á | a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ľ | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | ť | u | ú | v | w | z | ž (vše)

poručík Vladimír Blažka

* 12.12.1920 (Olešnice, okres Blansko)
† 14.4.1945 (Brno, Kounicovy koleje)

Vladimír Blažka v době mobilizace v roce 1938 dobrovolně narukoval ke 2. rotě 43. pěšího pluku, kde prožil ztrátu československého pohraničí i vyhlášení Protektorátu. Bezprostředně poté odešel z Brna na práci do Říše, byl postupně nasazen v Berlíně, Hamburku, ve Strassburku, v Praze a ve Vídni, po určitý čas pracoval také ve Zbrojovce v Líšni u Brna.
V lednu 1944 byl zadržen na rakousko-chorvatských hranicích při kurýrní cestě k partyzánům a poté vězněn pět měsíců v Marburku. Protože se mu při výsleších podařilo zatajit pravý účel cesty, odeslal jej pracovní úřad okupační správy za prací do Dubnice nad Váhom. Z pracovního nasazení se mu však podařilo uprchnout, dne 17.8.1944 se stal příslušníkem II. partyzánské brigády gen. M. R. Štefánika, bojoval pod vedením majora Popova a kapitána Jegorova.
Po porážce Slovenského národního povstání přešel s partyzány na Moravu, 8.12.1944 se vrátil do Brna, kde ilegálně pracoval jako spojka novoměstských partyzánů pod krycím jménem „poručík Poruba“. Byl zapojen v odbojové skupině Předvoj (též známé jako Národní revoluční armáda).
Vladimír Blažka ve spolupráci s bratrancem Aloisem Bauerem dne 7.2.1945 v Brně zastřelil SS Hauptsturmführera Augusta Gölzera. Oba atentátníci byli popraveni 14.4.1945 v Kounicových kolejích v Brně na popravišti „Na písečku“. Jejich těla byla 12.7.1945 exhumována a 14.7. slavnostně pohřbena v čestné skupině 25e na Ústředním hřbitově města Brna. V roce 1946 došlo k přenesení ostatků do nově vytvořené čestné skupiny 56a pro padlé a popravené odbojáře.
Období od vstupu do partyzánské jednotky až po den jeho smrti bylo Vladimíru Blažkovi úředně uznáno jako řádný výkon prezenční vojenské služby. Blažka tedy vykonal atentát de jure jako voják, a proto byl za svůj čin vyznamenán Záslužným křížem ministra obrany ČR.

Vyznamenání:
– Československý válečný kříž 1939 in memoriam
– Odznak československého partyzána in memoriam
– Záslužný kříž ministra obrany České republiky III. stupně in memoriam (udělen 11. 11. 2015)

„Zapomenutý atentát“
Dne 7.2.1945 večer byl před domem na rohu dnešní Kounicovy a Nerudovy ulice v Brně postřelen SS-Hauptsturmführer August Gölzer. Akce byla provedena Vladimírem Blažkou a jeho bratrancem Aloisem Bauerem – Blažka vystřelil na Gölzera čtyři rány z pistole, z nich jen poslední zasáhla cíl. Přivolaná sanitka přijela až po dvou hodinách, August Gölzer byl operován v nemocnici na Žlutém kopci, ale ještě téže noci zemřel na následky zranění.
V březnu 1945 byly zatčeny špičky odbojové skupiny Předvoj. Při výsleších byla prozrazena jména obou atentátníků, a ti byli 22.3. zatčeni a krutě vyslýcháni. Na příkaz státního ministra K. H. Franka byli oba 14.4.1945 popraveni v Kounicových kolejích v rámci zrychleného řízení bez soudu. Popravu vykonal osobně kriminální rada brněnského gestapa Otto Koslowski, který měl být skutečným cílem atentátu.
Případ tohoto atentátu je obestřen řadou otazníků a jeho pozadí i cíle zůstávají zahaleny tajemstvím. Není jasné, zda byla akce hrou zpravodajských služeb, pokusem vrcholných činitelů odboje o narušení struktury gestapa či zda oba mladíci vykonali odvážný čin na vlastní pěst. Cílem atentátu měl být pravděpodobně Otto Koslowski a August Gölzer byl zastřelen nedopatřením.
Za války bylo na informace o atentátu uvaleno přísné embargo. Poválečné československé orgány neměly na vyřešení případu zájem a ani přeživší odbojáři se k činu nehlásili. O atentátu se po válce nemluvilo, protože skutečnost, že mezi členy komunistického odboje byli lidé, kteří „promluvili“, a jejichž výpověď vedla ke smrti dalších odbojářů, měla být spíše zapomenuta. Odtud pochází označení případu jako „zapomenutý atentát“. Na každý pád zůstává August Gölzer po zastupujícím říšském protektorovi SS-Obergruppenführerovi Reinhardu Heydrichovi druhým nejvyšším představitelem SS, na něhož byl v období protektorátu vykonán úspěšný atentát.

Zdroje (mimo informací z desek):
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3541
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_Bla%C5%BEka
https://www.olesnice.cz/zpravy-z-radnice/pripad-zapomenuteho-atentatu-priloha-olesnickeho-zpravodaje-kveten-2016
https://plus.rozhlas.cz/pripad-zapomenuteho-atentatu-6512046
Jiří Skoupý: Zapomenutý brněnský atentát, Academia 2019

VPM:
hrob - Brno, okres Brno - město
kameny zmizelých - Brno, okres Brno - město
pomník - Olešnice, okres Blansko


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.