Ostrava
Pomník Obětem 2. světové války
ZA VLAST
ZEMŘELI,
VĚČNÁ JIM
PAMĚŤ.
1939 - 1945
(levá strana)
OSVALD BARTOŠ, JOSEF BRUŠTEK, ŠTĚPÁN BUŽEK, FRANTIŠKA DITTRICHOVÁ, MILAN DUTKIEVIČ, FRANTIŠEK HOZA, AUGUSTIN KIJONKA, BOHUMIL KLEGA, JOSEF KMOŠŤÁK, ING. ADOLF KNEJZLÍK, JOSEF LONDÝN, DR. JOSEF MARTÍNEK, VOJTĚCH FILIP
(zadní strana)
JAN MALUCHA, ANTONÍN MATUŠTÍK, EMIL MITUŠ, KAREL NAVRÁTIL, MILOŠ NAVRÁTIL, NPOR. JAROSLAV NOVÁK, EMAN PODGORNÝ, ANTONÍN POLEDNÍK, LUBOMÍR PREŠER, STANISLAV RAMIÁN, RUDOLF REČEK, ANTONÍN RÝPAR, MILAN ROTTER
(pravá strana)
GUSTAV SLAMJÁK, FRANTIŠEK SÍTKO, JOSEF ŠLOFAR, ANTONÍN ŠPAČEK, JOSEF SCHREIER, ING.BŘENEK ŠUPÁK, MIROSLAV TRAČ, FRANTIŠEK URBANČÍK, JAROSLAV URBÁNEK, FRANTIŠEK VAVREČKA, LUDVÍK VRÁNA, VOJTĚCH VÝPOROVSKÝ
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-8119-07984
Souřadnice: N49°47'14.66'' E18°15'42.94''
Pomník přidal: Klára a Roman Ujfaluši
Pamětní deska Ludvík Klega
MUDr. LUDVÍK KLEGA
RUSKÝ LEGIONÁŘ-PODPLUKOVNÍK ZDRAV. SLUŽBY
1888* 1933+
SYN VĚRNÝ RODNÉ ZEMĚ
BOJOVAL ZA JEJÍ SVOBODU
ŽIVOTEM SPLNIL IDEÁL
ČECHA A LIDUMILA
R. 2023 OBNOVILA JEDNOTA ČsOL OSTRAVA I A ÚMOb OSTRAVA-JIH
Rodák z Hrabůvky (dnes místní části Městského obvodu Ostrava-Jih) Ludvík Klega pocházel ze sedlácké rodiny.
Jako své povolání a poslání si vybral pomoc druhým. Již během medicínských studií se během Balkánských válek zúčastnil sokolské lékařské mise v Srbsku a Černé Hoře. Když krátce po jeho promocích vypukla 1. světová válka, musel narukovat do rakouské armády, ale již roku 1915 se v Karpatech nechal zajmout ruskou armádou.
Coby lékař byl následně umístěn do vojenské nemocnice v Čeljabinsku, kde ošetřoval zajatce i Rusy. Po setkání s Rudolfem Medkem si zde podal přihlášku do čs. legií.
Povolán však byl až po bitvě u Zborova v létě 1917. Zprvu sloužil u 5. čs. střeleckého pluku, posléze se stal šéflékařem elitního 1. čs. úderného praporu. Ošetřoval raněné z bitvy proti Němcům u Bachmače, od jara 1918 pak z bojů s bolševiky podél Transsibiřské magistrály, o tunely krugobajkalské dráhy, vylodění v nepřátelském týlu na východním břehu Bajkalu i z krvavé řeže při postupu na Nižnij Tagil na Urale.
Od konce roku 1918 byl pověřen formováním zdravotní služby čs. armádního sboru. Naposledy sloužil u evakuačního úřadu ve Vladivostoku, kde vypravoval repatriační transporty.
Do vlasti se vrátil až koncem léta 1920. Po demobilizaci si otevřel praxi ve Vítkovicích, kde platil za vyhledávaného odborníka a propagátora moderních medicínských metod. Mimo to byl velmi aktivní ve spolkovém životě regionu – stal se činovníkem župy i předsedou vítkovické jednoty Čs. obce legionářské, vedl moravsko-ostravskou odbočku Svazu čs. důstojnictva a starostoval vítkovické jednotě Sokola.
Klegova činorodá práce skončila náhle 9. ledna 1933, kdy zemřel na následky prochladnutí po jedné z cest za pacienty. Jeho ostatky byly nejprve uloženy v rodinné hrobce v Hrabůvce a po jejím zrušení přeneseny do nedaleké Hrabové, kde spočívají dodnes.
Pamětní desku Ludvíku Klegovi na budově ZŠ Emílie Lukášové a Klegova v Hrabůvce odhalila v roce 90. výročí úmrtí Jednota Čs. obce legionářská Ostrava I, a to za finanční podpory Městského obvodu Ostrava-Jih. Jedná se o náhradu za ztracenou pamětní desku z roku 1936, která se do 70. let minulého století nacházela na dnes již neexistujícím domě, v němž Ludvík Klega prožil dětství.
Souřadnice: N49°47'14.23'' E18°15'38.06''
Pomník přidal: Martin Lokaj
