Zbraslavice

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Jiří a Lucie Portešovi, 10.07.2010
Umístění: Zbraslavice, náměstí
Nápis:
K UPOMÍNCE
NAŠICH PADLÝCH HRDINŮ

ČEŽÍK BOHUMIL 21./11.1880-1914.
ČEŽÍK JOSEF 15./7.1893-1915.
PAŘEZ JOSEF 3./4.1885-1916.
POLÁK OLDŘICH 9./3.1891-1917.
MORAVEC JOS. 4./11.1886-1915.
JEŘÁBEK JOS. 2./9.1898-1918.
SRB JOSEF 5./6.1889-1917.
MATOCHA JOS. 24./1.1884-1919.
FIŠL OTTO 19./6.1894-1916.
MALINA VINC. 15./5.1884-1918.
NĚMEC JAN 4./7.1895-1915.
VLASÁK JAN 12./10.1879-1915.
TAJBNER JAR. 8./7.1893-1917.
FIALA ANT. 4./11.1893-1917.
ŠKRAMOVSKÝ JOS. 24./10.1883-1917.
KADLEC ANT. 6./12.1899-1918.
ZELINKA ANT. 4./12.1883-1914.
HOCHMAN LÁĎA 26./10.1897-1918.
PEŠOUT KAREL 1./8.1873-1918.
PEŠOUT JOSEF 11./11.1900-1918.
VLADYKA FR. 21./10.1890-1916.
ANTOŠ JINDŘ. 25./10.1891-1914.
MAZANEC OLDŘ. 25./10.1894-1917.
ANTOŠ ČENĚK 11./11.1893-1918.

NA PAMĚŤ OBĚTEM
II. SVĚTOVÉ VÁLKY

NA PAMĚŤ ŽIDŮ ZE ZBRASLAVIC - OBĚTÍ HOLOCAUSTU 1939-1945

Datum a cíl transportu na východ -12.6.1942 Trawniki
Karel Lustig *22.7.1895
Hana Lustigová *31.10.1924
Emil Steiner *28.2.1891
Milena Lustigová *31.3.1923
Pavla Lustigová *8.12.1894

Datum a cíl transportu na východ - 15.10.1942 Treblinka
Kamila Pacovská *6.5.1909
Adolf Pacovský *6.4.1902
Zikmund Schulz *1.3.1868
Hedvika Schulzová *11.1.1879

Datum a cíl transportu na východ - 6.9.1943 Osvětim
Klára Blochová *19.7.1895
František Freund *6.12.1916
Kamila Freundová *13.2.1892
Poznámka:

text v hebrejštině neuveden v přepisu


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2112-02683
Pomník přidal: Jiří a Lucie Portešovi

Pomník kazatel Markolt

Autor: Ing. Jindřich Tejnecký, 11.04.2018
Umístění: Zbraslavice, v areálu zámku
Nápis:
KAZATEL MARKOLT
Poznámka:

Kazatel Markolt byl jedním z účastníků bitvy u Lipan, kde zahynul po boku Prokopa Holého:
Bitva u Lipan se odehrála před 580 lety, v neděli 30. května 1434, v místech mezi Hřiby a Lipskou horou. Přestože existuje řada dobových písemností, průběh bitvy je nejasný. Každopádně kališnicko-katolická aliance, vedená Divišem Bořkem z Miletínka, tu na hlavu porazila polní vojska radikálního křídla husitů vedená Prokopem Holým.
Poté co 14. srpna 1431 rozdrtila polní vojska Prokopa Holého čtvrtou křížovou výpravu v bitvě u Domažlic, církevní hodnostáři zvolili taktiku diplomacie. Zahájili jednání s husitskými předáky a pozvali je do Basileje na koncil, kam husitské poselstvo dorazilo 4. ledna 1433. Nedojít mu peníze, rokovalo by se dodnes. Papež Evžen IV., císař Zikmund a říšská knížata toužili po úskočné dohodě, proto koncil vyslal delegaci do Prahy. Cílem bylo zasít nejednotu do řad husitů, což se podařilo 20. března v hornofalcké Koubě, kde se setkali vévoda Jan Bavorský, basilejský legát Jan Palomar a přední čeští šlechtici. O tři dny později bylo na území Království českého a Markrabství moravského ustanoveno obecné příměří a každý, kdo by jej porušil, měl být prohlášen zemským škůdcem. To postavilo polní vojska husitských radikálů mimo zákon. Navíc padl jejich spojenec, Nové Město pražské. Prokop Holý ukončil obléhání Plzně a dorazil ke Krči, stejně jako sirotci vedení Janem Čapkem ze Sán se utábořili u lesa Vidrholce, poblíž vsi Jirny. Polní obce ale vědomy si své zranitelnosti 22.–24. května ustoupily na Kolínsko. Toho využily alianční jednotky, které pod vedením Diviše Bořka z Miletínka oblehly Český Brod ovládaný sirotky. Jakmile se ale Miletínek dozvěděl o radikálech mířících českobrodské posádce na pomoc, ukončil obléhání a vyrazil protivníkovi vstříc. Obě vojska se setkala u vesnice Lipany.
Vyjednávání nikam nevedla a v neděli 30. května bylo nad slunce jasnější, že ozbrojená konfrontace je nevyhnutelná. Počty vojáků obou stran byly vyrovnané, alianční jednotky měly jen mírnou převahu. Bitva začala mezi 15. a 16. hodinou odpolední. Bylo zataženo, blížila se jarní bouřka a prudký vítr zvedal oblaka prachu. Jen několik velitelů zemského vojska vědělo, že u potoka Bylanka stojí ukrytý jízdní oddíl šlechticů z řad někdejších táborských spojenců. Naproti tomu bylo jasné, že Prokop Holý bude vyčkávat v bezpečí vozové hradby. To zkušený válečník z Miletínka věděl, proto předstíraným ústupem vylákal radikály z výhodné pozice a udeřil na ně poté, co podnikli výpad. V ten okamžik vyrazila i skupina jezdců ukrytých u potoka Bylanka, vnikli mezi rozpojené vozy. Tuhá bitva netrvala dlouho a poražená polní vojska se pokoušela prchnout. Část z nich byla však pobita rožmberským oddílem, bez problémů opustili bojiště Jan Čapek ze Sán a Ondřej Keřský z Řimovic s částí jízdy a pěších ozbrojenců a rozptýlené skupinky radikálů se vzdaly kolem dvacáté hodiny. Ještě téhož večera bylo rozhodnuto o osudu většiny zajatců. Kdo chtěl sloužit dál za žold, měl se odebrat do blízkých stodol, ostatní mohli odejít. Do stodol vešlo mnoho set táboritů a sirotků, ale vrata byla zavřena a stodoly zapáleny. Jejich osud ale nesdíleli někteří hejtmani a podhejtmani, kteří padli do „milosrdných rukou“ svých někdejších bratrů ve zbrani. Jan Roháč z Dubé, Jan z Bergova, Sezima z Kunštátu, Jíra Ušatý a Mareš Kršňák tak měli více štěstí než Prokopové Holý a Malý, kazatel Markolt ze Zbraslavic a patrně i Zikmund z Vranova, kteří zahynuli v bitvě. Historici se většinou shodují na čísle 700 upálených a 1 300 padlých a na straně kališnicko-katolické frakce na počtu 200 nebo 500 zabitých. Objektivně vzato, bitva u Lipan byla mezníkem, který uzavřel další z etap husitské revoluce.
(zdroj: https://www.kampocesku.cz/clanek/14684/lipany-1434 )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká

Strom svobody

Autor: Ing. Jindřich Tejnecký, 04.06.2019
Umístění: Zbraslavice, v areálu zámku, vedle pomníku kazatele Markolta
Nápis:
LÍPA SVOBODY
zasazena dne 27.10.2018
při příležitosti oslav 100 let
od vzniku Československé republiky

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká