Cheb
Památník Obětem 1. světové války - místo je zrušené
z fotografie nečitelné
Až do konce první světové války (1914 - 1918) patřilo Chebsko k Rakousku-Uhersku.
Proto Chebané bojovali v této válce jako rakouští vojáci. Byli odváděni buď k pluku Inf Reg. Č. 73, který byl umístěný ve městě Cheb od roku 1860, nebo do Landwehr pěšího pluku č. 6. Rakousko-uherská armáda posílala pluky Chebanů do zvláště tvrdých bojů (1914 v Srbsku, 1915 v Karpatech, v bitvách Isonzo, v "Sieben Gemeinde" (ital. Sette Comuni), a Piave). Počet obětí byl extrémně vysoký, 20 178 Chebanů, včetně 40 členů sboru Evangelické církve Míru v Chebu, bylo zabito ve válce. Byly to 3,81% z celkového počtu obyvatel.
Pro důstojné uctění památky padlých Chebanů byl v roce 1930 založen spolek "Egerländer Gedenkhallenverein". Město koupilo v roce 1923 celý komplex kláštera na Františkánském náměstí v Chebu a předal Spolku k dispozici odsvěcený kostel ke zřízení pamětní síně. Spolek shromažďoval dary od bývalých bojovníků, města Cheb atd. Na základě předložených 18 návrhů pro vnitřní konstrukci pamětní síně byl vybrán návrh akademického malíře Franze Gruse z Kraslic a architekta Heinrich Scherera z Chebu.
V kostelní lodi byly umístěny dva velké sarkofágy , na jehož stěnách byla jména všech padlých Chebanů, přední strana kostela měla být ozdobena velkou freskou.
Instalace sarkofágů byla zahájena okamžitě. Když byla hotova, obřad za mrtvé se konal každoročně v Pamětní síni. Ligou válečných invalidů byl vybrán 1933 pastor Hugo Gerstberger z protestantské církve Míru jako řečník na 29. října. Dne 11. srpna 1935, kdy již byly namontovány všechny jmenovky, vysvětil děkan Leopold Wallner pamětní síň. Mohutné oslavy byly také ukázkou lásky němectví na československé půdě. Z tohoto důvodu byly považovány za Čechy za provokaci. Po velmi dlouhé přípravné práce Franz Grus mohl začít na jaře roku 1937 s realizací svých fresek. Grus po poradě s veterány navrhl nástěnnou malbu, která byla nejen památník všem padlým Chebanů, ale také osobní zpovědí.
Projekt ještě nebyl ani dokončen, když začala v roce 1939 druhá světová války.
Po německé kapitulaci (8. května 1945) zničili interiér Pamětní síně Češi.
Byly rozkradeny sbírky německých knih z památníku. Pamětníci hovoří o tom, že knihami bylo i zatápěno pod kotli s asfaltem
Dnes bývalá Pamětní síň slouží jako koncertní a výstavní síň.
Mým návrhem je v současném českém Chebu poblíž vchodu do dnešního koncertního sálu instalovat pamětní desku, která by připomněla 20 178 padlých Chebanů z první světové války.
Edith Bergler, Bayreuth
Pramen: Striker Heribert: Cheb - historie města, Augsburg 1952
/kráceno/
Souřadnice: N50°4'40'' E12°22'7.02''
Pomník přidal: Karl W. Schubsky
Příprava dat: Milan Lašťovka
