Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Jiří Dvořák

Autor: Petr Kudláček, 30.10.2016

Pilot por. Jiří Dvořák zahynul s celou posádkou (Antonín Větrovec, Viliam Antal, František Grégr, Vlastimil Koval) dne 30.11.1952 při letecké nehodě na kopci Bradlo u Vřesovic.
V knize "Stříbrný tryskáč MiG-15, Proudové začátky čs. letectva 1950 - 1957" od Libora Režňáka je na str. 177 popis nehody:
Severně obce Vřesovice, okr. Kyjov, dne 30.11. večer havaroval vojenský letoun, přepravující z Prahy do Brna matrice ranního vydání deníku Rudé právo. Tyto speciální noční lety v ceně 19 200 Kčs za každý prováděly letouny ČSA. V případě neletového počasí na Ruzyni úkol přepravy stěžejního tiskového média ÚV KSČ přebíral tehdejší velitel 1. ldp Praha - Kbely mjr. Josef Sucharda. Zatímco stíhači bojových útvarů drželi ostrou pohotovost k ochraně státní hranice, zajištění neméně "ostré" pohotovosti vyžadovalo ÚVS od velitele kbelského letiště. Nesplnit náhlou přepravu matric RP si nikdo v armádě neuměl ani představit, obávaná vlastizrada byla proti tomu pouhým přestupkem. V neděli 30.11.1952 panovaly velmi špatné povětrnostní podmínky. Velitel vojenské hotovostní osádky škpt. Antonín Větrovec (1914) meteorologickou situaci znal a věděl, že provedení u ČSA zrušeného letu je velmi riskantní. Silnou námrazou "vyhrožovalo" i ÚVS, které dokonce provedení státně důležitého letu nedoporučovalo. Velitel 3. roje 2. letky váhal, ale po celkem sedmi telefonátech od redaktora RP soudruha Štěpánka věc správně "politicky" pochopil a k provedení letu přistoupil. Své osudové rozhodnutí komentoval slovy: "Počasí není tak špatné, benzínu máme do 4 hodin." Transportní letoun D-47A ev.č. 42-101011 trupové značky D-21 v 19.58 hod odstartoval. Stoupal do výšky 1 800 m nad mořem, ve 20.11 hod minul Benešov a zamířil na Brno. Na letce nečíhala jen námraza, ale i silný vítr. Polohu určovali podle zaměření QTE (zeměpisný směrník) z Ruzyně, avšak důležitější boční zaměření vlastního radiokompasu od radiomajáku Polná pro špatnou meteorologickou situaci nezískali. Navigátor neobdržel ani vyžádané zaměření od letiště Havlíčkův Brod, letoun Brno minul 6 kilometrů severně a o 1,5 min přelétl. Osádka - 2. pilot por. Jiří Dvořák (1929), navigátor Viliam Antal (1926), RTG ppor. František Grégr (1930) a pal. mech. npor. Vlastimil Koval (1912) udržovala spojení s obsluhou gonia letiště Brno, ta ji však na uvedenou nepřesnost neupozornila. Řízený sestup LORENZ byl zahájen v nesprávném bodě, osádka se dopustila i další nepřesnosti. Oproti stanovené výšce přeletu letiště 1 100 m klesala z traťové výšky 1 800 m, čímž doba odletu a klesání do výšky 550 m byla o 3 min delší. Zatáčka do osy přistání pak probíhala v naprosto jiném prostoru, nad vrchy pásma Chřib. Letoun v mírném klesání 2 m/s narazil do zalesněného temene kopce Bradlo (543m), 2,5 km SZ obce Vřesovice. Bylo 20 hodin 58 minut, nikdo z členů posádky noční náraz nepřežil. Ohořelé trosky letounu na ploše 90 x 30 m objevil místní hajný Pffeffer druhý den dopoledne, komise vedená úplně čerstvým brigádním generálem J. Vosáhlem zahájila vyšetřování. Dochovaný záznam palubního technika prozradil, že nešlo o technickou závadu, zničené zápisy palubního RTG a navigátora naopak neumožnily objektivní hodnocení poslední fáze letu. Velitel 1. dlp svoji posádku pevně obhajoval, Hlavní správa civilního letectví kryla činnost brněnského gónisty. Pravda ležela někde uprostřed, život pěti letcům nikdo nevrátil. Akce "Rudé Právo probíhala teprve od 18.11.1952 a jen okrajem, v případě neletového počasí, byly matrice shazovány v padákových kontejnerech při nízkém průletu nad letištěm.
Stěžejním obsahem výtisku pondělního Rudého Práva z 1.12.1952 byl článek "Zúčtování se zrádci ještě více stmelilo náš lid v boji za socialismus." Článek uváděl reakce pracujících na vynesení trestu smrti členům "bandy Slánského". Šlo o známý vykonstruovaný proces, který "odhalil" protistátní činnost tajemníka ÚV KSČ. Kvůli takovému materiálu zahynula celá osádka letounu D-47 trupové značky D-21.

Pozn.: D-47 je československé vojenské označení amerického dopravního a transportního letadla DC-3, nejúspěšnějšího a nejrozšířenějšího dopravního letadla té doby, za války známého taky pod jménem Dakota.
Další na http://www.pomnikyletcu.cz/

Vzpomínková lavička válečných veteránů č. 108

Autor: Ing. Petr Tichý, 09.11.2025

Horní citát užíval Jiří REGI Schams (nadpraporčík Jiří Schams, * 22. září 1972 v Praze, + 7. ledna 2015 v Praze), přezdívaný Regi, byl příslušníkem Útvaru speciálních operací Vojenské policie Armády České republiky, válečný veterán.
Vlčí mák je celosvětový symbol Dne Válečných veteránů, pět je jich na připomínku tragického dne 8. července 2014, kdy v Afghánistánu zahynuli po sebevražedném útoku čtyři naši vojáci a pátý podlehl následkům těžkých poranění v ČR.
Poslední nápis 11. listopad je Den válečných veteránů, který se uctívá po celém světě.
Každá lavička má svoje evidenční číslo a dekret majitele, dále bude uvedena v seznamu míst laviček.
(zdroj: www.militarymuzeum.cz )

Alej válečných veteránů

Autor: Karel Černoch, 20.11.2025