Vrbatův Kostelec
Pomník Obětem 1. a 2. světové války
1914 – 1918 Našim padlým
František Bačkovský * 1898 + 1917, František Jank * 1894 + 1915, Jan Jank * 1893 + 1918, František Košín * 1897 + 1918, Josef Košín * 1868 + 1917, Vincenc Košín * 1886 + 1915, František Rybenský * 1895 + 1915, Josef Tichý * 1874 + 1916, František Trunec * 1877 + 1917, Bohumil Vamberský * 1896 + 1915
na přidané desce:
Karel Kněz, vrch. stráž. a velitel četnické stanice ve Vrbatově Kostelci zemřel za vlast 22. 6. 1942 ve věku 43 let
Karel Kněz, narozen 16.1.1899 v Nehodivě u Klatov, byl členem odbojové organizace „Čenda“ operující na Nasavrcku, která spolupracovala s rodinou Vašků – majitelů lomu v Ležákách a přes ní i s výsadkem Silver A. Při vysílacích relacích radisty J. Potůčka – Tolara hlídkoval v okolí vysílačky v ležáckém lomu a ukrýval zbraně odbojářů. Po informacích o akci Gestapa v Ležácích, o zatčení svých spolupracovníků se v bezvýchodné situaci zastřelil.
Zdroj: Památník mrtvým z Ležáků vydal Akční výbor Ležáky v Miřeticích, červen 1946, str. 18
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5304-27390
Souřadnice: N49°51'21.69'' E15°56'20.72''
Pomník přidal: Petr Novák
Hrob vojáka Rudé armády
NA VĚČNOU PAMÁTKU
RUDOARMĚJCI
+Květen - 1945
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE5304-53510
Souřadnice: N49°51'22.68'' E15°56'27.53'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Naďa Gutzerová
Hrob Karel Kněz
Karel Kněz
vrch. četnický strážmistr
*16.1. 1899 +22.6. 1942
Karel Kněz založil se svými přáteli odbojovou skupinu nazvanou „Čenda“. Ta měla více než dvacet pět členů. Jejím úkolem bylo shromažďování a ukrývání zbraní. Posléze se věnovala také předávání zpráv o přesunech okupačních vojsk spolu s údaji o společenském a hospodářském stavu na okupovaném území. V Ležácích také přechovávali radiotelegrafistu Jiřího Potůčka ze skupiny „Silver A“, kterému umožňovali z vysílačky Libuše zasílat depeše do Spojeného království. V době vysílání, což bylo mezi 22. hodinou a pátou ranní, střežil strážmistr Kněz v rámci své pochůzky přístupovou cestu k místu vysílání.
Poprvé byl Kněz gestapem zadržen a vyslýchán již během jara 1942. Tentokrát se ještě dostal na svobodu. Sedmnáctého června 1942 opustila Ležáky po varování vysílačka Libuše. O čtyři dny později, večer 21. června již Kněz věděl, že gestapo zatklo ležáckého mlynáře Jindřicha Švandu. Odvezli proto spolu s dalším odbojářem Čeňkem Burešem uschované zbraně pryč. Poté se strážmistr Kněz vrátil domů, rozloučil se s manželkou Annou a pohledem i se svými syny, starším Karlem a mladším Jaroslavem, a odešel do Habrovče, v níž bydlela rodina Doležalových, což byli jeho přátelé. Vylíčil jim, že se bude muset zastřelit, neboť by ho čekaly těžké výslechy na gestapu. A tím, že spáchá sebevraždu, uchrání své spolupracovníky i svoji rodinu. Doležalovy ještě navíc požádal, aby se postarali o jeho manželku i dva syny. Následně odešel směrem k Louce a cestou se na vyvýšeném místě, odkud je rozhled do kraje, zastavil a svou zbraní zastřelil.
(zdroj: Wikipedie)
Souřadnice: N49°51'22.68'' E15°56'27.53'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Naďa Gutzerová
