladimír Lepař

* 13.9.1890 (Plzeň)
† 25.11.1919 (u Milevska)

jako datum úmrtí jsou uváděna i data 26. nebo 27. 11.1919
• manželka Štěpánka/Stefanie, rozená Zindlová (2.7.1888 - ?) (dle https://www.myheritage.cz/names/karel_zindl )
• syn Karel Zindl (1910 – 1911), další děti nejsou známy (dle https://www.myheritage.cz/names/karel_zindl)
• otec Bohuš Pavel Alois Lepař (1854 – 1927), právník, novinář a spisovatel (vice o něm na Wikipedii https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohu%C5%A1_Pavel_Alois_Lepa%C5%99 )
• matka Františka, roz. Treybalová (1866 - ?) (dle stránek https://korene.webnode.sk/morava/hana/lepar/ )
• sestry Libuše (1896 - ?), Vlasta (1898 – 1953) (dle stránek https://korene.webnode.sk/morava/hana/lepar/ )

Zde jsou uvedeny dostupné informace z jeho života:
• narodil se v Plzni, kde jeho otec v té době pracoval ve věznici Plzeň – Bory.
• v roce 1913 se Vladimír (Mirko) Lepař v Praze se seznámil s francouzským letcem Pègoudem, který ho vzal v Německu sebou do letadla, takže Lepař byl první Čech, který poznal v letadle looping. Pozn. Adolfe Pègoud vystupoval v Praze 27. a 28. prosince 1913.
• dle přihlášky k pobytu bydlel od 29.7.1914 v Praze na ul. Voršilská; jako „Charakter oder Beschäftigung/Hodnost neb zaměstnání“ je v policejních záznamech uvedeno „Privat Beamte (dle stránek Digitalizované pobytové přihlášky…)
• na začátku první světové války narukoval jako jednoroční dobrovolník k vozatajstvu do Přemyšlu, prodělal první ruské tažení, v roce 1915 byl raněn. Vojenským soudem v Přemyšlu byl souzen pro velezradu, a byl degradován z důstojníka na vojína. Před trestem smrti jej zachránil justiční poručík v Přemyšlu, člen činohry národního divadla p. Vávra.
• přihlásil se k letectvu a v Krakově prodělal I. stupeň leteckého výcviku, jeho instruktorem byl Rudolf Polanecký. Dále prodělal II. stupeň výcviku v Segedíně, a III. stupeň ve Vídeňském Novém Městě (Wiener Neustadt). Dne 19.6.1917 získal rakouský pilotní průkaz č. 690.
• byl odeslán jako pilot opět na ruskou frontu. Jako politicky nespolehlivý však byl brzy převelen k Leteckému parku ve Stryji jako zalétávač. Ze stejných (nebo ze zdravotních) důvodů byl znovu převelen k vozatajstvu do Přemyšlu.
• v době vyhlášení samostatnosti Československé republiky byl v Čechách, přihlásil se k Leteckému sboru organizovanému Jindřichem Kostrbou,
• ve dnech 10. - 11.11.1918 se pod velením setníka Jaroslava Rošického zúčastnil „akce Cheb“, při které byla z převážně německého Chebu přelétnuta letadla do Prahy. V Chebu bylo jediné vojenské letiště v Československu a cílem této ozbrojené akce bylo zabránit odletu letadel do Německa a zajistit je pro novou republiku. Vladimír Lepař přelétl jedno letadlo do Prahy s mezipřistáním v Plzni.
• již 14.11.1918 byl iniciátorem založení Kroužku čs. pilotů (od roku 1919 Svazu čs pilotů a od roku 1929 Svazu letců RČS), a až do své smrti zůstal jeho prvním předsedou.
• dne 1.2.1919 byl prap. Vladimír Lepař jmenován čs. polním pilotem letcem; dle Věstníku MNO – část osobní, 1919, str. 601
• od dubna do června 1919 absolvoval ve Francii přeškolení na francouzskou leteckou techniku (s velitelem Otto Jindrou a mnoha piloty a mechaniky)
• spoluorganizoval první leteckou výstavu v Praze Klementinu konanou od 12.10. do 2.11.1919.
• dne 15.10.1919 byl prap. v zál. Vladimír Lepař přeložen k Leteckému sboru; dle Věstníku MNO – část osobní, 1919, str. 950.
• Por. Vladimír Lepař zahynul spolu s mechanikem Čestmírem Čížkem při letecké nehodě u Milevska; datum nehody uvádějí různé prameny od 25. do 27.11.1919. Dle níže uvedených a částečně si odporujících písemných pramenů došlo k nehodě takto (články zkráceny):
- dle časopisu Letec z 15.12.1929: Dne 25.11.1919 dostal rozkaz k přelétnutí letadel L.V.G. německé výroby, která tam zanechali pro nedostatek benzínu piloti ukrajinské Děnikinovy armády. Spolu s dalším pilotem Václavem Provazníkem, mechanikem Čestmírem Čížkem, a nejméně jedním dalším mechanikem odjeli drahou do Jižních Čech.
- dle novin Venkov ze dne 28.11.1919: …měli dopravit letadla z Nových Hradů do Prahy,…
- dle časopisu Letec z 15.12.1929: letadla nalezli ve špatném stavu, rozmočená dlouho trvajícími dešti. Uvedli je jakž takž do pořádku a 25.11.1919 startovali do Prahy za velmi špatného počasí. Letěli podél toku Vltavy až k Milevsku, kde půl hodiny kroužili a hledali vhodné místo k přistání, protože hustá mlha v údolí znemožňovala letět výše než 50 metrů nad zemí. Chtěli přistát ze zatáčky, ale ztratili rychlost a letadlo sklouzlo po křídle do země. Lepař i Čížek zahynuli.
- dle Lidových novin ze dne 30.11.1919: dle svědků dlouho kroužili v blízkosti místa startu, aby se v mlze orientovali, pilot nakláněl letadlo, aby lépe viděl na zem, a přitom letadlo sklouzlo po pravém křídle, což se u těchto letadel často stává. Lepař zemřel na místě, mechanik Čížek při převozu. Pravá strana letadla je roztříštěna, levá strana a ocas jsou neporušeny. Pozn.: dle článku kroužili v blízkosti místa startu, i když podle Venkova ze dne 28.11.1919 měli startovat u Nových Hradů, vzdálených asi 80 km jižním směrem; nabízí se možnost, že cestou přistáli a pak chtěli letět dál – to však nikde není uvedeno. Taky může být v článku chyba.

