Tachov

Chodská, K Náměstí, K. H. Borovského, Kostelní, Plzeňská, Rapotínská, U Mohyly, Václavská, Zámecká

Hrob Franz Heinrich Neubauer

Autor: Milan Lašťovka, 01.05.2014
Umístění: Tachov, Chodská
Nápis:
Hier ruhet
Franz
Heinrich Neubauer
der zweite den Kriegsstrapaz
erlegene innigstegeliebte Sohn
die Hofnung
seine tiefbetrübten Vaters
geb. 21.Juni 1897
gest. 6. Oktober 1918

Poznámka:

Dochovaný náhrobek vojína Franze Neubauera z I. světové války, který zemřel v důsledku těžkých zranění doma v Tachově v r.1918 ve věku 21 let. Válečný hrob s ostatky se nachází na židovském hřbitově.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3215-36445
Souřadnice: N49°47'36.35'' E12°38'13.74'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pomník Bitvy u Tachova

Autor: David Kosina, 09.08.2017
Umístění: Tachov, K Náměstí, křižovatka ulic Zámecká a K Náměstí, travnatá plocha před městským opevněním
Nápis:
BITVA
U
TACHOVA
3.- 4. 8. 1427

PŮVODNÍ PAMÁTNÍK BYL
POSTAVEN U ČESKÉ MENŠINOVÉ
ŠKOLY V ROCE 1927 A OBNOVEN
NA TOMTO MÍSTĚ V ROCE 2017
Poznámka:

Bitva se odehrála ve dnech 3. – 4. srpna 1427 v nespecifikované lokalitě poblíž města Tachov. Spojené husitské svazy pod velením Prokopa Holého zde prakticky bez boje dosáhly vítězství nad vojsky třetí křížové výpravy v čele s trevírským arcibiskupem Otou ze Ziegenheimu a kardinálem Jindřichem Beaufortem. Krátce po útěku protivníka zpět z hranice husité blízký Tachov oblehli, 11. srpna dobyli město a o tři dny později přijali kapitulaci jeho hradní posádky.
podrobněji k této bitvě lze přečíst na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Tachova


Souřadnice: N49°47'45.53'' E12°37'53.26'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: David Kosina

Pamětní deska Obětem 1. světové války - místo je zrušené

Autor: Karl W. Schubsky, archiv
Umístění: Tachov, K. H. Borovského, na zdi synagogy
Nápis:
EDI FISCHER
LEUTNANT
HANS KOHNER
LEUTNANT
WILHELM SCHMID
LEUTNANT
ERNST WESSL
LEUTNANT
ERNST FLEISCHER
FÄHNRICH
EMIL KOHN
KORPORAL

HUGO LANGSHUR
MAX LÖWY
ALFRED NEUBAUER
FRANZ NEUBAUER
DAVID STEINER
EMIL STEINER

DENKSTEIN FÜR DIE IM WELTKRIEGE

GEFALLENEN
1914 - 1918
Poznámka:

Tachovská synagoga byla zničena pravděpodobně během křišťálové noci v roce 1938. Pamětní deska židovským vojákům z Tachova padlým v průběhu 1.světové války byla instalována na venkovní zeď v r. 1922.
Poručík Eduard Fischer padl na Piavě v Itálii v r. 1918 ve věku 20 let,
poručík Hans Kohner padl na italské frontě v r. 1917 ve věku 20 let,
poručík Wilhelm Schmid padl v Srbsku v r. 1914 ve věku 33 let,
poručík Ernst Wessl padl v Haliči v r. 1917 ve věku 20 let,
praporčík Ernst Fleischer zemřel na následky zranění ve Vídni v r. 1917 ve věku 23 let,
desátník Emil Kohn padl na italské frontě v r. 1917 ve věku 21 let,
vojín Hugo Langschur zemřel na infekci v Užhorodě v r.1914 ve věku 26 let,
vojín Max Löwy padl v Haliči v r.1915 ve věku 25 let,
vojín Alfred Neubauer zemřel na infekci v Kluži v Rumunsku v r. 1917 ve věku 30 let,
vojín Franz Neubauer zemřel v důsledku zranění doma v r. 1918 ve věku 21 let, vojín David Steiner zemřel na infekci v Kranji ve Slovinsku v r. 1918 ve věku 40 let,
vojín Emil Steiner padl u Tolminu ve Slovinsku v r. 1915 ve věku 27 let.
Nejsou zde uvedeni vojíni Heinrich Salz a Theodor Schmid, kteří zůstali natrvalo nezvěstní.
Obecně lze říci, že Židé patřili v průběhu 1.svět.války k oddaným stoupencům Rakouska-Uherska, byli věrni habsburskému trůnu, neboť byli vděčni za občanskou rovnoprávnost, kterou jim tato říše dala. K antisemitskému carskému Rusku i k Francii (Dreyfusova aféra) cítili odpor a česká iredenta jim tudíž byla cizí. Me arajot gaveru anšej ha-cava mi kehilatejnu še masru nefšan al erec moladtam. Udatnější než lvi byli vojáci z naší obce, kteří obětovali své životy za svoji vlast. (Druhá kniha Samuleova 1:23)
http://http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=53332

