Ostrava
Pomník Obětem 1. a 2. světové války
PAMÁTCE PADLÝCH
VE
SVĚTOVÉ VÁLCE
1914–1918
BERGER JOSEF 1882
BUJNOCH ADOLF 1877
DLUHOŠ ANTONÍN 1883
DLUHOŠ JOSEF 1882
DOBEŠ ANTONÍN 1891
DOSTÁL ALOIS 1897
FEŠAR EUSTACH 1889
FILIP FRANT. 1888
FRANĚK ADOLF 1890
FRIEDEL ALOIS 1891
FRIEDEL JOSEF 1882
FRIEDEL RUDOLF 1889
GELNAR FRANT. 1892
GELNAR ADOLF 1884
HONĚK ALFONS 1893
HOŘÍNEK EMAN. 1873
HOŘÍNEK JOSEF 1882
HRBÁČ ANTONÍN 1883
KAVALA JAN 1890
KLAPUH FRANT. 1876
KLAPUH JAN 1881
KOVALČÍK ROBERT 1887
KRÁL ČENĚK 1889
KURKA JOSEF 1892
LUBOJACKÝ JOSEF 1890
NEUVIRT ADOLF 1880
NEUVIRT ŠTĚPÁN 1870
NIKEL RUDOLF 1894
NITKA ŠTĚPÁN 1886
OPAVSKÝ ALFONS 1885
PLANKA FRANT. 1885
PLANKA PAVEL 1885
PRAUZEK ALOIS 1884
PRAUZEK EDUARD 1875
PRAUZEK TEODOR 1892
ROMANSKÝ ANT. 1894
RUSEK JAN 1881
RYPEL EUSTACH 1891
STAREČEK JOSEF 1888
STOLEK EMIL 1880
STRAKOŠ JOSEF 1896
STRAKOŠ VILÉM 1894
ŠIGUT VILÉM 1891
ŠINDLER FRANT. 1887
TEICHMAN RUD. 1891
TOMÁŠEK BOH. 1890
TOMÁŠEK LUD. 1876
ULMAN FRANT. 1890
ULMAN JOSEF 1889
SOJKA ČENĚK 1883
RYPEL JOSEF 1889
ŠIROKÝ JOSEF 1882
1939 - 1945
BESTA LADISLAV, BÍLÝ ZDENĚK, BLAŽEJ JOSEF, FIGALA VÁCLAV, FRANEK FRANTIŠEK, GOLDA FRANTIŠEK, HONĚK JOSEF ST., HOŇKOVÁ FRANTIŠKA, HONĚK JOSEF, KAVALA JOSEF, KRÁL JIŘÍ MJR., KUBICA ČENĚK, ROSENBLUM JOSEF, ROSENBLUMOVÁ ROZALIE, KUBICA EDUARD ML., KUČERA ADOLF, KUČERA MILOUŠ, MRÁZEK JAN, NEDVÍDEK ALOIS, NEUVIRT FRANTIŠEK, POLÁŠEK BOHUMIL, STUDENÍK OLDŘICH, VAVROŠ JOSEF, VAVROŠ MILOŠ, TOMÁŠEK BOHUMIL, TOMÁŠEK JOSEF, ROSENBLUM EMANUEL, ROSENBLUM JINDŘICH.
V roce 1927 se začalo v místní osvětové komisi jednat o postavení pomníku padlým. V jubilejním roce 1928 však bylo usneseno postavit místo pomníku mateřskou školu. K tomu v roce 1929 některé spolky přispěly peněžitými dary a celkový obnos ve výši 500 Kč byl uložen v místní kampeličce jako fond pro zřízení mateřské školy. Roku 1933 se na návrh Vítězslava Bergera začalo opět vážně jednat o postavení pomníku a nakonec byl školkový fond přeměněn na fond pomníkový. O Velikonocích 1934 vynesla pořádaná sbírka 1 984 Kč a sbírka se stala plebiscitem polanského obyvatelstva k pomníkové otázce. Pro zvětšení sbírky byla konána 28. října 1934 oslava a v roce 1935 pěvecko-hudební akademie. Obě místní tělesa účinkovala zdarma a v následujícím roce byla provedena ještě velikonoční sbírka.
Z četných návrhů vybrala místní osvětová komise v roce 1934 jako nejlepší a nejlevnější návrh známého sochařského mistra Františka Juráně z Příbora.
Pomník byl zhotoven z hořického pískovce a jeho hmotnost byla 34 metrických centů. Cena pomníku byla tehdy 7 460 Kč a celkový náklad i s úpravou okolí dosáhl 9 500 Kč.
Pomník byl postaven 24. května 1935 a do jeho základního kamene byla vložena zinková krabice s pamětní listinou a s pěti periodiky, které vyšly toho dne. Slavnostní odhalení pomníku, který stál před obecním domem (dnešní radnicí městského obvodu) proběhlo dne 9. června 1935. Prezident T. G. Masaryk v tomto roce slavil své 85. narozeniny a obecní zastupitelstvo se na své schůzi 3. března 1935 usneslo ho jmenovat čestným občanem Polanky. Odhalení pomníku byla tenkrát velká sláva, byl vydán pamětní list a pomník byl předán obci.
Masarykova busta z pomníku měla pohnutý osud. Zanedlouho, v roce 1938, byla před zlobou německých okupantů některým z polanských občanů z pomníku sundána a po celou dobu války byla ukryta. Někdy po válce byla opět umístěna na pomník. V letech 1962–1963 byla za nejasných okolností z pomníku někým odstraněna a pak se o ní dlouho nic nevědělo. Až v sedmdesátých letech ji náhodně objevil pohozenou ve skladových prostorách dnešní radnice pan Bemš, který ji opatroval až do roku 1990, kdy na popud manželů Stanovských vznikla občanská iniciativa za znovupostavení busty, k čemuž došlo 8. dubna 1990. Pro opětovné postavení byl zbudován nový betonový podstavec, který byl umístěn na jiné místo, než kdysi stával pomník z roku 1935 (blíže k objektu radnice). Z důvodu značného poškození vlivem klimatických podmínek bylo obecním zastupitelstvem schváleno zhotovení kopie busty TGM. Originál z pomníku byl zrestaurován a nyní je umístěn v prostorách schodiště radnice ÚMOb Polanka nad Odrou. V pondělí 27. října 2008 byl pak u obecního úřadu slavnostně odhalen nový pomník TGM. Jeho autorem je sochař Jan Gajda.
Mezitím byl 27. dubna 1965 na obecní hřbitov přemístěn i samotný pomník obětem 1. světové války.
V devadesátých letech byly na pomník umístěny desky se jmény obětí z pomníku obětem 2. světové války, který stál před budovou radnice. (Pozn.: Tento pomník byl pak v roce 1999 zcela rozebrán a polovina bludného balvanu, která byla jeho součástí, byla posléze umístěna do parku ke kostelu sv. Anny.)
Na hřbitově tak vznikl společný památník obětem obou světových válek, a protože byl již poměrně zchátralý, byla kamenickou firmou PROKEŠ provedena jeho rekonstrukce, která byla dokončena v listopadu 1999.
(Mgr. Jaroslav Král, kronikář Polanky nad Odrou)
Pomník byl publikován ve vlastivědném časopise POODŘÍ č. 4/2008
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-8119-07882
Souřadnice: N49°46'40.84'' E18°10'25.86'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Radim Jarošek
Příprava dat: Roman Ujfaluši
Hrob Josef Šebesta
JOSEF ŠEBESTA
SVOBODNÍK – PILOT – LETEC
23.1.1914 14.7.1938
ZAHYNUL V TROSKÁCH HOŘÍCÍHO
LETADLA NA KOJŠOVSKÉ HOLI
NA SLOVENSKU PŘI KONÁNÍ
SVÉ TĚŽKÉ SLUŽBY
JEN VZPOMÍNKY NÁM ZŮSTALY.
Pilot svob. Josef Šebesta od 13. letky LP3 zemřel 14.7.1938 následkem zranění, utrpěného při letecké nehodě u Kojšova na východním Slovensku dne 13.7.1938.
Během letu nad horským terénem došlo k poruše motoru, při pokusu o nouzové přistání na severním hřebeni Kojšovské hoľe havarovali a letadlo začalo hořet. Pozorovatel ppor. Antonín Maňák v letadle uhořel, pilotovi Josefu Šebestovi se podařilo z hořícího letadla dostat, ale na následky zranění a popálenin zemřel v nemocnici v Krompachoch. Nebylo zjištěno, proč se pokoušeli o nouzové přistání v horském terénu, místo aby včas vyskočili s padáky.
Smuteční rozloučení s oběma letci ve Spišské Nové Vsi (kde byla v té době umístěna jejich průzkumná 13. letka II. perutě Leteckého pluku 3) proběhlo 16.7.1938, následujícího dne byli pohřbeni v rodných obcích.
Popis nehody je v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č. 6, str. 65 – 67.
Více na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky
Souřadnice: N49°46'40.84'' E18°10'25.86'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Kudláček