• Datum nehody a úmrtí je dle různých zdrojů uváděno následovně:
- dle knihy zemřelých v Milevsku: 25.11.1919
- dle žádosti o převezení mrtvol ze dne 28.11.1919: 25.11.1919
- dle časopisu Letec z 15.12.1929: 25.11.1919
- dle časopisu Důstojnické listy ze dne 28.11.1929 (25.11.1929 položen věnec k 10. výročí úmrtí): 25.11.1919
- dle Moravských novin a novin Venkov (ze dne 27.,28.,29. a 30.11.1919): 26.11.1919
- dle knihy Jiřího Rajlicha Na křídlech světové války: 26.11.1919
- dle úmrtního listu Vladimíra Lepaře, vystaveného 21.12.1919 v Praze: 27.11.1919 – datum 27.11.1919 v úmrtním listu bude chybné, když už téhož dne 27.11.1919 vyšel v novinách Venkov tento článek: „Z Milevska 26. listopadu. (zvl. tel. Venkova) U Milevska blíže Voseka sřítilo se letadlo. Oba muži mrtvi. Let směřoval na jih – Krejčík, místní důvěrník.“ Lze tedy předpokládat, že datum 25.11.1919, uvedené v knize zemřelých v Milevsku je správné. Ten kdo psal zápis do knihy zemřelých, měl jistě lepší informace než místní důvěrník od novin.

• Místo nehody je dle různých zdrojů uváděno následovně:
- dle stránek Genealogie jihočeské rody: obec Veselíčko (7km J od Milevska)
- dle knihy zemřelých: obec Velká (6km Z od Milevska)
- dle Moravských novin a novin Venkov (ze dne 28.,29. a 30.11.1919): u Voseka (Osek je vedle Velké)
- dle knihy Po zavátých stopách – historie svazu letců ČR, str. 56: 1,5 km JZ od Milevska

za použití uvedených zdrojů připravil Petr Kudláček

Zdroje (mimo informací z desek):
časopis Letec ze dne 15.12.1929
časopis Důstojnické listy ze dne 28.11.1929
Věstník MNO – část osobní, 1919
publikace Po zavátých stopách – historie svazu letců ČR
Lidové noviny, Moravské noviny, noviny Venkov ze dne 28.,29. a 30.11.1919
stránky Genealogie jihočeské rody http://jihoceske-rody.eu/rody/lepar/
Digitální české archivy URI:digi.ceskearchivy.cz
Digitalizované pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850 – 1914 http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=88c72a9a2f5c7f6855b38b19195fe5d85e52f8636283c265c9ba1dfe9463febd

kniha Jiřího Rajlicha Na křídlech světové války: epizody ze života českých aviatiků v rakousko-uherském letectvu, vydání 2014, str. 195
Wikipedie: Bohuš Pavel Alois Lepař, https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohu%C5%A1_Pavel_Alois_Lepa%C5%99
rodokmen rodiny Lepařovy https://korene.webnode.sk/morava/hana/lepar/
rodokmen rodiny Zindlovy https://www.myheritage.cz/names/karel_zindl

VPM:
hrob - Praha 3, okres Praha 3


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.