Ležáky
Památník Ležáky
LEŽÁKY
24.6.1942
Osada Ležáky byla 24. června 1942, v souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora R. Heidricha, vypálena nacisty.
Celkem 33 dospělých a 13 dětí bylo odvezeno do Pardubic. Všichni dospělí byli ten den na Zámečku v Pardubicích zastřeleni, 2 děti byly vybrány k poněmčení (po válce se je povedlo nalézt v Německu a dopravit zpět do Československa), zbytek dětí byl odvezen pravděpodobně do polského Chelmna, kdy byly zavražděny společně s dětmi z Lidic.
2. července 1942 bylo popraveno dalších 40 osob, jež pomáhalo Bartošově parašutistické skupině, mezi nimi i obyvatelé ležáckého mlýna, kteří byli zatčeni již dříve.
Osada nebyla nikdy obnovena, na jejím místě je zřízeno pietní místo s muzeem, pomníky a tzv. hrobodomy - pomníky na místech bývalých usedlostí.
Více informací na oficiálních stránkách http://www.lezaky-memorial.cz/
Původní pomník obyvatel Ležáků - oběti ležácké tragedie.
Prostý žulový památník s nápisem: Ležáky 24. VI. 1942. (zhotoveno z kamene z okolních lomů); pomník byl umístěn v dřevěné ohrádce, po jeho obou stranách byly nádoby na řecký oheň (v roce 1946 provedlo úpravu a výsadbu tohoto pietního prostoru chrudimské Společenstvo živnostenských zahradníků a sadařů).
Odhalení: 24. 6. 1945 při příležitosti první tryzny, věnované ležáckým obětem (asi 80 tisíc účastníků pietní slavnosti oslovil ministr průmyslu B. Laušman, hlavní proslov měl ministr vnitra V. Nosek; pomník do správy obce převzal z rukou předsedy ONV v Chrudimi dr. V. Peška starosta Miřetic, řídící učitel K. Blatník; v předvečer tryzny se v Ležákách konala církevní slavnost - symbolický pohřeb zavražděných).
(zdroj databáze CEVH MO ČR)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5302-22256
Souřadnice: N49°49'53'' E15°53'58''
Pomník přidal: Lucie Ottová
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pomník Obětem 2. světové války
(strana)
HIER STAND DAS DORF
LEŽÁKY
DAS AM 24. JUNI 1942
VON DEUTSCHEN FASCHISTEN
NIEDERGEBRANNT WURDE
IM NAMEN DES LEBENS
VERTEDIGET
DEN FRIEDEN
(strana)
ЗДЕСЬ СТОЯЛО СЕЛО
ЛЕЖАКИ
УНИЧТОЖЕННОЕ
24. ИЮНЯ 1942 Г.
НЕМЕЦКИМИ ФАШИСТАМИ
ЗАЩИЩАЙТЕ
МИР ВО ИМЯ
ЖИЗНИ
(strana)
ZDE STÁVALA OSADA
LEŽÁKY
VYHLAZENA
24. ČERVNA 1942
NĚMECKÝMI FAŠISTY
BRAŇTE MÍR VE JMÉNU
ŽIVOTA
(strana)
HERE STOOD THE VILLAGE
OF LEŽÁKY
RAZED TO THE GROUNG
BY THE GERMAN FASCISTS
24. JUNE 1942
DEFEND PEACE IN THE NAME
OF LIFE
(strana)
ICI SE DRESSAIT IADIS LA COMMUNE
DE LEŽÁKY
EXTERMINEE
LE 24. IUIN 1942
PAR LES FASCISTES ALLEMANDS
DEFENDEZ LA PAIX AU NOM
DE LA VIE
portál CEVH uvádí:
Památník obyvatel Ležáků - oběti ležácké tragedie
Popis: prostý žulový obelisk tvaru pěticípé hvězdy s českým, ruským, německým, anglickým a francouzským nápisem: Zde stávala osada Ležáky vyhlazená 24.6.1942 německými fašisty. Braňte mír ve jménu života. (zhotoveno z kamene z okolních lomů); v rozích hvězdice nádoby na řecké ohně.
Osazen 1960, odhalen 1961.
Autor: akad. arch. Ladislav Žák z Prahy
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5302-22258
Pomník přidal: Jiří Porteš
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pomník Obětem 2. světové války
BOHÁČ BŘETISLAV 1912, BOHÁČ JOSEF 1868, BOHÁČOVÁ MARIE 1872, BOHÁČOVÁ KVĚTOSLAVA 1918,
BUREŠ ČENĚK 1908, BUREŠOVÁ FRANTIŠKA 1908, ČECH ANTONÍN 1882, ČECHOVÁ VLASTA 1923,
ČECHOVÁ MARTA 1927, DUŠKOVÁ MARIE 1893, DUŠEK LUDVÍK 1920, DUŠKOVÁ KVĚTA 1924,
DUŠEK OLDŘICH 1933, HRDÝ JOSEF 1878, HRDÝ STANISLAV 1900. HRDÁ ALOISIE 1904,
HRDÁ MARIE 1930, JAMBOROVÁ MARIE 1894, KLAPKOVÁ MARIE 1898, KLAPKOVÁ VLASTA 1920,
KLAPKA STANISLAV 1929, KNĚZ KAREL 1899, LOUVAROVÁ FRANTIŠKA 1989, LOUVAR ANTONÍN 1922,
MRKVIČKA ALOIS 1914, MRKVIČKOVÁ MARIE 1919, MRKVIČKA JAROMÍR 1941, PELIKÁNOVÁ FRANTIŠKA 1892,
PILAŘ ANTONÍN 1887, SKALICKÝ ANTONÍN 1898, SKALICKÁ HELENA 1926, STANTEJSKÝ MILOŠ 1920,
SVOBODA KAREL 1902, SÝKOROVÁ MARIE 1915, SÝKORA RUDOLF 1908, SÝKOROVÁ EMILIE 1911,
SÝKOROVÁ MILADA 1939, ŠTULÍK JOSEF 1913, ŠTULÍK VÁCLAV 1885, ŠTULÍKOVÁ RŮŽENA 1883,
ŠTULÍKOVÁ MARIE 1920, ŠVANDA JINDŘICH 1904, ŠVANDOVÁ FRANTIŠKA 1909, ŠVANDA BOHUMIL 1906,
ŠVANDOVÁ BOHUMILA 1940, ŠVANDOVÁ EMILIE 1939, TOMEK KAREL 1886, TOMKOVÁ RŮŽENA 1891,
TOMEK KAREL 1924, TOMKOVÁ RŮŽENA 1915, TOMEK BŘETISLAV 1929, VAŠKO JINDŘICH 1910
Portál CEVH uvádí:
Jméno, Datum a místo narození, Datum a místo úmrtí
Břetislav Boháč 12.11.1912 Ležáky 24. 6. 1942 Pardubice
Josef Boháč 31.12.1868 Votáňka 24.6.1942 Pardubice
Marie Boháčová,rozená Kropáčková 29.4.1872 Hůrka 24.6.1942 Pardubice
Květoslava Boháčová,rozená Soudková 13.3.1918 Dachov 24.6. 1942 Pardubice
Čeněk Bureš 22.7.1908 Hlinsko 24.6.1942 Pardubice
Františka Burešová,rozená Boháčová 5.7.1908 Ležáky 24.6. 1942 Pardubice
Antonín Čech 22.5. 1882 Ležáky 24. 6. 1942 Pardubice
Marta Čechová 9.7.1927 Ležáky
Vlasta Čechová 20. 5. 1923 Ležáky 24.6.1942 Pardubice
Ludvík Dušek 1.8.1920 Ležáky 24. 6. 1942 Pardubice
Oldřich Dušek 1. 3. 1933 Ležáky
Květoslava Dušková 1.3.1924 Ležáky 24. 6. 1942 Pardubice
Marie Dušková,rozená Skalická 8.4.1893 Miřetice 24.6.1942 Pardubice
Marie Hrdá 5.1.1930 Ležáky
Aloisie Hrdá,rozená Malínská 14.6.1904 Kvasín 24.6.1942 Pardubice
Josef Hrdý 22.6.1878 Čekov 24.6.1942 Pardubice
Stanislav Hrdý 28.4.1900 Ležáky 24. 6. 1942 Pardubice
Marie Jamborová 6.11.1894 Ležáky 24. 6. 1942 Pardubice
Stanislav Klapka 11. 4. 1929 Ležáky
Vlasta Klapková 20.12.1920 Dolní Babáky 24.6.1942 Pardubice
Marie Klapková,rozená Doležalová 9.12.1898 Dolní Holetín 24.6.1942 Pardubice
Karel Kněz četnický strážmistr 16.1.1899 Nehodiv u Klatov 22.6.1942, 4:30 ráno
Antonín Louvar 20.5.1922 Ležáky 24. 6. 1942 Pardubice
Františka Louvarová,rozená Jamborová 14.7.1889 Ležáky 24.6. 1942 Pardubice
Alois Mrkvička 1.4.1914 Vrbatův Kostelec 24.6.1942 Pardubice
Jaromír Mrkvička 24. 5. 1941 Ležáky
Marie Mrkvičková,rozená Louvarová 28.6.1919 Ležáky 24.6.1942 Pardubice
Frant.Pelikánová,rozená Ouřecká 4.8.1892 Včelákov
Antonín Pilař 4.12.1887 Louka 24. 6. 1942 Pardubice
Helena Skalická 11.8.1926 Ležáky 24. 6. 1942 Pardubice
Antonín Skalický 26.12.1898 Miřetice 24.6. 1942 Pardubice
Miloslav Stantejský 1.1.1920 Vrdy,okr.Čáslav 24.6.1942 Pardubice
Karel Svoboda 3.11.1902 Chrudimi 2.7.1942 Pardubice
Adolf Sýkora 4. 5. 1908 Ležáky 24. 6. 1942 Pardubice
František Sýkora 22.3.1913 Ležáky 24. 6. 1942 Pardubice
Jiří Sýkora 14. 3. 1933 Ležáky
Pavel Sýkora 24. 6. 1941 Ležáky
Marie Sýkorová 11.6.1915 Ležáky 24. 6. 1942 Pardubice
Milada Sýkorová 28.7.1939 Ležáky
Emilie Sýkorová,rozená Modráčková 4.7.1911 Dachov 24.6.1942 Pardubice
Milada Sýkorová,rozená Modráčková 30.7.1916 Dachov 24.6.1942 Pardubice
Josef Šťulík 28.1.1913 Dachov-Ležáky 2.7. 1942 Pardubice
Václav Šťulík 5.10.1885 Doly,okres Vys.Mýto 30.12.1942 Osvětim
Růžena Šťulíková,rozená Janoušková 1.9.1883 Střítež
Marie Šťulíková,rozená Pelikánová 14.6.1920 Včelákově
Bohumil Švanda 17.12.1906 Pustá Rybná 2.7.1942 Pardubice
Jindřich Švanda 13.7.1904 Pustá Rybná 2.7.1942 Pardubice
Bohumila Švandová 24.4.1940 Dachov-Ležáky
Emilie Švandová 24.4.1939 Dachov - Ležáky
Františka Švandová,rozená Šťulíková 4.10.1909 Dachov-Ležáky 2.7.1942 Pardubice
Břetislav Tomek 13.7.1929 Ležáky
Karel Tomek 17.9.1886 Krupín 24. 6. 1942 Pardubice
Karel Tomek ml. 24.1.1924 Ležáky 25.6.1942 Pardubice
Růžena Tomková 30.11.1925 Ležáky 24.6. 1942 Pardubice
Růžena Tomková,rozená Dušková 1.9.1891 Ležáky 24.6.1942 Pardubice
Jindřich Vaško 15.9.1910 Troubelice 2.7.1942 Pardubice
Památník všech obyvatel Ležáků, kterých se nějakým způsobem dotkla tragédie dne 24. 6. 1942.
Popis události: V roce 1942 probíhala na území Chrudimska rozsáhlá odbojová činnost proti Heydrichovu režimu. Působila zde především paraskupina SILVER A, která měla několik úkolů, mezi nimi i umístění radiostanice Libuše. Alfred Bartoš, velitel skupiny, se sešel s bývalým kolegou, poručíkem Jindřichem Vaško, který dělal v době okupace správce lomu "Hluboká". Vaško se po seznámení s problémem rozhodl, že radiostanice může být umístěna v lomu nedaleko osady Ležáků. Libuše byla během několika dní dopravena do lomu "Hluboká" a od 7. 1. 1942 a téměř denně až do heydrichiády vysílala své zprávy a přijímala rozkazy pro další činnost parašutistů na území republiky. Ovšem nacistický teror na sebe nenechal dlouho čekat. Gestapu se podařilo zatknout hlavní spolupraconíky skupiny SILVER A a brzy získalo stopu i na Ležáky. O Ležáky a jejich obyvatele se začali úředníci gestapa zajímat od 19. 6. 1942. Již druhý den došlo k zatčení Františka a Jindřicha Vaško z lomu "Hluboká". Dne 21. 6. 1942 zatklo gestapo mlynáře Jindřicha Švandu, jeho manželku Františku a strojmistra lomu "Hluboká", Karla Svobodu z Miřetic.
V napjaté situaci bylo definitivně rozhodnuto o osadě Ležáky a jejich obyvatelích. Gerhard Clages konečně dostal souhlas k zákroku od pražské ústředny gestapa. Akce byla připraven na 24. 6. 1942. Od ranních hodin byla vyhlášena pohotovost služebny gestapa, úřadovny SD, jednotek SS, polního četnictva a ochranné policie. Po krátké poradě velitelů jednotek byl vydán rozkaz k zásahu proti osadě Ležáky. Nejdříve byla celá osada obklíčena příslušníky policejních jednotek a oddílů SS. Od tohoto okamžiku nebyl nikdo z osady propuštěn. Po uzavření osady přistoupili gestapáci k úkolu vyhnat obyvatele osady z chudých domků, shromáždit muže pracující v okolních lomech a přivést děti ze školy. Po shromáždění všech občanův opuštěném Černíkově lomu, byli všichni překontrolováni podle policejních přihlášek. Ležáčtí občané byli naloženi do připravených autokarů a odvezeni do Pardubic, ostatní občané byli vyhnáni. Hned po odjezdu autokarů začali nacisté v chudé osadě bezostyšně loupit, vše co mělo nějakou cenu, buď ukradli a nebo zabavili ve prospěch říše. Mezitím v Pardubicích vyvrcholila tragédie osady a jejich obyvatel. Děti byly odvezeny do dětského domova v Praze a později do vyhlazovacích táborů. Dospělí občané byli do večera zavřeni ve sklepních místnostech Zámečku a ve večerních hodinách na popravišti zavražděni. Nejbližší spolupracovníky z východních Čech až 2. července 1942.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5302-06306
Pomník přidal: Jiří Porteš
Pomníky domů a jednotlivých obětí obce Ležáky
KAREL KNĚZ, ZEMŘEL ZA VLAST 22.IV.1942
FRANTIŠEK VAŠKO, ZEMŘEL ZA VLAST 2.VII.1942
JINDŘICH VAŠKO, ZEMŘEL ZA VLAST 2.VII.1942
KAREL SVOBODA, ZEMŘEL ZA VLAST 2.VII.1942
ANTONÍN PILAŘ, ZEMŘEL ZA VLAST 24.IV.1942
MILOSLAV STANTEJSKÝ, ZEMŘEL ZA VLAST 24.IV.1942
DŮM Č. P. 11 RODINA KARLA TOMKA
DŮM Č. P. 12 RODINA ADOLFA SÝKORY A RODINA FRANTIŠKA SÝKORY
DŮM Č. P. 13 RODINA ANTONÍNA ČECHA
DŮM Č. P. 23 RODINA ČEŇKA BUREŠE, RODINA JOSEFA BOHÁČE A RODINA BŘETISLAVA BOHÁČE
DŮM Č. P. 26 RODINA STANISLAVA HRDÉHO
DŮM Č. P. 27 RODINA MARIE DUŠKOVÉ A RODINA ANTONÍNA SKALICKÉHO
DŮM Č. P. 28 RODINA FRANTIŠKY LOUVAROVÉ A ALOISE MRKVIČKY
DŮM Č. P. 29 RODINA MARIE KLAPKOVÉ
MLÝN Č. P. 26 BOHUMIL ŠVANDA, FRANTIŠKA PELIKÁNOVÁ, RODINA JINDŘICHA ŠVANDY, RODINA JOSEFA ŠTULÍKA, RODINA VÁCLAVA ŠTULÍKA
Pomníky domů a jednotlivých obětí
a) mlýn a jednotlivé domy
b) jednotlivé oběti ležácké tragedie
Popis: prosté žulové pomníky s průrazným křížem a nápisy:
a) u pomníků osob např.: Miloslav Stanstejský. Zemřel za vlast 24. 6. 1942.
b) u pomníků na místě mlýna a domů např.: Dům čp. 11 Rodina Karla Tomka. (pomníky jsou složeny ze dvou částí: z podstavce a z vlastního těla s ručně vysekávaným křížem); původně stály na místě domů pouze navršené památníčky z kamenů s deskami, fotografiemi a jmény obětí.
Osazení: v letech 1949 - 1950 (pomník A. Pilaře slavnostně odhalován 13. dubna 1952)
Autor: akad. arch. Ladislav Žák z Prahy - navrhl hlavní jehlan s cizojazyčnými nápisy (1960 - 1961) a nerealizovaný hlavní památník - kapli na vrchu Zárubka (jeho základní kámen byl vysvěcen 22. 6. 1947); pomníky byly zhotoveny v hlineckých kamenolomech
(zdroj databáze CEVH MO ČR)
K některým osobám:
Karel Kněz, vrchní stážmistr četnictva, zastřelil se v pondělí ráno 22. 6. při služební pochůzce poblíž Habrovče.
František Vaško, nájemce lomu nedaleko osady. Z půdy strojovny lomu vysílal nějakou dobu radista parašutistů Potůček.
Jindřich Vaško, mlynář z osady Ležáky, člen odbojové skupiny.
Karel Svoboda, mechanik z lomu, pomáhal ukrývat radiostanici.
(autor vkladu)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5302-22260
Toto místo je počítáno jako 15 VPM
Pomník přidal: Lucie Ottová
Pomník Obětem 2. světové války
bez nápisu
kříž s trnovou korunou
Pomník přidal: Jiří Porteš
Pomník Obětem 2. světové války
VY ŽIVÍ!
VZPOMEŇTE NA TOMTO MÍSTĚ OBĚTÍ Z LEŽÁKŮ,
KTERÉ SVÝM UTRPENÍM A SMRTÍ VYKOUPILY VAŠI SVOBODU A NOVÝ LEPŠÍ ŽIVOT NÁS VŠECH.
BRAŇTE SVĚTOVÝ MÍR
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5302-22259
Pomník přidal: Jiří Porteš
Paměntní kříž Ležáky
LEŽÁKY
24.6.1942
Souřadnice: N49°49'55.74'' E15°53'59.39''
Pomník přidal: Jiří Padevět
Pamětní deska Obětem 2. světové války - Ležáky
Ležáky 1942
Ležáky (deutsch Lezaky, früher auch Ležak) war ein zur
Gemeinde Miřetice gehörigen Veher mit 47 Einwohnern im
Nordosten des Eisengebirges in Böhmen. Der Ort lag einen
Kilometer südostlich von Mirotrec(?) im Tal des Baches Ležák.
Am 24. Juni 1942 und den folgenden Tagen wurden nahezu alle
Einwohner Ležákys ermördet. Bei diesem Verbrechen handelte
es sich, wie auch beim Massaker von Lidice, um einen
Vergeltusngsakt der deutschen Nationalsozialisten für das
Attentat der tschechoslowakischen Widerstandsbewegung auf
Reinhard Heydrich. Das Dorf würde geplündert, in Brand
gesteckt und anschliesend niedergerissen.
In/Am 24. Juni 1942 wurde das kleine Dorf von einer 500 Mann
starken Truppe aus SS, Feldendarmerie und
Schutzpolizei aus Pardubice und Königgrätz eingekreist und
gestürmt. Insgesamt wurden 47 Einwohner von Ležáky sowie
Arbeiter aus dem Steinbruch von Hluboká nach
Pardubice verbracht. Ležáky wurde in Brand gesteckt.
Die Ruinen wurden Ende 1943 restlos beseitigt.
Die 13 Kinder aus Ležáky wurden dem Rasse- und
Siedlungshauptamt (RuSHA) Prag übergeben und von dort in
die Umwandererzentralstelle Litzmannstadt
abtransportieret, wo sie in eines dieser unterstehenden
Umsiedlungslager in der Gneisenaus in Litzmannstadt
Kamen Lediglich zwei Kinder konnten auch nicht Zweiten
Weltskrieg wieder der aufgefunden werden, dass die Deutsche
Reich zur Germanisierung verschickt worden waren.
Die übrigen Kinder wurden zusammen mit 82 Kindern aus
Lidice nach Verninchtungslager Kulmhof deportier und dort
wahrscheinlich vergasst.
Zum Gedenken an die Opfer
Souřadnice: N49°49'55.88'' E15°53'59.52''
Pomník přidal: Jiří Padevět
