Malenovice

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Lenka Šimčíková, 06.10.2013
Umístění: Malenovice, u OÚ
Nápis:
KU PAMÁTCE JUBILEJNÍHO ROKU
1918.-1928.
TRVÁNÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY
VĚNOVÁNO MÍSTNÍMI OBČANY
L.P.1928.

V UPOMÍNKU PADLÝM VOJÍNŮM Z MALENOVIC
VE SVĚTOVÉ VÁLCE
1914.-1918.
IVÁNEK JOSEF 1886-1914.
NEZHODA ALOOIS 1890.-1915.
HUSER TOMÁŠ 1880.-1915.
BOŽOŇ FERD. 1893.-1915.
LANC KAREL 1885.-1915.
BĚČÁK JOS. 1896.-1915.
HRTOŇ KAR. 1890.-1915.
LUKEŠ KAR. 1888.-1915.
KARÁSEK FRANT. 1894.-1916.
RUCKÝ OLD. 1874.-1916.
BOŽOŇ JOSEF 1890.-1917.
PAVLOSEK MART. 1872.-1917.
KOTEL FRANT. 1876.-1917.
PASEKA JAN 1877.-1917.
KARAS BOHUŠ 1891.-1918.
BOŽOŇ JOSEF 1887.-1918.
CARBOL FRANT. 1898.-1918.
HRTOŇ KAR. 1896.-1918.
STARUSTKA FR. 1887-1918.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-8107-08051
Souřadnice: N49°34'50.16'' E18°23'41.28'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Lenka Šimčíková

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Jana Benková, 18.05.2007
Umístění: Malenovice, SSZ vrcholu Lysé Hory, lokalita Ivančena
Nápis:
NA
VĚČNOU
PAMÁTKU
PĚTI OSTRAVSKÝCH SKAUTŮ
A VŠECH SKAUTŮ PADLÝCH
VE SLUŽBĚ VLASTI
NAVRŠILI Z VYNESENÝCH KAMENŮ
OD ŘÍJNA 1946 SKAUTI TRAMPI
A DALŠÍ NÁVŠTĚVNÍCI
MOHYLU NA IVANČENĚ.
BRATŘI
VLADIMÍR ČERMÁK *1919
VLADIMÍR PACH *1921
OTTO KLEIN *1921
QUIDO NĚMEC *1922
MILAN ROTTER *1926
ZA ODBOJOVOU ČINNOST
BYLI ZAVRAŽDĚNI
NĚMECKÝMI OKUPANTY
24. DUBNA 1945 V CIESZYNĚ.

DNE 6. ŘÍJNA 1995

BAJAZO

(na nově zbudované informační tabuli z r. 2008)
Junák
MOHYLA IVANČENA
...milovali vlast svou
a sloužili jí věrně…

Kamenná mohyla, v níž se snoubí uctění památky odbojové skupiny Vladimíra Čermáka (v pozdějších letech známá jako "Odboj slezských junáků") s projevem nesouhlasu s totalitním režimem. Je to místo občanské statečnosti a setkávání se v pevném bratrském a přátelském duchu, již mnoha generací slušných lidí.

Ostravská skupina byla delší dobu sledována a uspěchané zatčení Milana Rottera 3.dubna 1945 spustilo vlnu zatýkání. Brzy ráno 4.dubna 1945 byli zatčeni Čermák, Pach, Klein a další, zatýkání probíhalo až do 20.dubna 1945. Zatýkaní byli také rodinní příslušníci, ti však pro nedostatek důkazů byli postupně propouštění. Odhady počtu zatčených se pohybují okolo 50 lidí.

V nervozitě blížícího se konce války byli hlavní aktéři převážení do Polského Těšína na starý židovský hřbitov a tam popravováni. V období od 24.4.1945 do 1.5.1945 byli ranou do týla nad hromadnými hroby popraveni:
Vladimír Čermák, Vladimír Pach, Otto Klein, Milan Rotter, Zdeněk Novák, Quido Němec, Jaroslav Krupa, Jan Schindler, Josef Gebauer, Bohumil Zyznar, Vladimír Bílek, Alfréd Kraut, Miroslav Kozlovský, Josef Kmošňák, Vladimír Pitka, Vladislav Garbulinský, Čeněk Harabiš, Alois Šugárek

Proč na tomto místě?
Oblíbené místo Ostravské třicítky, jež mohylu 6.10.1946 založila, s výzvou o přikládaní kamenů. Místo s výhledem na tábořiště U Chladné vody - tábořiště Slezské zemské lesní školy z let 1932, 1937, 1938. V roce 1938 byl jejím absolventem i bratr Vladimír Čermák. Toto tábořiště za války také sloužilo odbojovým skupinám v Beskydech jako mrtvá schránka k předávání zásob a informací a také jako místo, kde se prováděly porady a výcvik jednotlivých skupin. Na tomto tábořišti proběhla poslední společná schůzka. 31.března 1945 se zde domlouval odchod do beskydských lesů, kde měly být prováděny rozsáhlé akce proti okupantům. Schůzky se zúčastnili bratři Vladimír Čermák, Vladimír Pach, Miloš Rozsypal za Ostravu a skupina skautů a skautek z Frýdku pod vedením Miroslava Kubláka.

Mohyla na Ivančeně svým poselstvím, tradicí, významem a rozsahem nemá obdoby a je unikátním důkazem svobodného myšlení a nezlomného českého ducha. Dokázala proniknout do povědomí lidí i za hranicemi naší republiky. Všem, kteří se na této tradici podíleli, skauti,trampi, turisté a jiné spřízněné duše patří dík a právo hrdosti nad sílou této "naší" mohyly.

NEZAPOMENEME!

(na kamenné desce)
TATO MOHYLA ROSTE OD ROKU 1946
NA PAMĚŤ VLÁDI ČERMÁKA, VLÁDI PACHA,
OTY KLEINA, MILANA ROTTEM, QUIDO NĚMCE,
KTEŘÍ BYLI 24. DUBNA 1945 ZASTŘELENI GESTAPEM
I VŠECH DALŠÍCH SKAUTŮ PADLÝCH VE SLUŽBĚ VLASTI
PŘILOŽTE SVŮJ KÁMEN!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-8107-08056
Souřadnice: N49°34'2.43'' E18°26'17.04''
Pomník přidal: Jana Benková
Doplnění informací: Svatopluk Kučera

Hrob Josef Bierský

Autor: Jaroslav Dorňák, 05.03.2011
Umístění: Malenovice, kopec Borová, hřbitov u kostela sv. Ignáce z Loyoly
Nápis:
JOSEF
BIERSKÝ
PORUČÍK Č. S. ARMÁDY
*19.3.1920
PROVEDL AKCI DO ZÁZEMÍ NEPŘ.
PADL NA HOŘE SMRKU, 19.10.1944.
ZA STATEČNOST ZÍSKAL Č. S. VÁLEČ.
KŘÍŽ 1939.

KDYŽ PŮJDETE KOLEM MÉHO HROBU,
NEPLAČTE, NECHTE MNE TIŠE SPÁT.
VŽDYŤ DAL JSEM ŽIVOT PRO SVOU VLAST.
Poznámka:

