Černošice

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Marek Lanzendorf, 12.11.2019
Umístění: Černošice, Komenského, křižovatka s ulicí Jansova
Nápis:
1914 – 1918
BAMBAS ANT., BOLARDT JOS., BOROVIČKA VÁC., CVRK FRANT., DUFEK VÁCL., MAŠEK VÁCL., MÜLLER KAR., PECHAR ANT., PECHAR KAR., ŠVEHLA FRANT., TUČEK FRANT., VESELÝ FRANT., ZOUNEK VÁC.

OBĚTI OKUPACE:
DLABAČ JOSEF, DOLEJŠÍ FRANTIŠEK, HENN KAREL, HULÍKOVÁ MARIE, JELÍNEK JAN, KAŠE JAN, BROŽ VLADISLAV, KATZ RUDOLF, KATZOVÁ ANNA, KATZ EDUARD, KŘÍŽ JAROSLAV, TIŠŇOVSKÝ FRANTIŠEK, WALDHAUSER JOSEF
BRATRSTVO
Poznámka:

Autor: KTN


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2105-26403
Souřadnice: N49°57'48.51'' E14°19'19.95''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Marek Lanzendorf

Hrob Lubomír Mráz

Autor: Ivo Šťastný, 03.11.2006
Umístění: Černošice, Komenského, hřbitov
Nápis:
Lubomír Mráz
vojín 1.leteckého pluku
* 3. 12. 1901
+ 11. 4. 1924

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°57'48.92'' E14°19'22.73''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Hrob Maxmilian Friedländer

Autor: Ivo Šťastný, 03.11.2006
Umístění: Černošice, Komenského, hřbitov
Nápis:
MAXMILIAN FRIEDLÄNDER
PODPLUKOVNÍK V. V.
*12.10.1878 +28.12.1947

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°57'48.94'' E14°19'23.56''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Hrob Josef Waldhauser

Autor: Milan Lašťovka, 08.05.2016
Umístění: Černošice, Komenského, hřbitov
Nápis:
JOSEF
WALDHAUSER
*14.8.1904 +8.5.1945
PADL PŘI OBRANĚ VLASTI.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°57'48.6'' E14°19'23.57'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Jan Voženílek

Autor: Milan Lašťovka, 08.05.2016
Umístění: Černošice, Komenského, hřbitov
Nápis:
JAN VOŽENÍLEK
*28.2.1909 +14.12.1992
MLYNÁŘ
POLITICKÝ VĚZEŇ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°57'48.6'' E14°19'23.57''
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob neznámého vojáka Rudé armády

Autor: Marek Lanzendorf, 12.11.2019
Umístění: Černošice, Komenského, hřbitov
Nápis:
NEZNÁMÉMU
RUDOARMĚJCI
KVĚTEN 1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE2105-26399
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Hrob Karel Vácha

Autor: Marek Lanzendorf, 12.11.2019
Umístění: Černošice, Komenského, hřbitov
Nápis:
KAREL VÁCHA
MAJOR V.V.
*27.XI.1885 +10.IX.1957

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Urna Jiřina Anderlová

Autor: Marek Lanzendorf, 12.11.2019
Umístění: Černošice, Komenského, hřbitov
Nápis:
JUDr. Jiřina Anderlová (11.5.1908-26.9.1981)
Účastnice 3. odboje (vězněna 1950-1960)
Poznámka:

JUDr. Jiřina Anderlová se narodila se v r. 1908 v Praze do rodiny magistrátního úředníka Václava Kokeše. Absolvovala gymnázium a později vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po komunistickém puči se JUDr. Anderlová živě stýkala mimo jiné s lidmi vyšetřovanými v rámci „akce Střed“, jak byl v terminologii StB veden proces s dr. Miladou Horákovou a spol. Do protikomunistického odboje se zapojila v r. 1951, kdy s Karlou Anderlovou, druhou ženou jejího bývalého manžela, navštívila Klenčí pod Čerchovem na Domažlicku. Zde, v pohraničním Chodsku, které od Bavorska v r. 1948 oddělila železná opona, se po komunistickém puči začala vytvářet síť agentů chodců, kteří pomáhali uprchlíkům z Československa překročit hermeticky uzavřenou státní hranici a pokoušeli se předávat západním zpravodajským službám informace o komunistickém režimu. Jednou z nejvýraznějších postav chodské sítě byl Josef Kozlík z Prahy. Svou odvahu prokázal již za okupace, kdy navzdory smrtelnému nebezpečí ukrýval pronásledované lidi v nouzi. Jemu JUDr. Anderlová s několika kolegy předávala důležité zprávy především hospodářské povahy. Chodští převaděči tyto informace předávali českým zpravodajcům z organizace „Okapi“ působící ve Spolkové republice Německo. Tato exilová zpravodajská síť, vedená generálem Františkem Moravcem, vešla do povědomí zejména díky operaci Velký Metař, tj. plánovanému, ale nakonec neuskutečněnému únosu generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského na Západ. Další ohnisko těchto zpravodajských aktivit, cílících na podkopání komunistické diktatury, se nacházelo na Klatovsku. Tam působil Jaroslav Peteřík, amatérský radista, který zprovoznil vysílačku a odesílal zprávy na Západ. Obě sítě byly personálně propojeny a spolupracovaly. Odbojová síť kolem J. Kozlíka a J. Peteříka byla nicméně infiltrována StB a v září r. 1953 byla skupina pozatýkána. Spolu s nimi také JUDr. Anderlová. S ohledem na závažnost informací, které se skupině podařilo vynést, byla souzena přímo před Vojenským kolegiem Nejvyššího soudu. Rozsudky, které soud vynesl, byly kruté. Josef Kozlík a Jaroslav Peteřík byli odsouzeni k trestu smrti bez možnosti odvolání a popraveni v únoru 1954. JUDr. Jiřina Anderlová si pár dní před Vánoci 1953 vyslechla rozsudek doživotního vězení. Trest jí byl zkrácen teprve v šedesátých letech a nakonec byla propuštěna na svobodu na základě prezidentské amnestie v r. 1962, pravděpodobně kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Odhlédneme-li od dvou trestů smrti, právě JUDr. Anderlové soud vyměřil vůbec nejpřísnější trest mezi celkem třiadvaceti dalšími tresty odnětí svobody. Zároveň byla jednou z nejdéle vězněných v této kauze. Paní Anderlová se po propuštění přestěhovala do černošického domu natrvalo a starala se zde o svoji matku. Dojížděla pracovat do prádelny v Praze – na zaměstnání odpovídající jejímu vzdělání samozřejmě nemohla ani pomýšlet. Zemřela v r. 1981 bez potomků a její dům V Mýtě tak paradoxně připadl komunistickému státu, s nímž se předtím dostala do křížku.
(zdroj: www.mestocernosice.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf