Čáslav
Pamětní deska Jan Kafuněk
MUDr. JAN KAFUNĚK
NA PAMÁTKU PRIMÁŘE ČÁSLAVSKÉ NEMOCNICE
OBĚTI NĚMECKÉHO NACISMU V OSVĚTIMI
16.8.1899 4.5.1943
VĚNOVÁNO PAMÁTCE PRIMÁŘE
ČÁSLAVSKÉ NEMOCNICE
MUDR. JANA KAFUŇKA
*1901 +1943
POLOŽIL ŽIVOT PŘI VÝKONU
LÉKAŘSKÉHO POVOLÁNÍ
Busta prim. MUDr. Jana Kafuňka byla nově odhalena v září 2011
vestibul budovy městské nemocnice (zdroj databáze CEVH MO ČR).
MUDr. Jan Kafuněk se narodil 16. srpna 1899. Medicínu vystudoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V čáslavské nemocnici pracoval od roku 1927. V roce 1931 se stal primářem všeobecné nemocnice v Čáslavi, kde vykonával nejen funkci chirurga, ale i gynekologa a až do roku 1939 léčil inemocné s interními, dětskými i infekčními chorobami. Vz áří 1941 se Kafuněk stal členem ilegální vojenské organizace, měl na starosti zdravotní zajištění odboje. Poskytoval lékařskou pomoc pronásledovaným i prvním partyzánům na Čáslavsku. Mudr. Kafuněk byl v lednu 1943 zatčen gestapem a poslán do tábora Terezín, poté do koncentračního tábora Birkenau (Březinka), což byl vyhlazovací tábor u Auschwitz (Osvětim). Dle svědectví čáslavských spoluvězňů, konkrétně Josefa Vokurky a Františka Michalce, zde nejdříve vykonával nejhorší práce jako zřízenec v takzvané vězeňské nemocnici, teprve později zde pracoval jako vězeňský lékař. Podle výše uvedených svědectví pomáhal nemocným spoluvězňům přežít, což bylo za daných podmínek nesmírně obtížné a nebezpečné. O osobnosti primáře Kafuňka píší autoři „Továrny na smrt“ Ota Kraus a Erich Kulka, spoluvězni z koncentračního tábora Birkenau, kteří vyzdvihují vysokou odbornou péči a obětavost českých lékařů, konkrétně i MUDr. Kafuňka, provádějícího těžké operace v naprosto nevyhovujících podmínkách. V dubnu 1943 byl Kafuněk transportován přímo do koncentračního tábora Osvětim, kde podle úmrtního listu 4. května 1943 zemřel. Úmrtní list neuvádí příčinu smrti, v Čáslavi se však tradovalo, a myslel si to také Vokurka, že zemřel na skvrnitý tyfus. Ale další spoluvězeň, čáslavský holič František Michalec, který v rámci své profese holiče se mohl poměrně volně pohybovat po táboře, však viděl Kafuňka jeden den živého, bez známek nemoci a druhý den ho našli již mrtvého. Z toho spolu s ostatními vězni usoudili, že byl usmrcen nejspíše fenolovou injekcí do srdce. (zdroj: Čáslavské noviny, květen 2013)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2104-28071
Souřadnice: N49°54'15.18'' E15°24'2.03''
VPM přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Arno Glaser, Ing. František Jedlička
Pamětní deska Alois Eliáš
V BUDOVĚ KASÁREN JANA ŽIŽKY Z TROCNOVA
SLOUŽIL V LETECH 1920 – 1921
VE FUNKCI ZATÍMNÍHO VELITELE 21. PĚŠÍHO PLUKU
Ing. ALOIS ELIÁŠ
ARMÁDNÍ GENERÁL IN MEMORIAM
29. 9. 1890 – 19. 6. 1942
LEGIONÁŘ, DIPLOMAT A POLITIK
PŘEDSEDA I. PROTEKTORÁTNÍ VLÁDY
ČELNÝ PŘEDSTAVITEL DOMÁCÍHO
A VÝZNAMNÝ SPOLUPRACOVNÍK ZAHRANIČNÍHO
ČESKOSLOVENSKÉHO ODBOJE
Slavnostní odhalení desky se proběhlo 2.10.2025 v rámci konference Boj o srdce Evropy IV., České země a zpravodajské služby, za účasti představitelů Vojenského zpravodajství ČR, zástupců města Čáslav a odborné veřejnosti. Pamětní deska je instalována ve vstupu do objektu č.p. 222 v ul. Jeníkovská (st. p. č. 244/1, bývalá kasárna Jana Žižky z Trocnova, dnes sídlo ZUŠ Jana Ladislava Dusíka, DDM Čáslav a Galerie Městského muzea Čáslav), jehož vlastníkem je Město Čáslav, kde p. generál v letech 1920-1921 sloužil.
Záměr instalace a autorství F. Velímský, D. Novák, T. Bandžuch. Garantem instalace a údržby je Muzejní a vlastivědný spolek "Včela Čáslavská", z.s. Instalaci, mimo spolek, finančně podpořilo také město Čáslav. Pamětní desku zhotovilo grafické studio Mihal, s.r.o. z Velké Bíteše.
Souřadnice: N49°54'24.82'' E15°23'48.52''
VPM přidal: Filip Velímský
