a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž (vše)
Autor: archiv Luboš Volf

major Václav Cukr

* 16. 10. 1915 (Praha)
† 24. 10. 1989 (Nový Zéland)

Narodil se 16. 10. 1915 v Praze, mládí ale prožil v Českém Těšíně. V roce 1932 dobrovolně vstoupil do Školy pro odborný dorost letectva ve VLU v Prostějově. Ukončil ji v roce 1934 a do okupace, která ho zastihla u 86. těžké bombardovací letky, sloužil jako pilot u pozorovacích, stíhacích a bombardovacích letek. Z vlasti uprchl v nákladním vlaku v noci 13. 6. 1939. Dostal se tak do Polska, ale vzápětí odplouvá do Francie.
Zde prodělal přeškolení v Chartres a 8. 3. 1940 odchází k GC II/3 na frontu. Skupina GC II/3 byla v té době vyzbrojena stíhačkami Morane MS. 406 a prováděla hlídky nad frontou. Již 20. 4. 1940 dosáhl Cukr svého prvního sestřelu. Václav Cukr se při pronásledování dostal až nad Belgii a zde mu začal vynechávat motor. Nakonec musel nouzově přistát na poli nedaleko belgického města Phillipevile. Také Cukr skončil v internaci, pro změnu belgické. Ovšem, když Německo zahájilo 10. 5. 1940 tažení proti Belgii, byl propuštěn a vrátil se k jednotce, která se mezitím přezbrojila na nejlepší francouzskou stíhačku Dewoitine D.520.
Dne 7. 6. 1940 dosáhl Cukr ojedinělého vítězství v dějinách čs. letectva. Podařilo se mu totiž sestřelit pozorovací balón, slavnou „jitrnici“. Devět stíhaček odstartovalo ráno k podpoře francouzských bombardérů a kolem 10.45 narazil Cukrův roj nedaleko od Mollien-Vidame na již zmíněnou jitrnici. Po několika útocích se balón zřítil hořící k zemi.
Po prohrané bitvě o Francii se Cukr přes Gibraltar přesunul do Anglie. Dne 6. 8. 1940 byl přidělen k 310. čs. stíhací peruti. Jednotka ale měla nadbytek pilotů a Cukr byl poslán k 6. OTU, aby se přeškolil na Hurricany. Poté se zúčastnil bitvy o Británii a to v řadách 43. (10. 9.-28. 9. 1940) a 253. (28. 9. 1940-7. 3. 1941) perutě RAF.
Stále častěji se ale u něj začalo ozývat zranění z Francie a tak musel zanechat aktivní služby. Od 13. 5. 1941 sloužil jako instruktor u 52. OTU a od 1. 1. 1943 působil jako zalétávací pilot u 20. MU. Datum 4. 7. 1943 však znamenal definitivní konec jeho letecké kariéry. Toho dne odstartoval z letiště Aston Down k testovacímu letu na letounu Mustang Mk.I AG489. Kolem půl dvanácté ale nedaleko Brinniscombe do jeho stroje vrazil Spitfire Mk.II P7918 od 52. OTU a oba letouny se zřítily. Cukr sice ze svého letounu vyskočil, ale Mustang již klesl do tak malé výšky(80-100 m), že se mu zcela neotevřel padák. Tvrdý dopad sice trochu zbrzdila koruna stromu, přesto utrpěl velmi těžká zranění. Celkem 15 zlomenin, např. páteře, chodidel, žeber. Byl okamžitě odvezen do nemocnice RAF ve Wroughtonu, ale lékaři mu již nedávali moc šancí na přežití. Cukr nakonec všechny překvapil a přežil, i když se ze svých zranění zotavoval až do konce války. Z nemocnice byl propuštěn v roce 1946 a jako invalida se již k létání nevrátil.
Po válce působil jako tajemník Svazu letců, ale po roce 1948 musel odejít do druhého exilu. Zde se podílel na organizování zpravodajské služby a řídil pobočku v Curychu a od roku 1955 v Hamburku. V roce 1957 byla ale Czechoslovak Intelligence Office zrušena. Cukr pak emigroval na Nový Zéland, kde žil pod jménem Vicky Eric Cooper. Zde také 24. 10. 1989 zemřel.
Za svou bojovou činnost byl dvakrát vyznamenán Čs. válečným křížem, Čs. medailí Za chrabrost, Čs. medailí Za zásluhy I. st., francouzskými Croix de Guerre s pěti palmami a třemi zlatými hvězdami, Médaille Militaire, řád Légion ďHonnueur ( ve stupni Chevalier) a britskými Defence Medal či War Medal.


Zdroje (mimo informací z desek):
https://www.valka.cz/

VPM:
památník - Londýn, stát Velká Británie


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.