Urna Josef Šlajs

Autor: František Nový, 18.12.2023
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl 2ob/kolumbárium I
Nápis:
PLK. ČSLA
JOSEF ŠLAJS
*11.VII.1909 +13.V.1971
VZPOMÍNÁME

Souřadnice: N50°4'58.2'' E14°28'39.2'' (urna)
VPM přidal: František Nový

Urna František Hněvkovský

Autor: František Nový, 18.12.2023
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl 2ob/kolumbárium II
Nápis:
GENERÁL
FRANT. HNĚVKOVSKÝ
Poznámka:

*15.11.1887 – 6.5.1960 Absolvent právnické fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, po vypuknutí první světové války se stal velitelem čety Landwehr-Infanterie-Regiment Nr. 4 na ruské frontě, kde byl v listopadu 1914 zajat. V červenci 1916 vstoupil jako dobrovolník do srbských vojenských jednotek, v dubnu 1918 přešel do československých jednotek a stal se velitelem roty 22. střeleckého pluku francouzských legií, v květnu 1939 penzionován. Během okupace spolupracoval s vojenským odbojem, v květnu 1945 převzal velení povstaleckých jednotek ve Vysokém Mýtě, po osvobození odmítl nastoupit činnou službu a věnoval se právnímu poradenství.
(zdroj: https://vahranice.g6.cz/hnevkovsky.html)
Vojenské vzdělání, kariera, vyznamenání viz https://www.valka.cz/Hnevkovsky-Frantisek-t107349


Souřadnice: N50°4'57.7'' E14°28'39.2'' (urna)
VPM přidal: František Nový

Kenotaf František Jirgl

Autor: Jakub Malinovský, 01.06.2022
Umístění: Praha 3, Jana Želivského
Nápis:
František
JIRGL
*1881 padl 5.6.1917
TERST, ITÁLIE
Poznámka:

Jirgl František; *Praha. Ženatý. LstInft., IR.Nr. 28, 4. ErsKomp. Padl 5.6.1917 San Giovanni (dnes součást Terstu), okr. Monfalcone, Küstenland. Pohřben až 29.6.1917 vojenský hřbitov Aurisina, č hrobu 1547.
(zdroj: VHÚ)


Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Jakub Malinovský
Doplnění informací: A. Glaser
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Kenotaf Božena Pórová – Rutová

Autor: František Nový, 19.12.2023
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl 2ob/25
Nápis:
BOŽENA
PÓROVÁ – RUTOVÁ
*23.3.1901 +7.3.1943
umučena v Osvětimi

Souřadnice: N50°4'53.5'' E14°28'37.5'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Kenotaf Karel Vunš

Autor: František Nový, 19.12.2023
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl 2ob/23
Nápis:
PAMÁTKA, NA RUSKÉM
BOJIŠTI PADLÉMU SYNI
ING. C. KARLU VUNŠOVI
*6.1.1895 +3.9.1915

Souřadnice: N50°4'56.3'' E14°28'36'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Kenotaf Oleg Olžič-Kandiba

Autor: František Nový, 29.05.2024
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl 2ob/18, hrob 241
Nápis:
IN MEMORIAM
ОЛЕГ ОЛЬЖИЧ-КАНДИБА
*8.7.1904 +10.6.1944
Poznámka:

Otec byl ukrajinský spisovatel a básník, působil jako kulturní atašé v Uhrách a Rakousku, v roce 1923 se rodina odstěhovala do Prahy, kde Oleg studoval střední školu a archeologii na Karlově univerzitě. Byl členem ukrajinského nacionalistického hnutí.
V letech 1938-1939 se aktivně podílel na činnosti krátkodobého státního útvaru – Podkarpatské Ukrajiny – a na jeho ozbrojeném boji proti maďarským okupantům. Byl zatčen vojáky maďarské armády a strávil tři dny ve vězení, propuštěn na žádost maďarských vědců. V letech 1941-1942 legálně žil v okupovaném Kyjevě.
Dne 25. května 1944 byl zatčen gestapem. Byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Zemřel při dalším výslechu v noci z 9. na 10. června 1944 umučen gestapáckou trojkou (Wolf, Wirsing, Schulz).
(výběr z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Ольжич,_Олег)


Souřadnice: N50°4'55.1'' E14°28'33.4'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Kenotaf Maxim Slavinskyj

Autor: František Nový, 29.05.2024
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl 2ob/18, hrob 291
Nápis:
IN MEMORIAM
ПРОФ. МАКСИМ СЛАВІНСЬКИЙ
1968 - 1945
Poznámka:

Ukrajinský politik, diplomat, publicista, básník a překladatel.
Byl stoupencem federalizace Ruska, organizátorem Sdružení ukrajinských zastánců pokroku v Sankt-Petěrburgu, členem Ukrajinské radikálně-demokratické strany. Po vyhlášení Ukrajinského státu (Hetmanát) zastupoval zájmy ukrajinských úřadů v Petrohradu. Za vlády direktoria Ukrajinské lidové republiky (ULR) byl ministrem práce a od roku 1919 vedoucím diplomatické mise ULR v Československu.
Po zániku ULR zůstal v ČSR, byl profesorem na ukrajinských vysokých školách.
Československé státní občanství nezískal, celou dobu měl tzv. Nansenův pas – mezinárodně uznávaný doklad uprchlíka.
Za války byl opakovaně vyslýchán gestapem, ale nebyl zatčen.
8. července 1945 byl zatčen v Praze orgány sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš a násilně zavlečen do Sovětského svazu. Několik měsíců nato zemřel během vyšetřování v Lukjanovské věznici v Kyjevě. Bylo mu 77 let.
(zdroje: https://cechoslovacivgulagu.cz/historie_represi_obeti_zavleceni_maxim_slavinsky.html, https://hrbitovy-adopce.cz/cv/cv_16216805741.pdf)


Souřadnice: N50°4'55.2'' E14°28'32.5'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Kenotaf Milorad Divoký

Autor: Vladimir Pomortzeff, 13.10.2015
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, II. obecní hřbitov, pravoslavná kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice, krypta, hrob č. 31
Nápis:
+ 18.1.1962
DARINKA DIVOKÁ
ROZ. BOJOVIČ. 21.4.1895

IM MEMORIAM
SYN MILORAD
Poznámka:

Milorad Divoký, nar. 7. listopadu 1918, Jasenovac, Chorvatsko. Syn důstojníka československé armády Františka Divokého. Po maturitě zahájil studium na Vysoké škole obchodní v Praze. Po okupaci Československa v březnu 1939 odešel spolu s otcem do Polska. Dne 25. srpna 1939 spolu vstoupili v Malých Bronovicích do Československého legionu. Po německém útoku na Polsko v září 1939 se celé skupině podařilo dosáhnout rumunského území a přes Bejrút odjet do Francie, kde vstoupili do československé divize. Při evakuaci československé divize z Francie do Británie nestihl Milorad Divoký včas evakuační loď. Za pomoci jugoslávského konzula v Marseille odjel do Jugoslávie, do matčina rodiště v Černé Hoře. Při vpádu německé armády do Jugoslávie v dubnu 1941 vstoupil do jugoslávské armády. V roce 1942 byl při přechodu přes Bulharsko do Turecka zatčen bulharskou policií a předán Němcům. Prošel několika koncentračními tábory.
Zemřel v koncentračním táboře Mauthausen dne 22. července 1942 v 8:20 ráno ve věku 23 let na septickou angínu. Tato informace je uvedena v knize úmrtí koncentračního tábora Mauthausen, uložené v archivu Památníku Mauthausen. Dle tvrzení jeho otce byl popraven v Mauthausenu dne 24. července 1942.
(zdroje: Mauthausen Memorial Archive, Mauthausen Memorial Room of Names, https://raumdernamen.mauthausen-memorial.org/?id=4&p=6243&L=0)

Vyznamenán in memoriam čsl. válečným křížem 1939.

Jméno Miloradа Divokého je uvedeno na hrobě jeho matky v kryptě pravoslavné kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech. Matkou byla Darinka Divoká, roz. Bojovič, nar. 21. dubna 1895, zemřela 18. ledna 1962.
(zdroje:
- Mjr. František Divoký. In memoriam za býv. četnickým závodčím Františkem Leskotov a kapitánem Frant. Herodesem // Za svobodné Československo. 25.8.1946. Číslo 195. Strana 4. Článek je sepsán otcem Milorada Divokého.

- Ivo Pejčoch. Milorad Divoký. Útěk na Balkán
https://www.vhu.cz/milorad-divoky-utek-na-balkan/

- Životopis otce zpracoval Tomáš Jakl, ovšem chybně uvádí jméno syna jako Milodar nikoliv jako Milorad.
http://www.vhu.cz/frantisek-divoky/

- Datum a místo narozeni je také uvedeno v publikace:
Zemřeli na Západě. Ztráty československé pozemní zahraniční armády v Polsku, Francii, na Středním východě a ve Velké Británii v letech 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2012. Strana 54.)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CEVH CZE0003-587
Souřadnice: N50°4'53.52'' E14°28'32.06'' (kaple)
VPM přidal: Vladimir Pomortzeff