Jihlava
Pomník vojákům Rudé armády
bez nápisu
Myšlenka uctít památku našich osvoboditelů vybudováním důstojného památníku se zrodila ze spontánní iniciativy jihlavských občanů, kteří pro tento účel začali shromažďovat i finanční prostředky. Původně se počítalo s dvěma památníky v místech prvních hrobů padlých vojáků u hřbitova a v sadech 9. května. Po novém řešení místa jejich posledního odpočinku byla v červnu 1945 vypsána soutěž na pomník osvoboditelů umístěný na náměstí Rudé armády. Z početně obeslané soutěže vybrala porota, složená z našich předních výtvarných umělců, pět odměněných návrhů, přičemž vítězství získal návrh akademického sochaře Antonína Kalvody z Prahy, jenž byl určen k realizaci. Všechny odměněné návrhy byly pak v listopadu 1945 vystaveny v Dělnickém domě.
Na nový pomník se scházely příspěvky jednotlivců, organizací i závodů, byly na něj odevzdávány výtěžky z kulturních i sportovních akcí. V listopadu 1947 byla pro získání zbývajících prostředků vyhlášena veřejná sbírka. Po městě se rozešly agitační dvojice, sestavené z členů všech politických a společenských organizací, které navštívily většinu domácností. Výsledek této a dalších akcí byl natolik úspěšný, že do léta 1947 byla potřebná částka pohromadě.
V r. 1950 dostával pak pomník konečnou podobu v kameni v pískovcovém lomu v Podhorním Újezdu u Hořic. Po provedení nezbytných sadových úprav náměstí byl pomník rudoarmějců slavnostně odhalen na velké manifestaci k 6. výročí osvobození 6. května 1951 za účasti představitelů kraje a okresu, ÚV SČSP a armády.
Tento pomník se stal jedním z trvalých symbolů nerozborného přátelství našeho a sovětského lidu, zpečetěného při osvobození společně prolitou krví.
(zdroj: Památná místa revolučních bojů na Jihlavsku; Muzeum Vysočiny v Jihlavě, 1985)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6105-09998
Souřadnice: N49°23'58.2'' E15°35'23.21'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jan Štěrba
Příprava dat: Ing. František Jedlička
