Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Adam Vykydal, 24.10.2006

K jednotlivým obětem (v abecedním pořadí, pokud jsou podrobnosti uvedeny na portále CEVH MO ČR):
Alois Batlík, nar. 11.8.1886, Sadská čp. 2, syn Aloise a Antonie Batlíkových, ženatý, zámečník, narukoval v lednu 1916 k 36. pluku. Odjel do Tyrol a na italskou frontu, kde následkem kruté zimy se nachladil a zemřel v nemocnici v Insburcku. Pohřben je na vojenském hřbitově.
Vladimír Beneš, nar. 20.1.1923, rukavičkář, totálně nasazen na práce do Německa, zabit při bombardování 31.3.1945.
František Bíma, nar. 8.1.1970, Sadská čp. 126, syn Josefa a Josefy Bímových, ženatý, zámečník, odveden r. 1916. Zaměstnán byl v dílnách v Chocni. Nachlazením onemocněl při dovolené doma, poslán do nemocnice v Nymburce, kde zemřel. Pohřben na zdejším hřbitově 25.10.1918.
Jaroslav Blažek, nar. 30.11.1878, Sadská čp. 260, syn Františka a Anny Blažkových, svobodný dělník, narukoval v lednu 1916 ke 43. pluku a přidělen k vozatajstvu, odjel na srbskou frontu, kde byl na hlavě poraněn a 21.8.1918 v nemocnici v Šabaci zemřel. Pohřben byl 27.8.1918.
Zdeňka Bondyová, nar. 1.5.1923, byla židovského původu (příbuzná Fischerových), odvlečena do ghetta Terezín 9.6.1942 a zavražděna 12.6.1942 v transportu do KT Trawniky. Ona, stejně jako ostatní z tohoto transportu nebyli vyloženi vůbec z vagonů, ale s určením transportu do Trawniky byli zavražděni v některém táboře smrti - Majdanek nebo Březinka. Jejich datum smrti je určeno při odjezdu do Trawniky.
Josef Bouša, nar. 20.9.1886, Sadská čp. 15, syn Josefa a Marie Boušových, svobodný, obuvník, odveden k 36. pluku r. 1907. Padl u Komárova, pochován ve společném hrobě.
Karel Černý, nar. 18.1.1887, Sadská čp. 16, syn Karla a Marie Černých, svobodný, kupec, narukoval v r. 1916 a přidělen k 11. pluku, odkud přešel na ruskou frontu, kde 16.6.1917 padl. Pohřben na hřbitově v Manichovičích.
Alois Číhal, nar. 1.7.1897, Sadská čp. 293, syn Antonína a Anny Číhalových, svobodný, holič, odveden v září 1915. Narukoval 8.10.1915 k 36. pluku, odjel na ruskou frontu, kde 3.7.1916 padl u obce Cholozian. Pohřben ve společném hrobě.
Josef Číhal, nar. 8.2.1879, Sadská čp. 367, syn Tomáše a Anny Číhalových, ženatý, otec 4 dítek, místr řeznický, narukoval r. 1915. Zemřel 16.2.1916 v nemocnici Bohinská Bistřice v Krajině.
Stanislav Doubrava, nar. 11.11.1889, Sadská čp. 286, syn Jana a Josefy Doubravových, svobodný, strojní zámečník, odveden r.1910 k 36. pluku. Zraněn a pohřben v Jaroslavi-Polsko.
Karel Douděra, nar. 16.3.1893, Sadská čp. 35, syn Václava a Ant. Douděrových, svobodný, malíř pokojů, narukoval 26.7.1914 k 36. pluku, odjel na srbské bojiště, kde v bojích na Drině v měsíci říjnu při hlášení rozkazu poručíkovi byl zastřelen.
Antonín Drobný, nar. 28.4.1877, Sadská (Jordán), syn Antonína a Josefy Drobných, odveden r.1899 k 36. pluku, dne 26.7.1910 narukoval na ruskou frontu, kde v prvých bojích padl asi koncem srpna, neurčito kde a jak.
Antonín Dvořák, nar. 6.9.1888, Sadská čp. 259, syn Jana a Anny Dvořákových, svobodný, dělník pekařský, narukoval v červenci r. 1914 k 36. pluku, odjel na ruskou frontu, kde v boji za Lublinem byl zajat a vyměněn jako válečný invalida. Zachvácen sibiřskou nemocí podlehl této v březnu r. 1917. Pohřben je na hřbitově v Mödlingu u Vídně.
Josef Fischer, nar. 23.7.1893, židovského původu, byl odvlečen do ghetta Terezín 9.6.1942 a zavražděn 12.6.1942 v transportu do KT Trawniky. On, stejně jako ostatní z tohoto transportu nebyli vyloženi vůbec z vagonů, ale s určením transportu do Trawniky byli zavražděni v některém táboře smrti - Majdanek nebo Březinka. Jejich datum smrti je určeno při odjezdu do Trawniky.
Eliška Fischerová, nar. 12.5.1891, židovského původu, byla odvlečena do ghetta Terezín 9.6.1942 a zavražděna 12.6.1942 v transportu do KT Trawniky. Ona, stejně jako ostatní z tohoto transportu nebyli vyloženi vůbec z vagonů, ale s určením transportu do Trawniky byli zavražděni v některém táboře smrti - Majdanek nebo Březinka. Jejich datum smrti je určeno při odjezdu do Trawniky.
Alois Halda, nar. 19.6.1896, Sadská čp. 507, syn Marie Haldové, svobodný, zahradník, narukoval v r.1915 k 10. zeměbran. pluku, zúčastnil se bojů na italské frontě, dvakrát na ruské frontě, kde padl. Poslední zpráva od něho 18.10.1918. Krajským soudem v Kutné Hoře pokládán za mrtvého.
Antonín Hamza, nar. 29.7.1917, padl 8.5.1945, Sadská, člen revoluční gardy zastřelen Němci při budování zátarasů v Kersku.
František Herčík, nar. 21.9.1897, Sadská čp. 162, syn Karla a Marie Herčíkových, svobodný, dělník. Odveden r. 1915, rukoval k 36. pluku 24.2.1917, u vesnice Ravinč v Kisknahalas v Přímoří padl, kde pohřben na vojenském hřibtově.
Josef Hlavička, nar. 8.10.1890, Sadská čp. 315, syn Františka a Marie Hlavičkových, svobodný, obuvník. Narukoval 24.7.1914 k 36. pluku a odjel na ruskou frontu, padl u Komárna, byl při explozi granátem roztrhán.
Vratislav Holát, nar. 1927, Praha, zemřel 2.5.1945, Terezín, student gymnazia v Praze, byl popraven 2.5.1945 spolu s 53 vězni jako osmnáctiletý.
Apolinář Holešovský, nar. 13.4.1890, Sadská čp. 131, syn Ant. a Marie Holešovských, svobodný, obuvník, narukoval 27.7.1914 k 36. pluku, odjel na ruskou frontu, kde byl třikrát raněn, posléze zajat. Padl v r.1918.
František Homola, nar. 30.12.1874, syn Františky Homolové, ženatý, dělník. Narukoval 15.1.1916 do Budějovic, odjel na ruskou frontu, od té doby nezvěstný. Krajským soudem v Kutné Hoře prohlášen za mrtvého. Padl v bojích v ruském Polsku.
František Hončík, 17.5.1892, Sadská čp. 162, syn Frant. a Vilemíny Hončíkových, svobodný, krejčí. Narukoval k 36. pluku r. 1914, odjel na ruskou frontu, raněn 22.10. a při dopravě do vnitrozemí v Hranici 28.10.1914, kdež pohřben.
František Hončík, nar. 23.8.1891, Sadská, syn Ant. a Anny Hončíkových, svobodný, klempíř, dělostřelec, zraněn 5.8.1917 v Nové Alexandrii, Ruské Polsko.
Jan Hončík, nar. 11.6.1888, Sadská čp. 7, syn Jana a Aloisie Hončíkových, svobodný, řezník, vojín 36. pluku na choleru v Tučepích, Halič. Pohřben u Radima v Haliči.
Štěpán Hončík, nar. 14.12.1896, Sadská čp. 287, syn Frant. a Josefy Hončíkových, svobodný, zedník, narukoval 15.12.1915 k 75. pluku uhersk., r. 1916 odjel na ruskou frontu, poslední zpráva 22.7.1916, od té doby nezvěstný.
František Houžvička, nar. 22.2.1886, Sadská čp. 62, syn Bedřicha a Marie Houžvičkových, ženatý, dělník, narukoval 1.2.1915. V dubnu odjel do Krakova, potom do Karpat, kde byl zajat. Zemřel v Rusku na tyfus v Barchmutě Jekatěrinoslav. Gub. v březnu r.1918. Pochován též tam.
Adolf Chládek, nar. 20.4.1899, Sadská čp. 168, syn Marie Chládkové, svobodný, holič. Když vypukla válka, byl odveden v r. 1917, ale umřít nechtěl, tak desertoval domů. Maminka jej ukryla ve slámě ve stodole, ale do domu vpadlo několik vojáků a hledali Adolfa. Vtrhli do stodoly, vzali vidle a začali bodat a bodat. Adolf se raději vzdal. Po aféře ve stodole musel roku 1917 narukovat do Liberce. Odtud byl odvelen na italskou frontu. Za dezerci byl postaven do první linie. Celou rotu zahnal nepřítel do řeky. Padl v boji a byl pohřben ve společném hrobě v Itálii (z vyprávění jeho praneteře).
Antonín Chládek, nar. 24.4.1892, Sadská čp. 146, syn Ant. a Josefy Chládkových, svobodný, slévač. Narukoval k 25. pluku dělostřel. 21.9.1914 a odjel na ruskou frontu, kde byl zajat.
Bohumil Jambor, nar. 20.5.1924, nasazen na nucené práce v Německu 9.2.1944, zde zabit při bombardování na podzim 1944.
František Janák, nar. 4.5.1887, Sadská čp. 252, syn Frant. a Anny Janákových, ženatý, obchodník, narukoval k 36. pluku, padl 16.7.1917 u Novicie v Haliči, okr. Kalusz, pohřben v Novicii.
Josef Janák, nar. 30.4.1894, syn Apolináře a Jos. Janákových, odjel na ruskou frontu, padl 3.9.1915 u Čatorijku. Jiné zprávy nedošly.
Vilém Janák, nar. 10.11.1884, Sadská čp. 214, syn Frant. a Jos. Janákových, ženatý, obuvník, narukoval do Terezína v červenci 1914, odkud odjel na ruskou frontu, kde v bojích u Mazurských jezer zahynul. Bližší zprávy žádné nedošly.
Vilém Janák, nar. 6.11.1913, nasazen na nucené práce v Německu, zabit při železničním neštěstí, vjel autem pod vlak u Hannoveru.
Antonín Jančák, nar. 25.12.1884, Sadská čp. 138, syn Jos. a Marie Jančákových, ženatý, truhlář, narukoval 26.7.1914 k 36. pluku na ruské frontě. U Ravy Ruské byl raněn střepinou granátu do hlavy. Poslední lístek ze dne 13.9.1914. Měl údajně čistý průstřel plic a z války byl propuštěn.Zemřel na selhání dýchání v Sadské na náměstí - označen na skupinové fotografii
Adolf Jeřábek, Sadská čp. 177, syn Frant a Kateř. Jeřábkových, ženatý, stavební dozorce, narukoval r. 1915 do Vídně, vliv války působil na něho tak, že byl převezen do Bohnic do ústavu pro choromyslné, kde r. 1917 zemřel.
Antonín Jirásek, nar. 20.3.1884, Sadská čp. 399, syn Jos. a Barbory Jiráskových, ženatý, svrškař, přidělen k 10. pěšímu pluku, odejel v lednu 1915 na ruskou frontu, kde padl u Lublina v Ruském Polsku na jaře 1915. Pohřben ve společném hrobě.
Karel Kačerovský, nar. 1.11.1895, Sadská čp. 148, syn Jos. a Marie Kačerovských, svobodný, dělník, odveden r. 1915 k 18. pluku hondvédů, odejel na ruskou frontu, v bojích u Lucku 7.6.1916 padl. Pohřben ve společném hrobě.
Antonín Karlovský, nar. 7.8.1885, Sadská čp. 138, syn Frant. a Kateř. Karlovských, ženatý, zedník, narukoval v únoru 1916 k 36. pluku, byl na frontě ruské, italské až zemřel v r.1918 neznámo kde a jakou smrtí.
Adolf Klicpera, ing., zemřel 17.3.1941, KT Oranienburg-KT Sachsenhausen, absolvent nymburského gymnázia, byl za sokolský odboj zatčen 1.9.1939, v koncentračním táboře na zápal plic zemřel.
Josef Kočka, nar. 23.6.1903, Kamýk nad Vltavou, povoláním obchodník, zatčen 20.8.1942 za příslušnost k ilegální skupině národního odboje a za přechovávání zbraní. Vězněn v Pečkárně, v Drážďanech a zde odsouzen. Popraven 6.4.1943 v Praze.
Adolf Konečník, vězněn za sokolský odboj a za přechovávání zbraní v KT Osvětim a zde byl 23.3.1942 umučen.
Antonín Krátký, nar. 19.11.1919, nasazen na nucené práce v Německu i se svým bratrem Josefem a zde zahynul v Hannoveru v roce 1945.
Josef Krátký, nar. 13.3.1922, nasazen na nucené práce v Německu i se svým bratrem Antonínem, zde v Markstadtu u Breslau při práci na velmi vysokém napětí byl zabit elektrickým proudem dne 7.1.1945.
Josef Kubásek, nar. 30.7.1898, Sadská čp. 32, syn Jos. a Frant.Kubáskových, svobodný, dělník, narukoval 11.5.1916 k 12. pluku, odjel na frontu ruskou pak italskou. 9. května 1918 zemřel na tyfus. Pohřben v Peršíně u Tridentu.
Václav Kurka, nar. 14.11.1880, Sadská, syn Jana a Anny Kurkových, svobodný, c. inženýr, rukoval 13.10.1913 jako jednoroč. dobrovolník k 8. pěšímu pluku, bojoval na srbské frontě, kde padl 19.9.1914 u Šabace, kde pochován ve stínu několika buků.
Čeněk Kutnohorský, nar. 12.1.1896, syn Jos. a Frant.Kutnohorských, svobodný, dělník, odveden v podzimu 1915 k 36. pluku, odejel na ruskou frontu, kde v bojích mezi Brody a Tarnopole v útoku padl 24.6.1916.
Josef Kutnohorský, nar. 29.3.1893, syn Jos. a Frant. Kutnohorských, ženatý, řezník, narukoval r. 1915 k 36. pluku, odjel na italskou frontu, onemocněl španělskou chřipkou, v polní nemocnici 16.10.1918. Pohřben na francouzkém hřbitově.
Josef Kutnohorský, nar. 1.1.1869, syn Jos. a Barbory Kutnohorských, ženatý, pokrývač, odveden r. 1890, narukoval r. 1914 k 36. pluku k vozatajstvu, odjel na srbskou frontu, odkud po 1 roční službě v poli se vrátil těžce nemocen, v Sadské zemřel. Pohřben na zdejším hřbitově.
Ferdinand Kvíz, nar. 2.11.1884, Sadská čp. 6, syn Jana a Barbory Kvízových, svobodný, pekař, padl 10.6.1918 u Piavy v Itálii. Pohřben v Grigně u Tridentu.
Jindřich Kvíz, nar. 28.4.1879, Sadská čp. 6, syn Jana a Barbory Kvízových, svobodný, řed. cukrovaru v Kostelci n/Orl., u 36. pluku důstojník, legionář. Zemřel před nastoupením návratu ve Vladivostoku, tamtéž pohřben.
Josef Léva, nar. 24.7.1890, Sadská čp. 122, syn Bedřicha a Frant. Lévových, svobodný, zedník, narukoval r. 1914 k Čáslavskému pluku, padl 16.5.1915 v Karpatech.
Karel Lugmajer, nar. 12.6.1912, na pomníku chybně uvedeno příjmení Lukmajer. Padl při budování zátarasů v Kersku 8.5.1945.
Vojtěch Mansfeld, nar. 28.2.1895, syn Frant. a Františky Mansfeldových, svobodný, koželuh, narukoval v březnu 1915, přidělen k 10. pěšímu pluku, odejel na ruskou frontu, kdy byl střelen a v polní nemocnici. Pochován v Lucku-Ruské Polsko.
Josef Matoušek, nar. 6.6.1886, Sadská čp. 280, syn Karla a Ant. Matouškových, svobodný, bednář, přidělen k 12. pluku myslivců. Padl u Zamoště 25.8.191?.
Emanuel Merunka, nar. 1897, Sadská, padl 25.7.1919, Rožňava.
Emil Munzi, nar. 8.7.1894, syn Frant. a Anny Munziových, narukoval r. 1915, padl na ruské frontě.
Leopold Munzi, nar. 12.2.1896, syn Frant. a Anny Munziových, narukoval 16.1.1916, padl na italské frontě (na památníku uvedeno jméno Apol. místo Leopold).
Jan Myšička, fotograf Bromografie (později Polygrafie) Sadská, padl při leteckém náletu na vlak.
Alois Nedbal, nar. 3.5.1892, Sadská čp. 32, syn Aloise a Marie Nedbalových, svobodný, dělník, narukoval 21.10.1914 do Čáslavi, 2.1.1915 jel do Turly v Dalmácii, 21.5. jel ku Gorici, kde 20.7.1915 byl zabit granátem.
Antonín Nedbal, nar. 16.2.1876, Sadská čp. 105, syn Frant. a Anny Nedbalových, ženatý, pekař, narukoval 26.7.1914 k 88. pluku v Berouně, zajat 24.3.1915. Zemřel v zajetí 15.3.1916 v Rusku v Taškentu - Trojský tábor.
Josef Nehasil, nar. 29.6.1889, na pomníku je uveden Josef, ale v kronice je v seznamu padlých z I. sv. války uveden pouze Antonín Nehasil. Svobodný, nebyl přísluš., raněn v prosinci 1914, zemřel v nemocnici.
Antonín Němec, nar. 1876, syn Jana a Kateř. Němcové, (není příslušník) ženatý, dělník, narukoval v podzimu 1914, odejel na ruskou frontu, později na italskou, kde v červenci r. 1918 v bojích na řece Piavě padl.
František Němeček, nar. 26.10.1925, člen revoluční gardy, byl zastřelen Němci při budování zátarasů v Kersku dne 8.5.1945.
Josef Němeček, nar. 19.10.1868, Sadská čp. 319, syn Jos. a Marie Němečkových, ženatý, tesař. Povolán co tesař na frontu proti Italii r. 1916 v listopadu, 6.3.1917. Poslední zprava úmrtní 10.3.1917. Pochován na hřbitově v Insbrucku.
Jan Netřebský, nar. 28.4.1898, Sadská čp. 59, syn Jos. a Marie Netřebských, narukoval v dubnu a r.1916 k 36. pluku, odejel na ruskou frontu, kde v boji padl v měsíci listopadu r.1917. Pochován ve společném hrobě.
Antonín Novák, nar. 28.10.1888, Sadská čp. 321, syn Ant. a Anny Novákových, svobodný, krejčí, narukoval 27.7.1914 k 36. pluku, odejel na ruskou frontu, kde v Jaroslavi v říjnu 1914 padl.
Josefa Novotná, nar. 13.6.1887, židovského původu, byla odvlečena do ghetta Terezín 9.6.1942 a zavražděna 12.6.1942 v transportu do KT Trawniky. Ona, stejně jako ostatní z tohoto transportu nebyli vyloženi vůbec z vagonů, ale s určením transportu do Trawniky byli zavražděni v některém táboře smrti - Majdanek nebo Březinka. Jejich datum smrti je určeno při odjezdu do Trawniky.
Marie Novotná, nar. 2.3.1924, židovského původu, byla odvlečena do ghetta Terezín 9.6.1942 a zavražděna 12.6.1942 v transportu do KT Trawniky. Ona, stejně jako ostatní z tohoto transportu nebyli vyloženi vůbec z vagonů, ale s určením transportu do Trawniky byli zavražděni v některém táboře smrti - Majdanek nebo Březinka. Jejich datum smrti je určeno při odjezdu do Trawniky.
Rudolf Novotný, nar. 15.10.1886, židovského původu, byl odvlečen do ghetta Terezín 9.6.1942 a zavražděn 12.6.1942 v transportu do KT Trawniky. On, stejně jako ostatní z tohoto transportu nebyli vyloženi vůbec z vagonů, ale s určením transportu do Trawniky byli zavražděni v některém táboře smrti - Majdanek nebo Březinka. Jejich datum smrti je určeno při odjezdu do Trawniky.
Karel Optalius, desátník, nar. 3.11.1893, Sadská čp. 419, státní příslušnost Francie, československá - legie v Rusku, padl 1.7.1915, Pjaski Šlachetskije, Rusko, syn Teodora a Bož. Optaliusových, svobodný, drogista, odveden k 36. pluku. Těžce zraněn poslal své spolubojovníky, které vedl, do bezpečí a sám zůstal umírající ve stodole v obklíčení. Německé dělostřelectvo zapálilo celou vesnici a plameny zpopelnily i tělo K. Optaliuse. Tak se obětoval v poslední chvíli pro své druhy. Na jeho hrdinství Sadská nezapomněla a 23.8.1931 byla uspořádána oslava na počest odhalení pamětní desky K. Optaliusovi. Ta ale nepřežila II. sv. válku, protože v rámci potlačení všeho českého byla použita na výrobu německých nábojů.
Josef Pekař, nar. 5.9.1897, syn Jos. a Josefy Pekařových, svobodný, maturant, odveden k 10. pluku zeměobrany. Padl 10.7.1916 v Halesiču na řece Sluchodu. Pohřben na vojenském hřbitově u Jeziovna-Halič.
Josef Petrášek, nar. 25.3.1888, syn Jos. a Marie Petráškových, ženatý, zedník, narukoval 15.1.1915 k 36. pluku, odjel na ruskou frontu, pak na italskou, kde padl 6.11.1916 u Gorice. Tamtéž pohřben.
Antonín Piskáček, nar. 26.8.1979, Sadská čp. 113, syn Frant. a Anny Piskáčkových, ženatý, pokrývač, narukoval 26.7.1914 k 10. pluku, padl u Přemyšlu v prosinci 1914. Pochován ve společném hrobě.
Josef Plaček, nar. 3.12.1880, Sadská, syn Aloise a Kateř. Plačkových, narukoval 15.8.1915 k vozatajstvu do Terezína, pak na srbské bojiště, kde v Polance 8.9.1915 padl.
Rudolf Plaček, nar. 19.11.1887, Sadská čp. 17/II., syn Aloise a Kateřiny Plačkových, ženatý, dělník, narukoval 15.1.1915 do Liberce, odjel na ruskou frontu, kde byl zajat, při návratu přišel do Solnohradu, kde 14.10.1918, tamtéž pohřben.
Josef Pokorný, nar. 28.1.1891, Sadská, syn Václava a Marie Pokorných, svobodný, malíř, narukoval k 36. pluku 26.7.1914 na ruskou frontu, kde byl zajat, raněn přišel do Kurhanu, Gubern. Pobolok, kde se uzdravil, na stráži byl zastřelen a na tamním hřbitově pochován.
Josef Ptáčník, nar. 15.6.1891, Sadská čp. 94, syn Frant. a Anny Ptáčníkových, svobodný, dělník, odveden r. 1915, narukoval do Liberce, v dubnu odjel na ruskou frontu, kde byl zajat 13.5. zemřel v zajetí Trojský Lag. Gub. 12.2.1916. Pohřben na tamějším hřbitově.
Čeněk Salavec, nar. 14.2.1895, Sadská čp. 44, syn Čeňka a Jany Salavcových, svobodný, studující, narukoval v březnu r. 1915 k 36. pluku, odjel na ruskou frontu, byl zajat na Volyňsku 6.6.1916. Z Kyjeva dal se k Srbským legiím a bojoval u Dobrudžů, dle všeho tam padl asi v září 1916.
František Sandholec, nar. 15.1.1865, syn Frant. a Františky Sandholcových, ženatý, řezník, narukoval v lednu 1915 do Boleslavi, odkud odjel do Brašova, v poli byl přejet vozem a dopraven od Lince, kde 26.2.1917 zemřel. Pohřben 16.3.1917 v Linci.
Rudolf Sedláček, nar. 22.4.1886, Sadská čp. 314, syn Jana a Anny Sedláčkových, svobodný, dělník, narukoval k 36. pluku 27.7.1914 na ruskou frontu, následkem chrlení krve byl převezen do Bečkereku v Uhrách, kde v červnu 1918 zemřel. Pohřben na hřbitově v Bečkereku.
Otto Seger, nar. 21.1.1894, syn Adelta a Pavliny Segerových, svobodný, obchodník. Padl 10.5.1916 u Seková Vola v Haliči, tamtéž pohřben.
Viktor Schlosser, nar. 12.9.1882, židovského původu, byl odvlečen do ghetta Terezín 9.6.1942 a zavražděn 12.6.1942 v transportu do KT Trawniky. On, stejně jako ostatní z tohoto transportu nebyli vyloženi vůbec z vagonů, ale s určením transportu do Trawniky byli zavražděni v některém táboře smrti - Majdanek nebo Březinka. Jejich datum smrti je určeno při odjezdu do Trawniky.
Dagmar Schwarzová, nar. 1.5.1933, židovského původu, byla odvlečena do ghetta Terezín 9.6.1942 a zavražděna 12.6.1942 v transportu do KT Trawniky. Ona, stejně jako ostatní z tohoto transportu nebyli vyloženi vůbec z vagonů, ale s určením transportu do Trawniky byli zavražděni v některém táboře smrti - Majdanek nebo Březinka. Jejich datum smrti je určeno při odjezdu do Trawniky.
Marie Schwarzová, nar. 11.11.1902, židovského původu, byla odvlečena do ghetta Terezín 9.6.1942 a zavražděna 12.6.1942 v transportu do KT Trawniky. Ona, stejně jako ostatní z tohoto transportu nebyli vyloženi vůbec z vagonů, ale s určením transportu do Trawniky byli zavražděni v některém táboře smrti - Majdanek nebo Březinka. Jejich datum smrti je určeno při odjezdu do Trawniky.
Silberstern, židovského původu, odvlečen do koncentračního tábora.
Silbersternová, židovského původu, odvlečena do koncentračního tábora.
Antonín Simon, nar. 11.10.1887, Sadská čp. 275, syn Ant. a Anny Simonových, svobodný, obuvník, nastoupil službu vojen., padl 3.10.1914 u Mětrovice, Srbsko (v kronice uvedl kronikář zřejmě omylem jméno Josef, na pomníku je uvedeno Ant.)
Josef Simon, nar. 28.9.1893, Sadská čp. 275, syn Ant. a Anny Simonových, svobodný, klempíř, nastoupil službu vojen. 26.7.1914 k pevnost. dělostřelectvu v Malborgetu, padl a pochován 22.6.1915 v Ugovice, Korutany.
Stanislav Smutný, nar. 4.5.1893, Sadská, syn Václ. a Anny Smutných, svobodný, ing. c. chemie, r. 1914 co jednoroční dobrovolník, zraněn v Podhajen v Groble. Pohřben v Olejově u Zborova 3.9.1915.
Anna Steinerová, nar. 21.11.1877, židovského původu, byla odvlečena do ghetta Terezín 9.6.1942 a zavražděna 12.6.1942 v transportu do KT Trawniky.Ona, stejně jako ostatní z tohoto transportu nebyli vyloženi vůbec z vagonů, ale s určením transportu do Trawniky byli zavražděni v některém táboře smrti - Majdanek nebo Březinka. Jejich datum smrti je určeno při odjezdu do Trawniky. Byla křtěná Anna, ale oslovovali jí Jana.
Josef Stybor, nar. 16.10.1898, Sadská čp. 75, syn Frant. a Anny Styborových, svobodný, obuvník, odveden r. 1917 a hned povolán k vojsku, epidemickou nemocí v Kolozváru v Uhrách v září 1918.
Václav Stybor, nar. 5.8.1897, Sadská čp. 53, syn Karla a Frant. Styborových, svobodný, obuvník, narukoval v říjnu 1915 k 44. pluku, odjel na ruskou frontu, pak do Bessarabie a na frontu italskou, kde v bojích na Piavě padl u Trevirze u Monte Belleina.
Antonín Šimůnek, nar. 21.1.1893, Sadská, syn Jos. a Anny Šimůnkových, svobodný, zedník, v říjnu 1914 narukoval k 36. pluku, pak přeložen k 21. pluku do K. Hory. Odtud odjel na ruskou frontu, raněn u Řešova, odkud převezen do Pardubic, kde 1.9.1915 zemřel. Pohřben 3.9. na vojen.hřbitově.
Richard Šiška, nar. 14.9.1897, Přerov na Moravě, zastřelen za údajné přechovávání zbraní na základě udání vlastní zákonité manželky.
František Šmejkal, nar. 3.12.1897, Sadská čp. 198, syn Frant. a Anny Šmejkalových, svobodný, zámečník, odveden r. 1915 v Českomoravské továrně, byl poslán na stavbu mostu do Děčína, kde spadl z výšky 18ti metrů v listopadu 1915 a 26.4.1916 zemřel. Pohřben je v Děčíně.
Josef Šmejkal, nar. 4.1.1895, Sadská čp. 198, syn Frant. a Anny Šmejkalových, svobodný zámečník, odveden r. 1915, narukoval koncem srpna r. 1916, odjel na ruskou frontu, kde byl raněn a převezen do pražské sokolovny, zemřel 13.7.1918, pohřben na hřbitově Olšanském.
A. Šnajdr, MUDr., zemřel 1944, zubní lékař, zahynul při bombardování Prahy na Vinohradech.
Josef Šťastný, nar. 16.5.1891, Sadská čp. 508, syn Josefa a Kateř. Šťastných, svobodný, dělník.
Oldřich Tischer, nar. 29.10.1900, Sadská čp. 42, syn Tomáše a Jos. Tischerových, svobodný elektrotechnik, narukoval v únoru r. 1918 do Čáslavi, odtud do Kaníře a pak na frontu italskou, kde onemocněl a koncem října 1918 zemřel (na pomníku zřejmě nesprávně uvedeno jméno Tišer).
Otto Tischer, nar. 26.3.1891, Sadská čp. 42, syn Tomáše a Jos. Tischerových, svobodný, studující, narukoval k 21. pluku v Čáslavi r. 1914. Odjel do Bosny a pak na frontu italskou. Raněn u Jarnizana, uzdraven v Egru Uhry. V bojích na Piavě padl r. 1918, začátkem června (na pomníku zřejmě nesprávně uvedeno jméno Tišer).
Alois Trejdl, nar. 20.8.1881, Sadská čp. 124, syn Jana a Anny Trejdlových, ženatý, obuvník, r. 1914 povolán k 36. pluku, zemřel 26.10. v nemocnici v Podgorici u Krakova. Pohřben na tamním hřbitově (na pomníku je uvedeno Trejdl Ol., ale v seznamu zaznamenaným kronikářem je Trejdl Alois).
Rudolf Třešňák, nar. 6.10.1878, syn Jana a Alžběty Třešňákových, ženatý, holič, povolán do zbraně. Padl u Monte di Wal Bella u Asiaga. Pohřben 9.2.1918 ve Waledo Rozalii u Asiaga.
Josef Tůza, nar. 9.1.1892, Sadská čp. 293, syn Václ. a Anny Tůzových, svobodný, obuvník, narukoval v září 1915 k 36. pluku, pak odjel na italskou frontu, při práci utrpěl těžší průtrž, po které byl převezen do Vídně. Tam operován, v lednu r.1917 zemřel.
Bohumil Valehrach, nar. 1912, zatčen za komunistický odboj 10.10.1941 a umučen v KT Mauthausen 28.4.1942
František Veselý, nar. 3.11.1897, Sadská čp. 166, syn Vojtěcha a Jos. Veselých, svobodný, dělník, narukoval 1.8.1916 k 12. pluku myslivců, odjel na rumunskou frontu, kde 21.2.1917 padl. Pohřben 23. února Jaruce.
František Veselý, nar. 26.3.1892, Sadská čp. 155, s
Syn Václ. a Anny Veselých, svobodný, strojník, narukoval v r. 1913 a pracoval ve Vídni v arsenále. Za války dovážel střelivo na ruskou frontu, pak přešel na italskou frontu k dělostřelectvu, kde v posledních bojích v říjnu 1918 padl. Pohřben byl ve stínu Alp.
Václav Veselý, nar. 13.11.1980, Sadská čp. 233, syn Václ. a Anny Veselých, ženatý, truhlář, narukoval 26.1.1915 k 36. pluku, odejel na italskou frontu, kde na stráži střelen. Bližší zprávy žádné nedošly.
František Vlček, nar. 27.7.1880, syn Jiřího a Marie Vlčkových, ženatý, obuvník, narukoval 27.7.1914 k 36. pluku, odejel na ruskou frontu, kde padl 15.6.1915. Pohřben v ohradě jistého statku.
Eduard Výborný, nar. 1875, syn Jana a Anny Výborných, není příslušný, ženatý, truhlář, narukoval v září 1914 k 58. pluku, odejel na srbské bojiště, kde byl zajat a epidemickou nemocí-tyfem 12.1.1915 zemřel. Pohřben na hromadném pohřebišti.
Heřman Weigl, nar. 2.3.1905, zubní lékař židovského původu, odvlečen 9.6.1942 spolu se synem Tomášem a manželkou Olgou do koncentračního tábora Terezín, zavražděn byl 1.10.1944 v KT Osvětim.
Tomáš Weigl, nar. 3.8.1937, židovského původu, byl odvlečen spolu s otcem a matkou do ghetta Terezín 9.6.1942 a zavražděn 16.10.1944 v KT Osvětim.
Olga Weiglová, nar. 7.2.1905, židovského původu, odvlečena 9.6.1942 spolu s manželem Heřmanem a synem Tomášem do koncentračního tábora Terezín, zavražděna 16.10.1944 v KT Osvětim.
(zdroj databáze CEVH MO ČR)
Kvíz Jindřich, nar. 28.4.1879, Sadská. V RU armádě sloužil u 88. pěšího pluku jako jednoroční dobrovolník. Zajat 22.3.1915, Přemyšl. Do ČS legií v Rusku se přihlásil ve Voroněžské gubernii, zařazen 20.5.1918 jako vojí 8. střeleckého pluku.Zemřel 19.5.1919 na žaludeční katar, revmatismus, srdeční vada, zduření ledvin jako svobodník. (Důstojníkem dle VÚA Praha nebyl on, ale Kvíz Miroslav, nar. 28.10.1886 v Sadské, člen České družiny na Rusi od 13.12.1914, demobilizován v hodnosti majora v r. 1920.)
Optalius Karel, nar. 3.1.1893, Sadská. V RU armádě sloužil u 36. pěšího pluku. Zajat v prosinci 1914, Jarina. Do České družiny v Rusku zařazen 10.12.1914 jako mladší důstojník. Padl 1.8.1915.
(zdroj databáze VÚA Praha)

Pamětní deska legionářům

Autor: Ivo Šťastný, 28.10.2005