Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Alexander Truc

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VI.)
  • střed 6. oddělení 50°4'46.90"N, 14°27'57.08"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hřbitov VI, oddělení 10b, hrob č. 77
Poznámka:

Npor. Alexander Truc, zkušební pilot a současně úředník firmy Avia a vojenský letec v záloze, zahynul 12.4.1926 při letecké nehodě u letiště Praha - Kbely. Při akrobacii nevybral vývrtku. Jeho životopis je uveden v knize „Než podmaníme vzduch … Zalétávací a zkušební piloti a letecké výzkumné ústavy“ od Michala Plavce a kol., vydání 2012, str. 103.

V Lidových novinách vyšel dne 13.4.1926 článek: Pád letcův. Správa letiště v Praze oznamuje: Včera o půl 12. hod dopoledne startoval k soukromému letu na letišti v Praze pan Truc. Když dostoupil výše 1200 m, dostal se do letu „na zádech“ a asi ve výši 600 m do vývrtky. Poněvadž neměl dostatečné obratnosti k vybrání letadla z těchto evolucí, narazil na zem na poli u Satalic, při čemž letadlo silně poškodil. Těžce zraněný pilot byl dopraven do nemocnice.

Souřadnice: N50°5'14.82'' E14°28'9.52'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Vilém Bufka a Jan Roman Irving

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VI.)
  • střed 6. oddělení 50°4'46.90"N, 14°27'57.08"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hřbitov 6, odd. 3, hrob č. 116
Poznámka:

Vdova po Vilému Bufkovi, Blanka, se později provdala za Jana Romana Irvinga (původním jménem Ircing), a proto leží oba piloti v jednom hrobě. Paní Blanka Lédlová-Bufková-Irvingová oba přežila, a zemřela v roce 2004.

Souřadnice: N50°4'49.69'' E14°27'58.91''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Karel Reinwald a kenotaf Emilie Reinwaldová

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VI.)
  • střed 6. oddělení 50°4'46.90"N, 14°27'57.08"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka

Hrob Ferdinand Bellony

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VI.)
  • střed 6. oddělení 50°4'46.90"N, 14°27'57.08"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy

Souřadnice: N50°5'6.5'' E14°28'12.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lastovka

Hrob František Touš a Václav Touš

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VI.)
  • střed 6. oddělení 50°4'46.90"N, 14°27'57.08"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hřbitov VI, skupina 7b, hrob č. 112-113
Poznámka:

Pilot svob. FRANTIŠEK TOUŠ od LP2 zemřel dne 28.8.1926 při srážce letadel v blízkosti letiště Olomouc – Neředín (ve druhém letadle zemřel Václav Palek – jeho hrob je také na vets.cz). Datum úmrtí na náhrobku je chybně napsané (když o tom ve všech novinách psali o měsíc dřív). Pohřben byl v Brandýse n. L., později byly jeho ostatky exhumovány a převezeny do Prahy na Olšanské hřbitovy, kde byly pohřbeny dne 6.11.1945.
V Lidových novinách vyšel odpoledne 28.8.1926 článek: Srážka dvou letadel. Oba piloti mrtvi, letadla zničena. Olomouc 28. srpna. Dnes ráno startovala 35. letka leteckého pluku č. 2 v Olomouci, vedená rotmistrem Merhautem a skládající se z pilotů četaře Tichého, svobodníka Touše, četaře Murcka a četaře Václava Pálka. Letka měla nařízeno cvičit evoluce. V 8.30, když letka byla nad velkým letištěm, prováděli renversement, tj. obrat po křídle. Když byl letoun řízený svobodníkem Toušem na mrtvém bodě, srazil se s letounem četaře Pálka, jenž si o něco pospíšil a dostal se do prostoru, ve kterém měl provésti Touš obrat. Oba stíhací letouny typu Š – 20 zaklestily se do sebe křídly a počaly mírnou vývrtkou padati k zemi. To se stalo asi ve výši 1000 metrů, a bylo pozorováno, jak letci z letiště tak i kapitánem Topičem, jenž tudy právě ve svém stroji letěl. Před očima všech těch zřítily se letouny k zemi a zabořily se vrtulemi i motory hluboko do země. Přiběhnuvší vojáci vytáhli z trosek úplně deformovaná těla obou nešťastných letců. Stroje jsou rozbity na padrť. Mrtví jsou: svobodník – pilot František Touš, 20letý, délesloužící, původem z Červené Pečky u Kolína, a četař – pilot Václav Pálek, 24letý z Drozdova č. 63 u Hořovic v Čechách.
V novinách Pozor dne 29.8.1926 vyšel článek: Srážka dvou letadel ve výši 1200 m nad zemí. Letadle se zřítila. – Piloti zabiti. O včerejším leteckém neštěstí v Olomouci, o němž se ve večerním vydání „Pozora“ obšírněji rozepisujeme, vydána byla tato úřední zpráva: V sobotu v 8’35 hod. srazili se letouni Š-20.34 a Š-20.31 s posádkami, svobodník pilot Touš František a četař pilot Pálek Václav ve výši 1200 metrů při provádění akrobacie nedaleko letiště. Letadla vrazila do sebe jedno pravou a druhé levou nosnou plochou. Takto do sebe zakleštěná padala k zemi. Při dopadu na zemi byli oba letci v bezvědomí a těžce zraněni. Po převozu do nemocnice zjištěno bylo jejich úmrtí. Letouni se roztříštili. Četař Pálek při provádění evoluce renversement upjal pravděpodobně pozornost na řízení stroje a zapomněl pozorovati okolí, následkem čehož vrazil do letounu svobodníka Touše, který letěl nad ním. Četař Pálek pochází z Drozdova u Hořovic a svobodník Touš z Červené Pečky u Kolína.

