Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Karel Kokeš

Umístění: Veľký Slavkov, hřbitov
Poznámka:

V zpravodaji obce Prace u Brna (okr. Brno-venkov) z října 2013 v článku „Pratečtí legionáři“ se uvádělo, že pratecký občan Karel Kokeš se jako jeden z prvních ruských legionářů v roce 1920 na krátko vrátil do domovské obce. Byl to strýc mého bratrance, dnes už mrtvého Vojtěcha Kokeše, který mi o něm vyprávěl. Byl jedním ze 70 000 legionářů v Rusku, z kterých se domů po strastiplné cestě vrátilo přibližně 56 000. Hroby padlých československých legionářů jsou rozsety po celé délce Ruska. Karel Kokeš měl štěstí, válku přežil, ale ze života se netěšil příliš dlouho.
Byl synem drobného rolníka. Narodil se 30.5.1980 v obci Prace, která tehdy spadala do okresu Vyškov (dnes je to okres Brno-venkov). Neoženil se, zůstal svobodný. Dnes už nežije nikdo z jeho příbuzných. Dne 31. července 1914 po všeobecné mobilizaci byl povolán do armády. Byl odvelený na ruskou frontu. Do zajetí se dostal 21. 5. 1915. Do legie se přihlásil 28.10.1917. Posledním útvarem v legiích byl štáb 1. střelecké divize. Dosáhl hodnosti četař. V legii skončil 28.7.1920. To jsou údaje, které se mi podařilo zjistit.
Legionáři s sebou při evakuaci vezli nemalý finanční obnos, který pocházel z úspěšného hospodaření Československého armádního sboru. Armáda si musela v podmínkách ruské občanské války, která se roku 1917 rozpoutala mezi umírněnými liberály a bolševiky, sama zajišťovat zásoby a výstroj. Takzvané Technické oddělení bylo podnikatelským subjektem, který vlastnil v Rusku několik dolů a továren, obchodoval s vytěženými drahými kovy, vlnou i kožešinami. Výsledky těchto obchodů samozřejmě posilovaly armádní pokladnu. Před evakuací sboru lodními transporty byla většina podniků a dolů prodána a celkový zisk pak přivezen do Československa. Koncem roku 1919 vznikla v Praze Banka československých legií (Legiobanka). Tehdy patřila mezi střední vrstvu československých bank, po stránce finančního hospodaření ale patřila k nejlépe vedeným institucím v Československu. Dodnes je připomínána díky své budově v Praze 1, Na Poříčí 1046/24, navržené Josefem Gočárem. V říjnu 1945 byla banka na základě dekretu č. 102/45 znárodněna. Roku 1948 byla Legiobanka začleněna do Státní banky československé. Roku 1990 budovu zakoupila ČSOB a dnes opět slouží bankovnímu provozu. Budova byla v letech 1991-94 rekonstruována a v současné době je známa pod názvem Palác Archa.
Karel Kokeš začal v této bance pracovat. Byl vyslán i do Chorvatska, kde pracoval v pobočce této banky. Po čase se vrátil do pražské centrály. Ale následky z války u něho zanechaly zdravotní stopy. Na jaře roku 1929 byl vyslán na léčení do Vysokých Tater. Po cestě se zastavil ve své rodné obci. Můj bratranec jako šestiletý si na tuto jeho poslední návštěvu rodné obce pamatoval. Po několika hodinách pokračoval vlakem do Tater. V Tatrách v Novém Smokovci dne 22.5.1929 jako 39 letý, svobodný, zemřel. Protože v Novém Smokovci nebyl hřbitov, byl pohřben v nedalekém Veľkém Slavkově. Při svojich cestách po Slovensku jsem koncem devadesátých let minulého století místní hřbitov navštívil. Hrob jsem našel, pomník byl zašlý a nápisy málo viditelné. S bratrancem jsme se rozhodli, že ho necháme zrenovovat a opravit. Oslovil jsem v Popradu kamenářskou firmu a nechal jsem v roku 2000 pomník přebrousit a obnovit původní nápisy. Přikládám fotografie původního pomníku a opraveného.
Stanislav Buchta, Bratislava.

Souřadnice: N49°5'36.56'' E20°16'55.85'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Stanislav Buchta
Příprava dat: Vladimír Štrupl