Bierský Josef, rotný, osobní číslo Z; J-1120, příslušník MNO -VB, Zvláštní skupina, výsadek Wolfram, nar. 19.3.1920, Lubno, okres Místek. Odveden 26.9.1939, Agde, Francie vojín čs. Padl 19.10.1944, Beskydy, zavražděn partyzánem Stanislavem Kotačkou (poté konfident gestapa).
(zdroj databáze VÚA Praha)
Operace Wolfram byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během druhé světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava Štábem pro vybudování branné moci (ŠVBM).
Desant tvořili kapitán Josef Otisk, rtn. Josef Bierský, rtn. Josef Černota, rtn. Vladimír Řezníček, radista rtn. Karel Svoboda a četař Robert Matula. Jejich úkolem bylo s použitím vlastního materiálu provádět sabotážní činnost na území Moravy popř. Slovenska, dále likvidovat významné konfidenty a udržovat spojení s Londýnem, provádět partyzánskou činnost a zároveň organizovat další partyzánské oddíly. Pro komunikaci s Londýnem byli vybaveni radiostanicí s krycím názvem Olga (či Jindra).
Jako jediný z výsadků vyslaných z Londýna neměl plnit zpravodajské, ale sabotážní úkoly a organizovat a provádět partyzánskou činnost. Jednalo se o výraz dobré vůle vůči Sovětskému svazu a jeho požadavku po větší partyzánské činnosti na území Protektorátu (exilové velení československé armády se k této činnosti stavělo dost skepticky).
Desant seskočil při dvou průletech 14. září 1944 poblíž osad Nytrová a Kotly v obci Morávka v okrese Frýdek-Místek. Při seskoku došlo k rozptýlení členů skupiny. Později se celá skupina s výjimkou Svobody sešla na smluveném místě. Svoboda zabloudil a po pěti dnech byl zadržen četníky a předán gestapu, tomu se z něj podařilo dostat informace o zakopaném materiálu, více však neprozradil a na radiovou protihru gestapa nepřistoupil. Skončil v koncentračním táboře Flossenbürg, ve kterém se dožil konce války.
Skupině se podařilo kontaktovat Radu tří a další paraskupiny (Calcium, Clay a Carbon). Jejich prostřednictvím odvysílali do Londýna žádost o odeslání materiálu, ale ústředí nic neposlalo, neboť se domnívalo, že desant pracuje pod kontrolou gestapa. Zároveň příslušníci Wolframu začali spolupracovat s 1. partyzánskou brigádou Jana Žižky v Beskydech a ruským výzvědným oddílem vedeným kapitánem Rudé armády Adamem Niščimenkem. Díky nim přes Moskvu do Londýna znovu odeslali žádost o materiál.
19. října byl jedním z partyzánů, Stanislavem Kotačkou kvůli finančním prostředkům zavražděn a okraden Bierský. Kotačka vše následně oznámil brněnskému gestapu. Velitel skupiny Otisk nařídil odpoutání od partyzánů, neboť se partyzánský oddíl stal cílem dalších konfidentů, Jaroslava Mezla (udal lesníky, kteří partyzánům pomáhali) a Marie Riplové (kterou ale partyzáni odhalili a popravili). Přibrali i šestici partyzánů, včetně vraha Bierského. Krátce na to byl partyzánský oddíl rozprášen a samotná skupina zaměřena. Po úplném odpoutání se od partyzánů se jim podařilo vyklouznout z německého obklíčení. Dostali se do Líšně u Brna, kde u Otiskových příbuzných přečkali zimu.
V březnu 1945 v lesích na jihovýchodní Moravě zorganizovali z českých vlastenců, uprchlých sovětských zajatců a zbytků dvou ruských paraskupin partyzánský oddíl. Zbraně získali přepadem německého stanoviště 13. dubna 1945 a následně začali provádět ozbrojené útoky a drobné sabotáže na ustupujících německých jednotkách mezi Brnem a Vyškovem. Začátkem května 1945 se skupina spojila s postupující Rudou armádou a ukončila svou činnost.
(zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Wolfram)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-8107-08038
Souřadnice: N49°34'50.16'' E18°23'41.28'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jaroslav Dorňák
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Vladislav Krupa

Autor: Jana Šubrtová, 13.06.2018
Umístění: Malenovice, kopec Borová, hřbitov u kostela Sv. Ignáce z Loyoly
Nápis:
VLADISLAV KRUPA
*2.2.1912 +16.3.1945
PADL PŘI BOMBARDOVÁNÍ OSTRAVY

Souřadnice: N49°34'55.68'' E18°23'47.41'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Kenotaf František Karasek

Autor: Jana Šubrtová, 13.06.2018
Umístění: Malenovice, kopec Borová, hřbitov u kostela Sv. Ignáce z Loyoly
Nápis:
KARASEK FRANTIŠEK
* v Malenovicích 11./2.1894
+ padl u Dubienky 9./8.1916
pohřben na vojenském hřbitově
v Podwiezolkách.
Poznámka:

František Karasek
vojín pěš.pl. 100
*1894 Malenowitz, Frýdek, Slezsko
+9.VIII.1916 Dubienka, Galícia
(zdroj: http://vuapraha.cz )


Souřadnice: N49°34'55.68'' E18°23'47.41'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Milan Lašťovka