V kronice LP2 je napsáno: Dne 28. srpna 1926 ráno byli jsme svědky strašného leteckého neštěstí, jež se odehrálo před očima všech, kdož touž dobou byli na letišti. Dva letouny Š-20, řízené svob. Toušem a čet. Pálkou, se srazily ve výši 1000m při provádění akrobacie. Oba letouny po srážce, již bylo slyšet až na letiště se zřítily, zakleštěny do sebe, k zemi a z jediné hromady příšerných trosek byli vyproštěni oba piloti hrozně zohaveni a mrtvi. Tato katastrofa svou nezvyklostí a hrůzou způsobila nejen u pluku, ale hlavně u olomouckého obyvatelstva značné vzrušení. Oba piloti byli známí svou dovedností a krajní odvahou. Příčinu srážky nutno hledati v tom, že jeden z obou pilotů nepozoroval své okolí a nalétl svému druhu na kormidla. Pohřeb obou zahynulých konal se dne 31. srpna 1926 z kasáren Štefánikových na hlavní nádraží, odkudž byli převezeni do svých rodišť, Pálka do Drozdova u Hořovic, a Touš do Brandýsa n. L., kam byly ku pohřbům vyslány od pluku deputace.
V novinách Pozor dne 1.9.1926 vyšel článek: Pohřeb svob. Touše a četaře Pálka konal se včera odpoledne za obrovské účasti z řad vojenských i občanských. Ze Štefánikových kasáren vyjela dvě auta, ztrácející se v záplavě květin a věnců a táhnoucí trupy letadel, na nichž byly uloženy poslední pozůstatky obětí tragické katastrofy. Dlouhá řada pohřebního průvodu táhla se velebně za zvuků smutečního pochodu ulicemi, sestávajíc z důstojnictva celé posádky, mužstva pilotní školy a leteckého pluku č. 2. Po obou stranách hrnuly se pak proudy obecenstva. Ve vzduchu kroužila tři letadla a doprovázela na poslední cestě naše tragicky zahynuvší piloty. Byli to rotm. Merhaut, čet. Novotný a des. Murcek, kteří onoho tragického rána se zřítivšími se druhy letěli. Na nádraží promluvil velitel letky npor. Bayer, kdy mnohé oko zaslzelo žalem nad osudem nadějných pilotů, načež za zvuků státních hymen zmizely rakve ve vagonech.
V kronice LP2 je taky napsáno: U příležitosti brněnských vzorkových veletrhů uspořádal Moravský aeroklub dne 8. srpna 1926 letecký den, na brněnském státním letišti, spojený se soutěží o ceny v rychlosti, akrobacii a dovednosti pozorovatelů. … Při závodech jednotlivých posádek dobyli cen: kpt. Zelený v rychlostním závodu, svob. Touš ve vzorné akrobacii….
Osoby zmíněné v článcích jsou: Vilém Murcek (na těchto stránkách v JzP) byl budoucí známý učitel létání, npor. Otto Baier (v článku i Bayer) byl dle Kroniky LP2 velitelem 37. letky, rtm. František Merhaut byl dle Kroniky LP2 pilotem 37. letky. Kpt. Jaroslav Topič byl dle Kroniky LP2 velitelem 35. letky. Václav Palek (v článcích Pálek, Pálka) je pohřben v Cerhovicích (zrušený hrob je na těchto stránkách). V novinách je sice uvedena příslušnost obou letců k 35. letce, ale roj letadel vedl pilot 37. letky a na pohřbu mluvil velitel 37. letky – takže příslušnost k 35. letce je sporná.

