Cheb
Pomník Obětem železné opony
Obětem železné opony
1948
Ján Anděl, František Fuchs, František Haas, Herbert Herold, Emil Houdek, Josef Marušák, Max Müller, Vojtěch Rygal, Wilhelm Specht, Walter Walsch, Antonín Weis
1949
František Erhardt, Antonín Josef Facun, Josef Kitzberger, Štefan Korček, Jiří Pečený, Josef Polka, Jan Přikryl, Josef Stočes, Ján Šponiar, Bedřich Šteiger, Jiří Štrupl
1950
Vasil Aranož, Jan Bašta, Heinz Erich Bauer, Alois Dorschner, Pavel Hynek, Richard Kolenko, Kazimír Markievic, Arno Martin, Jaroslav Monhart, Neznámý muž, Arnošt Pommer, Ondřej Puchner, Hermann Karel Rippl
1951
Oskar Bergman, Arnold Blank, Adilf Diviš, Miroslav Dub, František Honetschlager, Roman Honetschlager, Václav Kafránek, Neznámý muž, Neznámý muž, Hermann Oser, Jan Petruk, Karel Roban, Karel Rudolf, Josef Schubert, Bohuslav Steinacher, Josef Vencl
1952
Štefan Čitan, Josef Kormiluk, Daniel Linhart, Ing.Aleš Nováček, Jan Ondrejovič, František Smetana, Zdeněk Šnajdr
1953
Antonín Denk, Max Felbinger, Tomáš Kavalec, Miroslav Svatoň, Ludevít Toltín
1954
Hedwiga Kramná, Jan Svoboda, Zikmund Šál, Josef Vejražka
1956
Ladislav Vranák
1960
Ivan Jiran, Ladislav Němec
1961
Albert Jerke, Günter Vadas
1962
Karel Mojdl
1963
Neinrich Bruno, Ján Malarik, Ditrich Sudars
1964
Dagmar Tomcová
1965
Břetislav Funiok
1973
Roland Kremer
1977
Gernardt Schmidt
1978
Jan Novák
1981
Zdeněk Polášek
Pomník vystavělo město Cheb, byl odhalen 27.června 2006. Autory jsou akademický sochař Antonín Kašpar a architekt Jaroslav Šusta.
Souřadnice: N50°4'46.67'' E12°22'26.11'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jan Kincl
Pomník Obětem 1. světové války
bez nápisu
Pomník padlým byl odhalen v r. 1923. Počátek zmaru, a nejen zde, ale v celém pohraničí, začal krátce po válce, kdy bylo vysídleno německé obyvatelstvo. Definitivní konec nastal počátkem 60. let při výstavbě přehrady Jesenice, kdy byla zbourána celá stará část Podhradu včetně zámku. V r. 2000 byla horní část pomníku přemístěna naproti objektu k cestě vedoucí do Hájů přes bývalou Šlapanskou trať, dnes cyklostezka Cheb – Šlapany – Krásná Lípa - Waldsassen.
Historické foto ze sbírky: p. Karl W. Schubsky a p.Jiří Rak.
Souřadnice: N50°2'59.87'' E12°23'34.15''
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Jiří Rak
Pomník války 1866 - místo je zrušené
z fotografie nečitelné
- pomník příslušníkům I.R. 73 padlých ve válce 1866
- pomník byl odhalen v roce 1912
- pomník odstraněn novoosídlenci po jejich příchodu do pohraničí v roce 1945
rozhodnutí o odstranění:
http://www.portafontium.eu/iipimage/30260040/soap-ch_00314_mesto-cheb-1945-1947_0660?x=72&y=205&w=503&h=358
zpráva o odstranění:
http://www.portafontium.eu/iipimage/30260040/soap-ch_00314_mesto-cheb-1945-1947_0870?x=43&y=302&w=502&h=357
Souřadnice: N50°4'46.67'' E12°22'26.11'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Karl W. Schubsky, Miroslav Hudeček
Hrob Dr. Hugo Zuckermann - místo je zrušené
OBERLEUTNANT
DR. HUGO ZUCKERMANN
GEB. 15. 5. 1881 - GEST. 23. 12. 1914
ICH SAH DIE STERNE GEGEN
MITTERNACHT SICH NEIGEN,
EH NOCH MEIN BLICK DAS
LAND DER SEHNSUCHT
GRÜSSTE
Zaniklý židovský hřbitov z roku 1874 se nacházel v jižní části města. Byl poškozen za Křišťálové noci a po roce 1948 zcela zrušen. V místě je jen památník z roku 1969.
Chebský básník JUDr. Hugo Zuckermann (nar. 15. května 1881 v Chebu) se proslavil v době 1. světové války svými válečnými písněmi. Nejslavnější a údajně nejoblíbenější se stala "Reiterlied 1914", kterou zhudebnil Franz Lehár a věnoval ji rakouskému následníkovi trůnu. Sbírku Zuckermannových básní pod názvem "Gedichte" vydali posmrtně jeho přátelé. Tato sbírka obsahuje jak válečné, tak i milostné, sionismus a židovství oslavující básně. JUDr. Hugo Zuckermann byl 23. listopadu u Radyma v Haliči těžce zraněn, převezen do lazaretu v jeho rodném městě Chebu, kde o měsíc později 23. prosince 1914 ve věku 33 let a 7 měsíců zemřel na následky zranění a břišní tyfus. Představitelům chebské ŽNO E. Löwymu, Ernstu Schickovi a rabinátu se podařilo díky podpoře členů ŽNO, pohřebního bratrstva chevry kadišy, přátel a jiných židovských obcí nashromáždit 12 000 Kč, které byly určeny na zhotovení uměleckého náhrobku Hugo Zuckermanna. Návrh vytvořil architekt Richard Herrmann a náhrobek byl slavnostně odkryt na židovském hřbitově v Chebu 13. června 1927.
(encyklopedie.cheb.cz)
Komunistický režim nebyl k židovským hřbitovům o moc lepší než nacistický. Například ve městě Cheb zdejší poslední židovský hřbitov neměli na svědomí Nacisté, ale naopak – poté, co odsud byli po válce vyhnáni poslední němečtí obyvatelé, vyhlásila neoficiálně radnice toto místo za kamenolom. Češi si tak chodili pro náhrobky, odváželi je a využívali na soukromé či veřejné účely (dláždění a podobně). Dnes je stále na hřbitově zahrádkářská kolonie.
Souřadnice: N50°4'46.67'' E12°22'26.11'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka