České Budějovice
Hrob Jaroslav Havranek - místo je zrušené
- + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
- České Budějovice, Pražská třída
souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
Vojenský hřbitov.
1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ ) - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- České Budějovice, Pražská třída
bez nápisu
Jaroslav Havranek, 6. střelecký pluk, pohřben 13.1.1919 do hrobu č. 897.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka
Hrob Tanasy Havrylak - místo je zrušené
- + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
- České Budějovice, Pražská třída
souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
Vojenský hřbitov.
1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ ) - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- České Budějovice, Pražská třída
bez nápisu
Tanasety Havrylak, 22. zeměbranecký pěší pluk, pohřben 11.1.1917 do hrobu č. 352.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Tanasy Havrylak nar. 1865 Ruska Banitla, Vaszkontz, Bukovina, Rumunsko, vojín 22. zeměbraneckého pěšího pluku, zemřel 9.1.1917, pohřben 11.1.1917 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )
Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka
Hrob Karel Heidenreich - místo je zrušené
- + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
- České Budějovice, Pražská třída
souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
Vojenský hřbitov.
1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ ) - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- České Budějovice, Pražská třída
bez nápisu
Karl Heidenreich, 73. pěší pluk, pohřben 10.7.1916 do hrobu č. 229.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Karel Heidenreich, nar. 1894 Obora, Tachov, Čechy, vojín 73. pěšího pluku, zemřel 8.7.1916, pohřben 10.7.1916 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )
Heidenreich Karl: *Thiergarten (Obora). 3. ErsKomp. Svobodný, kočí. +tbc.
(zdroj:VHÚ)
Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka
Doplnění informací: Arno Glaser
Hrob František Heidler - místo je zrušené
- + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
- České Budějovice, Pražská třída
souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
Vojenský hřbitov.
1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ ) - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- České Budějovice, Pražská třída
bez nápisu
Franz Heidler, 73. pěší pluk, pohřben 21.8.1917 do hrobu č. 473.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
František Heidler, nar. 1874 Nejdek, Čechy, příslušný Nové Hamry, Nejdek, svobodník 73. pěšího pluku, zemřel 19.8.1917, pohřben 21.8.1917 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )
Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka
Hrob Michael Heitzinger - místo je zrušené
- + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
- České Budějovice, Pražská třída
souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
Vojenský hřbitov.
1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ ) - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- České Budějovice, Pražská třída
bez nápisu
Michael Heitzinger, 14. pěší pluk, pohřben 24.4.1916 do hrobu č. 174.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Michael Heitzinger, nar. 1891 Steyregg, Urfahr, Rakousko, vojín 14. pěšího pluku ,zemřel 22.4,1916, pohřben 24.4.1916 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )
Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka
Hrob Jan Hejl - místo je zrušené
- + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
- České Budějovice, Pražská třída
souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
Vojenský hřbitov.
1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ ) - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- České Budějovice, Pražská třída
bez nápisu
Jan Hejl, četař 91. pěšího pluku, pohřben 15.9.1919 do hrobu č. 975.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Jan Hejl, nar. 1876 České Budějovice, četař 91. pěšího pluku, zemřel 13.9.1919, pohřben 15.9.1919 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )
Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka
Hrob František (Georg) Heller - místo je zrušené
- + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
- České Budějovice, Pražská třída
souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
Vojenský hřbitov.
1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ ) - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- České Budějovice, Pražská třída
bez nápisu
Georg Heller, 19 let, pohřben 8.6.1915 do hrobu č. XIV/9/9.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
František Heller, nar. 1896 Chomutov, příslušný Spořice, Chomutov, vojín 72. pěšího pluku, zemřel 6.6.1915, pohřben 8.6.1915 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )
Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka
Hrob František Hendrych - místo je zrušené
- + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
- České Budějovice, Pražská třída
souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
Vojenský hřbitov.
1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ ) - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- České Budějovice, Pražská třída
bez nápisu
Franz Hendrich, 94. pěší pluk, pohřben 16.12.1916 do hrobu č. 338.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
František Hendrych, nar. 1882 Doubrava, Mnichovo Hradiště, Čechy, vojín 94. pěšího pluku, zemřel 14.12.1916, pohřben 16.12.1916 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )
Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka
Hrob Johann Herba - místo je zrušené
- + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
- České Budějovice, Pražská třída
souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
Vojenský hřbitov.
1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ ) - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- České Budějovice, Pražská třída
bez nápisu
Johann Herba, 36. zeměbranecký pěší pluk, pohřben 11.7.1916 do hrobu č. 230.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ ) Johann Herba, nar. 1893 Berbeki, Kamionka, Halič, vojín 36. pěšího pluku, zemřel 9.7.1916, pohřben 11.7.1916 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )
Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka
Hrob Max Herning - místo je zrušené
- + o skupině VPM (ČB, České Budějovice, bývalá vojenská část městského hřbitova)
- České Budějovice, Pražská třída
souřadnice středu: N48°59'55.87'' E14°29'09.45''
Vojenský hřbitov.
1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ ) - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- České Budějovice, Pražská třída
bez nápisu
Max Herning, 6. zeměbranecký pěší pluk, pohřben 3.12.1915 do hrobu č. 111.
(zdroj: http://severniceskobudejovicko.cz/ )
Max Herning, nar. 1876 Krásná Lípa, Rumburk, Čechy, vojín 6. domobraneckého pěšího pluku, zemřel 1.12.1915, pohřben 3.12.1915 na obecném hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/node/69 )
Souřadnice: N49°0'5.94'' E14°29'1.75'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: František Mrvka