Pilot npor. VÁCLAV TOUŠ z VTLÚ zahynul dne 27.10.1933 při letecké nehodě v Praze - Letňanech, při porovnávacích zkouškách nových stíhacích letadel.
V novinách Pozor dne 28.10.1933 vyšel článek: Letecké neštěstí v Letňanech u Prahy. Pilot se chtěl z letadla vyprostit a skočit s padákem, leč marně. Nalezl v troskách smrt. Praha 27.října. (TNO). V pátek dopoledne o 10. hod. 15. min. havaroval při zkušebním letu na letišti v Letňanech letoun 44-1, se kterým byly prováděny zkoušky za letu vojenským technickým a leteckým ústavem. Nadporučík polní pilot – letec Václav Touš, 31letý, který letoun zkoušel, jest mrtev. Ve výši asi 500 metrů dostal se letoun z dosud nezjištěné příčiny do ploché vývrtky, ze které pilot na okamžik letoun vyrovnal. V zápětí však letoun znovu přešel do vývrtky. Pilotovi, ačkoliv se snažil z padajícího letounu se vyprostiti, aby se mohl zachránit padákem, se toto úsilí nezdařilo. Při dopadu na zem letoun se roztříštil a pilot zahynul. Pravou příčinu nehody zjišťuje komise, která byla na místo havárie ihned vyslána.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky

Souřadnice: N50°4'45.62'' E14°27'59.29''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob nebo kenotaf Miloslav Vitouš

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VI.)
  • střed 6. oddělení 50°4'46.90"N, 14°27'57.08"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského
Poznámka:

Miloslav Vitouš byl účastníkem druhého odboje ve strukturách ilegálního Sokola. Popraven byl 6. června 1942 na Kobyliské střelnici.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_popraven%C3%BDch_na_Kobylisk%C3%A9_st%C5%99elnici )

Souřadnice: N50°4'50.34'' E14°28'0.77'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Bohuslav Moudrý

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VI.)
  • střed 6. oddělení 50°4'46.90"N, 14°27'57.08"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Poznámka:

Bohuslav Moudrý padl na Žižkově.
(zdroj: kniha Marek, Jindřich - Pejčoch, Ivo - Plachý, Jiří - Jakl, Tomáš: Padli na barikádách, Praha 2015

Souřadnice: N50°4'50.34'' E14°28'0.77'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Vladimír Nosek a František Moravec

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VI.)
  • střed 6. oddělení 50°4'46.90"N, 14°27'57.08"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy

Souřadnice: N50°4'50.34'' E14°28'0.77'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Otakar Frankenberger

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VI.)
  • střed 6. oddělení 50°4'46.90"N, 14°27'57.08"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Poznámka:

Otakar Frankenberger byl po roce 1948 vězněn v komunistických koncentračních táborech. Během politického uvolnění v 60. letech pracoval jako historik ve Vojenském historickém ústavu.
(zdroj: http://www.vhu.cz/exhibit/frankenberger-otakar-husitske-valecnictvi-po-lipanech/ )

Souřadnice: N50°4'50.34'' E14°28'0.77'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Otto Váchal

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VI.)
  • střed 6. oddělení 50°4'46.90"N, 14°27'57.08"E
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hřbitov VI. oddělení 9c

Souřadnice: N50°4'50.34'' E14°28'0.77'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět