Litovel
Pomník Obětem Napoleonských válek
není čitelný
CEVH uvádí: Není VH podle zákona č. 122/2004 Sb.
Poznámka z informační tabule, nedaleko od torza uvádí:
V době protestantské Litovle, když se nepřipouštělo pohřbívání katolíků ve městě, byl zřízen v těchto místech katolický hřbitov. Později zde byla postavena hřbitovní kaple a tři kříže (Kalvárie). Pozůstatek kříže, poničeného v 90 letech minulého století, stojí na místech katolického hřbitova. Pohřbeny jsou zde i oběti napoleonských válek. Po bitvě u Wagramu, v roce 1809, se Karel Ludvík Jan, arcivévoda rakouský a vévoda těšínský, v městě Litovli vzdal všech svých hodností. K tomu byl donucen za uzavření ukvapeného příměří s Napoleonem po nerozhodné bitvě u Wagramu. Litovelští už pak jen sledovali kolony s desítkami raněných, které odváželi do lazaretu v zámku Nové Zámky. Řada jich zemřela už cestou a byli pochováni na tomto pohřebišti a další pak u Černého kříže na Nových Zámcích. Po drtivé porážce Napoleona v bitvě u Lipska, v roce 1813, bylo v Litovli ubytováno mnoho francouzských zajatců, hlavně důstojníků. Po tyfové epidemii jich zde přes 40 zemřelo a byli rovněž pochováni U třech křížů. Toto památné místo zůstávalo po dlouhá desetiletí stranou zájmu, ale není zapomenuto.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7105-36557
Souřadnice: N49°41'31'' E17°3'49''
Pomník přidal: Jan Kincl
