Dolní Němčice

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Jiří Gráf, 02.06.2014
Umístění: Dolní Němčice, na návsi u kapličky
Nápis:
PAMÁTCE
OBĚTEM
NAŠEHO
OSVOBOZENÍ
V ROCE
1914 – 1918

LEGIONÁŘI
KOPEČNÝ JAN
VYBÍRAL AUGUST

BAČÁK CYRIL
BAČÁK FRANT.
BAČÁK JAN
BÁRTŮ JOS. Z C 9
LIŠKA JAN
MACKŮ LUDVÍK
MUSAL ANTONÍN
NEVRKLA STAN.
PECL ANTONÍN
SKOKAN FRANT.
SVOBODA FRANT.
BÁRTŮ JOSEF
BERAN RUDOLF
BUDÍČEK FRANT.
BUZEK SILVESTR
DOHNAL JAN
KŘÍŽEK JOSEF
KUBEŠ JOSEF

BUDIŽ VDĚČNĚ VZPOMÍNÁNO
ŽE VAŠE UTRPENÍ V CIZINĚ
PŘINESLO SVOBODU NAŠÍ OTČINĚ

FOIT

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3104-10868
Souřadnice: N49°5'45.83'' E15°23'42.33''
Pomník přidal: Jiří Gráf

Pamětní deska František Skokan

Autor: František Mrvka, 08.12.2023
Umístění: Dolní Němčice, dům čp. 19, u vstupních dveří
Nápis:
V TOMTO DOMĚ SE 12. ŘÍJNA 1912 NARODIL
generálmajor in memoriam

FRANTIŠEK SKOKAN

PŘÍSLUŠNÍK ČS. PĚŠÍHO PRAPORU 11 (VÝCHODNÍHO)
A 1. ČS. ARMÁDNÍHO SBORU V SSSR

POPRAVEN 7. ŘÍJNA 1950
NA ZÁKLADĚ ZINSCENOVANÉHO A NEZÁKONNÉHO PROCESU
VE VĚZNICI PRAHA-PANKRÁC
Poznámka:

František Skokan, narozený 12. října 1912 v Dolních Němčicích, nastoupil 17. července 1933 vojenskou prezenční službu, absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích a začal sloužit u 2. telegrafního praporu v Brně. Dne 1. května 1940 odešel ilegálně do zahraničí, stal se příslušníkem Československého pěšího pluku 4 „Východního“ v Palestině. Od 2. července 1943 zastával funkci přednosty 5. oddělení štábu u 1. československé samostatné brigády v SSSR, potom působil u spojovacích jednotek. Účastnil se bojů o Kyjev, Bílou Cerkev i u Žaškova, vážné zranění utrpěl za bitvy na Dukle.

Od 1. června 1945 byl převelen na MNO, 2. června 1947 zahájil studium na Vyšší akademii generálního štábu v Moskvě, jež ale musel předčasně ukončit. Jeho vojenská kariéra skončila 8. listopadu 1949, kdy byl při cestě do zaměstnání zatčen.

Ve dnech 7. a 8. července 1950 nad případem podplukovníka Františka Skokana a dalších obviněných zasedal Státní soud v Praze. Všichni se měli v letech 1948 a 1949 spolčit k zničení nebo rozvrácení republiky, Skokan i ostatní navíc sbírali citlivé informace a předávali je cizí moci, na základě toho byli všichni prohlášeni vinnými zločinem velezrady, a navíc vyzvědačstvím. Údajně se také doznal, že chtěl budovat sociální demokracii západoevropského ražení, vzorem mu byla britská Labour Party.


Celý případ a „důkazy“ byly naprosto vykonstruované. František Skokan byl odsouzen k trestu smrti, ostatní k mnohaletým trestům vězení. Po pádu komunistického režimu byl rozkazem prezidenta republiky jmenován generálmajorem in memoriam.
(zdroj: VHÚ )


Souřadnice: N49°5'46.97'' E15°23'43.08'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka