Široký Brod

Pomník osvobození ČSR a Rudé armádě

Autor: Martin a Zdeňka Brynychovi, 05.07.2007
Umístění: Široký Brod, u kostela Povýšení sv. Kříže
Nápis:
1945 - 1960

NA POČEST
15. VÝROČÍ OSVOBOZENÍ ČSR
SOVĚTSKOU ARMÁDOU

OBČANÉ ŠIROKÉHO BRODU.
Poznámka:

Pomník osvobození a Rudé armádě v Širokém Brodě je „překopaným“ pomníkem místních padlých vojáků z 1. světové války viz historické foto v příloze.
Z pomníku z přírodního kamene byly pouze odstraněny původní desky s německými jmény. V průběhu 2. světové války zde byly v místě pomníku i dřevěné kříže se jmény padlých z této války ze Širokého Brodu i přilehlé – „přifařené“ obce Hradec (po válce byly odstraněny po odsunu původních německých obyvatel).


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE7102-55584
Souřadnice: N50°16'23.5'' E17°16'47.8''
Pomník přidal: Martin a Zdeňka Brynychovi
Doplnění informací: Pavel Stejskal - starosta

Pomník Ferenc Leo Szökös

Autor: Jaromír Knotek, 22.07.2018
Umístění: Široký Brod, u mostu
Nápis:
V těchto místech padl dne 22.6.1866 sedmihradský husar
FERENC LEO SZÖKÖS,
první oběť prusko-rakouské války.

Hier starb am 22.6 1866
FERENC LEO SZÖKÖS
ein Husar aus Siebenbürgen, das erste Opfer des preu3ich-österreichischen Krieges.

Ezen a helyen 1866 június 22-én vesztette életét
FERENC LEO SZÖKÖS,
erdélyi huszár, a porosz-osztrák háborúelsö áldozata.

W tym miejscu zginial 22.06.1866 hozar siedmiogroczki
FERENC LEO SZÖKÖS,
pierwsza ofiara wojny prusko-austriackiej.
Poznámka:

Z kroniky obce Česká Ves:
Válka 1866: - 1866 došlo mezi Pruskem a Rakousko – Uherskem k válce. Z těchto událostí jsou zde zachyceny jen ty, které mají spojitost s naším nejbližším okolím, se samotnou obcí Česká Ves nebo s jejími obyvateli.

22. června 1866 ráno pochodovalo, tak se vyjadřuje arcikněz Witzig v mikulovické farní knize, 1500 až 1800 Prusů směrem na Široký Brod; a to pěchota s kanóny, ranhojiči, vozy s nákladem a po stranách na polích kavalerie.

Střet v Širokém Brodu:
V blízkosti širokobrodského kostela došlo mezi Prusy a 18 muži rakouských husarů k boji. Přitom byl smrtelně zasažen rakouský husar (trubač) ) Franz Leo Szökots. Je na rakouské straně prvním padlým a ne, jak se tvrdí, četař Emerich Berta z 10. jezdeckého pluku, který padl 23. června 1866 v Čechách ve Stráži nad Nisou u Liberce. Těžce raněný se ještě při zpětném tažení držel v sedle, ačkoliv byl velmi bledý a malátný; brzy ale se začal potácet, klesal níž a níž, jeho kůň šel pomalu a uprostřed starého bělského mostu se svezl s koně na zem. Smrtelně bledého husara soucitní místní obyvatelé zvedli a odnesli opatrně do blízké požární zbrojnice. Smrtelně zraněný ještě několik minut chroptěl, pak zavřel oči navždy. Kulka mu vnikla do levé strany hrudi těsně pod srdcem a pronikla tělem. Byla nalezena mezi zády a košilí ve shluku sražené krve.

Kulka se později stala vlastnictvím českoveského majitele rychtářství Heckela a byla v sedmdesátých letech u příležitosti obnovy věžní báně na kostele v Písečné do této schránky uzavřena s doprovodnou listinou. Franz Szökots byl 23. června za hojné účasti obyvatelstva s vojenskými poctami pohřben na hřbitově v Písečné u kostela. Po bojích u Širokého Brodu táhli Prusové údolím Bělé vzhůru až k Frývaldovu; pak horním údolím Bělé (vesnicemi) a 23. června časně zrána přes Červenou horu proti rakouským Würtembergským a Palffiho husarům.

