Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Petr Válek, 19.05.2007

Pomník Georgij Žukov

Autor: Pavel Kodytek, 07.11.2010

Název studánky byl inspirován událostí, která se tu odehrála v únoru 1945. Tehdy lákaly místní husté a rozsáhlé lesy k úkrytu členy mnoha odbojových organizací i parašutisty. Dokonce zde měli být ukryti atentátníci na R. Hendricha, členové výsadkové skupiny Antropoid.
Přímo na katastru Olšan byla vysazena zpravodajská skupina kapitána Žukova. Její členové měli za úkol zjišťovat sílu, pozice a přesuny německých vojsk v okolí Brna. Skupinu doprovázela řada komplikací a nešťastných událostí. Jednou z nich byla i tragická smrt samotného velitele skupiny Georgie Žukova. Byl pohřben na hřbitově v Olšanech a nedaleko této studánky, na místě jeho úmrtí, byl díky jednomu zOlšanských kameníků zbudován v 70. letech malý pomníček.
Z příběhu nadporučíka Georgie S. Žukova a jeho zpravodajské skupiny II. ukrajinského frontu, která byla v počtu 7 parašutistů za II. světové války v nočních hodinách vysazena v širokém kruhu hlubokých lesů v katastrech obcí Račice a Olšany je dobré si pamatovat následující důležitá data:
Snad 4., či 6. 1. 1945 - V nočních hodinách proveden výsadek 7 parašutistů. Silný vítr zanesl G. S. Žukova poněkud východněji. Ve snaze doplachtit na Jitrnicovou louku se mu již při velmi nízké výšce zamotal padák do koruny vysokého buku. Po odřezání z padáku si po dopadu na zem zlomil obě nohy. Po několika dnech bezmocného čekání na svoje spolubojovníky v krutých bolestech způsobených zlomeninami a vnitřním zraněním ve velkém mrazu 9. 1. 1945 umírá.
19. 2. 1945 - V 8.00 hodin ráno nachází tělo G. S. Žukova lesní Antonín Hájek z Vítovic č. 68 na místě, kde dnes stojí pomník. Tělo je bez viditelných známek násilného zranění. Věk 22-27 let 170 cm výška, silné urostlé postavy, tmavých vlasů. Po pořízení fotodokumentace mrtvého bylo tělo převezeno do márnice v Olšanech.
20. 2. 1945 - Na příkaz brněnského gestapa byl Gregorij S. Žukov nenápadně pohřben v 11.00 hodin dopoledne na Olšanském hřbitově. Hrob se nachází v rohu hřbitova po pravé ruce od márnice.
(zdroj autor snímku)
Na hřbitově v Olšanech je hrob G. S. Žukova, dle portálu CEVH MO ČR http://valecnehroby.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=217249

Pomník protifašistického odboje

Autor: Vladimír Šustáček, 15.06.2024

Pomník protifašistického odboje v lesích na Říčkách byl odhalen 24.9.1983. Žulová deska na pomníku připomíná, že za války se v těchto místech v podzemním bunkru skrývali členové odbojové skupiny Jindra a další odbojáři z Rousínovska. Asi 80 metrů od pomníku je v zemi prohlubeň – pozůstatek bunkru.
(zdroj: CEVH)

Josef Benda ze Slavíkovic byl vedoucím sokolské odbojové organizace Jindra na Vyškovsku. V polovině října 1942 se mu podařilo uniknout před zatčením, na útěku se setkal s Janem Potrusilem, který byl hledán gestapem jako člen ilegální skupiny KSČ z Viničných Šumic. Později se k nim přidali Hynek Březina a Gustav Sedlařík, členové ilegální KSČ. Tato skupina se ukrývala v lesním bunkru. V červnu 1943 početný přepadový oddíl SS, vedený známým radou Koslowskim, pročesával lesní prostory na Říčkách a na Kalečníku s cílem zatknout hledané odbojáře. I když se při pročesávání lesa dostali jen několik metrů od bunkru, nebyli úspěšní.
Josef Potrusil z Olšan (bratr Jana) byl v červnu 1943 zatčen ve skupině 40 občanů, kteří podle gestapa mohli být ve spojení s vedoucím organizace Jindra. Po několika týdnech byl propuštěn a gestapo po něm žádalo vydání Josefa Bendy a Hynka Březiny. Dlouhou dobu gestapo klamal ve snaze získat čas pro ostatní zatčené. To se mu dařilo až do srpna 1944, kdy sám unikl zatčení a uprchl do lesa za ostatními odbojáři.
(zdroj: http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/vyskovsko-v-odboji.html)

V současné době (2024) je pomník poněkud zapomenutý. Nachází se sotva 20 metrů od cesty, ale není z ní vidět, protože je skrytý za stromy a zarostlý bujnou vegetací.