Nezamyslice
Hrob Vladimír Baldík
bez nápisu
První hodnost v legiích:vojín
Poslední hodnost v legiích: četař
Hodnost rakousko-uherské armády:desátník
Příjmení:BALDÍK (BALDIK)
Jméno:Vladimír
Bydliště:Kašnice okr. Hustopeče
Datum narození:4.6.1893
Místo narození:Kašnice okr. Hustopeče
Datum a místo přihlášení do legií:, Silebok
Datum zařazení do jiné (další) legie:14.6.1916
Konec v legiích: 24.8.1921
Zkratky armád, u kterých sloužil:LR
První útvar rakousko-uherské armády:25.pr.pol.mys.
Poslední útvar rakousko-uherské armády: 25.pr.pol.mys.
První útvar v legiích:1.stř.pl.
Poslední útvar v legiích: 1.stř.pl.
Zajetí:16.5.1915, Opatov Tarnopol
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase )
BALDIK Vladimír
Legionář ruský, 1. čs. střelecký pluk „Mistra Jana z Husi“, četař, osobní číslo 36.281, raněn v bitvě u Zborova, invalida
Mlynáři na Čertovci u obce Kašnice Petru Baldíkovi a jeho manželce Veronice, rozené Prokopová, se 5. června 1893 narodil syn Vladimír. Pokřtěn byl ihned následujícího dne, 6. června 1893 . Vyučen na číšníka, v materiálech veden jako vrchní číšník. Před válkou se hlásil politicky k národním socialistům.
Odveden k pěšímu pluku 99 do Brna, není známo přesné datum, pravděpodobně ihned v srpnu. Později byl převelen k 25. mysliveckému praporu, od kterého byl zajat v hodnosti desátníka v roce 1915 u Tarnopolu.
V zajetí do 14. června 1916, kdy byl jako dobrovolec zapsán do nestálého stavu záložní roty. Od 23. července 1916 převeden do 6. roty 1. čs. střeleckého pluku a za příkladnou službu povýšen 12. prosince 1916 na svobodníka. 6. února 1917 rozkazem 2. Zaamurské pěší divize byl vyznamenán medailí sv. Jiří 4. stupně .
V bitvě u Zborova raněn v boji do levé ruky. Odeslán na léčení do nemocnice. V říjnu 1917 uznán lékařskou komisí jako neschopen služby a 28. října 1917 opouští československé vojsko. Do 9. srpna 1919 o něm není nic známo, toho dne překračuje individuálně hranice čs. republiky a je přidělen do nemocnice Červeného Kříže v Karlíně, která je určena pro invalidy. 26. září 1919 je superarbitrován, neprošel demobilizací. Lékařská komise konstatovala zranění levé ruky – omezené pohyby loketního kloubu a přiznala mu 75% invaliditu vzniklou činnou vojenskou službou. Byla mu vyměřena invalidní pense 144 Kč a příspěvek za zranění 192 Kč. Za svou legionářskou činnost byl vyznamenán čs. válečným křížem.
Vojenská služba v legiích v roce 1924 přiznána od 14. června 1916 do 29. října 1917. Po návratu do vlasti, 12. července 1923 se oženil s Boženou Klevetovou. Stal se nájemcem nádražní restaurace v Nezamyslicích, před nádražím měl i kiosek s tabákem. V roce 1927 se stal starostou Nezamyslic, svůj post obhájil i v roce 1932 a 1938. Za války jako legionář byl odvolán na nátlak německých úřadů z funkce starosty, po osvobození se stal členem nově vytvořeného Národního výboru. Po mimořádných volbách byl opět zvolen, tentokrát předsedou MNV, a to až do prvních svobodných voleb v roce 1946.
Zemřel na embolii v nemocnici v Uherském Hradišti 21. 5. 1948. Byl pohřben v Nezamyslicích, o rodinnou hrobku se do roku 1998 staral vnuk.
Deska náhrobku je zničená, informace o hrobu - OÚ Nezamyslice
Souřadnice: N49°19'31.55'' E17°10'23.74'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Mgr. František Trávníček
Příprava dat: Jiří Porteš
