Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Vladimir Michajlovič Rožněnko

Umístění: Panenské Břežany, cca 500 m od bývalého Výzkumného ústavu kovů a Dolního zámku, vpravo od silnice směr Odolena Voda (Dolínek)
Poznámka:

Může se jednat o nadporučíka V. M. Rožněnka sloužícího u 10 гв. мбр 5 гв. мк.
Рожненко Владимир Михайлович, ст. лейтенант, 1922-14.05.1945 (умер от ран)

https://pamyat-naroda.ru/heroes/memorial-chelovek_donesenie57376067/?backurl=%2Fheroes%2F%3Fadv_search%3Dy%26last_name%3D%D1%80%D0%BE%D0%B6%D0%BD%D0%BD%D0%BA%D0%BE%26first_name%3D%D0%B2%D0%BB%D0%B0%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B8%D1%80%26middle_name%3D%D0%BC%D0%B8%D1%85%D0%B0%D0%B9%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%26group%3Dall%26types%3Dpamyat_commander%3Anagrady_nagrad_doc%3Anagrady_uchet_kartoteka%3Anagrady_ubilein_kartoteka%3Apotery_doneseniya_o_poteryah%3Apotery_gospitali%3Apotery_utochenie_poter%3Apotery_spiski_zahoroneniy%3Apotery_voennoplen%3Apotery_iskluchenie_iz_spiskov%3Apotery_kartoteki%3Apotery_vpp%26page%3D1

https://pamyat-naroda.ru/heroes/memorial-chelovek_prikaz74235098/?backurl=%2Fheroes%2F%3Fadv_search%3Dy%26last_name%3D%D1%80%D0%BE%D0%B6%D0%BD%D0%BD%D0%BA%D0%BE%26first_name%3D%D0%B2%D0%BB%D0%B0%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B8%D1%80%26middle_name%3D%D0%BC%D0%B8%D1%85%D0%B0%D0%B9%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%26group%3Dall%26types%3Dpamyat_commander%3Anagrady_nagrad_doc%3Anagrady_uchet_kartoteka%3Anagrady_ubilein_kartoteka%3Apotery_doneseniya_o_poteryah%3Apotery_gospitali%3Apotery_utochenie_poter%3Apotery_spiski_zahoroneniy%3Apotery_voennoplen%3Apotery_iskluchenie_iz_spiskov%3Apotery_kartoteki%3Apotery_vpp%26page%3D1

Souřadnice: N50°13'10.87'' E14°26'6.42'' (cestu u hrobu)
Pomník přidal: Hana Švecová
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem 1. světové války

Umístění: Panenské Břežany, Hlavní, proti obecnímu úřadu

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2103-03050
Souřadnice: N50°12'46.55'' E14°26'24.25'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Michal Lukášek

Pamětní deska Obětem Ukrajinsko - polské války

Umístění: Panenské Břežany, Hlavní 50, dolní zámek
Poznámka:

Deska se nachází ve sklepě Dolního zámku, není jasno, odkud pochází.
Polsko – ukrajinská válka bylo vojenské střetnutí Polska a Západoukrajinské lidové republiky území dnešní západní Ukrajiny, která byla etnicky nepolská, ale s polským jazykovým ostrovem ve Lvově, který byl navíc významným polským kulturním centrem, probíhající v letech 1918 a 1919. Střetnutí skončilo polským vítězstvím a připojením sporného území k Polsku.
Západoukrajinská lidová republika se během své krátké existence mohla opřít o velice omezenou diplomatickou a ekonomickou podporu ostatních států. Vedle Ukrajinské národní republiky byla jejím hlavním spojencem právě Československo, kterév letech 1918 - 1919 vedlo stejně jako ZUKR pohraniční spory s Poláky. ČSR, která na své území neměla žádná ropná pole, měnila v průběhu války s Ukrajinci zbraně a munici za ropu. Sama sebe ale do konfliktu nezapojila a vyhlásila neutralitu. Obsazení Lvova v noci z 31. října na 1. listopadu 1918 kapitánem Dmytro Vitovskym vedlo k rozpoutání Ukrajinsko-polské války. Počáteční vojenské úspěchy vystřídal ústup. Proti špatně vycvičeným Ukrajincům stála dobře vycvičená a boji první světové války ostřílená Hellerova armáda. Ukrajinské jednotky byly během února – června 1919 donuceny k ústupu. 20. a 21. května 1919 překročila kolona ukrajinských vojáků, k nimž se přidalo i menší množství civilistů v zakarpatské Rusi hranice ČSR. Celkem se jednalo o ne méně jak 100 důstojníků a 3000 ukrajinských vojáků a civilistů. Internovaní byli přesunuti do bývalého zajateckého tábora v Německém Jablonném (tehdy Deutsch Gabel, dnes Jablonné v Podještědí). 4. června 1919 se ve zdejším táboře nacházelo 145 důstojníků a 2797 mužů. Jejich podmínky co se ošacení, ubytování a žoldu týče, byly shodné s podmínkami týlových oddílů československé armády. Později již kapacita tábora nebyla dostačující a proto byl k umístění nových internovaných využíván bývalý zajatecký tábor v Liberci - Růžodolu. V září 1920 se v Liberci nacházelo 386 důstojníků a 741 mužů, 38 žen a 6 dětí. V průběhu celého pobytu ukrajinského vojska v Československu probíhala kulturně osvětová a vzdělávací činnost v obou lokalitách internačních táborů. Pro vojáky a emigranty, kteří v důsledku válečných událostí museli přerušit svá studia, byly organizovány maturitní kurzy na gymnáziích a obchodních akademiích. Později, díky velkorysé finanční podpoře československého státu, byly na území Československa založeny různé ukrajinské školy. Dále bylo vytvořeno 70 pracovních oddílů. Po zrušení vojenských pracovních oddílů se část jejich příslušníků, kteří srostli s příslušnými místy, pokoušela o další uplatnění nejen v Německém Jablonném a v Liberci, ale i jinde na českém venkově. Během dvouleté internace v Německém Jablonném zemřelo 31 vojínů a poddůstojníků. Nejčastější příčinou úmrtí byla tuberkulóza na kterou zemřelo 16 vojáků. Na tyfus zemřelo 9 osob, na zápal mozkových blan 4. Dva vojáci spáchali sebevraždu. Všichni zesnulí byli pochováni v obci Lady. Během pobytu Ukrajinců v libereckém táboře zemřeli pouze dva jeho obyvatelé. Jeden vojín zemřel na úplavici a druhý vojín spáchal sebevraždu. Deska patrně pochází buď z Jablonného nebo Liberce (dle firmy zhotovitele Reichenberg – Liberec) a zřejmě byla odvezena během obsazení pohraničí 1938.
(zdroj: www.evzi.estranky.cz/...internace.../zajatecke-a-internacni-tabory-v-polsku-a-csr , sivko.cz/historie.html )

Souřadnice: N50°12'57.86'' E14°26'32.94'' (50°12'57.860"N, 14°26'32.940"E)
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Doplnění informací: Arno Glaser
Příprava dat: Milan Lašťovka