Jak vyprávějí staří lidé, na chování procházejících nepřátel si nikdo nemohl stěžovat. Správnost tohoto tvrzení dosvědčuje následující případ ve Frývaldově: „Když se během pruské invaze jeden pruský obchodník odvážil na veřejném místě prodávat pruský tabák a různé lihoviny, stěžovali si živnostníci u pruského velitele, který měl svůj hlavní stan v dnešním „Slezském dvoře“, na tohoto muže. Velitel během 10 minut obchodníka odvolal a neměl nic proti tomu, když statkáři využili pruské vojáky, protože byly právě žně, k pracem na polích nebo k jiným domácím činnostem.“

Obavy z Prusů. – Tak se obavy zdejšího obyvatelstva prokázaly jako zcela neopodstatněné. Mnozí ze strachu a obav ukryli své majetky do sklepů, zakopali, zazdili nebo vzali s sebou do lesů v horách. Když se rozšířila pověst, že pruští vojáci nutí se zbraní v ruce Rakušany vstoupit do jejich armády, prchla velká část mužů do hor, na Červené hoře se spojili s Würtembergskými a Palffiho husary, kteří se stahovali zpět od Frývaldova do Jablonného a společně s nimi přenocovali v hostincích u Červené hory.

V bojích, které se v následující době odehrávaly v severních Čechách, se vyznamenali naši domácí bojovníci (pěší pluk č. 1 a šestnáctý prapor polních myslivců) především 27. června 1866 při dobývání Janského vrchu u Trutnova. Toto vítězství však bylo opět ztraceno prohranou bitvou u Hradce Králové. Ale i na jihu na italských válečných polích bojovali synové naší domoviny a podíleli se na vítězství u Kustozzy.

Účastníci války 1866: - V naší obci lze zaznamenat následující účastníky války z roku 1866: v pěším pluku č. 1:
Hackenberg Franz, z domu č.212, narozen 7. srpna 1843, zemědělec;
Hauke Anton z domu č.223, narozen 1841, domkář;
Kratzel Franz z domu č. 74, narozen 29. července 1845, lesní dělník;
Nistler Ernst, narozen 21. ledna 1838, účastnil se také

už v roce 1859 bojů v Itálii;
Pietsch Vinzenz z domu č. 4, lesní dělník, účastnil se také 1859 bojů v Itálii;
Richter Franz z domu č. 268, narozen 11. května 1840, dělník v bělírně;

v dalších vojenských oddílech:
Böhm Vinzenz, narozen 18. ledna 1845, jako strážmistr u 12. dragounského pluku;
Brosig Vinzenz domu č. 210, narozen 15. srpna 1837, zemědělec, u 16.

mysliveckého praporu; účastnil se také bojů v Itálii roku 1859;
Harich Franz z domu č. 157, narozen 13. února 1832, zemědělec, v pěším pluku č. 54; účastnil se také bojů v Itálii roku 1859;
Harich Adolf z domu č. 30, narozen 5. června 1844, zedník, u zásobovacího praporu;
Müller Josef z domu č. 104, narozen 14. června 1842, zemědělec, u těžké jízdy;
Schroth Franz z domu č. 34, narozen 26. ledna 1837, zemědělec, v pěším pluku č. 3 jako kaprál, byl vyznamenán velkou stříbrnou medailí za statečnost.

V červenci 1866 bylo zdejší obyvatelstvo jedním rakouským důstojníkem a také pomocí plakátů na zdech nabádáno k vytvoření domobrany. Tyto výzvy nesly datum: “Hlavní stan Brno, 26. července 1866. Alfred von Vivenot, c. k. hejtman“. Aby nedošlo k neklidu, nechal tehdejší okresní hejtman ve Frývaldově Josef Sachs tyto plakáty odstranit. Svůj hlavní stan měla tato domobrana ve staré „Ovčárně“ v Jeseníkách, nikdy však nebyla aktivní.

Prameny:
Angela Drechsler „Altvaterland“; Komisní nakladatelství Friedrich Grosse, Olomouc.
Paměti starce: „Kronika města Frývaldova“; Nakladatelství A. Blacek, Frývaldov
Dr. Otto Wenzelides „Dějiny vlasti 1. a 2. díl“; vlastní vydání.
Franz H. Gröger „Mikulovice v údolí Bělé“; vlastní vydání.
Philo vom Walde „Vinzenz Priessnitz“; Komisní nakladatelství Fr. A. Urbanek, Praha.
Registr zemřelých v České Vsi.
Ústní podání.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE7102-55582
Pomník přidal: Jaromír Knotek

Hrob Oskar Spielvogel a kenotaf Richard Spielvogel

Autor: Vladimír Pokorný, 15.10.2017
Umístění: Široký Brod, hřbitov u kostela Povýšení svatého kříže, vpravo od vchodu ke kostelu
Nápis:

Oskar Spielvogel
gestorben am 15. Febr. 1943 in Nürnberg.

Richard Spielvogel
gefallen am 15. Dez. 1941 in Rußland.
Poznámka:

Spielvogel Oskar: *3.10.1912 Breitenfurt (Široký Brod). Obergefreiter. +15.2.1943 v Norimberku. Převezen a zde pohřben.
Spielvogel Richard: *4.4.1910 Breitenfurt (Široký Brod). Gefreiter. +13.12.1941 Werchowje, sz. od Orla. Pohřben Nowosil. (zdroj: volksbund.de)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Pokorný
Doplnění informací: Arno Glaser
Příprava dat: Ing. František Jedlička