Na desce uveden též Franz Neubaer, jehož hrob je zachován na dochované části židovského hřbitova v Tachově.
http://www.vets.cz/vpm/18750-hrob-franz-heinrich-neubauer/#18750-hrob-franz-heinrich-neubauer
Více o synagoze zde: http://tachovsky.denik.cz/zpravy_region/tachovska-synagoga-by-letos-slavila-sto-let-od-zasveceni-20120908.html


Souřadnice: N49°47'40.24'' E12°37'58.51'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pomník nálet 14.2.1945

Autor: David Kosina, 09.08.2017
Umístění: Tachov, Kostelní, travnatý prostor před Chrámem Nanebevzetí Panny Marie
Nápis:
"A TO SVĚTLO SVÍTÍ
VE TMĚ A TMA
JE NEPOHLTILA"
(Jan 1, 5)

14. 2. 1945
PŘI NÁLETU NA TACHOV
SPADLY NA KOSTEL 2 BOMBY
ANI JEDNA NEVYBUCHLA

Souřadnice: N49°47'46.9'' E12°38'0.46'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: David Kosina

Památník a masový hrob Obětí 2. světové války

Autor: Ing. Petr Skalák, 24.07.2019
Umístění: Tachov, Plzeňská, židovský hřbitov, urnový háj
Nápis:
OBĚTEM
DRUHÉ
SVĚTOVÉ
VÁLKY

NEJVĚTŠÍ MASOVÝ HROB
obětí fašismu v ČR se nachází na tomto hřbitově.
13. dubna 1945 dovezl na zdejší nádraží
vlakový transport smrti
2500 politických vězňů z KT Buchenwald.
400 vězňů bylo již mrtvých, dalších 200 vězňů
neschopných chůze surový doprovod postřílel.
600 obětí z celé Evropy odvezli na tento hřbitov a spálili.
Nový památník těmto obětem byl odhalen v září 1989.
Je věčným svědkem krutosti fašismu.
NIKDY NEZAPOMEŇTE!
Poznámka:

V urnách je uložena prsť z míst s podobným tragickým osudem a z některých bojišť (např. Lidice, Dukla – ostatní ze snímku nečitelné).

Podobně jako v jiných koncentračních táborech na konci války začala i v Buchenwaldu vězňům poslední cesta hrůzy a smrti. Esesmani hnali čtyři a půl tisíce mužů nejdříve na nádraží ve Weimaru. Vtěsnali je do otevřených nákladních vagonů, v nichž nebylo k hnutí.
Transport vyrazil 8. dubna 1945 a zamířil do Tachova, odkud vězni pokračovali pěšky do bavorského Flossenbürgu. Z těch, kteří v Tachově vystoupili z vlaku, jich pochod smrti přežila pouhá polovina. V Tachově pak zůstal největší masový hrob obětí nacismu na našem území.
Z posledních dvou vozů vlaku se stala pojízdná márnice, do níž se přesouvaly mrtvoly, těch však bylo příliš mnoho. Bezvládná těla tak končila někdy i podél trati nebo v narychlo vykopaných jámách; uvolňovalo se tím místo v dalších vozech, kam byli umisťováni mrtví.
Podle přeživšího Leopolda Pernici dostali vyčerpaní, hladoví a žízniví muži první jídlo – misku řídké polévky – až v Chomutově, kde vlak na delší dobu zastavil.
Transport dorazil 13. dubna do Plané u Mariánských Lázní, kde ho převzal strojvedoucí Hugo Lauber. Při pozdějším výslechu uvedl, že na každém vagonu střežili vězně dva esesmani, kteří je tloukli pažbami pušek nebo rovnou stříleli. Cílovou stanicí jízdy vlakem byl Tachov. Pojízdná márnice v té chvíli „skrývala“ čtyři sta mrtvých.
Odtud už muselo zbylých 1 500 až 2 tisíce zesláblých a na kost hubených mužů různých národností, mezi nimi Češi, Němci, Francouzi, Poláci a Židé, pokračovat pěšky do zhruba třicet kilometrů vzdáleného tábora Flossenbürg. Seřazeni do pětistupů se ve skupinách vydali na pochod smrti. Nikdo nesměl trpícím pomoci, jinak by zaplatil vlastním životem.
Než zástupy došly do sousední vesnice Studánka, strážci dvě stě vězňů postříleli a odklidili na nový židovský hřbitov v Tachově. Zde už leželo čtyři sta mrtvých lidí přivezených vlakem. Esesmani těla polili petrolejem, dehtem a několik dní je spalovali. Místo se tak stalo největším masovým hrobem obětí nacismu na našem území.
Leopoldu Pernicovi se vryla do paměti krutá vzpomínka. Stará žena ve Studánce spatřila vězně, vyšla z domu a v ruce držela chleba. Sotva však muž v pruhovaném mundúru vybočil z řady, dostal ránu do týlu. Stejně skončila stařenka.
Podle historika Jiřího Nenutila se pochod v této vsi zřejmě rozdělil. První trasa vedla přes vrch Rozsocha, druhá do Lesné přes Písařovu Vesci. Cestou Leopold Pernica zvedl sedmdesátiletého Poláka, který upadl, a spolu s dalším člověkem ho podpíral. Dostali se tak až na konec zástupu. Dozorce je okamžitě vyzval, aby cizince pustili. „Položili jsme ho a rychle jsme pokračovali v chůzi. Po několika krocích zazněl výstřel...“ vyprávěl.
Oddíl, jehož součástí byl právě Leopold Pernica, se dovlekl až na Starou Knížecí Huť. V močálu zarostlém trávou přenocovali. „Kolem tohoto místa vytvořili SS řetěz a vydali rozkaz lehnout. Kdo zvedne hlavu, bude zastřelen... Ráno jsem ze silnice viděl, jak se na bahnisku marně pokouší vstát několik desítek vězňů. SS je zastřelili,“ vylíčil.
Údajně ještě téhož dne v noci dorazila skupina do Flossenbürgu. Podle přeživšího Jana Titze stál u vstupu strážce a bil příchozí bičem.
Titz a další měli obrovské štěstí, cestou je totiž osvobodili Američané. Převezli je na zámek Stamsried, kde se o ně postarali.
Peklo však pokračovalo. Dvacátého dubna nastala evakuace tábora, takže se patnáct tisíc vězňů vydalo pěšky do asi 300 kilometrů vzdáleného Dachau.
Rok po válce se na židovský hřbitov v Tachově, největší masový hrob obětí nacismu na našem území, dostal šestiletý chlapec František Soukup a jeho rodiče.
„Tehdy se tam ještě válela spousta věcí. Zbytky bot, přezky od opasků, lžíce a další. Zdi byly od ohně úplně černé,“ vzpomíná dnes.
Posléze, v osmdesátých letech minulého století, se coby nadšený badatel tématem začal zabývat. Dokonce o události natočil krátký dokument. S přáteli obnovuje místa spojená s tragédií. Snaží se, aby na hrůzné události lidé nezapomněli.
(zdroj: https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/druha-svetova-valka-naciste-fasismus-vyhlazovaci-tabor-vezen-vlak-smrt-masovy-hrob.A190416_470637_plzen-zpravy_vb )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE3215-5803
Souřadnice: N49°42'41.72'' E12°46'30.58'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Petr Skalák
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Kenotaf Josef Kroha a Wenzel Kroha

Autor: Milan Lašťovka, 01.05.2014
Umístění: Tachov, Rapotínská, na městském hřbitově veprostřed od hlavní cesty při příchodu od sídliště
Nápis:
In Liebe und unvergessen in der alten Heimat
In Memoriam

Josef Kroha
Lehrer
*20.8.1884 +06.12.1914
Tachau Sakulja
(Serbien)

Wenzel Kroha
Lehrer
*20.10.1887 +10.10.1914
Tachau Ribari
(Serbien)

Souřadnice: N49°47'24.54'' E12°38'35.95'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Obětí 2. světové války

Autor: Aleš a Věra Zahradníčkovi, 05.10.2008
Umístění: Tachov, U Mohyly, severozápadní okraj města
Nápis:
MOHYLA

TOTO PIETNÍ MÍSTO BYLO VYBUDOVÁNO
V ROCE 1948 JAKO POSLEDNÍ MÍSTO
ODPOČINKU 232 OBĚTÍ POCHODU SMRTI,
KTERÉ PROCHÁZELY ÚZEMÍM TACHOVSKA
ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY.

ČEST JEJICH PAMÁTCE!

ASSOCIATION DES DEPORTES DE FLOSSENBŰRG ET KOMMANDOS
IN MEMORIAM
Poznámka:

232 pohřbených - v důsledku pochodu smrti v období konec 2 SV (duben), oběti různých národností, neznámých jmen, většina političtí vězni. Exhumace z okolí Tachova. Mohyla je vedena jako kulturní památka. (zdroj databáze CEVH MO ČR)

V r. 2019 doplněny snímky, sloup s trnovou korunou je v opravě.

V období od ledna do dubna 1945 putovaly přes západočeské území četné transporty válečných zajatců a především pochody smrti z koncentračních táborů v Německu. Postup spojeneckých armád nutil nacisty vyklízet koncentrační tábory, aby mohli zahladit stopy zvěrstev tam napáchaných na nevinných lidech. Na pochodech smrti chtěli svědky jejich jednání zlikvidovat. Pochody směřovaly zejména do koncentračního tábora Flossenbúrg v Bavorsku a zanechaly po sobě stovky mrtvých. Po osvobození, v letech 1945 - 46, bylo za účinné pomoci bezpečnostních orgánů objeveno na původním malém tachovském okrese 15 hromadných hrobů. V září 1946 byla z příkazu Zemského národního výboru v Praze provedena exhumace mrtvých těl z hromadných hrobů v okrese Tachov. Vzhledem k tomu, že mrtví byli v zemi více než rok, byla jejich těla ve značném stupni rozkladu. Z 216 nalezených a ohledaných mrtvol přesto byla u 115 bezpečně zjištěna příčina smrti násilným zacházením, ve většině případů zastřelením ranou do týla nebo do zadní části lebky. U mrtvých bohužel nebyly nalezeny žádné předměty, které by mohly vést k identifikaci. Ostatky byly v září roku 1946 pietně uloženy do hromadného hrobu na návrší u Tachova. Zde podle návrhu zednického mistra Jana Kříže byl vybudován památník a nazván MOHYLA. Veřejnosti byl slavnostně předán 16. května 1948. V pozdější době byly nalezeny a otevřeny ještě 2 hroby, ve kterých bylo pochováno 16 mrtvých. Ostatky těchto mrtvých byly rovněž uloženy do Mohyly v Tachově. Konečný počet uložených ostatků je tak 232.
(Opis z českého textu v místě Mohyly.)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3215-06176
Souřadnice: N49°48'13.9'' E12°38'1.18'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Aleš a Věra Zahradníčkovi
Doplnění informací: Ing. Petr Skalák

Pomník Osvobození Americkou armádou

Autor: David Kosina, 09.08.2017
Umístění: Tachov, Václavská, severní okraj parku u Kostela sv. Václava, naproti budově polikliniky
Nápis:
OSVOBOZENÍ TACHOVA
AMERICKOU ARMÁDOU
2. KVĚTNA 1945

1990

Souřadnice: N49°47'49.27'' E12°38'2.65'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: David Kosina

Strom republiky

Autor: David Kosina, 09.08.2017
Umístění: Tachov, Zámecká, areál Zámku Tachov, východní čast zámeckého parku
Nápis:
STROM REPUBLIKY

Lípa velkolistá
Tilia platyphyllos

byla vysazena 28. 10. 1995

Souřadnice: N49°47'43'' E12°37'52'' (budova zámku)
Pomník přidal: David Kosina